Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Čerstvě publikovaným plenárním nálezem sp. zn. Pl. ÚS 33/09 zamítl Ústavní soud návrh Nejvyššího správního soudu brojící proti jednoinstančnosti kárných řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Proti majoritnímu votu disentovalo celkem šest ústavních soudců, Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jiří Nykodým a Michaela Židlická.

Odhlédneme-li od příslovečné mírnosti specialisovaných smíšených senátů, které o kárných žalobách nově rozhodují, je podle mého mínění nutno přisvědčit spíše disentu než většině.

Jakkoli je prima facie lichý poukaz na ustanovení čl. 2 sedmého dodatkového protokolu k Evropské úmluvě, protože zde v prvém stupni rozhoduje nejvyšší soud, nutnost poskytnout kárně obviněnému prostor k odvolací argumentaci lze dovodit z toho, že kárný senát není, podobně jako trestní soud, návrhem kárného žalobce vázán, a už vůbec není vázán jeho odůvodněním.

Přes kontradiktorní prvky kárného řízení se proto může stát, že kárné rozhodnutí bude stát na právních argumentech, jež součástí procesního diskursu nebyly, např. proto, že je obžaloba nepokládala za významné. Obviněný se tak dostává do situace, že svou potenciálně silnou protiargumentaci nemůže v řízení vůbec uplatnit.

Je zajímavé, že v případě daleko méně významných sankcí, než jaké přicházejí v úvahu u kárně obviněných, u pořádkových pokut ukládaných krajskými nebo vrchními soudy, Ústavní soud právo na odvolací přezkum dovodil, u kárných řízení však nebyl schopen, minimálně pokud jde o majoritní votum, na tomto principu setrvat.

Přidat komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1875

Dnes by měl u ostravského krajského soudu skončit proces s vítkovskými žháři, čtveřicí mužů, kteří se dopustili jednoho z nejzávažnějších rasově motivovaných útoků v historii České republiky, za což nyní čelí obžalobě z pokusu o vraždu.

To mne poněkud zaráží, protože jejich skutek lze zcela zřejmě podřadit speciálnímu ustanovení § 179 TrZ/1961; to stanoví, že trestného činu obecného ohrožení se dopustí ten, kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí). A dále, že dopustí-li se pachatel takového činu jako člen organisované skupiny, což byl patrně vítkovský případ, hrozí mu od osmi do patnácti let vězení.

O vraždu (ve stadiu pokusu) by mohlo jít pouze tehdy, kdyby primárním účelem útoku bylo určitou osobu nebo osoby usmrtit, a žhářství bylo toliko prostředkem, jak tohoto účelu dosáhnout. To se ale podle všeho nejeví být odpovídající domněnkou, třebaže na druhé straně není asi na místě uvěřit obhajobě žhářů, že přítomnost lidí v domě vůbec neočekávali.

Ačkoli postrádám detailní informace z trestního spisu, mám za to, že přiměřený by byl trest v polovině příslušné sazby, tedy podle závažnosti účasti jednotlivých aktérů na útoku od deseti do třinácti let vězení: přitěžuje jim zvlášť zavrženíhodná pohnutka a to, že způsobili újmu osobě mladší 15 let. Vzhledem k tomu, že podmínečně propuštěni by mohli být až po dvou třetinách trestu, byl by to trest zcela odpovídající vysokému stupni nebezpečnosti jejich jednání.

Jestliže vítkovští žháři dostanou ty tresty, které navrhuje státní zástupkyně (vulgo žalobkyně) Bilíková, bude to důkazem, že zákony v této zemi platí jen naoko a je-li na tom politický zájem, musí jít respekt k právu i nezávislost soudů stranou. A propos, neříkal něco podobného jistý vysoce postavený justiční mafián?

33 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 7084

Zajímalo by mne, zda existuje – kromě České republiky – ještě jiná země, kde si stát u ústavního soudu stěžuje, byla porušena jeho lidská práva, a ústavní soud takové stížnosti vyhoví.

Poněkud mi to připomíná postup Ministerstva financí, které v červenci letošního roku přibralo do řízení o stanovení náhrady za znárodnění koncernu Baťa jako poškozenou Českou republiku (jednající, jak jinak, Ministerstvem financí). Člověk by takový stát, který sám sobě ubližuje, téměř politoval…

2 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan A. Baťa
Počet zobrazení: 2490

Můj rozhovor pro server Antifa.cz byl nakonec zveřejněn nejen tam, ale i na Serveru-Jehož-Jméno-Se-Nesmí-Veřejně-Vyslovit(-Natožpak-Nalepit).

Nejasně si vzpomínám, že před jedenadvaceti lety jsem si přál žít v zemi, kde budete moci říct cokoliv, a zavřou vás jen za to, co skutečně provedete, a určitou dobu jsem pak – naivní trouba – dlel a liboval si v představě, že takovou zemí se stane Česká republika.

27 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2460

Podle zprávy ČTK po hlavním líčení s (nepřítomnými) politiky Dělnické strany řekl státní zástupce Jan Lata: Znalec dnes jasně prohlásil, že výroky jsou již za hranou ethiky. Společnost je v žádném případě nemůže tolerovat.

Ergo co je neethické, je i trestné – minimálně jestliže jde o výrok představitele protisystémové oposice.

4 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Dělnická strana
Počet zobrazení: 3744