Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Těsně před koncem roku jsem rozeslal všem státním zastupitelstvím dotaz ohledně předlistopadové stranické minulosti státních zástupců, a to s analogickou aplikací nálezu Ústavního soudu ve věci minulosti soudců.

Výsledek je tristní: ke členství v KSČ se přiznal jediný státní zástupce, brněnský KSZ Petr Coufal (právě ten, který, jak známo z řízení u Krajského soudu v Praze, je jedním z hlavních chapadel justiční mafie), ostatní tvrdí, buď že informace nemají, nebo že se na ně nález ÚS nevztahuje.

Upřímně řečeno, nevím, zda mám s nimi jít do správního sporu, pokud si nemohu být jist, že mne ve finále podrží Ústavní soud – a jak signalisoval rozhovor s Pavlem Rychetským, není to vůbec jisté; akutně hrozí, že vynaložím jen na soudních poplatcích cca 400 tisíc korun a výsledkem bude, že se mi státní zástupci i soudy vysmějí. Pro mnohé ze soudců, jejichž nelibá totalitní minulost byla nyní prozrazena, by to jistě bylo velké osobní zadostiučinění.

Jakým luxusem by bylo žít v zemi, kde soudy na tom, co jednou rozhodnou, setrvají!
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Komunističtí soudci
Počet zobrazení: 2134

Odsoudit někoho za to, že řekne na veřejnosti Odpor!, to by našim OČTŘ celkem šlo, horší to je, když mají vypátrat a usvědčit skutečné pachatele násilného trestného činu (v daném případě násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 196 odst. 2 TrZ/1961).

Přidat komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2096

Nejvyšší správní soud vyhověl mému návrhu a rozhodl, že Městský soud v Praze musí nejpozději do poloviny února nařídit jednání k projednání naši žaloby proti předloňskému odmítnutí registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Předsedkyní senátu městského soudu je Hana Veberová, předlistopadová členka KSČ, u které není pochyb, že, řečeno slovy místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 10, authentický prožitek z předlistopadové doby sehrál úlohu významné zpětné vazby a pomohl jí dosáhnout hlubšího pochopení hodnotové proměny společnosti a smyslu práva a spravedlnosti; očekáváme proto rozhodnutí v náš prospěch.

Aktualisováno.
Jak jsme zjistili, podle nového rozvrhu práce by o naší žalobě měl rozhodovat senát, v němž by byl ne jeden, ale dva bývalí členové KSČ, a to je i na nás trochu moc; proto jsme podali námitku podjatosti.

12 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 2809

Městský soud v Brně mi dnes zaslal anonymisovaný rozsudek nad předáky Dělnické strany, jímž jim za výroky pronesené na prvomájové demonstraci v r. 2009 uložil peněžité tresty a podmínky. Rozsudek zatím není pravomocný.

Legenda:
  T. V. = Tomáš Vandas
  M. G. = Michal Glas
  J. Š. = Jiří Štěpánek
  M. D. = Michaela Dupová
  M. Z. = Martin Zbela
  P. K. = Petr Kotáb

Pobavil zejména znalec Michal Mazel, který k – naprosto legitimnímu – výroku Michaely Dupové pravil (str. 11 rozsudku), že neonacisté mezi sebou často mluví v různých náznacích a používají různou terminologii, které rozumí a je jim z toho patrné[,] co chtějí říci.

Takže už nesmíme ani naznačovat…

A další argumentační perla z odůvodnění: Nelze se ani ztotožnit s odkazem obžalovaných na Chartu 77, kdy bylo poukazováno na svobodu slova, neboť Charta 77 bojovala v totalitním režimu za svobodu a demokracii, zatímco obžalovaní v demokratické společnosti nabízejí zcela nedemokratická řešení společenských problémů, které navíc paušalizují.

Jak praví klasik, velebnosti, jdu blejt!
4 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Dělnická strana
Počet zobrazení: 3964

V románu Gabriela Chevalliera Zvonokosy se vyskytuje postava zapšklé staré panny Eulalie Čubíkové (v originálu Justine Putet, což je narážka na putain, tedy coura), která svým pokryteckým pámbíčkářstvím, s nímž se postaví do čela hnutí proti zřízení obecního pissoiru, baví celé město a nakonec ze svého fanatismu zešílí.

Na slečnu Eulalii jsem si vzpomněl, když jsem se pročítal stránkami blogu Věry Tydlitátové, vyučující religionistiky na filosofické fakultě plzeňské university. Co je tam provozováno, je děsivé: ve svaté válce boje proti všemu zdánlivě nebo skutečně antisemitskému jsou zásadně připouštěny pouze souhlasné názory, kdokoli je odlišného mínění, je – bez práva na vyjádření nebo na obranu – zesměšňován a vysmíván, např. tak, že se zábavně pozmění jeho jméno (Stwůra).

Celek dává paradoxně vzpomenout období 2. republiky; tehdy, pravda, byli cílem podobného splaškového žurnalismu Židé, dnes jsou to Židé, kdo proti svobodám druhých útočí.

Mrzí mne to, protože sám jsem nikdy k antisemitismu netíhl a moje názory jsou, jak je o mně známo, otevřeně proisraelské. Těžko snáším výklady svých levicových známých o tom, jak zločinnou politiku praktikuje Israel vůči Palestincům, a snažím se jim vždy vysvětlit, že některé věci se prostě, z podstaty věci, jeví jinak z Tel Avivu a jinak z pražské kavárny, a je proto velmi snadné stát se obětí palestinské propagandy. Co V. Tydlitátová dělá, tedy zahanbuje i mne, protože mi může být právem vytýkáno: Ty se Židů v Israeli zastáváš, a podívej se, jak se chovají k druhým zde! To je ale jen odbočka, která nemá pro věc samotnou význam.

Jak V. Tydlitátová pojímá svůj svatý boj, plasticky vyplyne např. z toho, co sama napsala v komentáři ke svému postu týkajícímu se stíhání samolepkových zločinců Vondráka a Dupové: Jistě víte, že o vylepování nálepek nešlo, šlo o propagaci nacismu, o nálepkách se mluví, aby se zakryla právě ta podstata – přisluhování tomu zlu.

A v tom je jádro pudla: jestliže opustíme basi racionality a místo o tom, co druhý skutečně udělal (tj. v daném případě, někam nalepil nálepku s odkazem na stránky www.odpor.org), obviníme ho z abstraktního zločinu přisluhování zlu, vzdáváme se dobrovolně všeho, co lidstvu přinesla moderní doba, a staneme na mentální úrovni lidí, kteří věřili, že čarodějnice zaprodaly svou duši Ďáblu a je proto správné a bohulibé je upálit. S nositeli nesouhlasných názorů (tj. s přisluhovači zlu) se nediskutuje, ti se upalují.

Je alarmující, jestliže tato osoba, jež je, minimálně pro mě, hanbou svého ethnika, vyučuje na universitě, protože university by měly být místem, kde pověra a intolerance nemá místo, kde se o věcech diskutuje a kde vládne přísné, chladné ratio.

63 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 11673