Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Veřejná služba je řehole. Jedno jediné drobné, třebas nevědomé uklouznutí, a jste dalších 10, ne-li 15, let trestně stíháni. Proto je na místě obezřetnost, a je-li na výběr řešení opatrné a ještě opatrnější, volíme vždy druhé z nich.

To vědí v Poděbradech, kde z důvodu opatrnosti anonymisovali pro účely informování podle InfZ úřední dokument tak, že utajili všechny členy kontrolního výboru města, a na další straně dokonce samotného starostu. Vždyť co kdyby se někdo dozvěděl, co nemá, že?

Anebo že by, navedení ústavním soudcem Janem Musilem, provedli test proporcionality mezi zájmem veřejnosti na informacích a legitimním právem starosty na ochranu soukromí? Některé judikáty pronikají do rozhodovací praxe správních úřadů bleskurychle: jak říkával Jan Werich, to je blbý, to se ujme!

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2764

Znepokojen volební stížností Terezie Holovské, presidentský kandidát za Realisty Jiří Hynek uspořádal tiskovou konferenci, kde spolu se svým advokátem Alešem Gerlochem poučil Nejvyšší správní soud, jak by měl o stížnosti jmenované dámy správně rozhodnout.

Troufáme si tvrdit, že kdyby volebnímu senátu předsedal Vojtěch Šimíček, nebyl by k obavám důvod, ten by zvolil nejjednodušší možnou cestu a judikoval by, že T. Holovská není žalobkyní hodnou pozornosti soudu, a věc by byla vyřízena jedním škrtnutím pera a problém zameten pod koberec.

Nyní se složení senátu změnilo a přestože ani tento výsledek nelze vyloučit, je prostor pro sofistikovanější řešení. Je nám arci konstatovat, že NSS nestojí před jednoduchou úlohou.

Zopakujme si fakta: Ústava v čl. 56 odst. 5 nespecifikuje zcela jasně, zda je přípustná pluralita návrhů, textualistický výklad svědčí spíše pro tuto možnost než proti ní, výklad teleologický lze vést oběma způsoby. Zákon o presidentské volbě v § 21 odst. 2 pluralitu stricte vylučuje u občanských návrhů, leč pokud jde o návrhy privilegovaných navrhovatelů-zákonodárců, je jeho text rovněž nejasný: buď může být vyložen tak, že nesmí být identická celá navrhující skupina (vyloženo textualisticky, avšak s poněkud absurdními důsledky a konotacemi), nebo má každý zákonodárce jen jeden návrhový hlas (logický a teleologický výklad). K tomu, aby nebylo nejasností málo, ministerstvo vnitra před letošní volbou zastávalo jeden výklad a poté, zcela překvapivě, přišlo s výkladem opačným.

Nejčistší by bylo prohlásit zákonnou úpravu za nejasnou a navrhnout Ústavnímu soudu derogaci první věty § 21 odst. 2 VolPr a požádat ho o interpretativní výrok ve vztahu k čl. 56 odst. 5 Ústavy. To by, pokud by ÚS návrhu vyhověl, vedlo k tomu, že volba by se musela uskutečnit v jiném než původně vyhlášeném termínu, a bylo by zde několik týdnů, možná i měsíců, bezpresidentí – což by mohlo být užitečné, protože by si tím víc lidí uvědomilo zbytečnost tohoto úřadu.

Druhou možností je přesunout břemeno na Ústavní soud zamítnutím návrhu: je téměř jisto, že T. Holovská by podala ústavní stížnost, protože její možnost účastnit se volby byla zmařena a místo rovnosti podmínek pro všechny by byli zvýhodněni ti, kteří zákon ignorují.

Třetí možnost je návrhu vyhovět, avšak pak by měli u Ústavního soudu stejně legitimní postavení ti kandidáti, kteří by takto byli vyřazeni, tedy mj. Mirek Topolánek a Pavel Fischer. Protože mnohým se – dle našeho soudu arci lehce naivně – jeví být zejména prvně jmenovaný horkým kandidátem minimálně na účast ve druhém kole volby, na hlavy soudců by se snesly hromy a blesky.

Tři ze čtyř alternativ, tedy Plán koberec (nevyhovění pro absenci aktivní věcné legitimace stěžovatelky), zamítnutí i vyhovění stížnosti otevírají snadnou cestu k Ústavnímu soudu a dávají ústavním stěžovatelům do rukou – arci různě silnou – ústavněprávní munici. Jedině možnost obrátit se na Ústavní soud přímo tuto alternativu, minimálně v tomto kole, uzavírá, avšak nejsme si jisti, zda se k ní ve volebním senátu najde dostatek hlasů: pro mnohé soudce NSS je bohužel prioritou být s orgány veřejné moci, a s ministerstvem vnitra tím víc, zadobře a klást mu překážky toliko symbolické, podobající se příslovečnému stéblu přes cestu přeloženému, a tak se bude hledat takové řešení, které se bude nejvíc zamlouvat právě tomuto ministerstvu.

V každém případě, konečné slovo bude mít soud Ústavní, a tam jsou priority, troufáme si odhadovat, předem dány.
18 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 3574

Trojskou lávkou v nadpisu míněna přirozeně lávka ve stavu před incidentem, tedy ve stavu, jak obyvatelstvu vysvětleno, nehavarijním, nikoli to, co z ní zbylo a bude nyní obřadně převezeno na neudané místo a pro účely zjištění příčiny, proč přes zmíněný nehavarijní stav k události, vnějškově se havarii znepokojivě podobající, přesto došlo, onde znovu sestavena do původní podoby.

Co že tedy mají tato dvě díla společného? To, že na obě dopadají závěry nedávných nálezů Ústavního soudu, jimiž došlo k podstatnému omezení práva veřejnosti na informace a byl z velké části fakticky derogován zákon č. 106/1999 Sb.

Tak jako se před veřejností z dostatečnosti bezpečnostních opatření nemusí zpovídat provozovatel temelínské elektrárny, společnost ČEZ, bude se zřejmě pokoušet znemožnit přístup k informacím o příčinách pádu lávky společnost TSK, a. s. Ta má sice jediného akcionáře, hlavní město, ale chápeme, že když nemusí ČEZ, proč by musela Technická správa komunikací? To by přece bylo unfair! A když po prvním kole, za nějaké dva-tři růčky, správní soud snad přece jen určí, že TSK je povinným subjektem, nastane druhé kolo, v němž lze kreativně pracovat se závěry druhého nálezu, a provést test proporcionality: Kdo je ten opovážlivec, který po nás chce informace? Má opravdu postavení hlídacího psa? Ve své žádosti to nijak neprokázal, a už vůbec nespecifikoval, k čemu ty dokumenty chce a že je skutečně nezbytně potřebuje – zamítá se!

Díky, veliký Ústavní soude, skláníme se před tvou nekonečnou moudrostí (a přemýšlíme, kolik stojí letenka do nejbližší bezpečné země, kam se lze uchýlit raději ještě předtím, než se ukáže, že ani Temelín nebyl v havarijním stavu).

34 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 4987

Z hlediska speciální prevence, tedy odrazení podezřelého od jednání obdobného charakteru, je nutné dát mu najevo, že svoboda projevu neznamená možnost šířit jakékoliv informace bez jakéhokoliv hrozícího postihu, vyzvala prý prostřednictvím svého advokáta prostějovská primátorka přestupkovou komisi k rázné akci, jíž má být zatočeno s místním aktivistou Jakubem Čechem.

Arciže: svoboda projevu je právo, které je nutno vykládat přísně restriktivně, ježto jinak by se mohlo stát, že by se občan dotkl úředního majestátu, a, jak píše – žel, mentálně nepříliš obratný a v právu evidentně tápající – novinář Michal Šverdík, úřední osobu by tím hrubě urazil a znevážil její postavení. Za což zmíněnou úřední osobou požadována relutární satisfakce ve výši 50 000 Kč, nejasno, zda v adhesi přestupkové (tam to nejde), trestní anebo zvláštní žalobou na ochranu osobnosti.

S přihlédnutím k faktu, že ve sporu jde o obsah jednání městské rady, o jehož průběhu konšelé nechali vyhotovit minimálně tři různé zápisy, přičemž o existenci zvukového záznamu, který by udělal jasno, se novinářský mlamoj nezmiňuje, troufáme si tvrdit, že dopustit se za těchto okolností znevážení postavení úřední osoby je úkol tak nesnadný, že bychom to nedokázali ani my.

9 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3442

Nemyslel jsem si, že na svém blogu budu ještě někdy psát o takovýchhle trivialitách, ovšem na Facebooku se objevil postesk, že uživatel, vzdělaný a distinguovaný muž v nejlepších letech, povoláním, pokud vím, novinář, naletěl podvodníkům z eRmailu a teď se diví, že místo slíbené odměny za čtení reklamních e-mailů obdržel – co, si mí předvídaví čtenáři jistě už domysleli, tedy nemusím být zbytečně a nevkusně explicitní.

Princip podvodu je snadný a tisíckrát opakovaný: odměna, která má být vyplacena, je limitována prahovou hodnotou výdělku, jíž však nikdo z podvedenců nemůže dosáhnout, neboť provozovatel systému má plně pod kontrolou výši odměny za jeden reklamní e-mail/dotazník, stejně jako to, kolik těchto e-mailů nebo dotazníků uživateli pošle. Onen dobrý muž si vydělal 920 korun a aby se nedostal na tisíc korun, které by mu byli povinni vyplatit, snížili mu teď částku za jeden e-mail stonásobně. Ve všeobecných obchodních podmínkách je to černé na bílém: odměna je uvozena příslovcem až, takže podvodník má za to, že se tak z jakýchkoli povinností vyvázal. A pro jistotu je tam i rozhodčí doložka se společností podvodnou úplně stejně jako samotný eRmail.
Co mne arci fascinuje, je datum VOP: 27. července 2011! Což znamená, že systém funguje již nejméně šest a půl roku, aniž by policie proti eRmailu, který je provozován českou obchodní společností, jakkoli zakročila, přestože je fraudulentní charakter systému zřejmý na první pohled, a k disposici jsou jistě stovky oškubávaných hejlů, kteří se marně pokoušejí dosáhnout prahové částky umožňující výplatu.
Ano, policie má jiné úkoly, kupř. stíhat na zakázku ženu, která platí alimenty pouze ve výši stanovené soudem, a je jasné, že jí na tyhle maloformátové podvodníčky z Ostravy nezbyl čas. A to mne právě přivádí k zuřivosti, protože je to moje policie, kterou si platím a která mi má sloužit a chránit mne nikoli před ideologickou nákazou ve formě nálepek, triček, nášivek nebo koncertů, ale právě a primárně před podvodníky; není maličkost, zda je stát, který tito policisté v očích veřejnosti representují, vnímán jako občanův ochránce nebo nepřítel. Líní, neschopní a nikým nekontrolovaní policisté jsou, žel, jedním z hlavních hrobařů demokracie v této zemi.
13 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3839