Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

A máme tu další kolo v případu policejní database DNA: nové odmítavé rozhodnutí a další odvolání.
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Národní database DNA
Počet zobrazení: 2365

Hned dvakrát se tento týden do hledáčku medií dostal Ŕád ozubeného kola. Nejprve se mu věnoval Jiří X. Doležal v Reflexu. V článku, který označit za neobjevný by bylo snad až příliš lichotivé, JXD dospěl k závěru, že Řád přitahuje své členy tím, že má na webu napsáno odpor, což je signální slovo, jemuž žádný neonacista neodolá. Ponechme jednoduchého publicistu jeho bludu, je pro něho možná lépe, když si to myslí.

Ještě více pozornosti vyvolává na dnešní večer plánované procesí Řádu v Krupce. Policie se prý na neonacisty bděle připravuje. Nejsem sice pravidelným účastníkem řádových procesí, ale podle mých informací mohou zůstat policisté v klidu, tyto akce se odehrávají zcela mírumilovně: v čele procesí kráčí velmistr s – červenými LED podsvícenou – monstrancí ve tvaru ozubeného kola. Velmistr je obklopen deseti ministranty s pochodněmi (je to symbolické, deset je Zubů), kteří se, je-li na trase dost místa, rozvinou do kruhového útvaru a pomalu kolem velmistra rotují. Za nimi pak jdou prostí příznivci Řádu.

Aktualisováno.
Mediální zpráva o procesí, včetně fotografie.

Originálně pojal zprávu server Romea. Formulace: Jsou to zřejmě členové Dělnické mládeže. Viděl jsem mezi nimi i psa, který by měl patřit Lucii Šlégrové, dodal náš spolupracovník. nejspíš vstoupí do dějin žurnalismu.

Aktualisováno.
V iDnes pojali reportáž velkoryse, včetně videa (rozhodně doporučuji už kvůli záběru na ozubeného řádového psa). A proč se procesí konalo právě 17. června? Prosté, Watsone: ve skutečnosti šlo o oslavu svátku Adolfa Hitlera.
40 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Řád ozubeného kola
Počet zobrazení: 4168

Známá nebezpečná extremistka Michaela Dupová uspěla se svou ústavní stížností proti rozhodnutí o prodloužení vazby.

Blahopřejeme!

3 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Samolepkový proces
Počet zobrazení: 2864

Usnesení samotné není zatím v databasi, k disposici je toliko agenturní zpráva, avšak z ní je zřejmé, že Nejvyšší soud se rozhodl neintervenovat do případu záměny novorozenců v třebíčské nemocnici, kde bylo Krajským soudem v Brně přiznáno odškodné – relutární satisfakce – v dosud bezprecedentní, více než milionové výši.

Je to dobrá zpráva a vynikající precedenční judikát pro další podobné případy. Hodí se zejména na situace, kdy soudy v souladu se svou neblahou praxí aplikovaly smrtící paušál (©2009 Michal Ryška) a dovozovaly, že je-li občanským zákoníkem stanovena fixním – a dodejme, že směšně nízkým – paušálem suma náhrady za smrt blízké osoby, je potřebí z této částky vycházet jako z měřítka pro ostatní, téměř vždy méně závažné zásahy do osobnostního práva.

Dopad by mohl judikát mít jak do samotných případů usmrcení (až úmyslného nebo z nedbalosti), kdy už nebude možné požadovat, aby žalobce prokazoval zvláštní okolnosti, jimiž je odůvodněn nárok vyšší než paušál podle § 444 odst. 3 ObčZ (fakticky šlo ovšem pouze o verbální advokátskou ekvilibristiku, bez reálného právního obsahu), tak tak do případů jiných zásahů, které bude možno přímo porovnávat s třebíčskou záměnou.

Konkrétně by se to mohlo týkat i některých mých případů: příběhu z Vysočiny, kde požadujeme 35 milionů korun, příběhu ze Severu, kde jsou žalovány dva miliony korun, křížové cesty pana Ž., kde žaloba zní na pět milionů, dosud nepublikovaného příběhu z Pardubic, kde podnikatel za zničené podnikání a rozvrácený osobní život v důsledku nedůvodného trestního stíhání pro podvod požaduje cca 10 milionů korun, a také případu Kočka v. Ďuričko, kde se pozůstalí od vraha domáhají nad rámec paušálu rovněž cca deseti milionů korun.

2 komentáře
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 2095

Fantazírování a štvaní pana Bechera

FRANKFURT NAD MOHANEM 7. června (Od našeho zpravodaje) — Již podvaatřicáté se sešli v sobotu a neděli příslušníci sudetoněmeckého landsmanšaftu, aby utvořili kulisu pro revanšistické prohlášení. Tentokrát se po mnoha letech odvážili uspořádat svůj sraz na sever od Bavorska — v metropoli západoněmeckého kapitálu Franfurtu nad Mohanem.

Jejich mluvčí Becher je zapřísahal, aby neklesali na duchu a věřili a čekali. Jejich údajné právo na vlast prý dojde naplnění. Zní to neuvěřitelně, ale Becher pasoval své příznivce na jedny z nejdůslednějších zastánců míru, jako by nebylo nacistických zločinů. Odsun musí být podle něho napraven za pomoci sjednocené Evropy v čele s potomkem habsburské monarchie. Vydával se za zastánce svobody východních národů, útočil na protiválečné hnutí NSR a přispěchal na pomoc bonnské vládě prohlášením, že i oni jsou pro politiku z pozice síly, jak ji praktikuje Reaganova vláda. Mnoho zájmu nevzbudil, protože většina ze sto tisíc účastníků si hleděla více krajíce chleba a piva.

Je příznačné pro revanšisty, že čím více stárne jejich základna, tím více se snaží na sebe upozornit křikem a teatrálními gesty. Aby si dodali větší váhy, mluví o čtrnácti miliónech členů landmanšaftů (aby dostali více marek na své rejdy), a aby upoutali na chvíli veřejnost, pozvali si prominenty z oblasti politiky. Hesenský zemský premiér Börner (SPD) jim sice zpočátku poklepal na rameno a politoval je, ale vzápětí byl nucen naznačit, že neustálé omílání revanšistických požadavků vede do izolace. Připomenul jim, jak nebezpečné je vznášet územní nároky, a nabádal uznat skutečnost, že jejich mladá generace vyrůstá v NSR.

Mezi hosty byl i předseda spolkového sněmu NSR Stücklen, který si považoval za čest převzít od Bechera i jednu z cen, jejichž náklady fakticky hradí západoněmečtí poplatníci. Nebyl by to sraz sudeťáků, kdyby na něm nezaznělo servilní přitakání těch, kteří zradili vlast a za jidášský groš zpívají o údajném bezpráví, jemuž byli Němci v Československu vystaveni. K normálnímu obrazu patří také církevní knížata stejně jako různí vědci odvažující se jít na veřejnost se svými pochybnými historickými díly. Na podniku vydělávají i různí spisovatelé a vychovatelé, usilující o uplatnění nacistických názorů o východních sousedech i ve školách NSR.

Fangle, píšťaly a bubny připomenuly, že síly revanše se nevzdávají svých plánů a že dovedou využít každé možnosti k demagogické hře, při níž je v sázce spolupráce mezi národy a mír.

JAN KOVAŘÍK

(Vyšlo v Rudém právu právě před 30 lety, v pondělí 8. 6. 1981)

5 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 1607