Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

S charakteristickou chápavostí a novinářskou inteligencí nazval mlamoj vystupující pod značkou cen (věděl bych o přiléhavějších…) svůj článek o rozhodnutí volebního senátu Nejvyššího správního soudu přerušit řízení o dvou volebních stížnostech a předložit věc Ústavnímu soudu Soud vyhověl povolební stížnosti zelených a Pirátů na hranici 5 procent. Samozřejmě nevyhověl, k tomu je dosud velmi daleko.

O případu jsme již psali a i nadále pokládáme za zajímavější než debatu o ústavnosti uzavírací klausule při volbách do Evropského parlamentu otázku, jak se vypořádat s požadavkem stěžovatelů, aby byla pětiprocentní hranice zrušena a poté jim soud přiřkl dvě křesla na úkor zvolených europoslanců za ČSSD a KDU-ČSL. Z jejich hlediska je to pochopitelné, ale změna pravidel nikoli v průběhu hry, ale po jejím skončení, je něčím, co právnímu státu ani demokracii nesvědčí.

Přirovnáno k situaci fotbalového zápasu, je to podobné, jako kdyby FIFA rozhodla, že stávající pravidlo o postavení mimo hru je chybné, změnila ho a podle změněného znění pak přepočítala odehrané zápasy.

Není tedy vůbec jisto, co se stane. Nové volby bez klausule jsou zřejmě vyloučeny, změna pro futuro zase stěžovatelům nic nepřináší.

Kuriositou je, že proti rozhodnutí NSS disentovali tři ze sedmi soudců, což je u procesního usnesení dosti neobvyklá situace.
19 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 3155

O vydařeném kousku smíšeného kárného senátu Nejvyššího správního soudu informuje lobbistický server Česká justice: exekutor Jiří Nevřela zorganisoval typicky českou exekuční dražbu nemovitosti, kterou sám přes fingovanou obchodní společnost, již provozoval se svým bratrem, vydražil za 560 tisíc korun.

A co na to Nejvyšší správní soud? Trestal, a přísně: exekutor si bude muset za podvodně vydraženou nemovitost připlatit celých 75 tisíc korun.

Děkujeme, Milado Tomková, děkujeme, Vojtěchu Šimíčku, děkujeme, Lenko Matyášová, jakož i další soudci, kteří jste učinili z kárných řízení v této zemi frašku!

8 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 4911

Tři dny po uplynutí zákonné lhůty odpověděl ministr vnitra na žádost o ochranu před nečinností svých podřízených. Žádosti nevyhověl a zákonnou lhůtu, která činí nejvýš 30 dnů (vyjma zvlášť složitých případů, o jaký se zde arci s ohledem na jasně artikulované pokyny soudu nejedná – a kdy činí lhůta 60 dnů), v rozporu se zákonem prodloužil na neuvěřitelných 168 dnů, řka, že do té doby se jistě vyjádří Nejvyšší správní soud, k němuž se ministerstvo obrátilo s kasační stížností.

Nově má tedy ministerstvo na rozhodnutí čas do 30. září; páté výročí našeho registračního návrhu oslavíme přitom už 12. srpna.

Zda za této situace podat žalobu na nečinnost už nyní nebo s ní vyčkat, až když rozhodnuto nebude ani k prvnímu říjnu, prozatím váháme. Máme totiž obavu, že NSS nebude mít kasační stížnost projednánu ani na konci září – jen zřídka je jeho rozhodování tak rychlé – a ministr lhůtu znovu o další půlrok prodlouží, čímž fakticky sám přizná kasační stížnosti odkladný účinek, místo aby o něj ministerstvo řádně požádalo soud.

Aktualisováno.
Prozatím jsme podali rozklad.
16 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 3992

Toto mne opravdu pobavilo: Český rozhlas, který propustil svého zaměstnance Filipa Rožánka, si vymiňuje, že (internetové) medium, jež avisovalo záměr zveřejnit s propuštěncem interview, musí k němu zveřejnit rovněž stanovisko zaměstnavatele, protože rozhovor bude jistě plný nepravd a pomluv.

Právně je takový dokument irelevantní a může být bez újmy čímkoli právům hozen do koše, an nebyl dosud zveřejněn ani rozhovor, ani nebylo formulováno rozhlasové stanovisko k němu, avšak připomnělo mi to situaci před dvanácti lety, kdy jsem se ve zlém rozešel s Britskými listy; ty mne při tom obvinily z více než půlmilionové defraudace. Jak Jan Čulík, tak Štěpán Kotrba arci velmi dobře věděli, že obvinění je smyšlené a ve skutečnosti jsem deník o žádné peníze nepřipravil, naopak jsem ho v posledních měsících z vlastních peněz dotoval v částkách desítek tisíc korun měsíčně, a tak se snažili všechny, kteří se o kausu zajímali, zastrašit a odradit od kontaktu se mnou tvrzením, že jsem nesmírně dovedný manipulátor, který by je určitě dokázal obelhat.

Skončilo to, jak víme, totálním debaklem Britských listů, které nejprve neuspěly s trestním oznámením a poté prohrály i civilní spor, v němž se domáhaly vyplacení defraudované sumy (sebekriticky už o řád snížené), a jako třešničku na dortu se mi musely i omluvit a vrátit moje jméno do tiráže, odkud je protiprávně odstranily. Jen na nákladech řízení to celé jejich sponsory stálo skoro sto tisíc korun.

Přeji Filipu Rožánkovi, kterého osobně, pokud má paměť sahá, neznám, aby ve svém sporu dopadl podobně jako já tehdy.

1 komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2660

Po několikaměsíčním statečném odporu a několika kolech odvolání a stížností podlehl Krajský soud v Praze nátlaku a uvolnil zbývající informace týkající se protiextremistického znalce Jana B. Uhlíře. V novém rozhodnutí odmítl poskytnout pouze ty dílčí údaje, které nejsou podstatné (a které jsou nám stejně vesměs známy z jiných zdrojů).

Nyní tedy máme k disposici všechny údaje, které před námi soud o J. B. Uhlířovi tajil. V životopise přibyla tato důležitá věta: Hlavní motivací pro studium historie se zaměřením na problematiku nacistického Německa a Protektorátu Čechy a Morava představoval osud mého pradědečka prof. PhDr. Jana Uhra (1893–1942), předního pedagogického teoretika tzv. první republiky, který byl – jako čelný reprezentant moravského domácího protinacistického odboje – popraven v berlínském Plötzensee.

V doporučení náměstka ředitele ÚSTRu Eduarda Stehlíka se nově dočteme: Jsem totiž velice dobře seznámen s případem jeho popraveného praděda prof. Jana Uhra, který byl nacisty popraven pro svou rozsáhlou odbojovou činnost. Krok dr. Uhlíře v této souvislosti chápu jako zcela logický.

A konečně v žádosti o zápis do seznamu znalců stojí: K pravicovým extremistickým projevům mám rodinnou aversi a rád bych dle svých možností přispěl k jejich identifikaci, neboť je považuji za společensky mimořádně neblahé a nebezpečné.

Nyní je tedy jasné, proč nám krajský soud nechtěl plné znění dokumentů poskytnout: usvědčil se tím z pochybení, protože člověk, který svůj zájem o zápis na seznam znalců odůvodnil tímto způsobem, se nikdy neměl znalcem stát.

Naprosto nemíním relativisovat zásluhy Uhlířova pradědečka, sokolského odbojáře a předního předválečného brněnského intelektuála, nicméně jeví se mi zřejmým, že kognitivní bias, který je tímto zatížením a touto (přiznanou) motivací znalce založen, je natolik silný, že J. B. Uhlíř je z výkonu znalecké činnosti v tomto oboru jednou provždy diskvalifikován. Sám Uhlíř ve své žádosti přiznává, že se chce stát znalcem proto, aby bojoval proti pravicovému extremismu, k němuž má, jak píše, rodinnou aversi. Znalcem může být ale jen ten, kdo je schopen přistupovat k předmětu svého studia neutrálně a podle možností objektivně, tak aby soudu zprostředkoval odborné poznatky v maximálně věrohodné podobě.

Znalec není mstitel, jeho úkolem není proti čemukoli nebo za cokoli bojovat, od toho, aby realisovaly společenskou odplatu za zločin, jsou tu orgány činné v trestním řízení, zejména pak soud, vůči němuž je znalec v postavení dodavatele objektivního a neutrálního odborného servisu.

Jan Boris Uhlíř neměl být na seznam znalců s danou specialisací nikdy zapsán.

Aktualisováno.
Za těchto okolností ovšem sprostí podezřelí ze zločinecké skupiny Kamas a spol. nemohou než navrhnout, aby soud všechna Uhlířova odborná vyjádření bez dalšího hodil do koše. Podobný návrh podává i praporová zločinecká skupina v Mostě.

42 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 5822