Toto mne opravdu pobavilo: Český rozhlas, který propustil svého zaměstnance Filipa Rožánka, si vymiňuje, že (internetové) medium, jež avisovalo záměr zveřejnit s propuštěncem interview, musí k němu zveřejnit rovněž stanovisko zaměstnavatele, protože rozhovor bude jistě plný nepravd a pomluv.

Právně je takový dokument irelevantní a může být bez újmy čímkoli právům hozen do koše, an nebyl dosud zveřejněn ani rozhovor, ani nebylo formulováno rozhlasové stanovisko k němu, avšak připomnělo mi to situaci před dvanácti lety, kdy jsem se ve zlém rozešel s Britskými listy; ty mne při tom obvinily z více než půlmilionové defraudace. Jak Jan Čulík, tak Štěpán Kotrba arci velmi dobře věděli, že obvinění je smyšlené a ve skutečnosti jsem deník o žádné peníze nepřipravil, naopak jsem ho v posledních měsících z vlastních peněz dotoval v částkách desítek tisíc korun měsíčně, a tak se snažili všechny, kteří se o kausu zajímali, zastrašit a odradit od kontaktu se mnou tvrzením, že jsem nesmírně dovedný manipulátor, který by je určitě dokázal obelhat.

Skončilo to, jak víme, totálním debaklem Britských listů, které nejprve neuspěly s trestním oznámením a poté prohrály i civilní spor, v němž se domáhaly vyplacení defraudované sumy (sebekriticky už o řád snížené), a jako třešničku na dortu se mi musely i omluvit a vrátit moje jméno do tiráže, odkud je protiprávně odstranily. Jen na nákladech řízení to celé jejich sponsory stálo skoro sto tisíc korun.

Přeji Filipu Rožánkovi, kterého osobně, pokud má paměť sahá, neznám, aby ve svém sporu dopadl podobně jako já tehdy.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)