DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

čtvrtek 15. ledna 2015

Zmýlená (stále ještě) neplatí

Původcem všeho zla jest nový občanský zákoník. To je žurnalistické dogma, které dobře znají i v redakci iDnes. Tam zveřejnili článek o podezřele levných telefonech nabízených ve výprodeji společností Alza.cz. Věc není arci tak jasná, tak ji v iDnesu vidí, a nový ObčZ poskytuje rozhodně spravedlivější vodítko, jak tyto případy řešit, než úprava předchozí.

Oni mlamojové zdají se spatřovat klíč v ustanovení § 579 odst. 1 ObčZ, podle něhož, způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Toto ustanovení operuje s termínem způsobit, kterýžto je v civilním právu jinak užíván především v souvislosti s objektivní odpovědností za škodu, u níž postačí, aby byla škůdcem způsobena, nemusí jím být nutně zaviněna. Protože Alza zveřejnění chybných cen nezavinila, ale způsobila – stalo se tak jednáním jejích zaměstnanců nebo dodavatelů IT služeb – nemůže se nyní dovolávat neplatnosti na dálku uzavřených kupních smluv.

Takový výklad mám arci za nepřiměřeně formalistický (literalistický). Ustanovení o způsobení neplatnosti promítá do českého právního řádu starobylou zásadu nemo turpitudinem suam allegare potest, a tak je nutné je i vykládat: protože Alza jednala možná nedbale, nikoli však nepoctivě, může se nyní neplatnosti kontraktu dovolat, protože smlouva byla uzavřena na základě neexistující, resp. vinou technické chyby změněné oferty. Analogicky tu lze aplikovat i ustanovení § 571 ObčZ. A kupující se mohou soudit, až se třeba úplně usoudí. Tak je to jednoduché, milé děti.

85 komentářů:

  1. Shledávám vaši úvahu poněkud nekonzistentní. Kdo tedy chybu zavinil? V druhém odstavci to házíte na její zaměstnance, resp. dodavatele, ve třetím je podle vás na vině blíže nespecifikovaná technická chyba.

    Pokud někdo špatně naklepe ceník, zadá nesprávnou výši slevy, popř. špatně navrhne software, který cenu chybně spočítá (např. při převodu měn místo násobení dělí), tak za takové jednání je přeci navenek odpovědná firma, jejimž zaměstnancem dotyčný je? Pokud je to Alza, tak za něj navenek ručí zákazníkům Alza, pokud je to dodavatel, tak si kompenzaci musí řešit Alza s dodavatelem.

    Sám bych na takovouhle akci reagoval upozorněním prodejci, ale nedivím se, že si někteří chtěli ty "megaslevy" pořádně vychutnat. Správný systém eshopu takového formátu jako Alza by měl mít nastavené kontroly - pokud se prodá denně těch telefonů 20 a pak během půl hodiny 50, tak je asi něco špatně a systém by měl další obchody pozastavit. To se běžně používá např. u sázkových kanceláří, kdy se průběžně monitorují všechny odchylky v náběru sázek na jednotlivé události aby se podobné průsery minimalizovaly.

    Jinak ta škoda je v objemu Alzy směšná - tady je ukázka jak chyba programátora a administrátora stála 460 mil. USD a kde si tak asi může poškozený stěžovat na neplatnost uzavřených obchodů? Celou firmu (Knight Capital Group) to nakonec položilo: http://en.wikipedia.org/wiki/Knight_Capital_Group

    http://www.root.cz/zpravicky/programatorska-chyba-zpusobila-ztratu-460-milionu-usd/

    Martin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle a-a práva se neplatnost prokazuje obecně mnohem tíž než podle kontinentálního, takže mne takové rozdíly nepřekvapují: zejména jde-li o bursovní obchody, kde se na platnost (a závaznost) oferty spoléhá víc než v běžném obchodním styku typu nákup v e-shopu.

      Alza nikdy nemínila prodávat za takové ceny, a nikdy to ani nemínila předstírat. To je podle mého soudu klíčem k řešení nastíněného právního případu.

      Vymazat
    2. Nemínila, ale prodávala. Alza je obchod s obratem víc jak 11 miliar Kč ročně, takže jistě měla přijmout taková opatření, aby k podobným průšvihům nedocházelo. Pokud definovaným postupem vzniká smluvní vztah, tak nevidím rozdíl mezi tím, jestli uzavřu smlouvu s Alzou, nebo od někoho nakoupím akcie.

      Podobných příkladů najdete spousty i z našeho prostředí - např. zde http://stockmarket.blog.cz/en/0606/omyl-na-bcpp-prijde-na-miliony

      A také musí být každému jasné, že se někdo seknul v ceně, že neměl v úmyslu ty akcie prodat se ztátou víc jak milion...


      Martin

      Vymazat
    3. Nesrovnávejte nákup v Alze s bursovním obchodem: tam platí jiná pravidla, jak jsem vysvětlil. Otázka, zda mohl omyl rozpoznat sám kupující, je podružná, důležité je, že Alza nemínila takto levně prodávat, ale v důsledku omylu to zájemcům nabídla.

      Vymazat
    4. Od Alzy mám za posledních 14 dnů několik emailů s předmětem: MAXI VYPRODEJ je v plnem proudu, usetrete az 70%!, MAXI VYPRODEJ stale nekonci! Nakupujte vyhodne se slevou az 70% apod.

      Ty kapitálky jsou přepsány - takhle to posilaji. Takže s tím tvrzením, že nemínila a nepředstírala bych byl velmi opatrný - zrovna ALZA mohutně inzeruje padající ceny, maxi slevy apod. - a tohle není poprvé, tak by si to už snad mohla ohlídat ne? A pokud si to nechce hlídat, tak ať za to platí.

      Vymazat
    5. Asi tak nějak. Pokud firma s 10+ miliardovým obratem spamuje se 70%+ slevami po vánocích, tak ať si to vyžere do konce. Celá jejich "ztráta" činí asi tak dvě reklamy s uřvaným UFOnem v prime timu.

      Vymazat
  2. Tak to s Vámi nesouhlasím. Letecké společnosti běžně po světě nechají letět zákazníky, kteří koupili na netu letenky o řád (jednu nulu) levněji chybou prodejních systémů. (např. místo 1000 USD zaplatili jenom 100 USD) a nikomu to nepřijde divné. Nejde o nepřiměřený formalismus. Logika je podle mého taková, že velká společmost musí mít "velké" kontrolní mechanismy. Jinak by se mohlo stát, že něco nabídne levně naoko, a pak to pro velký úspěch odvolá, protže se jakože spletla, a bude chtít dvakrát tolik. V malém lze analogii vidět i v to, že podnikatel odpovídá za jednání osoby pohybující se v jeho prostorách. Zkrátka a dobře - podnikatel není mamlas, ale profík, kterému se taková chyba stát nesmí - a pokdu se mu to stane, nemá se hojit navenek na zákaznících, ale uvnitř.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Akceptovat ztrátu může být výhodné z hlediska P.R., právě proto, aby nevznikalo podezření, že jde a limine jen o nečistý marketingový trik. To je ale právně irelevantní.

      Vymazat
    2. Prostě v 21., ale i v minulém století, v informační společnosti, je Váš názor mimo. Ale můžeme se přít i latinsky - například vigilantibus iura, dobrá víra poptávajícího atd atd.

      Vymazat
    3. Kontext "informační společnosti" je ve prospěch Alzy: kontraktace se jejím jménem neúčastnil nikdo oprávněný za ni jednat, pouze počítač.

      Vymazat
    4. To je ovšem taky pouze jejich problém, že...

      Vymazat
    5. Tím chcete říci co? Že když objednávám zboží z jejich obchodu, tak vlastně neuzavírám smlouvu s nimi, ale s jejich počítačem a že oni vlastně za nic neručí a za nic nemohou? Přijde mi, že vám dochází jakékoliv rozumné argumenty a tak se tady používáte latinu a zastaralou češtinou.
      U soudu snad stačí doložit nějakou reklamní akci Alzy, kde slibuje MEGASLEVY a kupující tedy objednával v dobré víře, že se jedná o tuhle megaslevu; při argumentaci technickou chybou upozornit, že problémy se špatnými cenami měla Alza i v minulosti, třeba v roce 2010, a tedy kupující samozřejmě předpokládá, že od té doby přijala opatření, aby k nim nedocházelo (jinak by to přece prodávala raději jinak) a že tedy v kontextu s reklamními akcemi Alzy, kdy slibuje pád cen, megaslevy, mimozemské ceny a nevím co ještě, nemůže kupující předpokládat, že se jedná o chybu, ale pouze a jen o velmi výhodnou nabídku.

      Vymazat
    6. Tím chci říct (včetně latiny a "zastaralé" češtiny), že občanské právo není s principem e-shopu příliš kompatibilní. Vskutku, dokud komunikujete s počítačem, nemůžete platně kupní smlouvu uzavřít, protože počítač nemůže za svého "pána" jednat. Dobrá víra na straně kupujícího je irelevantní, a nenapadlo by mne ji zpochybňovat.

      Vymazat
    7. Jo a ještě bych dodal tu jejich otravnou vlezlou reklamu styl "hřebíky do hlavy", kdy nedávno pořvával ufon z obrazovky "Rozdáváme, rozdáváme, 100 tabletů týdně!!!". Takže v kontextu jejich reklamních kampaní, kdy zboží nabízejí až s 80% slevou, či dokonce lákají zákazníky na zboží zcela zdarma bych posuzoval jejich "omyl".

      Argument že uzavírání smouvy se jejím jménem neúčastní nikdo oprávněný za ní jednat je opravdu úsměvný. Asi jako že příčinou je prostě "technická chyba" - hodímě to všechno na ten počítač, že?

      Nějakýho soukromníčka s obratem pár tisíc by mi ještě bylo líto, ale ať si Alza tyhle svoje "Megaslevy" pěkně vyžere...

      Vymazat
    8. Proč nemůžu uzavřít kupní smlouvu, když je na druhé straně naprogramovaný stroj? Pokud si koupím něco v automatu (jízdenku na MHD nebo bagetu třeba), tak tu kupní smlouvu také neuzavřu?

      Vymazat
    9. Vskutku, dokud komunikujete s počítačem, nemůžete platně kupní smlouvu uzavřít, protože počítač nemůže za svého "pána" jednat.

      Tedy, při vší úctě, nejste dneska nějak přetažený, pane Pecino? Ten systém někdo naprogramoval, nastavil, implementoval a tak projevil svou vůli prostřednictvím tohoto systému potvrzovat automatizovaně objednávky a tak uzavírat smlouvy.

      Vymazat
    10. A když vám automat po vložení dvacetikoruny vysype vinou technické chyby celý svůj obsah, řekněme v ceně dvacet tisíc korun, tak jste s jeho provozovatelem také uzavřel platnou kupní smlouvu? Není to tak jednoduché, jak si to představujete.

      Vymazat
    11. Tedy, při vší úctě, nejste dneska nějak přetažený, pane Pecino? Ten systém někdo naprogramoval, nastavil, implementoval a tak projevil svou vůli prostřednictvím tohoto systému potvrzovat automatizovaně objednávky a tak uzavírat smlouvy.

      Projev vůle ovšem nesměřoval k tomu, že mi prodají iPhone za osm stovek, ale za patnáct tisíc (nebo kolik ten krám stojí). Proto byla Alza, jakkoli ji nemám rád, oprávněna objednávku stornovat.

      Vymazat
    12. A to prosím soudíte podle čeho? A podle čeho má na to, co je projevem vůle, soudit kupující v obchodě inzerujícím mimozemské 70+ procentní megaslevy? Dovoluji si upozornit, že vzhledem ke znění obchodních podmínek Alzy je smlouva uzavřena přijetím objednávky, to samotné potvrzení je již pouze splněním zákonné povinnosti podle § 1827/1 NOZ.


      Smlouvu může Kupující uzavřít tak, že přijme návrh k uzavření smlouvy na webu provozovaném Alzou tím, že požadované plnění (zboží, službu, elektronický obsah) vloží do košíku ... Kupní smlouva vzniká odesláním objednávky Kupujícím po zvolení dopravy a způsobu úhrady a přijetím objednávky Alzou.


      Nikdo je k tomu nenutil, existuje řada eshopů, které v podmínkách mají, že samotné vystavení zboží není nabídkou.

      Vymazat
    13. A ta technická chyba na straně Alzy se teda stala jak? V paměti se přehodili čísla a nebo měl procesor blbou náladu a spletl se? To myslím ale ironicky - ceny někdo určitý nastavil a pokud Alza ví, že její pracovník se může dopustit takové chyby, má si systém nastavit tak, aby mu to nedovolil (a že o tom Alza ví, se dá snadno dohledat. A pokud si to neopravila, tak vědomě provozuje špatný systém, který poškozuje zákazníka (ten se těší na zboží) a tedy jednají a podnikají nepoctivě - nebo myslíte, že ne?)

      Příklad s automatem je nepřesný a špatný - za 20 Kč jste si třeba chtěl koupit lístek, určitě jste nechtěl vybrat 20.000 Kč, takže moc dobře víte, že nejednáte poctivě pokud si peníze necháte. Ale pokud by automat zobrazoval hlášku Vhod 20, dostanes 20000, tak je to snad v pořádku, ne?
      A ještě jednou, protože vám to snad není jasné - Alza dlouhodobě sděluje všude možně, ze má super akce, zboží za babku, cenopády, megaslevy atd. - takže v kontextu podobných veřejných prohlášení není sleva 96 procent něco, o čem by se muselo pochybovat. U vámi použitého příkladu s automatem podobná prohlášení chybí - teda alespoň já nevím o žádné společnosti, co provozuje automaty na prodej zboží a dělá reklamy ve stylu "U nás za dvacku dostanete megazbozi" - vy snad ano?

      Vymazat
    14. "Projev vůle ovšem nesměřoval k tomu, že mi prodají iPhone za osm stovek, ale za patnáct tisíc (nebo kolik ten krám stojí). Proto byla Alza, jakkoli ji nemám rád, oprávněna objednávku stornovat."

      Pokud se podíváte, jak to vypadalo, viz třeba http://mobil.idnes.cz/foto.aspx?r=mob_tech&c=A150113_144415_mob_tech_LHR&foto=LHR589577_alza_notebook_vyrazna_sleva.jpg, tak je to jako kdyby před vás obchodník strčil cenovou nabídku, přeškrtl cenu, napsal novou, vycislil a zvýraznil slevu pro vás navic v procentech - a to vše dle vašeho výkladu nebyl jeho projev vůle a on mi to vlastne chce prodat za tu přeškrtnutou cenu. Ale jak to mám poznat? Poradíte?

      Vymazat
    15. Přesně tak - pokud si jdu koupit jízdenku na MHD a na automatu jasně svítí 1 jízdenka = 32 Kč a na mne vypadne 20 000,- v hotovosti, tak je zřejmě něco špatně a to pozná i pětileté dítě.

      Alza neustále inzeruje megaslevy - dnes na idnesu další banner "MAXI výprodej až 70%". O rozdávání tabletů (tj. odměňujeme zákazníky zbožím zdarma) jsem tu už psal. Pokud takhle blbnou zákazníky, tak ať se nediví, že se jim to vrátí. Eshop, přes který protečou miliardy by měl mít takové kontroly, aby podobné chyby byly minimalizovány. Nevím vůbec co se tu řeší - jaký problém je prodat pro Alzu pár desítek těch telefonů jednou spořádnou "Megaslevou"? ;-)

      Vymazat
    16. TP:

      Vy tady pletete dvě věci - "interní" projev vůle, tj. že nějaký nadřízený řekl podřízenému: "Pepo, nastav na ty mobily cenu 7.000,- Kč", a pak právní jednání za Alzy jako PO navenek - tam nabídl onen podřízený za Alzu cenu 700,- Kč. Mě vůbec nezajímá, že ten dotyčný spletl pokyn, zastupoval společnost a prodal mi to za 700,- Kč.

      Analogicky to porovnejte se situací v kamenném obchodě - vedoucí prodejny řekne zaměstnanci: "Přeceň ta košile na 700,- Kč." Zaměstnanec se splete přecení to na 70,- Kč. Já tam jdu, všude nápisy výprodeje, vidím cenovku s košilí za 70,- Kč a koupím si to. Dle Vás pak může vyběhnout vedoucí za mnou, že to jako měli špatně neceněné a ať to vrátím?

      Yossi

      Vymazat
    17. Dalo by se to ještě tolerovat, kdyby Alza nikdy neinzerovala masakry cen a podobné akce. Jestliže ale běží vtěrná reklama, jak velké slevy a výprodeje dělají, pak nemůže být podezřelá žádná cena. Zvlášť, když je u zboží přímo v šopu bombastická grafika, jak udělali slevu 98procent.

      Vymlouvat se na ztracenou číslovku by mohla firma, která prodává za stabilní ceny. A tam by to zase asi zákazníci pochopili, případně sami upozornili.

      Podle mě by měl soud rozhodnout ve prospěch zákazníků.

      Vymazat
    18. >Kontext "informační společnosti" je ve prospěch Alzy: kontraktace se jejím jménem neúčastnil nikdo oprávněný za ni jednat, pouze počítač.

      Co je za hloupost. Počítat je zařízení, jako každé jiné. Odpovědnost za jeho "činy" je poměrně jasná. Navíc, byla to Alsa, kdo navrhl provedení obchodu tímto způsobem. Pokud by takto argumentovala znamenalo by to, že všechny smlouvy takto uzavřené nejsou platné, protože je neschválil nikdo oprávněný.

      cnemo

      Vymazat
    19. Velmi správná poznámka, poručíku. Platné právo neuvažuje s možností, že by za osobu, fysickou nebo právnickou, případně za státní orgán, mohl právně jednat stroj – počítač.

      Dovedeno do důsledků, pokud by bylo možno takto přenášet odpovědnost za právní jednání na techniku, mohli bychom se jednoho dne dočkat sporu o rozsudek, kterým vás na dvacet let zavřou jen proto, že stroji selhal index v SQL databasi.

      Vymazat
    20. Ne. Když už jdeme do veřejného práva, tak rozsudek se veřejně ústně vyhlásí a to vyhlášené platí, to samo o sobě je veřejným aktem. Jeho písemné vyhotovení, pokud obsahuje chyby, se opraví.

      Navíc tady přece nejde o žádné jednání strojem či co, sofistikovaně komplikujete a zatemňujete zcela jednoduchou věc. To je jakobyste říkal, že lupiče nezabila na útěku policie, ale kulka.

      Už se v té argumentaci trochu ztrácíte. Chápu, že ješitnost je mrcha přítulná a nechce Vás pustit, ale pro jednou se Vám nic nestane.

      Vymazat
    21. TP:

      Tady přece ale nejednal stroj (aspoň nevím o tom, že by to bylo prokázáno), tady nějaká osoba špatně nahodila položky do databáze. Analogicky s kamenným obchodem - když ty cenovky nepíšu rukou ale tisknu, tak za to fakt nemůže stroj.

      Yossi

      Vymazat
    22. Rozdíl je v tom, že v masně ty jmenovky sice špatně mít můžete, ale prodavačka hned vidí chybu a kilo svíčkové vám za pětikorunu neprodá.

      Vymazat
    23. Navíc tady přece nejde o žádné jednání strojem či co, sofistikovaně komplikujete a zatemňujete zcela jednoduchou věc. To je jakobyste říkal, že lupiče nezabila na útěku policie, ale kulka.

      Pokud by k výstřelu došlo technickou chybou zbraně, pak by za to policie opravdu nemohla.

      Vymazat
    24. > Platné právo neuvažuje s možností, že by za osobu, fysickou nebo právnickou, případně za státní orgán, mohl právně jednat stroj – počítač.

      Za prvé žádný stroj nejednal. Jednal člověk, který ho naprogramoval jakýmsi způsobem. Nechápu proč by měl právní řád řešit, jakým způsobem firma přenáší svou vůli na venek, to je její interní věcí. Jestli nechce riskovat počítačové chyby, pak nechť je neužívá, je to její svobodné rozhodnutí a také její zodpovědnost. Jak by se situace změnila, kdyby tu samu chybu udělal její zaměstnanec? Podle mne nijak. Kdyby tomu tak nebylo, musel by mít zákazník přístup k vnitřním rozhodovacím mechanismům firmy, což je nesmysl.

      Firma masově prodává, vydělává i díky nízkým nákladům na prodej. Musí si ale být vědoma toho, že tato masovost přináší i hrozbu velkých ztrát.

      cnemo

      Vymazat
    25. TP:

      V masně asi ne, ale třeba v prodejně oblečení mi košili za 100,- Kč klidně u výprodeje někdo prodá. Může pak za mnou vyběhnout vedoucí, že to chce zpátky?

      Yossi

      Vymazat
    26. TP:

      Tady ale patrně nešlo o technickou chybu zbraně, ale o chybu zaměstnance Alzy, který jednal v rozporu s interním pokynem nadřízeného, ale to jaksi nemá vliv na platnost jednání navenek.

      Yossi

      Vymazat
    27. Kdyby začal za dvacetinu ceny prodávat živý zaměstnanec, byla by to situace, na kterou má právní řád normy. Od neplatnosti v důsledku jeho zešílení po odpovědnost zaměstnance za škodu do výše 4,5násobku měsíční mzdy. U počítače nic podobného neexistuje, je to pouhý stroj; proto říkám, že platné právo má v tomto ohledu mezery, s jednáním formou úkonu počítače nepočítá.

      Vymazat
    28. Ale to problém mezi firmou a jejím zaměstnancem. Tady jsem o spor zákazník x firma. Tu firma odpovídá zákazníkovi za způsobené škody v plném rozsahu nikoli ve 4,5násobku škůdcova platu. Pak se třeba může trochu zhojit na zaměstnanci. Ale to přece vedlejší.

      cnemo

      Vymazat
    29. Co pořád "melete" o mezerách v platném právu? Alza se svobodně rozhodla prodávat prostřednictvím techniky a svobodně si stanovila podmínky - vždyť stačilo jen využít co jí zákon nabízí. Právo uzavírání smluv na dálku (tj. bez fyzické přítomnosti či nutnosti bezprostřední komunikace) ošetřuje dostatečně dlouho - to se má skutečně ošetřovat právem každý "prd"?

      Vymazat
    30. Odkud stále berete tu jistotu, že tu cenu nastavil špatně počítač. Spíš bych řekl, že někdo špatně vyplnil databázi a ten člověk je normálně postižitelný.

      Kdyby se zaměstnanec zbláznila a začal prodávat s 95% slevou, není podstatné, že má být jak postižen, ale řekněte mi, zda by to jednání společnost nezavazovalo? V situaci, kdy byl kupující v dobré víře, že jde o slevu?

      Yossi

      Vymazat
  3. Ještě by mne zajímal váš názor na situaci, kdy nedbale, avšak nepoctivě jedná např. výrobce aut. Nějakěj Franta Vopička to zmastí a nenamontuje třeba nějaký zajišťovací matice, kontrola kvality zaspí a u nového auta přestanou náhle fungovat třeba brzdy nebo řízení -> zákazník se v autě vinou chybné montáže přizabije.

    Já bych předpokládal, že takový přizabitý zákazník se bude soudit s tím, kdo mu auto prodal a ten pak dále s výrobcem. O náhradu škody, o způsobenou újmu apod. Podle vaší logiky ale škůdce škodu zavinil, ale nezpůsobil, takže vlastně nikdo za nic nemůže? Chybou je tedy zřejmě nějaká abstraktní "technická závada (ono se to samo nějak rozbilo)", nebo Franta Vopička u pásu, který ručí do výše 4 platů?

    A k tomu "nemo turpitudinem suam allegare potest" - pokud nás Alza a další prodejci neustále krmí výprodejeme "sleva až 80%", tak se nemůžou divit. Co nepoctivého je na tom si řádně objednat nabízené zboží? Nepoctivé by bylo, pokud by ten e-shop někdo hacknul, ceny upravil a pak si objednával. Jaké má Alza vnitřní kontroly, které hlídají aby k takovýmto (špatně nastavené ceny) škodám předcházela nebo je minimalizovala?

    Martin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jste zcela mimo, prodejce (a nikoli výrobce, ale to je vedlejší) odpovídá za vady prodaného zboží, bez ohledu na to, kdo ho pro něj vyrobit nebo mu ho dodal. Zde se řeší závaznost chybné oferty.

      Vymazat
    2. Právě předpokládám, že stejně tak obchod ručí za svůj prodejní systém - jaké produkty a za kolik nabízí a jak v jeho systému dochází k uzavírání konkrétních smluv. Vy ale odpovědnost ve svém článku přesouváte na nějaké bezejmenné pracovníky či nějakou "technickou chybu", která vznikla asi sama od sebe.

      Martin

      Vymazat
  4. Na tomhle si firmy jako je Metrostav, Konstruktiva a jim podobné postavily systém.
    Tyto firmy si vybudovaly vlastní, velmi dobrá nabídková oddělení na všechny obory, se kterými přijdou do styku a postupují takto:
    - Dostanou zakázku, ať nežeru za 2 miliardy.
    - Jejich nabídkové oddělení tu zakázku rozebere na kusy a velmi pečlivě ji nabídne samo sobě.
    - A pak čekají, dokud není měsíc před zahájením prací a osloví své dubdodavatele, které požádají o nabídku. (Dokumentaci jim prodají, a ne levně)
    - Sejdou se nabídky a oni nedělají nic jiného, než porovnávají své výsledky s nabídkami a hledají, kdo udělal chybu. S tím okamžitě uzavřou neprůstřelnou smlouvu typu "vše jste vidě/četl/byl seznámen a souhlasíte bla bla bla" a dotyčnou firmu na tom prostě upálej.
    - Ve výsledku zakázka za dvě miliardy jde mezi lidi za jednu, tu druhou strčej za žebro a na konci jsou třeba mosty a vozovka u Olomouce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je asi pěkný nesmysl, že? Takže hledají, kdo místo 100 000 se sekl nabídce o nulu a nabídl 10 000 :-) Nebo jak jste to myslel?

      Není to spíše tak, že některé firmy se prostě podbízejí, jsou levné a ty jsou vybrány a bohužel to nezvládnou?

      Navíc obecně u velkých projektů ( a u stavebních zakázek obecně ) nejste schopen stanovit náklady "přesně", vždycky je to proboha odhad ... No jak tady někteří píší, mají si to ošetřit - tj. udělat velké "kontrolní mechanismy", aby k tomu nedošlo, to by mne zajímalo jak by se ty "kontrolní mechanismy" měly udělat :-)

      Petr V

      Vymazat
  5. - Tady asi nikdo neprogramoval žádný složitější systém že? V každém je hromada chyb (a že jim lze zamezit). Za všechny by měli programátoři ručit hlavou, že?

    - Nechápu proč to Alza prostě nevyřešila tak, že zákazníkům poslala, že zboží bohužel už není skladem...( bylo vyprodáno - v MEGAVYPRODEJI ) ...

    - Jestlipak se také soudíte, když si někde přečtete/vidíte v reklamě zaručené výsledky ( u léků, přípravků atd...?). Respektive vy reklamám věříte a skáčete na ně?

    Petr V

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kdo by měl za chyby programátorů (respektive firem) nést zodpovědnost? Všichni, co pracují s hmotou tu zodpovědnost za výrobek nesou, není tedy důvod pro by měl být soft výjimkou. Existuje také nějaké pojištění.

      Zkuste říct pro tendru, že nenesete odpovědnost za škody softem způsobené, bude to jistě tržní výhoda:)

      Vymazat
  6. No to bude zajímavé jak tam zákazníci budou argumentovat, když se jich soud zeptá - "Nepřišlo vám divné, že se vysoce technicky specifikovaný výrobek v ceně 20 000 prodává za 600?", "Už jste někdy v Alza nakoupili něco co bylo slevněno z 20 000 za 600?" :-)

    Ale třeba to také nakoupil nějaký automat, kterej prohledává pro jiné obchody weby a hledá slevy a pak generuje objednávky :-)

    Petr V

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A odpověď bude - přišlo mi to výhodné. Byl jsem rád, že jsem natrefil na megaakci, které tento obchodník pořádá a měl jsem radost, když se mi podařilo uzavřít s ním pro mne tak výhodnou smlouvu. Byl to můj první tak výhodný nákup na Alza, ale v životě se mi podobných věcí povedlo více - tady mám například účet na zboží, které jsem nakoupil v akci za 25Kč, přičemž jeho obvyklá cena byla a doposud je mezi 450-700 Kč.

      Pokud by soudce trval na zodpovězení té vaší otázky, jestli to nepřišlo divné (pochybuji ale, že by ji pokladal), tak: Ne, nepřišlo, jen pro mne výhodné. Přijde mi ale divné, že nechtějí dodržet uzavřenou smlouvu.






      Vymazat
    2. Velmi jednoduše: psýchou Alzy se moc nezabývám, ale např od T-mobilu jsem koupil mobil v ceně 6500 Kč za 1Kč. Mohu doložit fakturu.

      cnemo

      Vymazat
  7. Nepředjímal bych, že je tam chyba v programu, spíše se jedná o nedostatek v procesu, tedy interních postupech ve firmě - a Alza už tenhle problém měla několikrát.

    To co navrhujete (ať napíšou, že není skladem), je podvod.

    Ohledně reklam - tady se ale řeší problém závazné nabídky, její akceptace a dodržení uzavřené smlouvy. U reklam co přehánějí, obecně platí, že kde není žalobce, tam není soudce. Pokud se překročí nějaké mez, tak zasáhne stát.

    V případě Alzy tento obchodník neustále veřejně vykřikuje, že má slevy, superslevy, megaslevy, cenopády apod - což mu věřit nemusíte, ale když pak na jeho webu uvidíte, že má vážně 96 procent slevu, tak proč by jste se měl domnívat, že se jedná o chybu? Alza prostě "kašle" na svoje interní postupy a podmínky nakupování - místo do programátorů tak například strká peníze do reklamy, reklamu přehání, tak ať si to teď "vyžere". Těžko se za takového stavu totiž může dovolávat nějaké chyby či opomenutí a pan Pecina je v tomto případě se svými paragrafy a "chybnou ofertou" úplně mimo.

    OdpovědětVymazat
  8. Ustanovení § 571 na danou situaci v žádném případě nedopadá. zákazník zasílá objednávku, Alza ji akceptuje, její akceptační projev vůle tedy není v průběhu doručování zákazníkovi ničím pozměněn. Pokud selhal zaměstnanec Alzy v nastavení cen, je to její problém. Jednání zákazníka taktéž není v rozporu s dobrými mravy. Kde by potom byla hranice dobrých mravů 800Kč, 2000, 3000? Vnímáte korektiv dobrých mravů jako cenovou regulaci sui generis v neprospěch spotřebitele? Zajímavé. Ale chápu, že se snažíte získat novou kauzu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to analogická situace, proto je analogické použití § 571 myslitelné. Kdybych chtěl kausu, tvrdil bych spíš opak, nemyslíte?

      Vymazat
    2. Akceptujme tedy zneni 571 ale prosim popiste, jak byl projev vule ucineny Alzou zmenen pocitacem ci jinou technikou - zatim to spise vypadat tak, jako kdyby jste rikal "ja tam sice zadal slevu 96% ale nemyslel jsem to tak a ten stroj to spletl a pouzil co jsem zadal a ne co jsem si myslel a tak za to muze on". Coz jak asi uznate, nezni moc dobre.

      Vymazat
  9. No schválně jsem zvědavý, zda aspoň v případu, který se Vás přímo netýká, dokážete uznat, že jste se unáhlil a patrně přestřelil. :)

    Yossi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na svém názoru stále trvám, nikomu z diskutujících se nepodařilo mne přesvědčit, že se mýlím.

      Vymazat
  10. ono to ale spíše vypadá, že jste žádného diskutujícího nepřesvědčil o tom, že se nemýlíte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pak nezbývá než si přečíst, co píšu vpravo nahoře: jsou to moje názory, které nikomu nevnucuji, a tento konkrétní jsem schopen obstojně hájit.

      Na druhou stranu mne zarmucuje osobní ton mnohých příspěvků. Připadá mi mírně řečeno negentlemanské takto diskutovat.

      Vymazat
    2. Já zcela chápu, že tu někomu rupnou nervy, když neustále nadáváte na zabedněné cajty a soudce, a na druhou stranu stále opakujete mantru o technické chybě, která prostě neodpovídá realitě. To není o právní argumentaci, tu si vymyslete, jakou chcete, ale fakty si prostě vymýšlet nemůžete.

      Yossi

      Vymazat
    3. Pan Pecina tady nepochopitelně trvá na tom, že věci jako dobrá víra a dobré mravy jsou irelevantní, protože právní jednání je podle něj buď od počátku neplatné nebo se snad o právní jednání vůbec nejednalo. Přitom, pokud se na věc podívám optikou Alzy, tak tato obrana je pro ně jediná možná - nic jiného než to, že kupující si musel být vědom toho, že cena je chybná (a tedy kupní smlouvu neuzavíral v dobré víře, ale s cílem této chyby zneužít a počínal si tak v rozporu s dobrými mravy) Alze nezbývá. Tedy, aspoň ne potud, pokud opravdu není schopná poučit se ze svých (n.b. opakovaných) chyb a přijmout příslušná technická a právní opatření a odepsat tuto ztrátu na účet vlastní blbosti a neschopnosti.

      (A Alza je v jistých ohledem zřejmě skutečně nepoučitelná, já jsem s nimi před pár lety vyběhl, když se z nepochopitelných důvodů rozhodli, že nevymění vadnou a nepoužitelnou věc - telefon, u kterého nefungoval reproduktor, takže jaksi nebyl slyšel volající a začali s nákupem na IČ a obchodním zákoníkem. S tím, že vlastně žádná záruka podle ObchZ neexistuje a lhůty na vyřízení reklamace taky ne. Bohužel pro ně telefon, ve kterém není slyšet volající, jaksi není dodán "za jakosti a provedení, jež se hodí pro účel, k němuž se takové zboží zpravidla užívá." - navíc jejich úžasný "servis" místo opravy (závada se prý neprojevila) navíc ještě telefon poškodil (poškrábaný displej, polámaný kryt). Ale to šílené divení, když jim lhůty k odstranění vad - přesně podle toho obchodního zákoníku, kterého se tak vehementně dovolávali - začal určovat kupující, to bylo opravdu k nezaplacení.)

      Vymazat
    4. Tuto obranu jistě zkusí, ale IMHO nemůže uspět, protože "megaslevy" a "cenové masakry" slibují neustále, takže zákazník klidně mohl věřit, že kupuje jen zboží "v akci".

      Vymazat
    5. Ano, vinou dryáčnické reklamy ta obrana samozřejmě není věrohodná -- za to pochopitelně taky nemůže kupující, tak nevím, proč by na to měl doplácet.

      Vymazat
  11. Ale když ho nijak nehájíte, mimo vašich smyšlenek o nějaké technické chybě. Neuvedl jsem o jakou technickou chybu by se mělo jednat a jak ta pozměnila vůli, kterou prodávající údajně měl.
    Zpochybňování na dálku uzavřených smluv a volání po přesné právní úpravě pak působí trochu dětinsky - zákon to vše ošetřuje poměrně jasně.

    A mimochodem, zrovna před pár minutami mi došel email od Alzy, jen vybírám:

    Maxi výprodej až 70%
    Neuvěřitelná cena
    Maxi výprodejové šlágry, slevy 77% (moje poznámka - všímejte si, jak jim ani nesedí ta procenta)
    Sledujte náš trhák dne - každý den jeden produkt za extra cenu (moje poznámka - třeba mají zase ten iPhone za pár stovek)

    A to vše v jednom emailu.

    Těžko, přetěžko u soudu argumentovat, že sleva 96% nebyl jejich projev vůle, když následující dny pořád přesvědčují, že mají neuvěřitelné slevy.

    A jak již bylo někde zmíněno, ta jejich nabídka nebyla nějaká chyba v počtech, ve své nabídce uvedli jak původní cenu, tak výši slevy, tak cenu po slevě a ve svých obchodních podmínkách mají jasně uvedeno, že akceptováním nabídky kupujícím došlo k uzavření smlouvy.

    Na paragraf 571 by se snad šlo odvolat, pokud by například došlo k přenastavení lokalního nastavení serverů a ty by tak jinak počítali s desetinnou čárkou apod. Ale taková chyba by měla za následek nesmyslnost všech údajů - ty by si odporovali navzájem.

    Obávám se, že svůj názor nejste schopen obhájit. Je to ale váš názor a máte na něj právo. A já mám alespoň jasno v názoru na vaše názory :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vysvětlil jsem svůj názor jasně. Technická chyba je zde snad evidentní, a zkoumat, zda zákazníci jednali bona fide, je irelevantní, protože to nemůže mít na platnost kupní smlouvy vliv. Stejně tak je irelevantní, jestli je Alza arogantní a nesympathická firma (je). Ustanovení § 571 ObčZ je použitelné pouze per analogiam, protože projev vůle byl rovněž, z příčin (finálně) mimo kontrolu Alzy, změněn a došel zájemci o koupi v jiné podobě, než byl nabízejícím míněn.

      Vymazat
    2. Technická chyba je zde snad evidentní

      Promiňtě, ale já žádnou technickou chybu nevidím. To, že někdo chybně zadal ceny zboží, není technická chyba, ale problém mezi židlí a klávesnicí.

      projev vůle byl rovněž, z příčin (finálně) mimo kontrolu Alzy, změněn

      Aha. Takže zaměstnanci jsou mimo kontrolu zaměstnavatele? To nemyslíte vážně, že? (Tedy, mimo kontrolu Alzy není ani ten jejich slavný IS, není žádný problém implementovat např. to, aby systém neumožnil zadat cenu, která se liší od průměru za posledních X týdnů/měsíců o více než Y procent.) Krom toho, znova opakuji, nikdo Alzu nenutil k tomu, aby prodej realizovala tak, jak jej realizuje. Ani k tomu, aby vystavení zboží v eshopu představovalo ofertu.

      Hájíte tady neobhajitelné a argumenty máte slabé jako třikrát vyvařený pytlík čaje.

      Vymazat
    3. Podle pana Peciny není platné níc - i pokud by se sepsala klasická písemná smlouva, tak by pan Pecina tvrdil, že pero špatně přepsalo vůli zapisovatele. A nebo to papír špatně zachytil.

      Vymazat
    4. Líbí se mi ta srážka s realitou. Moc se bavím. :D Jak se vyhýbá odpovědím a stále opakuje to své, bez ohledu na praktické nesmyslné důsledky, jakože rušení smluv u špatných cenovek.

      Yossi

      Vymazat
    5. @Yossi: Ta konstrukce je fakt zoufalá. Začalo to tím, že komunikace prý byla "analogicky" "pozměněna", když to bylo vyvráceno (nikde nic pozměněno nebylo, prostě někdo udělal chybu), tak (vzhledek k tomu, že použití ustanovení o omylu je jasně vyloučeno, Alza se nemůže dovolávat toho, že uvedla v omyl o rozhodující okolnosti sebe sama) přejdeme k tezi, že smlouva vlastně vůbec nevznikla, protože počítač. Ten výklad je přece tak absurdní, že to nemůže nikdo myslet vážně. A to nejen v tom, že by umožnil obchodníkovi v případě eshopu zneplatnit smlouvu prakticky kdykoliv, ale ta smlouva by byla uzavřena pouze okamžikem fyzického odeslání zboží, což je naprosto očividně v jasném rozporu se zákonem, který naopak praví, že smlouva je uzavřena přijetím objednávky. A to prosím v kontextu ustanovení o distančních smlouvách, kde se s využitím počítačů a internetu zcela očividně počítá. Ach jo...

      Jinak nevím, jak často chodí pan Pecina na nákup, viz jeho představa, že

      prodavačka hned vidí chybu a kilo svíčkové vám za pětikorunu neprodá.

      Tak možná v malém řeznictví a tam za chybnou cenovku dostane flastr od ČOI, v supermarketu (což je příklad odpovídající Alze, narozdíl od toho, který používá Pecina) prodavačka projede čárový kód a tím to pro ni hasne, cenou se bude zabývat pouze tehdy, pokud zákazník začně brblat, že na regálu byla cenovka jiná (zcela běžná situace), jinak ti to absolutně nezajímá a rozhodně v hlavě ceník desetitisíců položek včetně aktuálních akcí a slev nenosí. Ale už jen ta představa, jak za mnou vybíhá ochranka obchodu a odebírá mi právě zaplacené zboží, od nějž mám paragon z pokladny s tím, že se jednalo o omyl, je fakt zábavná.

      Vymazat
    6. Naopak, nikdo zde nepředložil rozumný argument, proč by Alza měla být vázána projevem vůle (prodat se slevou 95 %), který nikdy neučinila. Chyba v informačním systému má vskutku velmi blízko k chybě na cenovce. Vy ovšem tvrdíte, že obchodník je chybou na cenovce vázán. Není; jde o omyl se všemi právními důsledky.

      Vymazat
    7. Takže ti nakupující objednávali u koho? Podle vašeho vyjádření to vypadá tak, že určitě ne u Alzy. Alza obchoduje tak, že její vůli vyjadřuje její eshop - a tvrdit, že ten tedy její vůli nevyjadřuje, je poněkud protimluv. Pak její vuli nevyjadřuie ale nic.....

      Podle vás, pokud sepíšeme smlouvu, vytiskneme ji, podepíšeme - a pak ten prodávající přijde s tím, že Word špatně vyjádřil jeho vůli a tedy je to neplatné - pořád to bude ten paragraf 571?

      Obchodník není cenou na cenovce možná obecně vázán, ale tady bylo jasně ujednáno, že tím, že vložíte zboží do košíku a projdete pokladnou či se dostavíte k pokladně, tak se uzavřela kupní smlouva za inzerovanou cenu. A vy tvrdíte, že přes to všechno uzavřena nebyla. Zvláštní postoj....

      Vymazat
    8. nikdo zde nepředložil rozumný argument, proč by Alza měla být vázána projevem vůle (prodat se slevou 95 %), který nikdy neučinila

      Pane Pecino, prostě proto, protože se takto Alza jako právnická osoba rozhodla projevem své vůle ve svých obchodních podmínkách smlouvy uzavírat. A to včetně toho, že si pro tento případ nevyhrazuje právo od smlouvy odstoupit, tedy včetně důsledků podobných "omylů". Vážně nevím, co je na tom, že "smlouvu může Kupující uzavřít tak, že přijme návrh k uzavření smlouvy na webu provozovaném Alzou tím, že požadované plnění ... vloží do košíku ... Kupní smlouva vzniká odesláním objednávky Kupujícím po zvolení dopravy a způsobu úhrady a přijetím objednávky Alzou." nepochopitelného.

      A nevím, proč tady zas pro změnu argumentujete omylem, to, že Alza uvedla sama sebe v omyl, v žádném případě neplatnost právního jednání nemůže způsobit, kupujícího jako druhou stranu to vůbec nezajímá a neplatnosti z tohoto důvodu se rozhodně dovolávat nehodlá.

      Vymazat
    9. Aby k platnému obchodu došlo bez ohledu na omyl, je v právu výjimečné, a připouští se to obecně jen tehdy, pokud má omyl ipso facto dopad do právní sfery účastníků trhu, tedy zejména v případě bursovních obchodů. Velmi pochybuji, že by Alza obchodní podmínky formulovány tak, že tuto možnost expressis verbis, tzn. že k prodeji dochází za inserovanou cenu i v případě, že je chybná.

      Vymazat
    10. Podmínky máte nalinkovány. A jinak už začínám mít dojem, že vám snad někdo hacknul účet. "Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné." Podle Vás v omyl Alzu uvedli kupující? :-)))

      Vymazat
    11. Ty podmínky hovoří o akceptaci oferty, ale možnost, že není v důsledku technické, písařské apod. chyby zobrazena správná oferta, nevylučují.

      Vymazat
    12. To je vážně legrační. Ano, nevylučují. Ke smůle Alzy tuto situaci vůbec neupravují. Což to je zcela nepochybně problém a riziko Alzy, že na to jako profesionál nemyslela. Ne problémem kupujícího.

      Vymazat
    13. Alza si nastavila podmínky a podle nich se uzavřela smlouva. Že mohou být ceny nastaveny špatně se stává a Alza si mohla podmínky nastavit jinak.

      Navíc se obávám, že důkazní břemeno k 571 leží zcela na Alze a že nebude mít jak dokázat technickou chybu při projevu své vůle (vy jste ani nenaznačil, jaký technický problém mohl nastat) - a že ji nezbyde přiznat, že se jedná o chybu mezi klávesnicí a židlí a tedy její interní problém, na který se daný paragraf nevztahuje.

      Vymazat
    14. Tak jistěže ten § 571 je blbina (tonoucí se stébla chytá), tam se míří na situace, jako je tenhle kiks ve firmwaru kopírky, rozhodně ne na to, že někdo něco někam špatně nadatloval.

      Vymazat
  12. > Na paragraf 571 by se snad šlo odvolat, pokud by například došlo k přenastavení lokalního nastavení serverů a ty by tak jinak počítali s desetinnou čárkou apod. Ale taková chyba by měla za následek nesmyslnost všech údajů - ty by si odporovali navzájem.

    Podelat se muze vsechno a kdyz se to podela na spravnym miste tak vysledek muze byt konzistenti. Napriklad do databaze nema smysl ukladat procenta, staci stara a nova cena, zbytek se dopocita. Nekonzistence pak neni mozna uz z principu.

    Stejne jak nekdo psal vyse, nejspis to nekdo spatne zadal. Nejpis by bylo rozumne nechavat to zadavat 2x a automaticky kontrolovat souhlas. Nejpis vy to ani moc nestalo.

    Ze to zprasil programator se vyloucit neda nejpis nikdy, ale proc by presny zpusob jak k chybe doslo mel byt relevantni?

    Kdyz alza vi ze se to muze stat, pak to ma dat do obchodnich podminek neco jako "Kliknutim zavazujete sebe ale ne nas; Smlouva je uzavrena pouze v pripade ze si to nerozmyslime.".

    OdpovědětVymazat
  13. Ještě dotaz na p. Pecinu: tyhle slevy jsou taky neplatný omyl Alzy? Jak se pozná, která sleva u Alzy je omyl, která klamavá obchodní praktika a která je ta pravá, skutečná megasleva ve stylu mimozemského masakru cen? A co na to Jan Tleskač? :-P

    OdpovědětVymazat
  14. Ještě dotaz na p. Pecinu: tyhle slevy jsou taky neplatný omyl Alzy? Jak se pozná, která sleva u Alzy je omyl, která klamavá obchodní praktika a která je ta pravá, skutečná megasleva ve stylu mimozemského masakru cen? A co na to Jan Tleskač? :-P

    OdpovědětVymazat
  15. Tyto případy řeší e-shopy neustále. Podle NOZ je právní postavení obchodníka dle mého názor daleko složitější, než tomu bývalo. Ustanovení § 49a SOZ uvádělo, že „právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět.“ Ustanovení § 583 NOZ stanoví, že „jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.“ Je tedy zřejmé, že okruh případů, kdy je možné se dovolávat omylu, byl podstatně omezen. Subjektivní stránka kupujícího se podle nové úpravy ve vztahu k omylu jeví jako irelevantní.

    Navíc dle mého názoru ustanovení § 579 NOZ dopadá právě na tyto případy. Pokud by to právní jednání bylo neplatné pro omyl, je dle mého názoru zřejmé, že neplanost způsobil právě prodávající (nejde o náhodu, ale o chybu). Jiný výklad mi přijde absurdní, neboť nejde o to, kdo omyl zavinil.

    Co mě spíše zaráží je, že nemají proti těmto jednáním zabudovánu smluvní obranu (což je poměrně jednoduché) a celkový značný právní nihilismus takto velkého prodejce (když se podíváte na jeho dokumentaci a postupy).

    Josef Aujezdský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím ne zcela souhlasím, protože o omyl v tomto smyslu by šlo, kdyby bylo v nabídce např. uvedeno, že telefon má operační systém iOS, a ve skutečnosti v něm byl Android (a zákazníkovi-jablíčkáři bude k ničemu). Pak by se kupující bez ohledu na to, jak se tam nepravdivý popis dostal, mohl dovolat neplatnosti (v tom je ObčZ/2012 lepší než ObčZ/1964, podle kterého se muselo složitě dokazovat, co prodávající věděl nebo musel vědět).

      Ale pokud jde o cenu, mám ji za součást oferty, a pokud neodpovídala oferta skutečné vůli prodávajícího, může se její neplatnosti prodávající dovolat.

      Vymazat
    2. Pane Pecino, opravdu oceňuji, že jste ve světle tohoto dalšího blábolu nebyl schopen nijak reagovat na příspěvek výše, dotazující se, jakým způsobem se konkrétně u Alzy pozná tzv. "Pecinův omyl" od podvodné slevy, resp. slevy skutečné. Podle zde prezentované Pecinovy teorie omylu pak zřejmě omyl vyhlašuje jedna strana zcela dle své libosti a toho, jak se jí to hodí, zatímco druhá strana si bez výjimky může maximálně trhnout ploutví... To je skutečně výtečný příspěvek k právní jistotě a předvídatelnosti práva vůbec.

      Vymazat
    3. Rozdíl je v tom, že v prvém případě jde o vlastnosti kupované věci, ve druhé o okolnosti oferty. Břemeno důkazu, že nešlo o záměr, ale skutečně o omyl, dopadá na Alzu, o tom není sporu, a může to být břemeno dosti tíživé, zvlášť nemá-li Alza k disposici jiné svědky než své vlastní zaměstnance.

      Vymazat
    4. Pane Pecino, co kdybyste si už konečně raději přečetl ten paragraf, misto vynalézání vlastní neexistující legislativy? K neplatnosti právního jednání je vyžadováno abyste byl uveden v omyl druhou stranou (což je - pokud se omylu týče - jen jinými slovy řečeno totéž, co je v § 579/1) a jednalo se o omyl o rozhodující okolnosti. O "vlastnostech věci" vs. "okolnostech oferty" tam není ani slovo. Mimochodem, na dotaz ohledně toho, jak se pozná nefalšovaná nezmýlená Alza sleva, jste stále neodpověděl a evidentně nikde neodpovíte.

      Vymazat
    5. Znění zákona jsem si přečetl hned na začátku, a v postu jsem vysvětlil, proč ho podle mého názoru nelze vykládat otrocky, ale historicky a teleologicky. Většina odpůrců se naproti tomu zmohla místo argumentů na útoky ad personam.

      Vymazat
    6. Tak si ty vaše "argumenty" shrňme:

      - protože Alza jednala možná nedbale, nikoli však nepoctivě - už mi konečně odpovíte na to, zda se u shora linkované "poctivé" "slevy" jedná také o omyl? Tolik asi k poctivosti Alzy
      - protože smlouva byla uzavřena na základě neexistující, resp. vinou technické chyby změněné oferty - kde nastala ta technická chyba? Stále jsme se to nedozvěděli, ačkoliv se na to již mnoho čtenářů rovněž ptalo.

      - vykládat otrocky, ale historicky a teleologicky - aha, takže historickým účelem předmětného ustanovení je zachovat status quo, že (dámy prominou) silnější pes mrdá?

      Vymazat
  16. Za tu cenu to prostě skladem není. To není žádný podvod...

    Petr V

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>