Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Ano, i u krajského soudu, a to dokonce ostravského, jenž má v místní justici pověst dračího doupěte a kolébky všeho zla, vzniknou občas zajímavé a použitelné judikáty. Dnes budeme komentovat usnesení v trestní věci severomoravského extremisty, jenž se provinil tím, že symbolika na jím vyráběném zboží připomíná symboliku nacistickou (krátce jsme thema pojednali s Josefem Zouharem v Debatním klubu).

Krajský soud tvrdí (od str. 6), že je nepřípustné, aby policisté místo prosté dokumentace trestné činnosti extremisty vyhotovovali úřední záznamy, v nichž nalezené předměty, resp. jejich fotografie, komentují a předjímají odborné a právní závěry.

To je důležité pro celou řadu našich případů, protože komentování je činnost, v nichž se někteří policisté, příkladmo Zlata Pálfiová z NCOZ (dříve ÚOOZ), přímo vyžívají. Znalci dostanou nikoli fotografii předmětu, který by měli posoudit, ale podrobný výklad, co předmět z hlediska Marešovy theorie kontextuálního extremismu představuje, přičemž obvinění, případně dosud pouze podezřelí, i jejich činnost obdrží hned v úředním záznamu nebo protokolu zvučnou nálepku.

Jak jsme na tomto blogu zvyklí, ukážeme si to na praktickém příkladu:

U podezřelé Martiny B. z kausy RWU (čarodějnický proces) se při domovní prohlídce našly jakési samolepky. Z. Pálfiová vyhotovila protokol, kde znalcům a posléze i soudu vysvětlila, co samolepka zachycuje (zřejmě pro případ, že by protokol byl studován osobou nevidomou v Braillově písmu), a neopomněla – třikrát – zopakovat, že stíhány budou neonacistky; snad proto, aby znalci nechtěli zpozdile dojít k závěru jinému.

Obžalované se, inter alia, domnívají, že takto policií naprogramovaní znalci jsou podjatí a že je porušena zásada rovnosti zbraní, protože obhajoba právo anotovat znalcům předkládané fotografie a vysvětlovat, co je na nich, nedostala. Co na to senát (i s nepodjatým přísedícím z neziskovky), uvidíme.

Ke stejné situaci došlo arci i u Adama B. Bartoše: tam, jak jsme nedávno demonstrovali, policista vyhodnotil obsah knih místo znalce, a protože celá řada publikací, za něž je Bartoš stíhán, jiným znalcem než tímto policejním expertem posouzena nebyla, bude z Ulrichových textů vycházet v rozsudku i soud, tak jako učinil ten novojičínský.

To zas bude na Zbraslavi radosti, až se dozvědí, že něco tak samozřejmého, jako vysvětlovat znalcům a soudu význam fotografií, dělat nesmějí!
5 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Adam B. Bartoš
Počet zobrazení: 2841

Tak nejspíš průkaz loyalního občana – hlídacího psa demokracie – nedostanu, an jsem odmítl přistoupit na podmínku ministerstva vnitra, že poskytnuté informace nikomu dalšímu neprozradím (výzva, moje odpověď), ba argumentuji, že uzavřít takovou dohodu s povinným subjektem by bylo nemravné a svědčilo by to o tom, že si privilegium hlídacího psa nezasloužím.

13 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Platy a odměny
Počet zobrazení: 3484

Blahopřejeme Janu Cibulkovi, který u Městského soudu v Praze porazil na hlavu pražský dopravní podnik ve věci své žádosti týkající se přístupu k informacím o polohách tramvají a autobusů v reálném čase. Rozsudek Ladislava Hejtmánka, Naděždy Treschlové a Hany Kadaňové odmítl veškeré argumenty žalovaného, od zjevně nesmyslných po relativně plausibilní, a poskytnout informace mu nařídil.

Je to důležitý judikatorní krok na cestě k otevřenosti veřejné správy, který snad bude mít dopad i do dalších podobných informačních řízení. Jedno takové vedeme s ministerstvem spravedlnosti, jemuž bylo ministrem Pelikánem předchozí rozhodnutí zrušeno, avšak zároveň dostalo návod, jak žádost o informace odmítnout. Tento návod je nyní, ve světle rozsudku městského soudu, z větší části nepoužitelný.
Mimochodem, překvapuje vás, že rozhodnutí o rozkladu je z dubna 2017 a od té doby se nic dalšího nestalo, zejména tedy že nebylo o žádosti nově rozhodnuto? To je na tomto ministerstvu normální stav. Věc byla odložena ad acta a dvě naše žádosti o odstranění průtahů adresované ministru ([1], [2]) zůstaly bez odpovědi. Asi rušíme při vládnutí.
43 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 4614

Rysy s lehkou hysterií hraničícího zoufalství má místy majoritní votum v usnesení Ústavního soudu, jímž byla odmítnuta stížnost Terezie Holovské. Daleko věcnější a přesnější je disent čtyř soudců, kteří požadovali, aby bylo rozhodnuto nálezem, v němž by se ÚS vypořádal s otázkou, jak to tedy je s multiplicitními podpisy zákonodárců.

Nám nezbývá než opakovat, že podmínit přípustnost volební stížnosti napadající neoprávněnou registraci jiného kandidáta tím, že navrhovatel se zároveň musí domáhat vlastní registrace, je v rozporu s výslovnou dikcí zákona a představuje to porušení ústavního práva na přístup k soudu. Stížnost Terezie Holovské byla nejen meritorně projednatelná, ale i důvodná.
15 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 3209

Takto zábavná byla politika v této zemi naposledy za normalisace; vzpomínám si, jak komunisté, zděšeni Gorbačovovou perestrojkou a glasností, vydali někdy kolem r. 1987 směrnici, jíž mediím zakázali mj. užívat slovo změna. Dnes se totéž opakuje, ovšemže, dodejme s Marxem, spíš jako fraška.

Představuji si to živě: v centrále Agrofertu velký flipchart, na něm tlustou červenou fixou přeškrtnuté PODVOD, a šipka ke stejně výrazně vyvedenému slovu NESROVNALOST. Před flipchartem Marek Prchal s dlouhým ukazovátkem, poněkud připomínajícím rákosku, v obecenstvu zaměstnanci Agrofertu na posicích ministrů a hejtmanů. Nikdo ani nedutá, Prchal vysvětluje.

Tato představa mi vytanula, když jsem sledoval nepředstíraný úlek ministryně financí Aleny Schillerové, které se moderátor v České televisi zeptal, zda se ve zprávě OLAFu hovoří o podvodu. Zábavné, poněkud přízračné, a následující den korigované ministryniným kolegou Danem Ťokem, který v tomtéž pořadu – naoko rebelsky – vyjádřil přání, aby zpráva byla zveřejněna.

Pomineme-li, že anglický termín irregulatities lze jako nesrovnalosti překládat toliko eufemisticky a přesnější by v daném kontextu bylo hovořit o nedostatcích, celé trapné odtajňování zprávy per partes se jeví jako katastrofálně nezvládnutý úkon krisové komunikace, a lekce, proč stát nelze řídit jako firmu. Snaha neznelíbit se šéfovi vede k alibismu, který je, pozorován zvnějšku, nejen směšný, ale i kontraproduktivní.

Babiš nemá dostatek politické síly k tomu, aby svoje stíhání zametl pod koberec, a pokud nehodlá respektovat, že moderní demokratický právní stát je vybudován tak, že do jeho ústavního základu je vložena celá řada brzd a protivah, systém se dříve nebo později obrátí proti němu. V tuto chvíli tu není nic, co by svědčilo o tom, že trestní stíhání za Čapí hnízdo je nedůvodné, a obrana jeho účelovostí, kterou patrně nelze popřít, nemůže k vyvinění postačit. Kompromitovat státní orgány a myslet si, že pod vlivem zastrašování nebudou plnit své povinnosti, povede jedině k reakci, která by mohla mít např. velmi nepříjemnou formu vazebního stíhání.

Ještě je čas, aby Babiš svůj problém začal řešil věcně, tedy nechal zprávu kontrolního orgánu EU zveřejnit a poté veřejně uplatnil svou obhajobu. Je-li tato obhajoba tak chabá, že se mu prima facie jeví jako neudržitelná, pak je tu druhá možnost: resignovat. Volební výsledek jeho hnutí nikdo neupírá a nikdo mu nevezme právo vládnout, arci jen za předpokladu, že ono vládnutí nebude připomínat nechvalně známý komunistický třídní boj, jak se bohužel zatím děje.

53 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Čapí hnízdo
Počet zobrazení: 5983