Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

O kause domnělé zájemkyně o studium na Střední zdravotnické škole v Praze 10 Ahmednuur Ayan Jamaal (pro ty, kteří rádi přechylují: Ahmednuury Ayany Jamaalové) si myslíme stále totéž, co v březnu. Zaujal nás arci argument právní zástupkyně žalobkyně Radky Korbelové Dohnalové, že stát musí být ve vztahu k náboženství neutrální, nikoli sekulární. Protože náš blog nemá doposud zavedenu cenu Blábol měsíce, nelze advokátku ocenit jinak než vysvětlením, že sekulární stát je právě takový, kde je náboženství od státu odděleno. Opakem nemusí být přímo theokracie, ale takový režim, kde u soudu na kathedře stojí krucifix, kde president při inauguraci přísahá na Bibli nebo kde se žáci ve veřejných školách před vyučováním povinně modlí; další příklady nechť si laskaví čtenáři doplní sami.

Požadavek nenosit při vyučování, vyjma zdravotních důvodů, pokrývku hlavy, je neutrální a přiměřený, a je jím sekulární charakter státu zdůrazňován. Diskriminační by bylo, kdyby tutéž školu směly navštěvovat stoupenkyně jiného náboženství, vůči nimž by se zákaz neuplatňoval – příkladmo jeptišky.

Jak naznačeno, v případě neúspěchu školy nabízí náš Řád ozubeného kola studentkám elegantní náhlavní ozubená kola k celodennímu nošení; ježto se dle videí jedná o dívky pohledné, zvážíme i provedení z eloxovaného hliníku, doprovázené přiměřeně velkými ozubenými náušnicemi, náhrdelníky a náramky. Na nošení toho všeho během vyučování mají přirozeně členky Řádu právo.

144 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 10209

Představte si soud, ke kterému přijdete a dozvíte se, že vaše žaloba byla zamítnuta, protože důkazy svědčily proti vám. Když chcete vědět, které důkazy to jsou, máte smůlu: ty dodala protistrana s nikdo kromě soudu se s nimi seznámit nesmí.

Smyšlenka? Nikoli, v České republice realita, neboť právě tak je prováděno dokazováno v řízení o žalobě proti neudělení bezpečnostní prověrky (nevěříte-li, neděláte dobře: § 133 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb. vás přesvědčí, že je tomu skutečně tak, jak popisuji). Ústavní soud tyto anomalie dlouhodobě toleruje, a výsledkem je kausa Regner, momentálně ve druhém kole u ESLP ve Štrasburku.
Podobnou úpravu jako u prověřování bezpečnostní spohlivosti navrhli disentující soudci Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček i v případě státního občanství, proti jehož neudělení se v současné době nelze u soudu bránit vůbec: stačí, když ministerstvo jako důvod neudělení uvede státně-bezpečnostní důvody.
Máme za komické, jestliže se o důvodech, proč je určitá osoba pokládána za (potenciálně) neloyalní, nesmí dozvědět ona sama, ale zato se to dozvědí soudci, kteří z velké části neloyalitu ke své zemi projevili aktivním souhlasem s její okupací sovětskou armádou.
Ale néšť, předpokládejme, just for the sake of argument, že místní soudci nejsou mravním bahnem společnosti, nýbrž že jsou to slušní, důvěryhodní občané, kteří budou schopni kádrové posudky policie nebo tajné služby (asi takové, jaký sepsal Robert Šlachta na Kamase, Nováka a Beera v případu Hitlerových projevů) řádně posoudit, a bez sebemenší procesní iniciativy žalobce si případně vyžádají, pro křížové ověření, důkazy další (jaké to byly, nesmí přirozeně žalobce ani vědět). Něco podobného se ostatně už děje, a je to vydáváno za fairový proces, u opatrovníků ustanovovaných osobám neznámého – či spíše soudem nezjišťovaného – pobytu: jak mohu hájit někoho, s kým jsem se nikdy nesetkal, proti žalobě ve věci, o níž je mi známo jen to, co mi řekla protistrana, ví zřejmě jen moudrý český zákonodárce. Advokáti se arci této úlohy ochotně ujímají, ana pecunia non olet.
Zpět k prověrkám a potenciálně k udělování občanství. Co máme za naprosto nepředstavitelné, je fraška, která se nutně bude odehrávat ve druhém stupni, tedy u Nejvyššího správního soudu. Kasační stížnost směřující proti důvodům rozhodnutí, které spočívají na důkazech, stěžovateli neznámých a nedostupných, to je totiž daleko větší Kafka než ten, o kterém, nevědouce, čeho činí, hovoří ve svém disentu Šimáčková se Šimíčkem.
S ohledem na to, v jakém stavu je česká justice, by bylo spravedlivější, kdyby v těchto případech do soudní síně přivezli Kolo štěstí a žalobce si rozhodnutí vytočil, jak kdysi navrhl kterýsi karikaturista.
7 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3373

Jestliže jsem se během října proti svým zvyklostem poněkud odmlčel, bylo to způsobeno tím, že jsem dokončoval aplikace svých právnických výpočtů https://legal.pecina.cz pracující s insolvenčním rejstříkem ministerstva spravedlnosti. Že nejde o dílo softwarově nijak zdařilé, jsem byl arci varován předem, proto jsem nechoval přehnaná očekávání. Realita mne přesto zaskočila způsobem, který mám, přestože jsem stykem s informačními systémy veřejné správy, troufám si říci, dostatečně ošlehán a zocelen, za šokující.

Insolvenční rejstřík (neboli ISIR) umožňuje, na rozdíl od infoSoudu, přístup přes webovou službu ve formátu SOAP. Samotný SOAP je dávno za zenithem, byv v mnoha aplikacích nahrazen přístupem přes REST rozhraní, ale budiž, nechtějme od ministerských informatiků zázraky. Podivné ovšem je, že k databasi ISIRu nelze přistupovat jedinou službou, ale v provozu jsou dvě, zvané Web Service 1 a Web Service 2 (WS1, resp. WS2). WS1 poskytuje cosi jako binární log, informace o změnách v rejstříku od jeho spuštění v lednu 2008. Tyto informace nejsou však úplné: chybí např. číslo senátu a link na detail, který ministerští informatici s genialitou sobě vlastní zašifrovali pomocí jakéhosi UUID nebo hashe (za co, soudruzi, za co?), a hlavně je v tomto logu neuvěřitelné množství chyb; neváhal bych hovořit spíš než o vnitřně konsistentní databasi o informační mrvě.

Podstatně kvalitnější je přístup pomocí WS2; jeho omezením je arci to, že neposkytuje žádné informace pro insolvence, který byly z rejstříku vyškrtnuty podle § 425 insolvenčního zákona. Abych získal skutečný obsah rejstříku, musel jsem proto kombinovat WS1 s WS2 a u některých insolvencí navíc využít kreativním způsobem infoSoud, protože jinak bych nezískal senátní číslo: WS1 ani WS2 ho v těchto případech neposkytují. Vyřešil jsem to tak, že jsem pro tyto insolvence (kterých je asi 25 tisíc, tedy o něco víc než desetina celé database) vzal všechny senáty, které se u insolvencí na daném soudu vyskytují, a jeden po druhém, v pořadí klesající frekvence, je v infoSoudu vyzkoušel, dokud jsem nenašel správné číslo. Nyní tak mám ve své databasi všechna senátní čísla, s výjimkou několika posledních informačně pathologických případů.

Zároveň jsem se pokusil navázat kontakt s nepřítelem: informatickému oddělení ministerstva jsem zaslal zdvořilý dotaz, jak postupovat, pokud chci získat informace o duplicitních spisových značkách – jde o zjevný nedostatek jejich systému. Na ministerstvu se ovšem se sprostým občanským plebem nezdržují, tedy jsem, nepřekvapen, na dotaz nedostal žádnou odpověď, a URL pro duplicitní insolvence tudíž dosud neznám.

Výsledek mé snahy si můžete prohlédnout na mém webu.

Aplikace PIR umožňuje prohlížet insolvenční rejstřík podobně jako původní ISIR. Neduplikuji všechny jeho funkce, bylo by to nadbytečné, avšak některé důležité mám navíc. Můj formulář dokáže vyhledávat i ve vyškrtnutých řízeních a pracuje i s insolvenčními správci a věřiteli. Lze tak např. vyhledat, zda určitý senát neupřednostňoval jednoho správce před ostatními.

Aplikací SIR můžete sledovat nové události v insolvenčních řízeních, která vás zajímají; na rozdíl od aplikace SZR, která využívá infoSoud a je proto poměrně omezená z hlediska počtu sledovatelných řízení, neboť ta se cyklicky čtyřikrát denně kontrolují, což zatěžuje můj i ministerský server, lze klidně zadat i tisíc insolvencí. Podobně se dá aplikací DIR ohlídat, zda se určitá osoba neobjevuje jako dlužník v nové insolvenci.

Doplňkem je KOS, kalkulátor splátek při oddlužení. To ovšem není nic převratného, stejnou funkčnost nabízí celá řada webů.

Můj postoj k exekutorsko-insolvenčnímu průmyslu jest arci a limine odmítavý: už s ohledem na to, že vymáhány jsou z velké části nikoli částky jistiny, ale příslušenství, a to buď lichvářské úroky, a/nebo nadhodnocené odměny (jak víme, Ústavní soud slavným sdělením vyložil, že ani neústavnost předpisu určujícího výši odměny za zastoupení neznamená, že by se snad neměla do budoucna v této protiústavní výši vymáhat), není to nic, co by si zasluhovalo státní podporu.

Je věcí výsostně politickou, že stát propůjčuje svou autoritu jednání, jež je jako nemravné vnímáno nejen samotnými dlužníky, ale oprávněně i ostatní veřejností, a to vůbec nemluvím o excesech typu účelového zabavování věcí, o nichž ani exekutor nemůže mít pochybnost, že patří jiné osobě než povinnému. Důsledky, jak se obávám, pociťují elity už nyní v podobě poklesu podpory demokratických stran a nárůstu podpory těch, kteří lidem nabízejí něco lepšího.

Ale o tom jsem vlastně vůbec psát nechtěl…

Akutalisováno aneb Poučení pro osoby vstupující do mého systému.
Jsem potěšen uživatelským zájmem o mé aplikace. K jejich efektivnímu využívání dovolím si arciť přičinit několik užitečných rad.

  • Každý datový agregátor je jen tak kvalitní, jak kvalitní jsou jeho vstupní data. Kvalita těch v insolvenčním rejstříku je extremně nízká a infoSoud je na tom jen marginálně lépe. Doporučuji proto hledat podle kriterií, o nichž lze předpokládat, že budou fungovat i s úvahou píle a pečlivosti průměrné soudní úřednice, která data z formuláře kdysi přepisovala do počítačového formuláře, jenž – pílí neméně snaživého informatika – neobsahuje téměř žádné kontroly, takže dovoluje mj. zadat devítimístné IČO nebo stát Svitavy; protože kouzlo listboxu nebo comboboxu dosud na ministerstvu neobjevili, Českou republiku najdeme v databasi zapsánu (zatím) osmi různými způsoby, přitom správně je vůbec ji neuvádět, ana je implicitní.
  • Typicky, pokud známe IČO nebo rodné číslo dlužníka, je vhodné zadat jen ono, a jméno/firmu uvést ad informandum do popisu. Rozhodně nepočítejme s tím, že lze vyhledávat podle celé firmy, protože nikdy nevíme, kterou mezeru za tečkou úřednice udělala a kterou vynechala (odstrašující příklad). Rozhodně nedoporučuji zadávat cokoli přesnějšího než praha do obce pro dlužníky obývající metropoli: nikdy nevíte, co vše dokáže úřednictvo do formuláře zadat.
  • Je-li v databasi požadováno příjmení, neznamená to, že by přičinlivý personál nedokázal do kolonky vyplnit nic dalšího; totéž platí pro jméno.
  • V případě, že kombinujeme více vyhledávacích kriterií, musejí být splněna všechna. To se nezdá problémem, ale jen do chvíle, než zadáme o dlužníku vše, co víme, a budeme překvapeni, že nám uteklo zahájení insolvenčního řízení u našeho společníka v eseróčku. Za splněné kriterion se totiž nepovažuje, pokud insolvenční rejstřík příslušnou informací nedisponuje a my ji zadáme; technicky možný by byl i opačný přístup, avšak ten by se nám asi nelíbil, protože by na nás server v mnoha situacích vychrlil stovky irelevantních výsledků. Proto: zadávejme jen to, o čem jsme přesvědčeni, že v rejstříku skutečně je.
  • Je chvályhodné, chcete-li zjistit, kdy má soud Ing. Jiří Fiala. K tomu se arci nehodí zadat do formuláře fiala, protože takových jednání se koná příliš mnoho, ale ani Ing. Jiří Fiala, jelikož nevíme, zda mu někde titul neupřeli. Nejvhodnější je hledat řetězec Jiří Fiala, se zadáním posice kdekoliv, případně na konci. Výskyt false positives bude snesitelný.
  • S výjimkou sledování změn v řízení si můžeme nechat e-mailem posílat velký počet informací, klidně i přehled všech nově zahajovaných insolvenčních řízení (toho dosáhneme, pokud nevyplníme žádná kriteria). Pro server to představuje jen minimální zátěž, je jen na nás, jak si s informacemi poradíme.

Aktualisováno.
Komunikace navázána, nepřítel, patrně čta můj blog, odpověděl.

82 komentářů
Kategorie: Právnické výpočty
Počet zobrazení: 8353

My chceme vraha! volali převážně romští demonstranti na shromáždění v Žatci, vyvolaném smrtí šestadvacetiletého Roma Miroslava Demetera, jenž za dosud nevyjasněných okolností přišel o život v tamní pizzerii Panamera po kontaktu s hlídkou městské policie.

Romea má jasno, my ne. Nedostatek informací nám prozatím nedovoluje vyslovit jakékoli hypothesy ohledně zavinění jeho smrti. Faktem je, že policisté, měštští snad ještě víc než státní, mají tendenci chovat se brutálně k osobám romského původu, zejména těm, kteří se projevují podobně jako Demeter: připomeňme, že mladý muž byl pod zřetelným vlivem návykových látek, ať alkoholu nebo – pravděpodobněji – drog, a hosty podniku obtěžoval; to bylo ostatně důvodem policejního zákroku. A stejně tak je pravda, že ani lékaři nejsou hluší k potřebě upravit tu-a-tam pitevní zprávu mírně ve prospěch policejních zájmů.

Vyčkejme tedy, jaké budou závěry vyšetřování incidentu.

20 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 4009

Nález Ústavního soudu (soudcem zpravodajem byl Jaromír Jirsa), jímž bylo vysloveno, že stát musí přiměřeně odškodnit nemajetkovou újmu způsobenou nedůvodným trestním stíháním, má první reflexi v rozhodovací praxi obecných soudů. Obvodní soud pro Prahu 2 soudcem Ondřejem Růžičkou ve čtvrtek přiznal prvomájovému řečníku Robinovi S. právo na náhradu ve výši sto tisíc korun, a dále téměř plně vyhověl požadavku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 256 tisíc Kč. Soud žalobci nepřiznal toliko náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního stíhání, naznav, že tři a půl roku není u přečinu projednávaného v jednom stupni soudní soustavy doba nijak nadměrná. Uvidíme, co na to městský, případně Nejvyšší soud.

A ovšem, blahopřejeme do Brna státnímu zástupci Janu Petráskovi, který se o tyto zbytečné výdaje státní kasy rozhodující měrou zasloužil.

12 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Robin S.
Počet zobrazení: 5866