Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Další rasantní zásah do svobodného přístupu k informacím provedl čtvrtý senát Ústavního soudu ve složení Vladimír Sládeček, Jaromír Jirsa a soudce zpravodaj Jan Musil. Dnes vyhlášený nález znamená, že již neplatí precisně odůvodněný rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 55/2012-62, ale povinné subjekty budou smět odepřít informace o platu a odměnách svých zaměstnanců, kdykoli to podle jejich názoru bude vhodné s ohledem na jimi samotnými provedený a Nejvyšším správním soudem formulovaná kriteria nerespektující test proporcionality; jeho výsledek v 99 % případů si mí čtenáři jistě dokáží představit sami…

Nejhorší na nálezu je fakt, že nově bude posuzováno, zda má žadatel na informace právo s ohledem na své postavení, tedy zda jde o novináře nebo neziskovou organisaci a ne o pouhou nekvalifikovanou fysickou osobu, což vrací praxi při poskytování informací o 20 let zpět do období, kdy každý, kdo chtěl něco vědět, musel úředníkovi prokázat, že na poskytnutí informace má právní zájem. Velkým přínosem informačního zákona č. 106/1999 Sb. bylo zavedení rovnosti žadatelů; tato rovnost však dnes padla a každý, kdo chce informace určitého druhu, bude muset opět prokazovat, k čemu je potřebuje a že je jejich poskytnutí ve veřejném zájmu. Zatím pouze, chce-li se dozvědět výši odměn, ale nepochybujeme, že stejný princip bude vbrzku uplatněn universálně a zákon o svobodném přístupu k informacím se tak stane nepoužitelným, obsoletním právním předpisem.

22 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Platy a odměny
Počet zobrazení: 6883

Proti rozsudku v případu preventivní detence při Prague Pride v r. 2014 se všech sedm neúspěšných žalobců odvolalo.
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Prague Pride
Počet zobrazení: 2305

Dnes, v poslední den lhůty, jsme se odvolali proti rozsudku ve věci sporu s Českou republikou za loňský projev předsedy Senátu Milana Štěcha.

6 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 4061

Máme tu rozsudek Krajského soudu v Brně, kterým soud efektivně v celém rozsahu zamítl žalobu, jíž David Navara – podle našeho názoru šikanosně – brojil proti tomu, že jeho podoba byla použita ve zpravodajském bulletinu vydavatele Hitlerových projevů, společnosti guidemedia etc, s. r. o.

S rozsudkem, jak jsme již předeslali, souhlasíme, přesto se domníváme, že i podmínky aplikace zpravodajské licence na využití Navarovy podoby byly splněny. Krajský soud argumentuje zcela nepřiléhavou judikaturou, jež se týká záměrného využívání podoby veřejně známé osobnosti, tedy parasitování na její popularitě. Nic takového guidemedia nečinila, Navaru zachytila bez jakékoli bližší identifikace jakožto muže s odznáčkem, přičemž právo šířit informace svědčí přímo z listiny každému, nejen zpravodajským mediím a nejen fysickým osobám. Přestože komunikace byla svým zaměřením marketingové (nebo, chcete-li, P.R.) povahy, jest nezadatelným právem trestně stíhané společnosti přiměřeně informovat o svém stíhání, stejně jako o stíhání svých společníků a spolupracovníka, na vlastním webu, přičemž to, že hlavní líčení bylo pojato jako marketingová akce, spojená v jednom případě i s autogramiádou, nemění ničeho na faktu, že to byl stát a nikoli žalovaná, kdo tuto marketingovou akci incioval (a kdo její náklady vposledku ponese) a tím spíš svědčí žalované právo dovolávat se veřejné podpory mj. i prostřednictvím propagačního videa.

Šanci žalobce v případném dovolacím řízení hodnotíme střízlivě jako zcela marginální; na tomto rozsudku není co opravovat, a když, tak jen ve prospěch žalované.

Čistě technicky, náhrada nákladů za návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu úspěšné žalované nepřísluší, neboť o těchto nákladech se rozhoduje zvlášť (§ 174a odst. 8 in fine SoudZ), arci přiznána jí naopak měla být náhrada za účast advokáta při jednání s mediátorem, protože mediaci nařídil soud a právní pomoc při tomto jednání představuje výdaj účelně vynaložený k hájení ohroženého práva žalované společnosti. Úvahy, že jde o povinnost, již žalovaná nemohla vykonat jinak než osobně, působí dosti nekompetentně s ohledem na skutečnost, že jde o právnickou osobu, která jinak než prostřednictvím ji zastupující osoby fysické – ať jednatele, prokuristy nebo zmocněnce ad hoc – ani jednat nemůže; to ovšem není rozhodné, kriteriem je účelnost právního zastoupení, a ta je tu nezpochybnitelná.
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: David Navara
Počet zobrazení: 2762

Nemaje již obecného blogu, nemohu se k proběhlým volbám vyjádřit jinak než odkazem na text, kterým jsem českou politiku glosoval v květnu 2012, tedy před 5,5 lety.
60 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 6490