Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Pro ty z milých čtenářů, kteří by chtěli vědět, jak se vyvíjí kausa zákazu nahrávání v Pleteném Újezdu, zde máme usnesení, jímž osmý správní senát Městského soudu v Praze (složený – jak jinak – ze dvou exkomunistů) návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, a to s odůvodněním, jehož pitomost by v méně exponovaném měsíci byla jistě poprávu odměněna prestižní cenou našeho blogu.

Přirozeně, že nelze požadovat, aby soud přiznal předběžným opatřením to, o čem má být meritorně rozhodnuto, avšak to platí pouze u žalob na plnění nebo na určení, nikoli u žalob zápůrčích, mezi něž správní žaloba proti faktickému zásahu patří. U těch je naopak tento druh předběžné ochrany přirozený a obvyklý: soud posoudí, zda žalobce brojí proti jednání, jež se prima facie jeví být protiprávním, a to žalovanému po dobu řízení zakáže.

V dané situaci to znamená, že zasedání zastupitelstva budou v Pleteném Újezdu jako zřejmě v jediné české obci probíhat bez toho, že by měli občané možnost si jejich průběh zaznamenat, a protože senát soudruha Nováka a soudružky Pipkové je u tohoto soudu nejen nejhloupější, ale také s přehledem nejlínější, další dva roky se nebude dít nic. Kasační stížnost je nepřípustná (i když z jiného důvodu, než tvrdí ti tři naivní umělci; viz usnesení NSS č. j. 1 Ans 2/2003-35) a Ústavní soud by s největší pravděpodobností odpověděl, že zásah do základních práv stěžovatele neshledal dostatečně intensivním.

Jaká radost žít v zemi s dysfunkční a morálně i odborně zcela rozloženou justicí!

4 komentáře
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 2156

Toto je další typicky postkomunistický (čti: kocourkovský) příběh: dopravce a policie zvažují, zda nezažalují/neobviní muže, který odřídil za namol opilého šoféra v Aši zbytek trasy, a to buď za to, že neoprávněně užil cizí věc, nebo že poté vrátil klíčky opilci, kterýžto následně autobus odvezl do garáží.

Na to, že můžete být trestně/přestupkově stíháni, jestliže si natlučete po pádu z vlastního kola, jsme si už zvykli. Že majitel neuklizeného chodníku neodpovídá za úrazy, které si na něm chodci přivodí, jak judikoval náš milý a moudrý Nejvyšší soud, na to se zvyká obtížněji, ale i to se může podařit, podobně jako že každý má právo fysicky napadnout a násilím zadržet toho, o němž se domnívá, že mu dluží pár korun (credits: Zdeněk Kühn, Nejvyšší správní soud), a že není trestným činem, když si soukromá obchodní společnost zřídí a vycvičí elektroměrné komando a když jeho členové vydírají její zákazníky.

Nyní bychom tedy měli přistoupit i na to, že když se dopravci ztříská pod obraz šofér autobusu, povinností cestujících je vyčkat jeho vystřízlivění, eventuálně zajištění náhradního kusu, a pokud už učiní tu chybu a bus v bezpečí odvezou do konečné stanice, je jejich povinností řidiči nevrátit klíčky, tak aby ten nemohl dopravcovu majetku ublížit.

Protestuji, to je v hrubém rozporu s tím, jak právo chápu já – a jak je chápáno i v demokratickém právním státě. Účelem (objektivního) práva je dosáhnout rozumného uspořádání společenských vztahů, není to absurdně vyložitelná matice pravidel bez vzájemných souvislostí a smyslu. Právní regulace je přitom až subsidiární, nastupující tehdy, když jednání vybočí z normálního společensky tolerovatelného průběhu. Muž zastoupivší šoféra se zachoval normálně a rozumně, a pokládám za nehorázné, jestliže by měl být za svůj postup jakkoli, natožpak trestněprávně, popotahován. Mám právo rád a opravdu těžko snáším, je-li takto znásilňováno.

Shodou okolností jsem byl tento týden přítomen jednání odvolacího soudu ve věci manželů Kolečkových. Senát za předsednictví komunistického soudce Alexandra Šímy činí vše pro to, aby Kolečkovým jejich bývalý pronajimatel nemusel za zničené bytové zařízení nic zaplatit, a hledá naprosto umělé důvody, jak toto své evidentně nespravedlivé rozhodnutí odůvodnit. I proto si myslím, že bývalí komunisté do justice nepatří: jsou to trvale mravně narušené osoby, které mají tendenci místo práva hledat a sofistikovaně odůvodňovat bezpráví.

Je jen na nás, co všechno a jak dlouho si necháme líbit; lhostejno zda v Aši, v Plzni nebo kdekoliv jinde.

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2779

V pátek 2. 12. 2011 ve 12.00 hod. se u mosteckého okresního soudu uskuteční odročené hlavní líčení s Lucií Šlégrovou. Přijďte, myslím, že bude legrace!

Podrobnosti najdete v tiskové zprávě.
Přidat komentář
Kategorie: Pozvánky
Počet zobrazení: 2324

Lucie Šlégrová podává dnes soudu toto doplnění své námitky podjatosti.
19 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 3541

Ústavní soud vyhověl mé ústavní stížnosti (historicky sedmé úspěšné) a zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu o tom, že soudy nemusejí poskytovat informace o komunistické minulosti svých soudců, přičemž ostře kritisoval čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu za nerespektování své závazné judikatury.

Písemné vyhotovení nálezu nemám dosud k disposici, takže se k němu nemohu blíže vyjádřit. Zde je zpráva ČTK.

Aktualisováno.
Nález, z něhož je patrné, že si Ústavní soud na adresu Nejvyššího správního soudu věru servítky nebral.

22 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Komunističtí soudci
Počet zobrazení: 3886