Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Pro ty, kteří se chystali na zítřejší jednání u Krajského soudu v Hradci Králové, sděluji, že jednání bylo na základě žádosti advokáta žalované na poslední chvíli odročeno, a to na 14. července 2009 ve 13.15 hod. Místo nezměněno: jednací síň č. 20.

Přidat komentář
Kategorie: Pozvánky
Počet zobrazení: 1679

V rekordní lhůtě dvou měsíců projednal Ústavní soud mou ústavní stížnost ve věci nepřiznaných nákladů řízení. Máte-li čas a chuť, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 922/09 si můžete přijít vyslechnout v úterý 23. června ve 13.45 hod. do jednací síně č. 152.

Já sám u toho ovšem nebudu, protože na tu samou dobu je nařízeno i daleko důležitější jednání ve sporu o vodu u Krajského soudu v Hradci Králové.

Přidat komentář
Kategorie: Pozvánky
Počet zobrazení: 1633

Omluvte trochu infantilní veršík v nadpisu tohoto blogpostu – řeč bude o thematu docela seriosním, o vztahu speciality a subsidiarity právních předpisů v otázce počítání času.

Přivedla mne k němu tisková zpráva Nejvyššího správního soudu, jenž se evidentně domnívá, že lhůta pro podání volební stížnosti ve věci voleb do Evropského parlamentu skonči v sobotu 20. června 2009 v 16.00 hod.

Jsem jiného názoru. Jak upozornil Ústavní soud ve svém dnes již legendárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/97, zásady uplatňované při počítání času mají obecný charakter a mnohé z nich platí už od dob římského práva. Mezi tyto zásady patří i princip prodlužování lhůty, jejíž konec připadá na jiný než pracovní den.

Nelze nic namítat proti tomu, že NSS vykládá lhůtu pro podání volební stížnosti jako hmotněprávní a nikoli procesní (to se podává přímo z ustanovení § 67 odst. 3 zákona č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu), avšak úprava počítání času ve volebním zákoně není natolik komplexní, aby se vedle ní nemohlo uplatnit ustanovení § 40 odst. 3 soudního řádu správního, které navíc implementuje obecnou, celým právním řádem prostupující a starodávnou procesní zásadu.

Faktické zkrácení lhůty pro podání volební stížnosti v případě, že by lhůta měla končit v sobotu, v neděli nebo ve svátek (v tyto dny podatelna soudu nefunguje, takže podání nelze učinit), je svévolný výklad, jehož absurdita by se projevila zvlášť intensivně v případě, že by konec lhůty připadl na poslední den delšího období volna, např. na neděli 28. prosince. Desetidenní lhůta by se tak, bez viny navrhovatele, zkrátila o celých pět dnů.

Že bych si v pondělí cvičně sepsal volební stížnost a zkusil svůj názor prosadit u Ústavního soudu?

Přidat komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1887

Kupodivu nikoli, jak bychom předpokládali po rozsáhlé mediální masáži a jak by mohly naznačovat zmínky o operativními prostředky opatřeném důkazním materiálu v usnesení o zahájení jejich trestního stíhání.

Jako důvody prohlídky je uváděno něco zcela jiného, než že obvinění měli organisovat neonacistické koncerty, totiž že propagovali zakázaná hnutí na Internetu – žádost byla tedy v zásadě zkonstruována na základě starého dobrého policejního principu, povolte nám prohlídku a ono už se na ně něco najde.

Uvidíme, jak se s takto široce pojatým právem policie narušovat domovní svobodu vypořádá Ústavní soud, jemuž obviněný Jan P. adresoval ústavní stížnost.

15 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Power
Počet zobrazení: 2985

Když jsem v únoru letošního roku psal o rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 51/2007-67 a jeho autory, soudce NSS Mazance, Passera a Příhodu – byť s určitou vnitřní výhradou – povýšil do stavu oslovského, napsal jsem, že soud tímto rozhodnutím "otevřel stavidla bezpráví".

Predikce se potvrdila. Ministerstvo vnitra včera vydalo slíbený "zakazovací manuál" pro obce a v tomto pozoruhodném textu přisoudilo závěrům NSS z uvedeného judikátu klíčové postavení (zejm. str. 19–20 manuálu).

Nic proti osvětě, ta je zajisté velmi žádoucí (sám si ostatně při styku s místním úřednictvem často připadám jako mobilní doškolovací středisko v oboru správního práva), avšak z dikce ministerského manuálu mrazí. Svoboda shromažďování je tu pojata jako nutné zlo a boj proti ní se presentuje formou svého druhu bojové hry: úředníci dostávají návod nikoli k tomu, jak tuto svobodu občanům zajistit a být jejím garantem, ale jak ji popřít, popř. omezit, a zákon pokud možno soudně nenapadnutelným způsobem obejít.

Zvlášť pozoruhodný je seznam "risikových dní", kdy lze podle názoru ministerstva zakázat shromáždění s odůvodněním, že skutečný účel neodpovídá oznámenému: obzvláště pikantní je zmínka o datu úmrtí Adolfa Hitlera 30. dubna s varovnou poznámkou "možné kolise se svátkem čarodějnic" – to zřejmě, kdyby horlivost úřednictva překročila obvyklou mez.

Manuál byl presentován na tiskové konferenci, na které navíc vyšlo najevo, jak bude quasipovolovací řízení, jež nahrazuje ústavně garantovaný oznamovací režim, vypadat v praxi: ministerstvo zřídilo speciální "horkou linku", na kterou úředník, který chce shromáždění zakázat, zavolá, sdělí údaje o svolavateli, toho muž či žena na druhém konci linky prověří v policejních databasích a úředníkovi poskytne informaci, zda se jedná o svolavatele oprávněného anebo o "závadovou" osobu, která právo konat shromáždění v naší vyspělé demokracii nemá, a je možno vydat zakazující rozhodnutí.

Vše přirozeně zcela v souladu s tím, jak oslovský senát Nejvyššího správního soudu ve své hvězdné hodině judikoval…

4 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2028