Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

A máme tu konečně rozsudek Vrchního soudu v Praze nad Igorem Ševcovem za přečin trestné pomoci při sprayerství formou natáčení na kameru. Senát složený ze tří předlistopadových členů komunistické strany Petra Píši, Miroslava Pavrovského a Jany Kantorové se vskutku vyznamenal a svému soudu, jenž je vyhlášený nekvalitou soudců i jejich produktů, neudělal ostudu.

Uložený trest spočívající v zákazu účasti na manifestacích, demonstracích, pochodech a veřejných shromážděních anarchistického hnutí po dobu tří let lze bez nutnosti hlubšího rozboru označit za protiústavní. Ovšem za pozornost stojí i to, že anarchista přišel o svou kameru, neboť jí prý bylo užito ke spáchání trestného činu. Pak mu arci soudruzi měli odebrat i brýle, neboť skrz ně se do kamery díval a trestný čin jimi tedy nespáchal o nic méně než onou kamerou.

Jak je příznačné, sedmistránkový rozsudek věnuje skutečnému odůvodnění jen několik slov, jimiž označuje rozsudek soudu I. stupně za správný a přesvědčivý, a jeho základní právní vadou, tedy že zaznamenávání trestného činu videokamerou ani provolávání solidárních hesel ještě neznamená pomoc pachateli, se nezabývá vůbec, vyjma jedné kostrbaté a vnitřní logikou na obě nohy kulhající věty, již si dovolujeme u vědomí její formální i právní monumentality ocitovat in extenso:

Jak již správně uvedl městský soud, část videozáznamu svědčí o tom, že obžalovaný kameru směroval i mimo počínání hlavního pachatele během sprejování nápisu (a současně i mimo skupinu ostatních přítomných podporovatelů anarchistického hnutí) na příjezdovou cestu a znovu na hranici příjezdové komunikace, takže toto počínání svědčí o monitorování okolí místa činu právě v době poškozování zdi věznice a jedná se tak o určitou formu „hlídání“ pachatele při páchání činu, neboť nesporně obžalovaný jednal při vědomí protiprávnosti akce anarchistů (ti měli s cílem ztížení své identifikace zakryté obličeje, což není povoleno ani při řádně ohlášených demonstracích), když jednali s vědomím, že jejich shromáždění nebylo řádně ohlášeno a kromě slovních projevů podpory svých členů, které jinak je nutno hodnotit pouze jako realizaci práva na svobodu projevu, vyústilo až do poškození cizího majetku.

Srpnová cena našeho blogu Osel měsíce nemůže tři shora jmenované justiční výtečníky minout. Gratulujeme – jen se trochu obáváme, že pokud se některému ministrovi nepodaří vrchní soudy rychle zrušit (zkoušeli to všichni, co jich cca posledních 20 let ve funkci bylo), bude to u Vrchního soudu v Praze zakrátko vypadat jako v oslí stáji.

68 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Igor Ševcov
Počet zobrazení: 4071

Peklo zamrzlo, a nejškodlivější úřad v této zemi, Úřad pro ochranu osobních údajů, je zcela výjimečně na straně občana a nikoli proti němu. Společnosti T-Mobile uložil za krádež dat o 1,5.106 zákazníků pokutu ve výši 3,6 milionů korun. Červnovou tiskovou zprávou, ve které uvedl, že data jsou již v bezpečí, T-Mobile pobavil (což jsme kvitovali i na tomto blogu), v dnešní pak vyjádřil názor, že pokuta se mu zdá nepřiměřená.

S tím vřele souhlasíme. Pokuta za únik takového objemu osobních údajů by měla být, i s úvahou ekonomických možností delikventa, nejméně stonásobná. On by si T-Mobile pak se zabezpečením svých databasí dal víc práce.

Mimochodem, včera mi z čísla 733620019 volal jakýsi otrapa, který se T-Mobilem zaštiťoval. Odeslán do patřičných míst, nicméně přemýšlím, zda mne zobchodoval sám operátor anebo jde o produkt tohoto – či jiného – úniku.

13 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 5660

Píše nám pan-soudruh státní zástupce Stanislav Potužník z Městského státního zastupitelství v Praze, že prý není trestným činem, nechá-li si Soudcovská unie platit už roky daňovým poplatníkem kancelář v budově Obvodního soudu pro Prahu 1.

Překvapení nebudeme ani předstírat, komentujíce závěr soudruha prokurátora o tom, že i kdyby snad Soudcovská unie pomocí sociálně potřebným soudcům nebyla, nešlo by o trestný čin, ale toliko o civilní delikt, jako právně odvážný měrou, již si prostý lid zvykl označovat jadrným termínem na facku. Více k tomu, domníváme se, dodat netřeba.

Přidat komentář
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 2778

Autor: Miloš Čermák

Aktivistu V. M. i jeho pokutu za urážku odstálých uší Roberta Šlachty známe, stejně jako fakt, že V. M. není mezi elitními policisty ze Šlachtova bývalého útvaru právě oblíben. To se projevuje tím, že i když při domovní prohlídce, kterou u V. M. policie loni v dubnu provedla, nic relevantního nenašla, odmítá mu vrátit zajištěný notebook a externí disk s odůvodněním, že je stále podezřelý a jako takový má mlčet a trpělivě vyčkávat, zda jej nakonec přece jen z něčeho neobviní – takže není vyloučeno, že jeho počítač a disk propadnou státu. Z čeho přesně je podezřelý, nesmí V. M. ovšem vědět: takové právo podezřelý podle platného znění trestního řádu nemá. A jako premii, když je V. M. předvolán do Prahy k výslechu, nedostane proplacenu jízdenku, protože podle svévolného Šámalova výkladu ustanovení § 104 odst. 2 TrŘ si podezřelý musí nést tyto náklady sám (z O. do Prahy je to nějakých 200 km, takže se jedná o docela drahý špás).

Jelikož tento stav trvá již víc než rok, aniž by se v řízení cokoli pohnulo, rozhodl se V. M. něco proti tomu konečně podniknout a podává ústavní stížnost. Uvidíme, s jakým odůvodněním ji Ústavní soud odmítne: tipoval bych, že pro předčasnost, vždyť přece <sarkasmus>V. M. bude mít možnost uplatnit všechna svá práva, až ho obviní</sarkasmus>!

Aktualisováno.
K pokutě i k osobě delikventa se vyjádřil i R. Šlachta: Za prvé jsem nikdy nejezdil s traktorem, ale s kombajnem, a za druhé se tak nejenom o mně, ale o celém útvaru vyjadřoval člověk, kterého jsme vyšetřovali. To je ovšem strašné: drzostí vůči policejnímu majestátu se provinil člověk, který byl vyšetřován, a tudíž, v policejní logice, je již tím vinen; pokud snad ještě nebyl obviněn, jistě se tak v nejbližších týdnech/měsících/letech stane, a i kdyby ne, na jeho vině to ničeho neubírá. Prostě – sprostý podezřelý v nejčistší možné policejní podobě!

5 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Fénix
Počet zobrazení: 5166

Trestním příkazem vyškovského okresního soudu byl veterán Martin Zapletal shledán vinným, že vystrčil na příslušníky americké armády obnažené hýždě, za což mu byla uložena desetiměsíční podmínka.

Věc má dva rozměry. První je politický. Přestavme si, že by Zapletal ony vystrčil nikoli na americké vojáky, nýbrž na ruské motorkáře z gangu Nočních vlků. Můžeme se dohadovat, zda by i v takovém případě stanul před soudem, anebo zda by jej P&L positivní media naopak oslavovala. Kdo má fantasii, může si snadno visualisovat konkretní novinové titulky, např. Petr Kamberský: Holá zadnice jako legitimní symbol odporu.

Druhý rozměr je takříkajíc civilisační. Pro západní civilisační okruh je příznačné, že jednání, jež je obecně vnímáno jako neslušné, bývá postihováno jako přestupek, nikoli jako trestný čin, tedy typicky pokutou. V zemích východního typu se výtržnictví trestá mnohem přísněji, neboť veřejný pořádek je tam hodnotou chráněnou minimálně stejně, a častěji ještě více, než majetek a zdraví. V některých zemích mají k tomu účelu zřízenu náboženskou policii, která pro maximalisaci účinku trestá nemravné jednání na místě samém, aniž by k tomu potřebovala podobné zpozdilé instituce, jako jsou soudy.

Tak daleko zatím nejsme, nicméně odmítnutím dekriminalisovat výtržnictví v trestním zákoníku Česká republika dala najevo, že k východnímu světu stále patří.

13 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 7630