Autorem blogu je 
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Naše případy
Hlavní líčení v čarodějnickém procesu pokračovalo dnes u Obvodního soudu pro Prahu 2 tak, jak se na správný politický proces sluší a patří. Všechny důkazní návrhy obhajoby byly zamítnuty, poté následovaly téměř hodinu trvající závěrečné řeči. Ta přednesená státním zástupcem by klidně obstála v 50. letech, a došlo dokonce i na výtku stran urážek obhájce Roberta Cholenského vůči znalci Ivo Svobodovi: pan státní zástupce zřejmě trpí vzácnou vadou sluchu, protože my ostatní jsme slyšeli toliko serii urážek znalce vůči obhájci.
Po přerušení nejprve soudkyně Daniela Reifová rozhodla o námitce proti protokolaci a o námitce podjatosti, přičemž neopomněla zdůraznit, že vůči obhájci podjatá není, jen je jí líto obžalovaných, jak špatně jsou jím hájeny (ovšem: kdyby se plačtivě doznaly jako čtyři jejich spoluobviněné, mohla jim bojující demokracie jejich pochybení milostivě prominout nebo mohly dostat mírnější trest; snahou o obhajobu si jen přitížily). Protokol s pěti vykřičníky je pak samozřejmě zcela v pořádku.
Nakonec byl vyhlášen rozsudek, jímž soud dvě obžalované, viněné pouze z účasti na akcích pro děti, zprostil obžaloby, další dvě, které se zúčastnily i veřejných shromáždění, odsoudil k ročním podmíněným trestům. Pátá obžalovaná bude odsouzena v samostatném procesu později.
Nad dnešním jednáním cítím spíš smutek než hněv. Smutek nad soudkyní, pro kterou je svoboda prázdným pojmem, něčím, co si snad mohou dovolit, jak řekla v odůvodnění, někde v Americe, a která se neostýchá ponížit obhájce před jeho klientkami výtkou nekvalitně odvedené práce. Bohužel, toto je realita, v tomto stavu se současná česká justice nachází.
Po přerušení nejprve soudkyně Daniela Reifová rozhodla o námitce proti protokolaci a o námitce podjatosti, přičemž neopomněla zdůraznit, že vůči obhájci podjatá není, jen je jí líto obžalovaných, jak špatně jsou jím hájeny (ovšem: kdyby se plačtivě doznaly jako čtyři jejich spoluobviněné, mohla jim bojující demokracie jejich pochybení milostivě prominout nebo mohly dostat mírnější trest; snahou o obhajobu si jen přitížily). Protokol s pěti vykřičníky je pak samozřejmě zcela v pořádku.
Nakonec byl vyhlášen rozsudek, jímž soud dvě obžalované, viněné pouze z účasti na akcích pro děti, zprostil obžaloby, další dvě, které se zúčastnily i veřejných shromáždění, odsoudil k ročním podmíněným trestům. Pátá obžalovaná bude odsouzena v samostatném procesu později.
Nad dnešním jednáním cítím spíš smutek než hněv. Smutek nad soudkyní, pro kterou je svoboda prázdným pojmem, něčím, co si snad mohou dovolit, jak řekla v odůvodnění, někde v Americe, a která se neostýchá ponížit obhájce před jeho klientkami výtkou nekvalitně odvedené práce. Bohužel, toto je realita, v tomto stavu se současná česká justice nachází.
21 komentářů
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Čarodějnický proces
- Počet zobrazení: 6767
Zvláštností tohoto blogu je, že na něm presentujeme dokumenty, o nichž by málokdo z mých čtenářů, mne v to nezřídka včítaje, tušil, že v systému české justice mohou vůbec vzniknout. Kdybych kupř. prohlásil, že může existovat protokol o hlavním líčení, v němž protokolující úřednice zachytí průběh jednání větou následovanou pěti vykřičníky, nařkli byste mne z bájné lhavosti: listiny takto okrášlené diakritikou se v soudnictví jistě vyskytují, ale nikdy je přece nemůže vyprodukovat sám soud! Může. Řečený skvost naleznete na str. 25.
Protokol, který se týká pondělního hlavního líčení ve věci Lid v. Resistance Women Unity, stojí arci za studium i v jiných partiích. I když emočně nadměrně disponovaná protokolující úřednice Jana Kraftová, zhlédnuvši se patrně v brněnském alfasamci Ivovi, celou řadu jeho výpadů proti obhájci Robertu Cholenskému nezachytila nebo zmírnila, jeví se mi naprosto neuvěřitelným, jaké invektivy a urážky znalce směřované k obhájci ponechala soudkyně Daniela Reifová bez povšimnutí, a naopak když Cholenský položil Svobodovi naprosto neutrální otázku, zda má titul z Plzně,
Nechci otřepaně srovnávat, vím, Horákovou pověsili, kdežto děvčata z RWU jenom zavřou, ale přátelé, je tohle vůbec ještě realita? Není celé to trestní řízení produkováno některou televisní společností a neobjeví se těsně po vyhlášení rozsudku produkční s hláškou
Protokol, který se týká pondělního hlavního líčení ve věci Lid v. Resistance Women Unity, stojí arci za studium i v jiných partiích. I když emočně nadměrně disponovaná protokolující úřednice Jana Kraftová, zhlédnuvši se patrně v brněnském alfasamci Ivovi, celou řadu jeho výpadů proti obhájci Robertu Cholenskému nezachytila nebo zmírnila, jeví se mi naprosto neuvěřitelným, jaké invektivy a urážky znalce směřované k obhájci ponechala soudkyně Daniela Reifová bez povšimnutí, a naopak když Cholenský položil Svobodovi naprosto neutrální otázku, zda má titul z Plzně,
samosoudkyně požádala obhájce Mgr. Cholenského, aby se vyjadřoval v souladu s etikou advokáta(str. 18).
Nechci otřepaně srovnávat, vím, Horákovou pověsili, kdežto děvčata z RWU jenom zavřou, ale přátelé, je tohle vůbec ještě realita? Není celé to trestní řízení produkováno některou televisní společností a neobjeví se těsně po vyhlášení rozsudku produkční s hláškou
Smile, you're on Candid Camera!? Já už tedy vážně nevím…
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Čarodějnický proces
- Počet zobrazení: 5658
Ne, řeč nebude o kpt. Šmídoví z pražské kriminálky, demonické to postavě zdejšího blogu, ale o policistech nemístních, brněnských. Ti, jak víme, dostali přibližně před třičtvrtě rokem politickou objednávku na likvidaci Pavla Kamase a Lukáše Beera, a jali se ji vykonávat. Jejich problémem ovšem bylo, že nevěděli, kdo Lukáš Beer, provozovatel blogu Náš směr, je. Postupovali proto tak, jak jsou zvyklí, po policajtsku.
Nejprve zahájili úkony trestního řízení, ve kterém vydání Hitlerových projevů označili za zvlášť závažný zločin podpory a propagace podle druhého odstavce § 403 TrZ. Státní zástupce Jan Petrásek, přední rytíř bojující demokracie, poté požádal soud o příslušné povolení; soud ochotně vyhověl – jde přece o extremistický zločin a tedy prvořadou otázku bezpečnosti státu!
Poté se policie dotázala svých specialistů, kdo blog spravuje, a dozvěděla se, že americká společnost Google Inc. Jak přesně probíhala komunikace s ní, nevíme, ježto máme pouze útržky informací. Jisto je, že nejprve nebyli policisté vůbec schopni srozumitelně formulovat, co po
Tím snahy policie o smysluplnou komunikaci s Googlem ustaly; naštěstí pro ni – jakož i pro naši křehkou demokracii – se identitu Lukáše Beera podařilo zjistit jiným způsobem, fakticky náhodou, při jeho vystoupení v Bad Leonfeldenu.
Poučení? S pendrekem to brněnská policie, proslulá mimořádnou brutalitou (např. zde), docela umí. Cosi mi však napovídá, že informační společnost od ní bude vyžadovat i jiné dovednosti.
Nejprve zahájili úkony trestního řízení, ve kterém vydání Hitlerových projevů označili za zvlášť závažný zločin podpory a propagace podle druhého odstavce § 403 TrZ. Státní zástupce Jan Petrásek, přední rytíř bojující demokracie, poté požádal soud o příslušné povolení; soud ochotně vyhověl – jde přece o extremistický zločin a tedy prvořadou otázku bezpečnosti státu!
Poté se policie dotázala svých specialistů, kdo blog spravuje, a dozvěděla se, že americká společnost Google Inc. Jak přesně probíhala komunikace s ní, nevíme, ježto máme pouze útržky informací. Jisto je, že nejprve nebyli policisté vůbec schopni srozumitelně formulovat, co po
Gůglovichtějí.
In order for us to assist you, we kindly ask that you reissue your request and clearly specify what Blogger information you are interested in obtaining,odpověděl zdvořile Google. A o moc líp nedopadl ani druhý pokus:
Unfortunately, we are unable to assist you at this time without further information. We kindly ask that you clarify the specific nature of the criminal offense in question and explain how the disclosure of data associated with blog [nassmer.blogspot.cz] relates to the investigation of the crime.
Tím snahy policie o smysluplnou komunikaci s Googlem ustaly; naštěstí pro ni – jakož i pro naši křehkou demokracii – se identitu Lukáše Beera podařilo zjistit jiným způsobem, fakticky náhodou, při jeho vystoupení v Bad Leonfeldenu.
Poučení? S pendrekem to brněnská policie, proslulá mimořádnou brutalitou (např. zde), docela umí. Cosi mi však napovídá, že informační společnost od ní bude vyžadovat i jiné dovednosti.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Hitlerovy projevy
- Počet zobrazení: 9284
Jelikož policie zjistila, že vydavatelství guidemedia dále prodává Hitlerovy projevy, rozhodla se nechat zakázat této společnosti buď vydavatelskou činnost zcela, anebo jí minimálně zabránit s výtisky knihy nakládat.
Tato myšlenka se mi velmi zamlouvá, protože vznikne otázka, jak lze někomu zajistit výnosy z trestné činnosti spočívající v tom, co nejen ještě nespáchal, ale ani spáchat nemůže – vydavatelství má jako výnosy z domnělé trestné činnosti zablokované prostředky, které nevydělalo a vydělat nesmí. A vzhledem k tomu, že hloupost státního zástupce Jana Petráska je konstantou, na kterou je za všech okolností spolehnutí, nepochybuji, že takový návrh už mezitím podal.
Jen tak dál, soudruzi; jestliže v 50. letech platilo, že obhajoba je součástí obžaloby, v tomto případě se obžaloba stává aktivní součástí obhajoby!
Aktualisováno.
A aby státní zástupce Petrásek nemusel trávit celou pracovní dobu hraním solitairu (vím, jak je to otravné, cca před rokem jsem si na solitaire z nudy napsal v C vlastní solver), potěšil jsem ho dnes touto žádostí.
Aktualisováno.
A aby státní zástupce Petrásek nemusel trávit celou pracovní dobu hraním solitairu (vím, jak je to otravné, cca před rokem jsem si na solitaire z nudy napsal v C vlastní solver), potěšil jsem ho dnes touto žádostí.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Hitlerovy projevy
- Počet zobrazení: 3513
Jednou větou, bylo to hezké, a bylo toho dost:
Nejprve byl vyslechnut justiční kabaretiér Ivo Svoboda (1. část, 2. část). Každý zkušený kabaretní umělec ví, co od něj obecenstvo očekává, a že musí při každém vystoupení zopakovat všechny své základní, signaturní triky, na které se lidé těší – a pro něž ostatně též do varieté (případně k soudu) chodí. Proto jsme se dozvěděli, že obhájce Robert Cholenský nesahá judistovi odborně ani po kotníky, ježto se nezmohl ani na doktorát, a že je snad opilý, protože jinak není možné, aby byl někdo tak hloupý a géniovi českomoravského znalectví nerozuměl. Došlo i na oblíbené prášky na vysoký tlak, které tentokrát znalec při hlavním líčení skutečně pozřel. A ovšem, vždy je také nutné přidat něco nového, a ani v tom Svoboda nezklamal: požádal soud o zvukový záznam, jelikož na R. Cholenského podá trestní oznámení, nebo minimálně stížnost k advokátní komoře. Bravo, komiku, byl jsi skvělý, takhle tě máme rádi a nadšeně voláme encore!
Věcně, pravda, nepřinesl Svobodův výslech absolutně nic. Posudek byl zpracován v jiné trestní věci, podklady, z nichž znalec vycházel, se jako obvykle nepodařilo dohledat, a na dotazy po aplikaci methody diskursivní analysy na hnutí RWU se – ostatně nikoli prvně – ukázalo, že nejde o vědeckou methodu, ale o prosté šarlatánství bývalého středoškolského tělocvikáře, jemuž divná doba dovolila se vyšvihnout (a pak, že v češtině nefunguje aliterace!). Ale kdo by se nad takovými drobnostmi pozastavoval…
Pro řízení byl mnohem důležitější výslech jednoho ze dvou instantních znalců, Jana Ptáčníka, na jehož bedrech usvědčení čarodějnic převážnou měrou leží. A mladý muž se věru činil, nenechávaje nikoho na pochybách, že za trochu peněz šel by český znalec světa kraj (ano, Mefisto rozhodně nezůstal oslyšen). Podobně jako u Svobody je posudek, který s druhým plzeňským výtečníkem, Petrem Krčálem, na děvčata z RWU zpracovali, nepřezkoumatelný, protože veškeré listiny jsou v něm označeny toliko odkazy na dva různé spisy, aniž by se dalo zjistit, na kterou konkrétní listinu odkaz směřuje. Hnutí RWU podle znalce sice extremismus nepropagovalo, ale propagovalo a podporovalo jiná hnutí, která extremistická byla – a to je přesně to, co soudkyně Daniela Reifová, již dávno rozhodnutá obžalované odsoudit (ostatně po čtyřech přiznáních jí ani procesně v podstatě nic jiného nezbývá), potřebovala slyšet.
Ptáčníkova argumentace byla jednoduše směšná. Příkladmo, když měl vysvětlit, co je extremistického na tom, že děti na Dětském dnu střílely ze vzduchovky, vymyslel konstrukci, že extremistické bylo použití této fotografie pro zpravodajství o akci. Jenže ve skutečnosti to bylo úplně jinak, fotografii vybrala do protokolu o ohledání věcí z domovní prohlídky kpt. Bc. Zlata Pálfiová z ÚOOZ. To lze snadno ověřit, vezmeme-li protokol o ohledání ze dne 22. 6. 2010, č. j. ÚOOZ-42/TČ-2010-200407, ss. 28–34 (to je překvapení, plzeňský doktore Ptáčníku, viďte!: dokument a dokonce konkrétní stránku v něm lze označit, aniž bychom znali jeho – dosud nepřidělené – číslo listu ve spisu; ta jsou, jen pro pořádek, 585–591; chápeme, že na plzeňských rychloprávech se některé věci v tom fofru probrat nedají).
Na uvedených stránkách je výběr fotografií pořízených při dětském dnu, a jejich čísla, resp. názvy souborů, jsou: P1080521.JPG, P1080530.JPG, P108540.JPG, 101_3575.JPG, 101_3582.JPG, 101_3584.JPG, 101_3607re.jpg (patrně editovaný, minimálně oříznutý, snímek), 101_3611.JPG, 101_3612.JPG a 101_3615.JPG. Není-li člověk vystudovaný právník z Plzně (ale přestanu být jízlivý, doktoru Ptáčníkovi není třeba se vysmívat, spíš by nám ho mělo být líto), ví, že digitální fotoaparáty označují snímky sekvenčně, takže jde o záběry ze dvou různých přístrojů, přičemž u prvního byly ze 20 snímků pro policejní presentaci vybrány tři fotografie, u druhého z 41 vybrala kpt. Pálfiová sedm. Ergo výběr snímků skutečně proběhl, ale vinny jeho
A tak je to, bohužel, i se zbytkem Ptáčníkova a Krčálova posudku. Téměř všechny úvahy byly uskutečněny na základě premisy, že předměty zabavené při domovních prohlídkách patřily obviněným, bez ohledu na to, že v bytě žily např. tři nebo čtyři osoby. Našel-li se tedy příkladmo hrneček s Hitlerem a nápisem Dem Führer die Treue (mimochodem, neuvěřitelný kitsch!), Ptáčník a Krčál z něj vyšli a ve svém posudku dovodili, že stíhané dívky shromažďovaly v domácnostech závadové předměty. Podobně Mein Kampf, v Zítkově edici, jejž policie rovněž vyhodnotila jako extremistický předmět: slušný člověk by přece takové knihy doma neměl! Atd. atd., ad nauseam.
Upřímně se přiznávám, že mi výslech
Nejprve byl vyslechnut justiční kabaretiér Ivo Svoboda (1. část, 2. část). Každý zkušený kabaretní umělec ví, co od něj obecenstvo očekává, a že musí při každém vystoupení zopakovat všechny své základní, signaturní triky, na které se lidé těší – a pro něž ostatně též do varieté (případně k soudu) chodí. Proto jsme se dozvěděli, že obhájce Robert Cholenský nesahá judistovi odborně ani po kotníky, ježto se nezmohl ani na doktorát, a že je snad opilý, protože jinak není možné, aby byl někdo tak hloupý a géniovi českomoravského znalectví nerozuměl. Došlo i na oblíbené prášky na vysoký tlak, které tentokrát znalec při hlavním líčení skutečně pozřel. A ovšem, vždy je také nutné přidat něco nového, a ani v tom Svoboda nezklamal: požádal soud o zvukový záznam, jelikož na R. Cholenského podá trestní oznámení, nebo minimálně stížnost k advokátní komoře. Bravo, komiku, byl jsi skvělý, takhle tě máme rádi a nadšeně voláme encore!
Věcně, pravda, nepřinesl Svobodův výslech absolutně nic. Posudek byl zpracován v jiné trestní věci, podklady, z nichž znalec vycházel, se jako obvykle nepodařilo dohledat, a na dotazy po aplikaci methody diskursivní analysy na hnutí RWU se – ostatně nikoli prvně – ukázalo, že nejde o vědeckou methodu, ale o prosté šarlatánství bývalého středoškolského tělocvikáře, jemuž divná doba dovolila se vyšvihnout (a pak, že v češtině nefunguje aliterace!). Ale kdo by se nad takovými drobnostmi pozastavoval…
Pro řízení byl mnohem důležitější výslech jednoho ze dvou instantních znalců, Jana Ptáčníka, na jehož bedrech usvědčení čarodějnic převážnou měrou leží. A mladý muž se věru činil, nenechávaje nikoho na pochybách, že za trochu peněz šel by český znalec světa kraj (ano, Mefisto rozhodně nezůstal oslyšen). Podobně jako u Svobody je posudek, který s druhým plzeňským výtečníkem, Petrem Krčálem, na děvčata z RWU zpracovali, nepřezkoumatelný, protože veškeré listiny jsou v něm označeny toliko odkazy na dva různé spisy, aniž by se dalo zjistit, na kterou konkrétní listinu odkaz směřuje. Hnutí RWU podle znalce sice extremismus nepropagovalo, ale propagovalo a podporovalo jiná hnutí, která extremistická byla – a to je přesně to, co soudkyně Daniela Reifová, již dávno rozhodnutá obžalované odsoudit (ostatně po čtyřech přiznáních jí ani procesně v podstatě nic jiného nezbývá), potřebovala slyšet.
Ptáčníkova argumentace byla jednoduše směšná. Příkladmo, když měl vysvětlit, co je extremistického na tom, že děti na Dětském dnu střílely ze vzduchovky, vymyslel konstrukci, že extremistické bylo použití této fotografie pro zpravodajství o akci. Jenže ve skutečnosti to bylo úplně jinak, fotografii vybrala do protokolu o ohledání věcí z domovní prohlídky kpt. Bc. Zlata Pálfiová z ÚOOZ. To lze snadno ověřit, vezmeme-li protokol o ohledání ze dne 22. 6. 2010, č. j. ÚOOZ-42/TČ-2010-200407, ss. 28–34 (to je překvapení, plzeňský doktore Ptáčníku, viďte!: dokument a dokonce konkrétní stránku v něm lze označit, aniž bychom znali jeho – dosud nepřidělené – číslo listu ve spisu; ta jsou, jen pro pořádek, 585–591; chápeme, že na plzeňských rychloprávech se některé věci v tom fofru probrat nedají).
Na uvedených stránkách je výběr fotografií pořízených při dětském dnu, a jejich čísla, resp. názvy souborů, jsou: P1080521.JPG, P1080530.JPG, P108540.JPG, 101_3575.JPG, 101_3582.JPG, 101_3584.JPG, 101_3607re.jpg (patrně editovaný, minimálně oříznutý, snímek), 101_3611.JPG, 101_3612.JPG a 101_3615.JPG. Není-li člověk vystudovaný právník z Plzně (ale přestanu být jízlivý, doktoru Ptáčníkovi není třeba se vysmívat, spíš by nám ho mělo být líto), ví, že digitální fotoaparáty označují snímky sekvenčně, takže jde o záběry ze dvou různých přístrojů, přičemž u prvního byly ze 20 snímků pro policejní presentaci vybrány tři fotografie, u druhého z 41 vybrala kpt. Pálfiová sedm. Ergo výběr snímků skutečně proběhl, ale vinny jeho
závadovostínejsou obviněné, ale někdo úplně jiný.
A tak je to, bohužel, i se zbytkem Ptáčníkova a Krčálova posudku. Téměř všechny úvahy byly uskutečněny na základě premisy, že předměty zabavené při domovních prohlídkách patřily obviněným, bez ohledu na to, že v bytě žily např. tři nebo čtyři osoby. Našel-li se tedy příkladmo hrneček s Hitlerem a nápisem Dem Führer die Treue (mimochodem, neuvěřitelný kitsch!), Ptáčník a Krčál z něj vyšli a ve svém posudku dovodili, že stíhané dívky shromažďovaly v domácnostech závadové předměty. Podobně Mein Kampf, v Zítkově edici, jejž policie rovněž vyhodnotila jako extremistický předmět: slušný člověk by přece takové knihy doma neměl! Atd. atd., ad nauseam.
Upřímně se přiznávám, že mi výslech
Dr.Ptáčníka zvedl krevní tlak asi stejně, jako ho zvedly Ivo Svobodovi otázky obhajoby. Tak mladý, a už tak prodejný! Nebo opravdu jen tak obludně hloupý?
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Čarodějnický proces
- Počet zobrazení: 4708
Podkategorie
Adam B. Bartoš Počet článků: 34
Čarodějnický proces Počet článků: 56
David Navara Počet článků: 17
Evropo povstaň! Počet článků: 14
Hitlerovy projevy Počet článků: 89
Hledá se Borl Počet článků: 6
Jakub Svoboda Počet článků: 9
Jan A. Baťa Počet článků: 12
Jan Šinágl Počet článků: 51
Lucie Šlégrová Počet článků: 74
Manželé Kolečkovi Počet článků: 9
Michael Vašek Počet článků: 3
Power Počet článků: 23
Příběh z Kroměříže Počet článků: 25
Prague Pride Počet článků: 18
Příběh z Pardubic Počet článků: 3
Příběh z Vysočiny Počet článků: 5
Příběhy pana Ž. Počet článků: 6
Robin S. Počet článků: 11
Roman Ševčík Počet článků: 1
Řád ozubeného kola Počet článků: 16
Samolepkový proces Počet článků: 67
Sudetští Němci Počet článků: 99
Štěpán Reich Počet článků: 13
Vlastimil Pechanec Počet článků: 16
Zločin u Vizovic Počet článků: 9
44 / 83