Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Úvahy a komentáře

K neobvyklému a v polistopadových dějinách patrně bezprecedentnímu kroku sáhl Městský soud v Praze, když s odvoláním na nadcházející volby odložil vyhlášení rozsudku v cause ČSSD v. Jan Kubice.

Nehledě na to, že takový postup nemá nejmenší oporu v občanském soudním řádu, pokládám rozhodnutí soudu za neakceptovatelné i z hlediska obecného principu nezávislosti soudní moci. Úlitby praktické politice tohoto druhu znevěrohodňují i rozsudek samotný, neboť bere-li soudce ohledy na dopad svého verdiktu na volební vyhlídky jedné ze stran sporu, jen těžko se lze ubránit pocitu, že tím vychází daleko nad rámec toho, co je mu zákonem svěřeno, a jedná ultra vires buď ve prospěch, nebo v neprospěch jednoho z účastníků.

Anebo bychom snad považovali za normální, kdyby soudce s vyhlášením trestního rozsudku počkal např. s odůvodněním, že obžalovaný má těsně před svatbou a on nechce zasahovat do jeho rodinného života?

Služebný šat justici nesluší.

V duchu nejlepšího českého odezdikezdismu se odehrál brněnský meeting ČSSD. Zatímco v Čechách byla policie k vaječným útokům laxní na samé hranici indolence, v Brně obvinila vrhače, přestože se netrefili, a dokonce snad i jednoho, který hodit vejce pouze zamýšlel, z trestného činu výtržnictví.

Tvrdím již řadu let, že "gumové" paragrafy typu výtržnictví nebo šíření poplašné zprávy by měly z trestního zákona zmizet, nebo být nahrazeny mnohem přesněji definovanými skutkovými podstatami. Takto může policie, ve snaze zavděčit se předpokládanému budoucímu vítězi voleb, zneužívat trestní represi k zastrašování establishmentu nepohodlných skupin osob.

Jen pro úplnost: trestného činu výtržnictví podle § 202 trestního zákona se sice lze dopustit narušením průběhu shromáždění občanů, avšak zákonným znakem je hrubost, s níž musí být takový útok veden, a tento prvek lze v jednání obviněných shledat jen s notnou dávkou zlé vůle.

Nevím, jak vy, ale já mám při sledování – velice záslužného – dokumentárního projektu Martina Vadase Proces H takový divný, vtíravý pocit. Připadá mi, jako ḱdybych nesledoval skoro 60 let starou historii, ale nahlížel do blízké budoucnosti a pozoroval, jak budou soudit nás, kteří jsme se podíleli na kontrarevolučních událostech roku 1989 a na následném krisovém vývoji ve straně a společnosti.

Že to není možné? Že historie se neopakuje a že pro návrat komunistické totality prostě nejsou objektivní předpoklady? Já vím, ale znáte to – pocit.

Zasvěcený článek a zejména obsáhlou diskusi na toto aktuální thema přinesl blog Lexforum.cz.

Po Entropě je další událostí, o níž by bylo lze jen těžko přesvědčit nezaujatého diváka, že ji nevymysleli tvůrci filmu Borat, vajíčková válka proti představitelům sociální demokracie.

Fascinující je šíře hlasů pro vaječné útoky, a hledání jejich legitimity v Paroubkově postoji k CzechTeku v r. 2005, ne-li ještě dále v minulosti. Jenže ani fakt, že Jiří Paroubek se presentuje jako neobyčejný hulvát (nedělá to z plaisiru, ale kvůli svým voličům, k jejichž hlasům je hulvátství spolehlivým klíčem), nedává nikomu právo vylučovat jej z fairové politické soutěže a z práva na svobodné vyjádření politických názorů.

A tak zase jednou po dlouhé době naprosto souhlasím s Václavem Klausem.

Jedno vejce je recese, sto vajec je politický gangsterismus.