Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Zajímavý informační spor
Před rokem a měsícem, po vyhlášení Güttlerova nálezu, jsem všechny soudy v České republice požádal o seznam soudců, kteří byli v r. 1989 členy nebo kandidáty Komunistické strany Československa. Zhruba o měsíc později zveřejnilo svůj seznam ministerstvo, proto jsem v těchto aktivitách ustal. S jednou výjimkou, a to byl Nejvyšší soud, neboť mě zajímalo, kdo z jeho soudců byl kandidátem vstupu do strany (členy jsem už znal).
Nejvyšší soud mi nevyhověl, podal jsem proto správní žalobu.
V prvém stupni jsem spor před Krajským soudem v Brně prohrál (Nejvyšší soud v něm byl zastoupen advokátem Pavlem Uhlem), a podal jsem proto kasační stížnost. O té nyní rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 7 Ans 5/2011-104. Jeho odůvodnění je poměrně velmi sofistikované (dle dikce předpokládám, že autorkou je Eliška Cihlářová), a dochází k závěru, že jsem pochybil, když jsem poté, co žádost o informace převzala předsedkyně Nejvyššího soudu, a ani ta mi všechny požadované informace nesdělila, nepodal opakovanou stížnost na její nečinnost podle § 16a odst. 10 InfZ. Přestože byl tedy rozsudek krajského soudu zrušen, moje vyhlídky ve sporu se jeví nepříliš růžovými a bude to patrně od r. 2003 první informační spor, ve kterém u soudu neuspěji.
Budu nicméně ještě bojovat.
Přestože ve správní žalobě ani v kasační stížnosti to výslovně neuvádím, opakovanou stížnost jsem zvažoval, avšak upustil jsem od ní, protože jsem dospěl k závěru, že by nemohla uspět. Podle ustanovení § 120 odst. 2 zákona o soudech a soudcích ministerstvo spravedlnosti nemůže vykonávat správu Nejvyššího soudu přímo, nýbrž toliko prostřednictvím předsedy soudu. Z toho vyplývá, že stížnost na nečinnost předsedkyně tohoto soudu by nemohla být předložena ministerstvu jako nadřízenému orgánu, ale za situace, kdy nepřichází v úvahu aplikace ustanovení § 178 odst. 1 ani 2 SprŘ a na Ivu Brožovou nelze (podruhé) aplikovat ani § 20 odst. 5 InfZ, nadřízený orgán neexistuje a mou stížnost by neměl kdo projednat.
Uvidíme, zda se mi podaří s touto argumentací prorazit (že to bude znamenat druhou kasační stížnost, je téměř jasné, krajský soud je, obrazně řečeno, tak o tři levely níž).
A za osobní urážku pokládám, že předsedou senátu NSS byl komunistický soudce Hubáček. Vím, že se opakuji, ale člověk, který sám v minulosti takto hanebně selhal, nemá nejmenší morální právo soudit druhé!
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Informační právo
- Kategorie: Komunističtí soudci
- Počet zobrazení: 3467
Ústavní soud k nákladům formulářových sporů
Dnes zveřejněným usnesením sp. zn. IV. ÚS 2777/11 (soudce zpravodaj Miloslav Výborný) přispěl Ústavní soud k debatě o otázce náhrady nákladů řízení za bagatelní, z hlediska procesních úkonů žalobce automatisované (formulářové) spory. Společnost Bazcom, a. s., akciovka s jediným kyperským akcionářem, brojila baterií
ústavních stížností proti tomu, že jí soudy odmítly přiznávat náklady na právní zastoupení ve sporech s černými pasažéry, kteří dlužili jízdné v prostředcích MHD v Ústí n. Labem.
Problém je to bezesporu po právní stránce zajímavý a rozhodně nikoli jednoduchý. Má totiž řadu rovin a nelze jej posuzovat odděleně jen na některé z nich.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 7979
Blog Jiné právo ke kause Šlégrová
Hezky o našem blogu, v souvislosti s námitkou podjatosti v případu Lucie Šlégrové, píší na Jiném právu, v příspěvku Pavla Molka. Pravda, nejmenují nás, ale to patří ve vyšších právnických kruzích k bontonu. P. Molek tuto informační střídmost odůvodnil takto:
Vím, že akademicky čisté by bylo doplnit zde úplný odkaz na tento blog, kdy jsem jej navštívil a kdo je jeho autorem či správcem, ovšem vzhledem k tomu, že se zveřejněním té námitky podjatosti bytostně nesouhlasím (z důvodů, jež se obratem vyjeví), nebudu se podílet na její popularizaci. Ostatně na Aha či další bulvární periodika bych taky neodkazoval, takže předpokládám, že bez odkazu na bulvární blog se laskaví čtenáři taktéž obejdou.
A tak to má být. Stejně jako v r. 1977 nepotřeboval průměrný člen komunistické strany znát obsah Charty 77 k tomu, aby ji se vší vehemencí a přesvědčivostí mohl odmítnout, ani dnes není nutné znát, proč byl v řízení Mazlův židovský původ namítán, abychom věděli, jaká to byla ohavnost.
Pro ty čtenáře, kteří jsou snad jiného názoru než Pavel Molek, uvádím několik poznámek:
- Námitka podjatosti z důvodu (mimo jiné) předpokládaného židovského původu Michala Mazla byla reakcí na to, že tento znalec bez jakéhokoli rozumného důvodu dovodil, že zmínila-li se obžalovaná na dvou místech svého projevu o
vyvolených
, jde o projev antisemitismu. Že je to nesmyslná konstrukce, přesvědčivě doložil mj. revisní znalec, a je naprosto legitimní se ptát, zda tato vysoká míra sensitivity k domnělým nebo skutečným antisemitským podtonům nesouvisí s původem znalce, jemuž nasvědčuje jeho židovské příjmení. V další námitce podjatosti v řízení, kde M. Mazel antisemitismus nedovozuje, už tento důvod podjatosti uplatněn nebyl. - Každý, kdo mě zná, velmi dobře ví, že rasista, antisemita ani xenofob nejsem a nikdy jsem nebyl. Naopak, ač konservativec, jsem příznivcem multikulturalismu a politicky jsem orientován výrazně proisraelsky, a ničeho mi v tomto smyslu nelze vytknout ani v otázce Romů, o jejichž postavení, kulturu a také jazyk se dlouhodobě zajímám. Narážky na klávesu s dvojitou runou Sig jsou proto poněkud nevkusné a urážlivé.
- Myslím si, že je celkem smutné, pokud u Nejvyššího správního soudu pracuje člověk, pro kterého je větším problémem to, jakou námitku uplatňuje v této trestní věci obhajoba, než za co byla obžalovaná postavena před soud a co je jí kladeno za vinu. Že se takový člověk při tom sám chová stejně jako někdejší ústřední výbor KSČ, by mělo být pozornému čtenáři signálem.
- Na Jiném právu jsem na Molkův text stručně reagoval v komentáři. Ačkoli komentář ani neobsahoval link na tento blog, moderací neprošel. To je, myslím, věrný obraz o tom, jaký je současný český justiční establishment, který blog Jiné právo provozuje.
Aktualisováno.
Omlouvám se za bod 4, můj komentář nakonec zveřejněn byl.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Lucie Šlégrová
- Počet zobrazení: 5468
Novela zákona o rozhodčím řízení připouští arbitrabilitu spotřebitelských sporů
Presidentem republiky podepsaná novela zákona o rozhodčím řízení, která posiluje regulaci rozhodčích dohod a rozhodčího řízení zejména v oblasti spotřebitelských smluv, měla přinést spotřebitelům větší právní jistotu ve sporech s jejich dodavateli. Je však otázkou, zda namísto toho nezmařila slibně odstartovaný judikatorní proces směřující k úplné eliminaci rozhodčích ujednání ve spotřebitelských smlouvách.
Novelou se totiž stává obsoletní ta stávající judikatura, která arbitrabilitu sporů ze spotřebitelských smluv zpochybňovala, a místo toho se jí spotřebitelům poskytují nové instrumenty ochrany jejich práv. Tím je zejména možnost napadnout rozhodčí nález u soudu buď pro nesplnění – novelou významně rozšířené – informační povinnosti ze strany dodavatele nebo pro rozpor s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo s dobrými mravy.
V tom je ovšem jádro pudla: kdyby bylo možno rozhodčí nález napadnout pro libovolnou vadu hmotněprávního posouzení sporné otázky, rozhodčí řízení by se stávalo pouhým předstupněm projednání věci u soudu. To si zákonodárce zjevně nepřál, a proto volil onu poněkud pythickou formulaci. Ta v praxi povede jednak k tomu, že (některé) soudy budou za právní předpis stanovený na ochranu spotřebitele
považovat pouze zákon o ochraně spotřebitele a nikoli i ustanovení páté hlavy ObčZ, jednak k lehce paradoxní situaci, že nález, který odmítl uznat neplatnost kupní smlouvy z důvodu minuciosní vady její formulace, soud zruší, kdežto ten, ve kterém rozhodce odmítne přihlédnout ke spotřebitelem tvrzené a dokládané podstatné vadě výrobku, nikoli. Skutečně nevím, zda je toto cesta spíše do civilisovaného světa nebo kamsi do krajů divokého Absurdistánu…
Nově budou státem regulováni i spotřebitelští rozhodci, ale opět spíš polovičatě: nyní budou muset být bezúhonní a mít vysokoškolské právnické vzdělání, a bude rovněž zakázáno, aby jako stále rozhodčí soudy klamavě vystupovaly ty subjekty, které jimi nejsou. Sankce za porušení tohoto posledně jmenovaného zákazu ovšem – jak jinak v této zemi – v zákoně schází.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3144
Odměny znalců za posudky o KSČM
Od ministerstva vnitra jsem obdržel odpověď na dotaz, jaké odměny dostali znalci Mazel a Svoboda za své posudky týkající se možnosti pozastavit činnost KSČM.
Čtyřicet tisíc za 28 stran posudku – no co, zřejmě slušnej oddíl!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Informační právo
- Počet zobrazení: 2383
350 / 504