Pro ty z milých čtenářů, kteří by chtěli vědět, jak se vyvíjí kausa zákazu nahrávání v Pleteném Újezdu, zde máme usnesení, jímž osmý správní senát Městského soudu v Praze (složený – jak jinak – ze dvou exkomunistů) návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, a to s odůvodněním, jehož pitomost by v méně exponovaném měsíci byla jistě poprávu odměněna prestižní cenou našeho blogu.

Přirozeně, že nelze požadovat, aby soud přiznal předběžným opatřením to, o čem má být meritorně rozhodnuto, avšak to platí pouze u žalob na plnění nebo na určení, nikoli u žalob zápůrčích, mezi něž správní žaloba proti faktickému zásahu patří. U těch je naopak tento druh předběžné ochrany přirozený a obvyklý: soud posoudí, zda žalobce brojí proti jednání, jež se prima facie jeví být protiprávním, a to žalovanému po dobu řízení zakáže.

V dané situaci to znamená, že zasedání zastupitelstva budou v Pleteném Újezdu jako zřejmě v jediné české obci probíhat bez toho, že by měli občané možnost si jejich průběh zaznamenat, a protože senát soudruha Nováka a soudružky Pipkové je u tohoto soudu nejen nejhloupější, ale také s přehledem nejlínější, další dva roky se nebude dít nic. Kasační stížnost je nepřípustná (i když z jiného důvodu, než tvrdí ti tři naivní umělci; viz usnesení NSS č. j. 1 Ans 2/2003-35) a Ústavní soud by s největší pravděpodobností odpověděl, že zásah do základních práv stěžovatele neshledal dostatečně intensivním.

Jaká radost žít v zemi s dysfunkční a morálně i odborně zcela rozloženou justicí!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)