Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Že rozpuštění Dělnické strany bude douškem živé vody pro všechny, kteří by rádi viděli rozpuštěnu i KSČM, jsem na tomto místě predikoval již před rokem.

První v řadě je přirozeně Jaromír Štětina, muž tak charakterní, že lhal i ohledně data, kdy do oné k rozpuštění určené strany sám vstoupil: podle jedné verse, jíž se chrabrý senátor přidržoval v době, kdy bylo lépe ve Straně být než v ní nebýt, se tak stalo v r. 1963, podle druhé, již si antikomunista zvolil, když už tento druh stranictví nebyl salonfähig, až v r. 1966 a, jak jinak, pod vlivem Pražského jara.

Štětina je nicméně, jak zní novodobý termín, naprosto provařený, takže jeho návrhy jsou chápány jako senátní folklór. Horší je, že tentokrát není jediným, kdo se k iniciativě připojil, a není vyloučeno, že vláda návrh Nejvyššímu správnímu soudu skutečně podá.

Není asi nutno zvlášť zdůrazňovat, že rozpuštěním KSČM by se na postavení této strany nic podstatného nezměnilo, protože jediným výsledkem by bylo její přejmenování, ale znamenalo by to další těžkou ránu svobodě projevu, jež se, jak pravidelně čtenáře zpravujeme na sousedním blogu, i tak v této zemi stává stále ilusornějším pojmem a nostalgickým reliktem 90. let.

Aby mi bylo správně rozuměno: Jsem přesvědčen, že komunistický režim byl nelidský a viníci jeho nastolení a udržování by měli být potrestáni. Místo toho tu ale máme kontinuitu komunistického práva na jedné straně a na straně druhé nesmyslné hony na čarodějnice postihující ty, kteří prokázali tu minimální míru osobní integrity, že se ke svým názorům hlásili i v době, kdy to začalo být nevýhodné.

Horším člověkem je proto pro mě ten, kdo rudou pracovní knížku v listopadu 1989 vrátil, než ten, kdo si ji ponechal a v komunistické straně zůstal dodnes; s jeho názory nesouhlasím a pokládám je za potenciálně nebezpečné, avšak musím se postavit za jeho právo je zastávat a šířit, už proto, že pro mnoho lidí nepřijatelné a nebezpečné názory zastávám i já sám a obranou práva šířit (domněle nebo skutečně) neonacistické nebo komunistické názory tak nepřímo hájím i svou vlastní svobodu.

Země, kde by bylo povoleno šířit jen správné a demokratické názory, by nebyla k životu o mnoho víc než režim, který tu vládl do r. 1989.

A moje preference je jednoznačná i v rovině konkrétních osob: nikdy si nebudu vážit bezpáteřného oportunisty Štětiny (jakkoli užitečnou práci vykonal např. v kause Vladimíra Hučína), a vždy si budu vážit komunisty Jiřího Svobody, filmového režiséra, který sice v r. 1975 vstoupil do KSČ, ale ve svých filmech nikdy komunistické ideologii neustoupil ani o milimetr a např. jeho film Dívka s mušlí z r. 1980 je pravdivý a drsný tak, že Spalovač mrtvol se proti němu musí jevit jako romantická idylka. Svoboda ve Straně zůstal a tak jako byl slušný před Listopadem, byl slušný i po něm. Estebácký udavač Štětina si naopak udělal z boje proti papírovému draku KSČM živnost a vehikl vlastní, na vylhaných minulých zásluhách postavené kariéry.

Jsem přesvědčen, že návratu levicové diktatury nezabráníme tím, že budeme ostrakisovat ty, kteří nestydatě lžou o minulosti a slibují nám šťastné rudé zítřky, ale jen tím, že nabídneme voliči lepší a věrohodnější alternativu. Zatím, bohužel, vypadá česká politika tak, že si volič bude moci vybrat mezi (zobecněnými) Grossem, Kalouskem a Drobilem.

81 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 11582

Jak odhalil Tomáš Němeček, letošní ročník udělování ceny Právník roku, pořádaného společností epravo.cz, a. s., provázel drobný skandál, protože dvě kategorie musely být zrušeny poté, co laureáti odmítli cenu přijmout.

Jde o soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěcha Šimíčka a soudce ESLP Karla Jungwierta. Pikantní je, že dva další soudci NSS, Josef Baxa a Michal Mazanec, v minulých letech cenu přijali, takže Šimíčkovo odmítnutí nemůže nepůsobit i jako jemné morální napomenutí směřované vůči jeho služebně starším kolegům.

Odhlédneme-li od toho, že světská sláva podobných cen nevypovídá vůbec nic o kvalitách dekorovaného, ale spíš o jeho obratnosti v oblasti P.R., je zřejmě nutné souhlasit s názorem, že přijetím jakéhokoli metálu se soudce kompromituje a ztrácí díl své nestrannosti.

Navíc je tu kausa Dělnické strany, ve které NSS pomohl vládě umlčet významnou oposiční sílu, a cena pro Vojtěcha Šimíčka by tak nesla i určité stigma jidášských třiceti stříbrných.

Oč jednodušší je situace s naším Oslem měsíce, který je udělován zásadně nedobrovolně a osobní přítomnost dekorovaného jedince při ceremoniálu není nezbytná!

5 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3895

Podle průzkumu agentury STEM věří v nestrannost českých soudů 26 % lidí. To je tragický výsledek, volající po justiční reformě.

Navrhuji nahradit soudní řízení zjednodušenou procedurou, při níž by soudní úředník, nejlépe pod dohledem notáře, vrhl korunou, a žaloba byla posouzena jako důvodná v případě, že padne orel, eventuálně, pokud by mohlo být výsledků víc, tahal by je z osudí zvlášť k tomu vycvičený uniformovaný justiční papoušek.

Takový systém by byl absolutně nestranný a v porovnání s tím, co – s vynaložením daleko větších nákladů i času – produkují místní soudy, naprosto srovnatelně spravedlivý.

9 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2137

Úřad pro ochranu osobních údajů prý zkoumá, zda je zveřejnění seznamu komunistických soudců v souladu se zákonem.

Samozřejmě není, protože podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, mohou být zpracovávány pouze přesné osobní údaje, a v případě, že se zjistí jejich nepřesnost, je správce povinen učinit vhodná opatření k jejich opravě a/nebo doplnění.

V daném případě by tedy ministerstvo spravedlnosti mělo vzít seznam soudců s rodnými čísly a zaslat dotaz na členství v KSČ Národnímu archivu, který má k disposici kartotéku členů této bohulibé organisace. Soudím, že výsledkem bychom byli všichni šokováni.

1 komentář
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Komunističtí soudci
Počet zobrazení: 2832

Po čestném titulu Osel měsíce ocenilo ústecký senát Dagmar Štullerové i plenum Ústavního soudu. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 57/10, jehož soudcem zpravodajem byl Stanislav Balík, se dostalo tržně-komsomolským představám senátu 15 A náležitého zhodnocení:

34. Součástí práva na spravedlivý proces je i řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. Takovým nemůže být v žádném případě odůvodnění, jehož východiska jsou v nesouladu s principy demokratického právního státu ve smyslu preambule a čl. 1 Ústavy. Exces, jehož se dopustil krajský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí v pasážích o přípustnosti pojetí voleb obchodně tržním způsobem je východiskem, které je s principy demokratického právního státu v natolik extrémním a hrubém nesouladu, že by sám o sobě stačil k tomu, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil, neboť při testu proporcionality zájem na ochraně demokratického právního státu bez jakékoliv pochybnosti převažuje nad minimalizací zásahu, a to i v případě, že by snad nebyla v řízení před krajským soudem provedeným dokazováním zjištěna objektivní příčinná souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možná příčinná souvislost. Stěží si lze ostatně představit postavení ústavně souladným způsobem zvoleného zastupitele, jak na důkaz svého zvolení veřejnosti prezentuje soudní rozhodnutí, s obsahem jehož odůvodnění nemůže být vnitřně ztotožněn. Rovněž legitimita a dobré jméno zvoleného orgánu by se takto nepřímo staly předmětem pochybností. Domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, je již samotným zjištěným uplácením logicky vyvrácena.

35. Krajský soud zcela mylně dovodil, že obchodně tržní pojetí voleb je sice nečestné, není však protizákonné. Takové posouzení věci neobstojí ani v rovině podústavního práva. Argument, že podplácení není na rozdíl od voleb do Parlamentu České republiky volebním zákonem v případě voleb do obecních zastupitelstev explicitně uvedeno jako skutková podstata porušení volebního zákona, nemůže obstát. Smyslem voleb do obecního zastupitelstva není dražba funkcí v obecní samosprávě, ale vyjádření nezávislé vůle voličů při výběru kandidátů. Vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá.

36. Při posouzení příčinné souvislosti mezi volební vadou a ovlivněním, resp. možností ovlivnění volebního výsledku v případě volební korupce je třeba vzít rovněž v úvahu protiprávní jednání toho, kdo je uplácen, a to jakkoli toto nese v sobě nižší stupeň protiprávnosti ve srovnání s jednáním toho, kdo uplácí.

Že se zrušené usnesení týká Krupky a listopadového Osla jsme udělili za rozhodnutí ve věci Kadaně, je nevýznamné (byť jistý význam může hrát i to, že kadaňskou volební stížnost podal extremista Petr Kotáb a extremisté, jak známo, v této zemi žádná ústavní práva nemají).

Mimochodem, poslední volby ukázaly, jak nevhodné je, jestliže je ve volebním soudnictví – značně nesystémově – vyloučena možnost podat proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost. Sjednocovat judikaturu tak místo Nejvyššího správního soudu musí Ústavní soud.

5 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 3701