Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Několik poznámek k nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 517/10
Podruhé v letošním roce rozhodoval Ústavní soud meritorně o ústavní stížnost ve věci žádosti o informace podle InfZ (poprvé se tak stalo v případě ústavní stížnosti Františka Korbela, náměstka ministra spravedlnosti, směřující proti zákonnému zákazu poskytovat jiné než pravomocné rozsudky) a podruhé stížnosti vyhověl; znovu šlo o hard case a i tentokrát rozhodl Ústavní soud podle zásady in dubio pro libertate.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Informační právo
- Počet zobrazení: 6514
Ústavní soud vyhověl stížnosti ve věci seznamu komunistických soudců
Téměř čtyřicetistránkový nález je k disposici zde.Nejpodrobněji se věcí zabýval Český rozhlas: doporučuji zvlášť debatu s předsedou Soudcovské unie Tomášem Lichovníkem v Ozvěnách dne.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Informační právo
- Kategorie: Komunističtí soudci
- Počet zobrazení: 5565
Nechoďte mezi osoby multikulturního složení!
Nebo tam minimálně nechoďte na Prvního máje, zvlášť když, jak se píše v rozhodnutí, vaše osoba nedává záruky, že pochodu nebude zneužito k popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů.
Kdybychom to vzali brutální zkratkou, dalo by se dovodit, že je nepřípustné každé shromáždění k oslavě Svátku práce, které se koná v místě s vyšší koncentrací romského ethnika, neboť by to mohlo být chápáno jako provokace. Tak to brněnští úředníci jistě nemysleli, byť výsledek bohužel právě k tomuto výkladu svádí.
Magistrát je nicméně z obliga, ve svém výtvoru se může opřít o judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně možnosti zkoumat skutečný účel shromáždění a nikoli pouze, jak výslovně stanoví zákon, účel oznámený. Tedy zkoumali, až vyzkoumali.
Díky, Nejvyšší správní soude, který ses v posledních dvou letech stal spásou a útočištěm všech intolerantních lidí v této zemi. Díky, pánové Passře, Mazanče, Camrdo a další, za váš jedinečný příspěvek demokracii!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Shromažďovací právo
- Počet zobrazení: 3247
Další zajímavý nález na obzoru
Kromě toho, že se (možná) dozvíme, proč se L. a L. nechtěli jmenovat L. a L., připravil Ústavní soud na příští týden další bonbonek ve formě vyhlášení nálezu sp. zn. I. ÚS 1783/10, jenž se zabývá velice podstatnou věcí, totiž právem stěžovatele na projednání jeho stížnosti ve správním řízení za situace, kdy je daná agenda – konkrétně ochrana osobních údajů – svěřena namísto soudu správnímu úřadu.
Správní soudy, včetně prvního senátu Nejvyššího správního soudu, dovodily, že je-li dané řízení vedeno ex officio, nemá stěžovatel právní nárok na jeho zahájení, a s jeho stížností jej poslaly ne přímo na lampárnu, ale velmi blízko: do řízení o ochraně osobnosti u civilního soudu.
Takový výklad je podle mého názoru vně ústavnosti: stěžovatel, do jehož právní sféry bylo zasaženo, tak sice není zcela zbaven práva na přístup k soudu, ale řízení, v němž bude o věci rozhodováno u správního úřadu, je vyňato z jeho disposiční sfery do té míry, že nemusí být ani zahajováno. Soud pak prostě může jeho žalobu zamítnout s tím, že příslušný orgán neshledal důvody pro intervenci a není proto dán základ nároku – nehledě na to, že odbornost civilních soudců v těchto odvětvích práva nebývá právě vysoká, na rozdíl od pracovníků správních úřadů, jež jsou specialisovány, tak jako v daném případě Úřad pro ochranu osobních údajů.
Dalším podobným případem je pojímání práva poškozených v trestním řízení. Ti podle současného výkladu, který dosud potvrzoval i Ústavní soud, nemají právní nárok na to, aby bylo zahájeno trestní řízení, a jejich právo na přezkum rozhodnutí státního zástupce se k soudu, vyjma Ústavního, vůbec nemůže dostat, neboť nejvyšší instancí je zde státní zastupitelství druhého stupně. Je to podobné: i když civilní soudy nejsou rozhodnutím, že k trestnému činu nedošlo, striktně vázány, opět je tu úsilí poškozeného vpravdě sisyfovské.
Vnese Ústavní soud světlo i do této otázky, minimálně obiter dictum?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2589
Dvojí metr
Nějak českým soudům přestávám rozumět: zatímco vytlačit ve vysoké rychlosti automobil z dálnice je pouhým pokusem o těžké ublížení na zdraví (oceněným pěti lety vězení), zapálit přízemní domek je pokusem o vraždu. Tady něco velmi zapáchá…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3304
420 / 504