Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Včera byla propuštěna i poslední vazebně stíhaná samolepková extremistka Michaela Dupová, podobně jako v případě Patrika Vondráka po složení kauce 400 000 Kč.

1 komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Samolepkový proces
Počet zobrazení: 3178

Všem čtenářům svých blogů přeji radostné a milostiplné Vánoce a úspěšný rok 2011!

Zejména pak přeji beztřídní, vykořisťování prostý a pro americký imperialismus konečně zdrcující rok krajní levici, rasově čistý, zaručeně arijský a menšin zbavený rok krajní pravici, rok bez státní regulace a bez daní extremním liberálům, obnovení monarchie příznivcům Koruny české, rok, kdy některá redakce poprvé zareaguje na tiskovou zprávu, Konservativní straně, rok, v němž se potvrdí aspoň jedna jejich theorie, konspiračním theoretikům, a Věře Tydlitátové přeji, aby každého, kdo si myslí něco jiného než ona, v příštím roce konečně zavřeli!

10 komentářů
Kategorie: Humor
Počet zobrazení: 1834

Komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová dostala milost presidenta republiky a byla po necelých dvou letech propuštěna z vězení. Řadím se mezi ty, kteří jsou touto agraciací pobouřeni a pokládají ji za výsměch obětem procesu s Miladou Horákovou, jež tato dělnická prokurátorka pomohla dostat na šibenici.

V právním státě má milost pevné místo a jasně stanovený smysl: je to prostředek, jímž lze v případech hodných zvláštního zřetele dosáhnout odstranění nebo zmírnění tvrdosti zákona – nic víc a nic méně. Samozřejmým předpokladem její aplikace je, že příjemce milosti svým postojem k uloženému trestu a ke skutkům, za něž byl odsouzen, prokáže, že účelu trestu bylo již dosaženo. Právě to v případě Brožové-Polednové nenacházím: je-li její vztah ke zločinu, na němž participovala, takový, jaký naznačují její mediální výroky, pak jí milost neměla být v žádném případě udělena.

Zavřít více než pětaosmdesátiletého člověka do vězení je vždy kruté a lze to odůvodnit jen zcela mimořádnou závažností provinění, jehož se dopustil. Účast na několikanásobné justiční vraždě mezi taková provinění patří a trest za tento čin, jakkoli přišel opožděně, je ospravedlnitelný jak z hlediska práva, tak i morálně.

Co ospravedlnit nelze, je tato presidentská milost, udělená člověku, který svých zločinů a jejich obětí dokonce ani nelituje.

9 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2995

Nerad se opakuji, ale toto by přece jen nemělo uniknout pozornosti mých čtenářů. Tedy mi promiňte.

Stalo se pátého března roku 2009. Místo: Městský soud v Praze. Věc: jednání o žalobě, jíž jsem se domáhal informací o minulosti soudců Vrchního soudu v Olomouci. Osoby: předsedkyně senátu JUDr. Karla Cháberová (KCh), já (TP). Přepisuji ze zvukového záznamu:

KCh: Ptám se pana žalobce, zda ke složení tohoto senátu má nějaké připomínky, případně zda vznáší námitku podjatosti?

TP: Paní předsedkyně, námitku podjatosti vůči žádnému konkrétnímu členu tohoto senátu nevznáším, pouze upozorňuji, že vzhledem k povaze věci, která je projednávána, může vzniknout zvláštní vztah u těch členů senátu, kteří případně sami byli k tomu datu členy Komunistické strany Československa.

KCh: K tomuto obecnému tvrzení nelze přihlížet. Soud vychází z konkrétních námitek podjatosti. Vzhledem k tomu, že žádný ze zde sedících členů senátu sám neshledal důvody proto, aby sám navrhl své vyloučení, takže ptám se znova, máte konkrétní námitku proti někomu konkrétnímu z nás tří?

TP: Nikoli.

Jak bystřejší čtenáři již asi tuší, jméno Karly Cháberové jsem nalezl na seznamu komunistických soudců, který mi dnes zaslal předseda Městského soudu v Praze.

Žaloba byla zamítnuta, stejně tak kasační stížnost proti ní (v senátu NSS byli dva exkomunisté, a ani oni necítili potřebu se vyloučit).

Může si člověk takových soudců vážit?

Jiní, pravda, dopadli ještě hůř. Třeba Vladimír Hučín, jehož žalobu proti vyhazovu z BISky projednával u tohoto soudu v r. 2002 senát ve složení Karla Cháberová, Slavomír Novák a Jaroslav Hubáček – tedy složený ze tří předlistopadových komunistů (rozsudek č. j. 38 Ca 489/2001-26). Hádejte, jak o žalobě rozhodli. Smíte jednou.

A ještě jedna kontrolní otázka: skutečně ještě věříte v nahodilé přidělování věcí jednotlivým senátům? Já ne; spíš to celé působí dojmem, že si česká justice s disidentem Hučínem vyřídila účty tak, jak je zvyklá a jak je jejímu personálnímu substrátu přirozené, tedy rázně a po bolševicku. A nebýt odvážného soudce Vojena Güttlera, nikdy už by se na to nepřišlo.

1 komentář
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Komunističtí soudci
Počet zobrazení: 2584

Na Jiném právu se zamýšlí Vojtěch Šimíček nad ústavněprávními aspekty financování volebních kampaní a zejména možnosti jejich limitace.

Přidat komentář
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 1628