Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Samotné rozhodnutí zatím není k disposici, pouze tisková zpráva ministerstva, avšak podle toho, co se v ní uvádí, se zdá, že ESLP odmítl všechny námitky bývalé komunistické prokurátorky a neposkytl jí ochranu.

Pokládám to za správné, mám navíc za to, že uložený trest byl, s úvahou všech započtených amnestií, relativně velmi mírný, a udělená milost presidenta republiky skandální. Jakkoli není obvyklé posílat do vězení odsouzené v jejím věku, trestný čin, kterého se Polednová dopustila svou aktivní účastí v monstrprocesu se skupinou Milady Horákové, je natolik závažný, že tento mimořádný postup ospravedlňuje; nepřiměřeně tvrdým by patrně nebylo ani uložit trest doživotní.

Bylo by to varováním i pro ty dnešní soudce a státní zástupce, kteří, ač v prostředí demokracie a deklarované nezávislosti soudní moci, pracují na politickou objednávku a posílají do vězení každého, na koho státní moc ukáže a označí ho za extremistu. Stanout před soudem by tak jednoho dne mohli i státní zástupkyně Galková a soudci Vávra, Bártová nebo Schinzelová, stejně jako další, kteří se zpronevěřili svému poslání a zapojili se do čarodějnických procesů s oposicí.

Zdá se to být fantasmagorií bez nejmenšího podkladu v realitě? I v r. 1950 se tak musela jevit možnost, že jednou skončí před soudem a za mřížemi mladá a nadějná dělnická prokurátorka Brožová…

4 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2378

V červnu se v Přerově uskutečnila jedna z akcí pořádaná osobami spojenými s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Ačkoli shromáždění nebylo zakázáno, centrum města bylo obklíčeno policií, která každého, kdo se chtěl demonstrace zúčastnit, perlustrovala a jeho osobní údaje, není pochyb, předala příslušnému útvaru pro zaevidování do database osob, které se účastní závadových akcí.

Z právního hlediska je třeba především poznamenat, že ani nový zákon o policii, kterým byl rozsah policejního oprávnění rozšířen, nedává pro takový postup podklad: hromadné perlustrace osob přicházejících na shromáždění, které nebylo zakázáno, nelze ani podle současné úpravy pod žádný zákonný důvod podřadit – jde o jasný abusus.

Není, domnívám se, pochyb o tom, že takováto péče o shromáždění politické strany je v rozporu se zásadou rovné politické soutěže, protože řada z potenciálních účastníků demonstrace jí bude od účasti efektivně odrazována a strana samotná tak bude v politické soutěži znevýhodněna oproti těm, na jejichž akce smějí lidé bez perlustrace.

Bylo by proto na místě podat na postup policie správní žalobu proti tzv. faktickému zásahu podle § 82 et seq. SŘS. Žalobcem může být jak každá takto neoprávněně perlustrovaná osoba, tak sama DSSS, žalovaným v obou případech ministerstvo vnitra (§ 83 SŘS). Pokud by k něčemu podobnému došlo v předvolebním období, přicházela by v úvahu i souběžně s tím volební stížnost.

I když je judikatura NSS k tomuto žalobnímu typu poměrně restriktivní, bylo by zajímavé, jak by se s argumentací žalobců soudy vypořádaly. Bohužel, vzhledem ke kvalitám vedení DSSS se to zřejmě nikdy nedozvíme.

3 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Dělnická strana
Počet zobrazení: 2318

Cenu tohoto blogu Osel měsíce, spojenou s právem nosit oslí uši ve tvar paragrafu, si vybojovala hned zkraje měsíce komunistická soudkyně Vrchního soudu v Praze Dagmar Javůrková za způsob, jak odůvodnila rozsudek svého senátu, kterým byla snížena relutární satisfakce příbuzným mrtvé sedmnáctileté pacientky. Ta nepřežila péči pražské Nemocnice Na Bulovce poté, co jí ošetřovatelka z nedbalosti přidala do infuse smrtelnou dávku chloridu draselného. Cituji z Lidovek:

Javůrková to zdůvodnila tím, že nemocnice se po tragédii chovala vstřícně, a roli sehrál i fakt, že šlo o hrubou nedbalost jednotlivce – sestry, kterou za to Obvodní soud pro Prahu 8 poslal, byť zatím nepravomocně, na tři roky za mříže.Částka 650 tisíc korun pro prarodiče pak přišla odvolacímu senátu "značně nepřiměřená" prostě proto, že jde pouze o prarodiče.

K tomu lze uvést jen tolik, že hrubá nedbalost zaměstnance nemůže být v těchto případech zásadně omluvou a důvodem ke snížení přiznané částky (jsou snad jinde pacienti zabíjeni rutinně!?), a už vůbec nelze při stanovení výše relutární satisfakce zohledňovat údajně vstřícné chování nemocnice: to je podobná argumentace, jako kdyby vrah měl dostat mírnější trest za to, že manželce oběti poslal kondolenci.

Argument pouhými prarodiči pak jen dokresluje mentální svět, ve kterém tyto amorální justiční kreatury působící v osobnostních senátech vrchního soudu žijí. Je to dokonalá ilustrace odlišného hodnotového systému komunistických soudů, o němž hovoří Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 517/2010 (§ 39): ať si prarodiče místo vnučky koupí auto!

Když tentýž senát potvrdil šestiletému dítěti za těžkou zlomeninu nohy s léčbou čítající dva chirurgické zákroky a půl roku zameškané školní docházky patnáct tisíc, řekl jsem soudružkám soudkyním (tehdy jsem tuto skutečnost ovšem pouze tušil) přímo při jednání, že se ze ně stydím. Stydím se za ně i v tomto případě a domnívám se, že je povinností každého slušného člověka udělat maximum pro to, aby jim bylo znemožněno soudit.

Bývalí komunisté do justice nepatří!

9 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3091

V pravidelném okénku do světa bulvárních themat se budeme věnovat zprávě, kterou včera přinesla téměř všechna bulvární media: 1, 2, 3, 4.

Záležitost není zcela přehledná a kvalita zpracování zprávy bulvárními novináři jí na srozumitelnosti rozhodně nepřidala, ale srovnávací analysou několika zdrojů lze dospět k závěru, že Kubišová měla v rozhlasovém interview říct, že se o Vondráčkové raději nebude vyjadřovat, aby nebyla opět žalována o dva miliony korun. Za to se má nyní, na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze, do dvou týdnů v rozhlase omluvit.

Tomu nerozumím: reparovat by se měly být pouze takové zásahy, které se v osobnostní sfeře žalobce skutečně reálně odrazily (zásada de minimis non curat praetor), a nadto není zřejmé, nakolik bylo vyslovené tvrzení míněno jako odkaz na skutečně podanou žalobu a nakolik pouhou obrazně vyjádřenou obavou z kverulační psychosou evidentně stižené stárnoucí zpěvačky.

Čemu naopak dobře rozumím, je snaha neslavně proslulého Vrchního soudu v Praze pomoci komunistovi proti disidentovi; to samé číslo tento soud předvedl již nesčíselněkrát, stačí vzpomenou na slavný spor mezi Vondráčkovou a Rejžkem.

5 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Helena Vondráčková
Počet zobrazení: 3019

Okresní soud v Semilech dnes rozhodl ve prospěch restitučních nároků Johanny Kammerlander, hraběnky des Fours Walderode. Skandálně se vlekoucí soudní spor opět poukázal na jeden z nejkřiklavějších prvků kontinuity komunistického bezpráví, podmiňování restitučních nároků (současným) českým občanstvím žadatele.

Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že co jsme ukradli, vrátíme, ale jen našinci, rozhodně ne nějakému pochybnému cizákovi. Je to nemravné a právně neobhajitelné, bohužel, mentalitě většiny Čechů byla tato myšlenka, na počátku 90. let ještě posílená později Ústavním soudem zrušenou podmínkou trvalého pobytu, velmi libá, protože tak byli potrestáni jak ethničtí Nečeši (notabilně Němci), tak emigranti, kteří si, zatímco my jsme tady pod bolševikem trpěli, kdesi na Západě nahrabali.

15 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3304