Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Čarodějnický proces

Dnes byl u Obvodního soudu pro Prahu 2 na programu Velký doznávací den. Soudkyně Daniela Reifová přišla k jednání v černých apartních šatečkách nad kolena, domnívajíc se patrně, že tímto oblečením vyvolá dojem osoby o 40 let mladší (skutečně nechápu, proč tolik českých soudkyň a státních zástupkyň chodí do práce oblečeno s podobnou mírou excentricity, ale to už asi k této profesi patří a je to spíše otázka pro psychologa než pro mne…).

Vědoma si, že proces vyvolává rostoucí mediální zájem, rozhodla se D. Reifová z jednání, které (správně) nařídila formou veřejného zasedání o předběžném projednání obžaloby, učinit jednání neveřejné, a nevpustit do jednací síně ani veřejnost, ani (ostatní, nedoznávající se) spoluobžalované.

Zdvořile jsem paní soudkyni upozornil, že tento postup nemá oporu v trestním řádu, ale protože trvala na svém, nezbylo mi než podat u předsedy soudu stížnost na nevhodné chování soudní osoby – jen z vrozené zdvořilosti jsem přitom ze stížnosti vynechal zapisovatelku, která se mne během projevu snažila z jednací síně násilím vytlačit: bylo to arci stejně nezákonné jako marné, rozdíl v hmotnosti se ukázal prohibitivním, takže v terminologii trestního práva jsem to charakterisoval jako nezpůsobilý pokus a incident dál neřešil.

V neveřejném zasedání poté byly vyslechnuty obě kajícnice.

Šárka Verešová, viněná z jediného skutku, projevila nejhlubší lítost, uvedla, že je si vědoma, že hnutí RWU propagovalo pravicový extremismus, a za to bylo její trestní stíhání podmíněně zastaveno, se zkušební lhůtou 14 měsíců a s tím, že obžalovaná zaplatila do fondu na pomoc obětem trestné činnosti 10 000 Kč.

Přiznala se i Tereza Hlávková, jež se měla dopustit dvou skutků. Ohledně účasti na demonstraci na nám. Jiřího z Poděbrad v Praze 3 uvedla: Teprve na vlastní akci jsem si uvědomila, co hnutí RWU propaguje, že jde o akci, která propaguje pravicový extremismus. Organisovala i jeden z dětských dnů. I toho Hlávková oduševněle zalitovala, řkouc: Celé věci je mi líto, a už nikdy bych se takové akce nezúčastnila. Moc se omlouvám. […] Od té doby, co jsem se odstěhovala do Prahy, už jsem se žádné akce nezúčastnila a s těmito lidmi se už nestýkám. Za tuto vstřícnost bylo i její trestní stíhání podmíněně zastaveno, s pokutou 20 000 Kč a lhůtou 18 měsíců.

Každý svého štěstí strůjcem, nechci proto nikoho odsuzovat, na druhou stranu, z toho, že mladé ženy, které se nedopustily ničeho ani zdaleka trestného, se tímto způsobem podrobují nátlaku a ustupují ve fundamentálních otázkách svobody projevu, poškozujíce tím i své bývalé přátele, je mi smutno.

Aktualisováno.
Zvukový záznam obou emotivních doznání: Š. Verešová, T. Hlávková. Povšimněte si sugestivních otázek, které soudkyně Reifová obžalovaným klade, vkládajíc jim do úst něco, co samy neřekly a ani říci nemínily.

Aktualisováno.
Hlavní líčení je nařízeno už na tento čtvrtek. Tisková zpráva a námitka proti protokolaci. Nepřesností je v protokolu mnohem víc, tato byla ale zřejmě nejzávažnější.

Pravidelní čtenáři mého blogu vědí, že extremistické trestné činnosti se lze dopustit stavebnicí nebo plastovým panáčkem. Složitější právní problém však nastává v případě, že je závadový symbol vyobrazen na předmětu, který je pachatelem následně spotřebován (příklad 1, příklad 2): Že je trestné jednání osoby, která pomocí pytlíku šlehačky nebo krému závadovou symboliku vytvořila (dále jen ozdobitel), je asi nesporné, ale co např. ten, kdo připravil jahodový podklad? A co konsumenti dortu, kteří symbol nevytvářeli, ale naopak snědli? Jak měli správně postupovat, aby se tím nedostali do konfliktu se zákonem? Bylo jejich zákonnou povinností ozdobitelem vytvořený symbol s dortu odstranit a odnést na nejbližší policejní služebnu k odborné likvidaci? To stávající judikatura neřeší, leč věříme, že odpověď nám poskytne už za týden soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Daniela Reifová, v jejímž spisu se podobné, policií v zabavených počítačích objevené, perly nacházejí.

Marie Rausku (nar. 1979) je druhou z patnácti stíhaných neonacistek v monstrosním procesu s členkami hnutí Resistance Women Unity, které mám tu čest čtenářům svého blogu představit. Podobně jako právnička Z. Ferancová je i M. Rausku ukázkovým příkladem stupidního deprivovaného hovada, potvrzujícím theorii znalce Ivo Svobody, z jakých sociálně-pathologických vrstev se příznivci tzv. pravicového extremismu v České republice rekrutují.

Od. r. 2005 žila M. Rausku střídavě v Praze a ve Švédsku, v r. 2010 se natrvalo přestěhovala do Helsinek, kde se seznámila se svým manželem-profesionálním hudebníkem. Pracuje jako vedoucí účetní ve společnosti zabývající se finančními obchody, ve volném čase se věnuje četným zálibám, mezi něž patří rocková hudba, výtvarné umění, cizí jazyky (kterých, jak jsem se přesvědčil, ovládá opravdu hodně), fitness, tanec a výroba šperků z drátů a korálků.

Trestná činnost, pro kterou stojí před soudem, spočívá v jediném skutku, podílu na organisaci mikulášské besídky pro děti. Soudkyně jí proto nabídla možnost, že její trestní stíhání výměnou za doznání podmíněně zastaví. To však Marie Rausku odmítla, takže jí hrozí až pět let za mřížemi.

Když se před více než rokem mluvčí ÚOOZ Hanták a Klára Kalibová v televisi rozplývali nad tím, jak se podařilo dopadnout a rozprášit nejnebezpečnější a nejmilitantnější, ultratvrdé jádro českých neonacistek, nevěděl jsem, koho konkrétně si představit. Nyní mám konečně jasno, koho tím mysleli.

Dvěma jednacími dny začne v srpnu proces s členkami organisace Resistance Women Unity. Jak jsme informovali na tomto blogu, skupina patnácti obviněných žen byla rozdělena na dvě skupiny. U sedmi z nich byl skutek překvalifikován do prvního odstavce § 260 TrZ/1961 a dostaly nabídku podmíněného zastavení, pokud se ku trestné činnosti doznají. Dvě z nich nabídku přijaly. Ty budou mít možnost učinit pokání ještě v rámci předběžného projednání obžaloby, 5. srpna, s ostatními se o tři dny později koná regulerní hlavní líčení (termíny na portálu justice.cz; vše u Obvodního soudu pro Prahu 2 na Francouzské).

Pozoruhodné je, že soudkyně Daniela Reifová na hlavní líčení ani dvě kajícnice nepředvolala, tak je si jistá, že jejich doznání bude dostatečné a kromě toho se všichni oprávnění přímo na místě vzdají práva podat proti usnesení o podmíněném zastavení stížnost. Těšme se tedy na hodnotný umělecký zážitek s potoky slz a srdceryvným líčením, jak se extremistky pokusily pořádáním dětských dnů rozvrátit státní řád České republiky.

Kapesníky rozhodně s sebou!

Aktualisováno.
Jako upoutávku před srpnovým jednáním zveřejňujeme propagační video, vytvořené dívčí zločineckou skupinou v létě 2008: aniž bych chtěl ctěným čtenářům podsouvat jakékoli zaujaté hodnocení, podle mého názoru je z materiálu naprosto evidentní, že militantnímu uskupení takového stupně nebezpečnosti mohly státní orgány čelit jen s největšími obtížemi – stačilo málo a tyto dívky by svrhly stávající státní a společenský systém a nahradily ho krvavou diktaturou!
Zuzana Ferancová

Zuzana Ferancová (nar. 1987) je jednou z patnácti neonacistek stíhaných v procesu s členkami RWU. Sympathická, inteligentní tmavovláska, kterou poznáte podle charakteristického copu a brýlí s tlustou obroučkou, krátce před zahájením svého trestního stíhání absolvovala studium na Právnické fakultě University Karlovy, kde získala magisterský titul. Obžaloba ji viní, že se na počátku r. 2009 podílela na organisaci koncertu závadové hudby a jednoho ze dvou dětských dnů. Za to jí hrozí trest od tří do osmi let vězení.

Z. Ferancovou jsem požádal o e-mailový rozhovor.