Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Rozhovor s militantní neonacistkou

Marie Rausku (nar. 1979) je druhou z patnácti stíhaných neonacistek v monstrosním procesu s členkami hnutí Resistance Women Unity, které mám tu čest čtenářům svého blogu představit. Podobně jako právnička Z. Ferancová je i M. Rausku ukázkovým příkladem stupidního deprivovaného hovada, potvrzujícím theorii znalce Ivo Svobody, z jakých sociálně-pathologických vrstev se příznivci tzv. pravicového extremismu v České republice rekrutují.

Od. r. 2005 žila M. Rausku střídavě v Praze a ve Švédsku, v r. 2010 se natrvalo přestěhovala do Helsinek, kde se seznámila se svým manželem-profesionálním hudebníkem. Pracuje jako vedoucí účetní ve společnosti zabývající se finančními obchody, ve volném čase se věnuje četným zálibám, mezi něž patří rocková hudba, výtvarné umění, cizí jazyky (kterých, jak jsem se přesvědčil, ovládá opravdu hodně), fitness, tanec a výroba šperků z drátů a korálků.

Trestná činnost, pro kterou stojí před soudem, spočívá v jediném skutku, podílu na organisaci mikulášské besídky pro děti. Soudkyně jí proto nabídla možnost, že její trestní stíhání výměnou za doznání podmíněně zastaví. To však Marie Rausku odmítla, takže jí hrozí až pět let za mřížemi.

Když se před více než rokem mluvčí ÚOOZ Hanták a Klára Kalibová v televisi rozplývali nad tím, jak se podařilo dopadnout a rozprášit nejnebezpečnější a nejmilitantnější, ultratvrdé jádro českých neonacistek, nevěděl jsem, koho konkrétně si představit. Nyní mám konečně jasno, koho tím mysleli.

Říkala jste mi, že vlastní děti zatím nemáte, ale adoptovala jste na dálku dvě holčičky, jednu z Afriky, druhou z Indie. Nebála jste se, že vaše peníze inkasují podvodníci?

Dlouho jsem si užívala života bez dětí, a když je chci, tak příroda nedá. Nechci být jen sobec, který si veškeré své jmění nechá pro sebe. Uvědomila jsem si, že když sama dítě nemám, mohu pomoci dětem, které již na světě jsou a jsou v nouzi.

Prohlédla jsem si stránky různých neziskových organizací, poskytujících adopce na dálku. Nejprve jsem uvažovala organizaci Pelastakaa Lapset/Rädda barnen neboli Zachraňte dítě. U nich jsem ale zjistila, že mají mimořádnou reklamní kampaň, ovšem peníze bych posílala anonymně a oni by uznali za vhodné, komu je přidělí. Už to se mi zdálo divné, ale požádala jsem je o nabídku. Nabídka byla taková, že nejprve na postiženou oblast pošlu sto euro, abych ukázala, že jsem v platební schopnosti, a pak mi začnou vybírat dítě. To se mi nelíbilo a nelíbila se mi ani myšlenka, že by to bylo anonymní. Chci mít z dítěte radost, dopisovat si s ním, posílat fotky, malé dárky a podobně.

Potom jsem se díky jedné známé dozvěděla o organizaci Suomen World Vision. V té organizaci plní člověk funkci tzv. kmotra/kmotry (neplést s mafií!), dítě si vybere z databáze, je s ním kontaktu a organizace pořádá také jednou až dvakrát do roka návštěvní zájezdy k dětem. Moje známá má tři kmotřence v Ugandě a i tam za nimi byla. To mě přesvědčilo, že se nejedná o podvod, když jsem ji viděla s dětmi na fotce. Nahlédla jsem do databáze Uganda a z ní se na mě dívaly desítky párů dětských velkých černých očí. Vybrala jsem Annet, protože má narozeniny ve stejný den jako já. Ještě sama neumí psát, dopisy za ni píše její bratr, a ona k tomu něco vždycky nakreslí, minule obkreslila svou ručičku, aby se mě mohla na dálku dotknout.

Po tom jsem ještě náhodou našla přes SOS Children Village Indku Gayatri, té je šest, ovšem s ní jsem teprve na začátku kontaktu. Ta je sirotek, respektive matka ji někam odložila a dětská vesnička ji vzala do opatrování. U ní by byla i šance za dobrých sociálních předpokladů ji adoptovat doopravdy, ale nechci předbíhat. Samozřejmě pokud by mě odsoudili, tak moje šance na adopci je nulová.

Zpět k vaší trestné činnosti, ta čtenáře jistě zajímá nejvíc. V kolika letech jste poprvé pocítila potřebu narušit základy demokratického zřízení této země? Nebo jste snad byla konformní dítě/teenager a do střetu se zákonem jste se dostala až v relativně vysokém věku?

Pociťování potřeb v souvislosti s demokratickým zřízením Země české ve mně vyvolává, řekněme, smíšené pocity. Já jsem spíš ono demokratické zřízení chtěla využívat a ne nabourávat. Tím myslím využívat právo svobody projevu, vyznání, rovnoprávnost a podobně.

Do střetu se zákonem jsem se dostala poprvé v roce 2006 ve Švýcarsku na letišti v Curychu, na cestě ze služebního pobytu, jsouc předvedena před příslušné orgány, neboť jsem byla podezřelá z přenášení jakýchsi zakázaných látek. A těmi látkami nemysleli např. saténové prádlo. Byli to náramní podivíni, ta starší dáma policistka mě s velkým halasem a způsobením srocení lidu odvedla do takové budky, kde jsem se svlékla a byla jsem důkladně prohledána. Když nic nenašla, přišel jí kolega sdělit, že závadné zavazadlo nepatří mně. Byla jsem propuštěna, ovšem ta starší policistka se mi nejenže neomluvila, ale ještě mi vynadala, že ztrácím jejich čas a neumím se řádně chovat, neboť se tvářím podezřele, což jsem nepochopila. Zbytek spolucestujících už mě samozřejmě až do vystoupení z letadla a opuštění haly na letišti – tenkrát ještě jménem Ruzyně – měl za potenciální teroristku.

No a podruhé jsem se dostala se do střetu se zákonem na oné výše zmíněné brutální, bestiální a barbarské (dále jen b.b.b.) Mikulášské besídce pro děti, v Praze 2. Tento b.b.b. trestný čin mi způsobuje zmatení v hlavě, přestože se považuji za vcelku inteligentní osobu, ne a ne najít na Mikulášské besídce podstatu trestného činu. Akce byla pro děti, byla soukromá a během jejího konání si nikdo nepřišel stěžovat např. na rámus a samozřejmě nikdo nevolal policii. Na besídce se nepodával alkohol ani jiné omamné látky a po jejím skončení jsme se všichni v míru a klidu rozešli do svých domovů.

 
To už musíme nechat na soudních znalcích, ti vědí lépe než vy, co bylo při pořádání besídky vaším skutečným záměrem. Jak na vás vloni zapůsobilo usnesení o zahájení trestního stíhání? A co tomu říkali lidé ve vašem okolí, mám na mysli manžela, rodiče, přátele…? Maminko, tatínku, já jsem trestně stíhaná! – to musel být docela šok, ne?
 
Zahájení trestního stíhání pro mě byl šok, nemohla jsem dlouho věřit, že to myslí vážně. Na tu besídku jsem v době, kdy trestní stíhání začalo, dávno zapomněla a dalo mi práci zapojit mozkový paměťový software, abych si to vybavila. Avšak stále si nevzpomínám na onu trestnou činnost a upřímně, ani si nepamatuju, kdo tam vlastně všechno byl.
 
Moje rodiče ta obžaloba velmi rozzlobila – neustále tvrdí, jak je možné, že skuteční vrazi a násilníci jsou na svobodě a policie nahání mladé ženy. Můj manžel dlouho nechtěl věřit, že to je skutečně tak závažné, dokonce jednu dobu myslel, že to dělám závažnějším, abych se udělala zajímavou. Ale brzy mi začal věřit. Stále ale kroutí hlavou, jak je možné, že něco takového vůbec lze trestně stíhat, i kdyby se na té besídce opravdu nacismus propagoval, tak to byla jednak soukromá akce a za druhé máme přece tu demokracii a svobodu slova a projevu atd. Dlouho věřil, že to nakonec policie smete ze stolu, hned jak jim přijde něco závažnějšího na práci. Prý kdyby mě odsoudili a šla jsem do vězení, tak by sehnal advokáty a obrátil by se k nejvyššímu soudu do Haagu.
 
Já sama to nesu velmi těžce, nepovažuji se za zločince, jsem citlivá a srdečná žena, kvůli problémům se spánkem během stíhání jsem se musela poradit s lékařkou a dostala léky na spaní.
 
Vy jste nevěděla, že Michaela Dupová-Rodová byla, mimo jiné za aktivity v RWU, přes rok ve vazbě?
 
Že byla paní Rodová ve vazbě, jsem se dozvěděla, až když už v ní byla dost dlouho, ale nevěděla jsem, za co. Že to mělo být i za aktivity RWU, jsem se dozvěděla až z rozhovoru s ní na vašem blogu.

Jak jste prožívala výslech na policii?

Z výslechu jsem byla dost nervózní, přestože jsme se předem dohodli s advokátem, že nebudu vypovídat, bála jsem se, aby na mě nedělali nějaký nátlak. Potom, když jsem tam byla, policistka-vyšetřovatelka na mě působila dojmem už abychom to měli za sebou, pochopila jsem, že nátlak nebude, a přišlo mi, že ji to nějak moc nebaví, ten náš případ.
 
Podle obžaloby jste se měla za účelem trestné činnosti spojit s vám podobnými a vytvořit organisovanou zločineckou skupinu. Na propagačním videu říkáte, že máte určité principy, které vás odlišují od většiny ostatních žen. Lišit se od ostatních, to je skutečně vážné. Můžete čtenářům prozradit, jak vaše každodenní trestná činnost vypadala? Z obžaloby víme, že jste občas uspořádaly akci pro děti nebo jste se zúčastnily demonstrace, nesly na ní transparent a vystoupily tam s projevem, ale co jste dělaly mezi tím?
 
To jsem ještě v té době úplně nechápala, že odlišovat se, a dokonce k tomu mít principy, lidé chápou negativně. Podle mě člověk odlišný, něčím unikátní, vymaněný z davu přitakávačů, s vlastním úsudkem a úhlem pohledu, je pozitivní věc. K použití jakýchsi principů mě vedl nejspíše nemoc z povolání – účetní, kde jsou principy, např. účetní osnova, aby se celá věc nevymknula z mezí únosnosti nebo úplně nerozsypala.

Moje každodenní trestná činnost spočívala v tom, že jsem heterosexuální žena evropského typu a tedy, stejně jako homosexuálové se shromažďují a pořádají oslavy a průvody, nebo Romové mají svá sdružení, tak my jsme byly sdružení heterosexuálních žen evropského typu. Já tedy osobně jsem nikdy neorganizovala demonstrace a nikdy se jich neúčastnila, protože nechápu jejich smysl.

Vždycky jsem si naivně myslela, že když uznávám rovnoprávnost pohlaví, sexuálních orientací či národnostních menšin, tak i ty menšiny uznávají heterosexuály nebo Evropany neromského původu. Když jsem zjistila, že tomu tak úplně není, tak jsem na to chtěla tak trochu poukázat – říct: haló, já bledá zelenooká heterosexuálka jsem stejně zajímavá jako vy menšiny. Jenže stejně jako spoustu jiných poselství to lidé překroutili a vložili mě do škatulky neonacista. Je to pro mnoho lidí jednodušší, než se mnou začít diskutovat, nebo se mě snad snažit pochopit.

Zajímavé je, že mě odsuzovali/odsuzují většinou jiní evropští heterosexuální lidé, zatímco v řadách homosexuálů či Romů mám známé, v práci jsem dělala s černochy, Indy, Araby a nikdy jsem s nimi neměla problémy, Indové mi posílali z Indie dokonce dárky pro štěstí.

Bohužel je to tak, že když chce člověk něco překroutit a zneužít, tak to jde v jakémkoli případě. Pokud chce někdo mé myšlenky a názory překroutit na neonacismus, tak se mu to na 99 % povede. Lze se chytit čehokoli, jakéhokoli sarkasmu, vtipu a podobně. Řeknu: jsem bílá jak smrt a je z toho Bílá síla, řeknu kříža je z toho hákový nebo železný, řeknu runy a jsou z toho runy SS. A ve skutečnosti je příběh ten, že jsem bílá jak smrt, je mi špatně, tak hledám lékárničku, na které je červený kříž. Pak si lehnu a čtu si finský epos Kalevala, který se dělí na runy (místo kapitol). Snad je jasné, co tím chci říct.

Mně ano, teď ještě, co na to soudní znalec… Ale k další otázce. Jestli se nemýlím, ve Finsku není nic z toho, z čeho jste obžalována, trestným činem. České orgány by proto měly problém, např. pokud by vás, finskou občanku, chtěly vydat k výkonu trestu. Jak je to ve Finsku s extremismem? Mají tam také své Tydlitátové, Svobody, Krčály-Ptáčníky, Šlachty, Pálfiové?
 
Ve Finsku se odlišuje extrémismus a zájmové skupiny nebo politické skupiny. RWU by bylo na úrovni zájmové skupiny, ani by se, myslím, nejednalo o politiku, nebo jen okrajově. Co se týče extrémistického dění tady ve Finsku, tak po pravdě řečeno nevím. Nijak se tu v ničem neangažuju, kromě dobrovolné podpory některých začínajících metalových kapel, které se ani slůvkem nedotýkají politiky či extrémismu, a už vůbec ne rasismu (v jedné z nich zpívá přistěhovalec z Pákistánu).

Za tři roky, co tu žiju, jsem v televizi, novinách či jiných mediích neviděla jedinou zprávu o pravicových extrémistech, opomenu-li fakt, že pravicová strana Perus-Suomalaiset, tedy Původní Finové, která je, řekněme, patrioticky založená, vyhrála v roce 2011 volby. Vládu ale nakonec nesestavovali.

Za problémové skupiny obyvatel se tu berou jednoznačně rumunští žebráci a poté, už ne tak jednoznačně, afričtí muslimové (zejména Somálci). Mně přímo nepřekáží ani jedna z těchto skupin.

A k těm vámi zmíněným jménům, tak já vím jen tak trochu, kdo je Věra Tydlitátová. Ta nějak ne úplně smysluplně hodnotila RWU, jinak nevím, o koho se jedná, tedy nedokážu posoudit, zda tu mají své protějšky.

Jak funguje policie ve Finsku? Máte s ní nějakou zkušenost? A jak se vůbec veřejný život ve Finsku liší od toho v České republice?

Veřejný život se tu liší tím, že lidé se oblékají, jak chtějí, smýšlejí, jak chtějí, dokud se nedostanou opravdu do křížku se zákonem tím, že by kradli, tunelovali, chovali se násilně, znečišťovali veřejné prostory, rušili noční klid atd., nic se neděje.

Lidé tu nejsou souzeni za názory, vzhled či vyznání a jeden druhého si až tak moc nevšímá. Bydlíme s manželem v místě, kde v sousedství máme kostel, proti kostelu mešitu, vedle mešity je lokální knajpa nevalné úrovně. A nikomu to nevadí. V sobotu se scházejí muslimové do mešity, v neděli křesťané do kostela, přes celý týden jsou v knajpě opilci (bez ohledu na etnický původ) a nepřekáží si. A jestli mi z těchto tří skupin někdo vadí, tak občas ti opilci, když příliš hlučně opouští hospodu.

Policie je tady ve Finsku mnohem více respektována než v České republice. Zkušenost s policií mám jen dobrou, když dělali naši sousedi rámus ještě o půlnoci, a to opravdu nesnesitelný, volali jsme s manželem policii, přijeli za deset minut a hlučnou skupinu rozpustili. Soused od té doby již žádnou hlučnou párty nepořádal. Jednou mě policisté odvezli z festivalu domů autem, místo taxi, ale ti spíše na mě chtěli udělat dojem. Oni namátkově kontrolovali zletilost lidí pijících alkohol, a já jsem jim poděkovala za to, že mě kontrolují, protože mi lichotilo, když mi bylo už přes třicet, že mě tipují na dvacet. Tak jsme se dali do řeči a oni mě pak odvezli domů.

Představujete si, že jednoho dne, třeba za deset-patnáct let, za vámi někteří z těch, kteří se na vašem procesu podílejí, např. Krčál s Ptáčníkem nebo kpt. Pálfiová, přijdou a řeknou: Paní Rausku, omlouváme se vám. My věděli, že děláme špatnou věc, ale museli jsme: byla to naše práce.?

Myslím, že sotva. Hlavně doufám, že za deset-patnáct let, až na tohle budu vzpomínat, tak se jen pousměju a pomyslím si, hlavně že už je to za mnou.

V diskusi k předchozímu rozhovoru zazněl názor, že člověk obviněný z neonacistických názorů nemá právo používat termíny jako slušní lidé nebo zlo, protože on sám je tím zlem. Jak byste na to reagovala?

Člověk, který je obviněný z neonacismu, nemá na něco právo…? Přece existuje něco jako presumpce neviny, člověk podezřelý, obviněný či obžalovaný není automaticky vinen. Potom je druhá věc, zda člověk odsouzený za neonacismus je opravdu vinen (může být obětí spiknutí). A pokud jde o člověka, který se sám k neonacismu hlásí, dělá takové věci, jako že obdivuje Hitlera a chce založit neo-SS a bůhví co, tak takový člověk může používat jakákoli slova také, už proto, že takového člověka stejně nikdo neposlouchá.

Zatímco sl. Ferancová je v těžší zločinecké skupině, protože organisovala i koncert, vám byla soudem nabídnuta možnost podmíněného zastavení trestního stíhání výměnou za to, že se doznáte a vypovíte proti ostatním, a tím vaše útrapy skončí. Soudkyně Reifová přímo naznačila, jak by mělo takové přiznání vypadat: že jste byly mladé, nerozvážné, mezitím jste prošly osobnostním vývojem a své politické názory jste změnily. Uvažovala jste, že byste nabídku přijala? Neradil vám to ani nikdo z vašich blízkých?

Na mě to trochu zapůsobilo až vyděračsky: Přiznáš se, že jsi byla něco, co jsi nebyla, pošlapeš ostatní, ulehčíš nám tím práci a ještě zaplatíš nějaké odbytné jakýmsi postiženým osobám – bytostem mystickým (nevím, kdo byl v případě mikulášské besídky postižen). Nejprve jsem to špatně pochopila, jako že mi nic jiného nezbývá, ale pak mi to advokát vysvětlil. Můj manžel říká, abych se nepřiznávala, když jsem nic neudělala. Záleží na každém, jaké má svědomí.

Dvě z vašich spoluobviněných, vesměs pod vlivem svých obhájců ex offo, na nabídku kývly, tři nebo čtyři další zvažují, že by vyměnily doznání za dohodu s obžalobou o mírnějším trestu. Vím, že tím do jisté míry zasahujeme do běžícího trestního řízení a mohli bychom být nařčeni z ovlivňování svědků, ale přesto: jak byste popsala své pocity vůči nim? Co převládá? Hněv? Zklamání? Pocit zrady? Lítost?

Ty dvě dívky, které tu nabídku přijaly, se třeba mají k čemu přiznat. Já nevím, protože je neznám a nemohu za ně mluvit. Jen doufám, že nám ostatním příliš neublíží svou výpovědí, doufám, že se přiznají samy za sebe a nebudou lhát o nás ostatních.

Z těch, co zvažují mírnější trest výměnou za doznání, pokud si dobře pamatuju, tak znám jen jednu nebo možná dvě. Vůči té, kterou určitě znám, necítím nic. Nestojí mi ani za pocit hněvu. Upřímně jsem to tak trochu od ní očekávala. Ale i přesto, že na ni mám svůj osobní názor, a to ne pozitivní, tak vězení bych jí nepřála.

Vůči těm ostatním cítím hlavně zklamání. A opět, nevím, jak to mají se svědomím. Mrzí mě, že mě stahují s sebou. Ale snad mám stále ještě šanci.

Moje poslední otázka bude stejná jako u sl. Ferancové: Co byste vzkázala mladým lidem v podobné situaci, v jaké jste vy?

Jste-li opravdu nevinni a přesto jakýmsi spiknutím nebo křivým nařčením se dostanete do soudního řízení, především nejprve duševně přijměte situaci, ve které jste. Tím nemyslím přiznávat něco, co jste neudělali, ale přijmout fakt a závažnost soudního řízení. Je to složitá věc a pro ženy zejména až duševně bolestivý proces, ale pokud situaci váš mozek nepřijme, můžete se nerozvážností dostat do ještě větších problémů.

Hlavně nikdy neberte zákon do vlastních rukou, nemstěte se a nevyhýbejte se výslechům a soudním jednáním. Ať jste souzeni právem či neprávem, soud má mít vždy respekt a musí se brát vážně. Nebojte se vystoupit z anonymity a postavit se k věci čelem. Nikoho nikdy neurážejte a nenapadejte ani slovně ani fyzicky, byť by se jednalo opravdu o strůjce spiknutí proti vám. Vůči policii, soudům a právníkům nebuďte v procesu nikdy sarkastičtí či ironičtí. Buďte optimisté.

Může se zdát, že já jsem na začátku rozhovoru sarkastická byla, ovšem tento rozhovor není soudním řízením a já jsem chtěla na začátku jen trošičku zmírnit celou tu tíhu mé záležitosti, aby mě nerozmáčkla. A myslím, že čtenáři to pochopí.
 
Děkuji vám za rozhovor!

Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Čarodějnický proces
Počet zobrazení: 8268

Komentáře   

0 # Anonymní 2013-07-22 11:37
Tak a teď zase očekávám komenty typu "ta slečna není žádné neviňátko a nebyla to žádná jen tak mikulášská besídka". :-)

-es-
0 # Tomáš Pecina 2013-07-22 11:42
Mikuláš měl bezpochyby knírek a kříž na jeho mitře byl minimálně trámový, ne-li hákový :-)
0 # Anonymní 2013-07-22 16:29
Pouze bych podotknul, že v předchozí diskusi nebyl prezentován žádný názor, který by říkal, že "člověk obviněný z neonacistických názorů nemá právo používat termíny jako slušní lidé nebo zlo, protože on sám je tím zlem".

Ten názor zněl, že člověk, který vyznává neonacistické ideje nemá morální právo ohánět se termíny jako slušnými lidmi nebo dobro a zlo.

Nešlo mi o to, z čeho je kdo obviněn (sdělení obvinění ani obžaloba - zejména v našich poměrech - nemá žádný vypovídací vztah k vině). Šlo mi o to, co si ta dotyčná myslí a k jakým názorům se hlásí.

PV
0 # Tomáš Pecina 2013-07-22 17:50
Ale to je přece ten základní problém: vy jste ze sl. Ferancové udělal "člověka, který vyznává neonacistické ideje", zatímco ona je pouze obviněna ze šíření neonacistických názorů. A na základě této skutečnosti a zejména vámi aplikované nálepky jste ji začal dehonestovat.
0 # Anonymní 2013-07-22 23:48
To jsou přece dvě různé věci. Vy to stavíte tak, že pokud je někdo z něčeho obviněn a obžalován, implicitně z toho vyplývá, že to není pravda.

Já jsem přesvědčen, že neonacistka velmi pravděpodobně je, což stavím na dedukci opřené o její okolí, o názory které hlásá a o aktivity, kterým se věnuje. Vy se naopak domníváte, že neonacistka není a všechno je to jenom náhoda, kterýžto dojem stavíte na tom, že je Vám lidsky sympatická.

OK, máme na to jiné názory a ponechme si je. Nemá smysl opakovat naši debatu, protože by to stejně nikam nevedlo.

PV
0 # Anonymní 2013-07-22 23:59
PV pisete " je, což stavím na dedukci opřené o její okolí, o názory které hlásá a o aktivity, kterým se věnuje." :-):-)
Vase dedukce maji asi takovou oporu v realite jako tribunal, ktery odsoudil Giordana Brunna
0 # Anonymní 2013-07-23 13:51
Což je samozřejmě ohromně věcný argument...

PV
0 # Tomáš Pecina 2013-07-23 13:58
Argument to není vůbec, ale jako konstatace to, řekl bych, obstojí, ve světle toho, že vaše zdůvodnění, proč je ZF neonacistka, stojí na tvrzeních typu "protože odmítá multikulturalismus".
0 # Anonymní 2013-07-23 15:36
Jistě si vzpomenete, že moje argumentace byla poněkud komplexnější. Zhruba ve smyslu, že je s největší pravděpodobností neonacistka, protože se stýká s jinými neonacisty A ZÁROVEŇ se s nimi spolkově organizuje v RWU A ZÁROVEŇ s nimi pořádá dětský den, kde si staví hákové kříže z lega A ZÁROVEŇ se ze stránek, které provozuje jejich spolek, linkují stránky mj. popírající holoaust A ZÁROVEŇ pořádá koncetry na podporu politických vězňů z řad neonacistů A ZÁROVEŇ odmítá multikulturalismus.

To vše zarámováno do Vaší obavy jí položit např. otázku, co si myslí o Hitlerovi.

Nemusíte s mým názorem souhlasit (ani Vás do toho nenutím), ale nemůžete mu upřít racionální jádro.

PV
0 # Anonymní 2013-07-23 19:40
PV: Vyborne, konecne je jasne jak premyslite. Jste ta generace, ktera sedela v proverkove komisi a ptala se "co si myslite o vstupu vojsk" nebo to delal nekdo kdo vas vychovaval?
0 # Tomáš Pecina 2013-07-23 20:09
Přeháníte.
0 # Miroslav Hylš 2013-07-22 13:11
Chápu to správně, že se teď neonacisti maskují adopcí dětí z nižších ras?
0 # Marie Rausku 2013-07-22 13:26
Ne, nechápete to správně
0 # Miroslav Hylš 2013-07-22 13:55
Maruško, existuje taková věc, říká se ji ironie :-)
0 # Tomáš Pecina 2013-07-22 16:42
Ano, přesně tak, neslyšel jste Kalibovou, že neonacisté jsou rok od roku rafinovanější? Nemít diskursivní analysu, vůbec nevím, jak bychom je rozpoznali. Protiextremistické znalectví je proto vysoce odborná činnost a nedivím se, že si znalci za své posudky říkají o stovky tisíc korun.
0 # Tomáš Pecina 2013-07-22 16:43
A už bez ironie: podle všeho tady zase jednou někdo střelil kozla.
0 # Miroslav Hylš 2013-07-22 20:54
Oni už se fakt museli zbláznit. Nebo to je u nás fakt tak málo pravých neonacistů, nebo aspoň kindernácíčků, že vymýšlí takové absurdity? Vtipkovali jsme o tom, ale - teď už si vážně nemůže být nikdo jist, zda příště nezazvoní u něj - či spíše k němu v noci nevtrhnou.
0 # Anonymní 2013-07-22 23:31
Cpát do tak závažného tématu ironii mi přijde velmi neslušné. zvlástě, když se tato opírá do omílané osoby.
0 # Miroslav Hylš 2013-07-23 11:52
Mně zas přijde neslušné se nepodepsat.
0 # Tomáš Pecina 2013-07-23 11:55
Nesouhlasím. Chcete, aby si pro nebožáka přišel kpt. Šmíd? :-)
0 # Miroslav Hylš 2013-07-23 14:02
Já to risknu, na schovávanou je beztak pozdě :-)
0 # Anonymní 2013-07-22 13:49
V této zkorumpované Republice,už se není čemu divit........lepší je opravdu odejít z tohoto rádoby "demokratického" bordelu.....a to hodně daleko,kam spáry těchto intrikářů nemohou..!!!! Vyděl bych to na Kajmanské ostrovy :-))))))
0 # Miroslav Hylš 2013-07-22 13:57
Tam se nás moc nevejde, zvlášť když je chcete vydělit :-)
0 # Anonymní 2013-07-22 14:08
Sledoval jste pripad Trayvona Martina? Neuvazujete o napsani clanku?
0 # Tomáš Pecina 2013-07-22 17:52
Nejdřív chci napsat analysu rozhodnutí NS ve věci poslanecké imunity, ale to se mi ani po téměř týdnu nepodařilo pochopit. Proto jsem se na blogu odmlčel.
0 # Anonymní 2013-07-22 15:22
"Soudkyně jí proto nabídla možnost, že její trestní stíhání výměnou za doznání podmíněně zastaví."...? Asi novinářská zkratka, ale hodně zavádějící... P.B.
0 # Anonymní 2013-07-22 15:40
V čem je to zkratka? Odpovídá to TŘ.

Yossi
0 # Ema 2013-07-22 21:36
Takže za účasť na Mikulášskej besiedke pre deti možno človeka vláčiť po súdoch? OMG.

Potešilo, že M. Rausku nepristúpila na dohodu so súdom.
0 # Anonymní 2013-07-22 21:50
Finsko má problémy s tím, že odebírá děti i fungujícím rodinám. Juvenilní justice tam řádí jako černá ruka.

Všude je něco.

leva-net.webnode.cz/.../...
0 # Marie Rausku 2013-07-23 10:49
To je zajímavé, že za ty tři roky jsem tu takový případ neviděla... Tohle slyším prvně v životě
0 # Ema 2013-07-23 15:27
Netuším, čo je pravdy na odoberaní ruských detí vo Fínsku. Článok uvádza, že médiá nesmú o prípadoch informovať. Napokon v texte je uvedené meno fínskeho občana, ktorý údajne týmto rodinám pomáha - v prípade záujmu o problematiku by sa zrejme niečo dalo overiť.

Viem však, že podobné veci sa už dlhšie dejú v Británii s deťmi slov. občanov - viaceré deti boli nielenže odobraté, no i dané na adopciu bez súhlasu rodičov. Niektoré prípady boli medializované - no u nás. Ani tam médiá neinformujú - nesmú. V poslednom roku sa do veci konečne zaangažovalo Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže - nová riaditeľka A. Cisárová, a určitý výsledok sa dostavil - niektoré detičky sa na Slovensko vrátili.
0 # Anonymní 2013-07-22 22:54
Příště prosím rozhovor s tímhle "patriotem":
www.youtube.com/watch?v=sgp6_9BP2F8

Yossi
0 # Anonymní 2013-07-23 00:44
Yossi, tady se jeden za sebe povesi na youtube a vy to resite, ale zda se, ze vas treba nechava uplne chladnym, kdyz z dani placeny politik verejne vyzyva k politickemu nasili, ale to ńevadi, jelikoz je to z CSSD, co? ...

namestek mosteckeho primatora
"Na příští demonstraci za práci bude vhodnější si vzít do rukou klacky a hole..."

Zdroj: zpravy.idnes.cz/.../...
0 # Anonymní 2013-07-23 09:45
Ale já s Vámi souhlasím, poukazuji na to, že česká "neonacistická" scéna je dle mého názoru složená z samých paní Rausko a Daliborků, a na potlačování těchto osob se utrácejí miliony a zapojuje trestněprávní mašinerie. A na závažnější extrémisty, jako je patrně třeba Vámi jmenovaný náměstek nebo celá KSČM se záhadně kašle.
0 # Vodník 2013-07-23 17:28
Tý jo, to je husté borec! :-))) Chtěl bych vidět to video, co mu smažky a čuráci ukradli, ty píče zkurvený...
0 # Anonymní 2013-07-23 19:43
No, blbej je jak pulstok, klasicky nebezpecny konspirator, zrejme idealni sok pro koalici UOOZ a BIS :-):-) Zajimalo by me kolik z "elitnich detektivu" a "elitnich zprvodajcu" takovy nebezpecny a protrely konspirator svoji existenci zivi!
0 # Tomáš Pecina 2013-07-23 20:13
Poznámka filologická: nikoli *půlštok, nýbrž pucštok, z německého der Putzstock, což je zařízení určené k čištění (vytírání) hlavní palných zbraní; česky, myslím, vytěrák.
0 # Anonymní 2013-07-24 21:39
Odpověď je třeba hledat v ekonomické teorii... ( zmiňoval jsem již dříve... )

Státní orgány tady nejsou proto, aby se snad staraly o Vaše blaho... Aby nedejbože hledaly spravedlnost či se proBůhchraň pokoušely nalézt PRÁVO... (to co je na nespravedlnosti založeno, nikdy nemůže produkovat spravedlivá rozhodnutí). Dle významné ekonomické teorie - Public Choice ( tj. teorie veřejné volby ). Státní úředníci, posilují pouze svůj vliv, svou moc ( např. oslabením politiků, viz. současný boj proti politice, maskovaný jako - proti korupci ), a své příjmy... Proč v tom hledáte něco složitého? Prošel systém státního represivního aparátu nějakým "transformačním", "privatizačním" procesem? Spadli křišťálově čistí bezúhonní soudci z nebe? Liší se nějak diametrálně současný aparát, jeho správa, financování a řízení od systému totalitního režimu? (Apropo ten byl přeci také demokratický... Vládla přeci většina...)

Petr V
0 # Anonymní 2013-07-25 00:38
Nevím, co je víc otřesné, zda nesmyslná žaloba státu, nebo to propagační video RWU :-) Nad žalobou se mi chce brečet kvůli stavu celé české justice a nad základním nepochopením soudů, co znamená svoboda slova, nad propagačním videem RWU se spíše směji, je to opravdu legrační, co je schopen člověk vypouštět z úst a ještě se u toho tvářit vážně :-) Ale třeba jednou slečny opožděně dospějí a dojde jim, jakým hloupostem věnovaly roky svého mládí.
JF
0 # Anonymní 2013-07-27 17:05
Vezměte propagační videa všeobecně, spousta z nich - většina jsou nevalné, hloupé, směšné či pobuřující a zahlcují nás v mediích. O volebních kampaních ani nemluvě...
/Mia
0 # Anonymní 2013-07-27 21:41
Ano, souhlasím. Nicméně, tohle je opravdu extrém :-) Nemohu věřit, že některé věty může mladý, zdravý, myslící člověk myslet vážně. A nemohu si nevšimnout jistého pokrytectví TP, který dopustí, aby v rozhovoru s paní Rausku zazněla jistá slova, která nejsou zrovna v souladu s propagačním videem RWU a nechá to bez komentáře. Ale to je jeho věc, hájí jejich právo na svobodu slova, v tom nezbývá než souhlasit - názory a postoje RWU asi neřeší. Předpokládám, že s těmi nesmysly, které hlásá RWU, nesouhlasí.
JF
0 # Tomáš Pecina 2013-07-27 22:09
Proč bych se měl "distancovat"? To video je neskutečně blbé, to snad každý vidí: dámy byly v té době mentálně kdesi na úrovni hluboce předpubertálního dítěte. Ale zavírat je za to?
0 # Anonymní 2013-07-28 13:25
S tou poslední větou samozřejmě absolutní souhlas, zavírat někoho za jeho názory je absolutně nepřípustné - tedy v normální zemi by mělo být nepřípustné.
JF
0 # Anonymní 2013-08-05 01:20
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
0 # Tomáš Pecina 2013-08-05 10:40
Příspěvek jsem odstranil, abych nemohl být obviňován, že toleruji výzvy k násilí na znalcích.

Ohledně pejska se mi arci zdá seznatelné i neozbrojeným okem, že jde o bojové plemeno, jaká neonacisté s oblibou chovají.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)