Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Úvahy a komentáře
Bývalému mladoboleslavskému soudci Pavlu Nagyovi, této živoucí ostudě české justice, byla podle informací Týdne omezena způsobilost k právním úkonům, takže mu trest za korupci prozatím nehrozí.
Něco podobného se ostatně dalo očekávat odpočátku: česká karikatura na justici přece nikoho ze svých řad spravedlnosti nevydá!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2598
Kromě toho, že se (možná) dozvíme, proč se L. a L. nechtěli jmenovat L. a L., připravil Ústavní soud na příští týden další bonbonek ve formě vyhlášení nálezu sp. zn. I. ÚS 1783/10, jenž se zabývá velice podstatnou věcí, totiž právem stěžovatele na projednání jeho stížnosti ve správním řízení za situace, kdy je daná agenda – konkrétně ochrana osobních údajů – svěřena namísto soudu správnímu úřadu.
Správní soudy, včetně prvního senátu Nejvyššího správního soudu, dovodily, že je-li dané řízení vedeno ex officio, nemá stěžovatel právní nárok na jeho zahájení, a s jeho stížností jej poslaly ne přímo na lampárnu, ale velmi blízko: do řízení o ochraně osobnosti u civilního soudu.
Takový výklad je podle mého názoru vně ústavnosti: stěžovatel, do jehož právní sféry bylo zasaženo, tak sice není zcela zbaven práva na přístup k soudu, ale řízení, v němž bude o věci rozhodováno u správního úřadu, je vyňato z jeho disposiční sfery do té míry, že nemusí být ani zahajováno. Soud pak prostě může jeho žalobu zamítnout s tím, že příslušný orgán neshledal důvody pro intervenci a není proto dán základ nároku – nehledě na to, že odbornost civilních soudců v těchto odvětvích práva nebývá právě vysoká, na rozdíl od pracovníků správních úřadů, jež jsou specialisovány, tak jako v daném případě Úřad pro ochranu osobních údajů.
Dalším podobným případem je pojímání práva poškozených v trestním řízení. Ti podle současného výkladu, který dosud potvrzoval i Ústavní soud, nemají právní nárok na to, aby bylo zahájeno trestní řízení, a jejich právo na přezkum rozhodnutí státního zástupce se k soudu, vyjma Ústavního, vůbec nemůže dostat, neboť nejvyšší instancí je zde státní zastupitelství druhého stupně. Je to podobné: i když civilní soudy nejsou rozhodnutím, že k trestnému činu nedošlo, striktně vázány, opět je tu úsilí poškozeného vpravdě sisyfovské.
Vnese Ústavní soud světlo i do této otázky, minimálně obiter dictum?
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2584
Nějak českým soudům přestávám rozumět: zatímco vytlačit ve vysoké rychlosti automobil z dálnice je pouhým pokusem o těžké ublížení na zdraví (oceněným pěti lety vězení), zapálit přízemní domek je pokusem o vraždu. Tady něco velmi zapáchá…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3297
V pondělí 15. 11. 2010 vyhlásí III. senát Ústavního soudu nález ve věci, u níž lze vzhledem k jeho prejudikatuře pokládat za překvapivé, že se vůbec do fase meritorního projednání dostala. Jde o to, že likvidátorce písecké společnosti KMB nábytek s. r. o. v likvidaci neumožnil finanční úřad nahlížet do daňového spisu, což zažalovala, a Nejvyšší správní soud (druhý senát za předsednictví Vojtěcha Šimíčka) rozhodl, že v takovém případě bylo povinností účastníka řízení podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, nelze užít žalobu proti faktickému zásahu.
Vtip je ovšem v tom, že právo nahlížet do spisu je toliko procesní a jako takové je soudy mají ve zvyku ze samostatného přezkumu s použitím ustanovení § 70 písm. c) SŘS vylučovat (usnesení o kompetenční výluce se pro svou snadnost těší u českých soudů mimořádné oblibě: sám mám v archivu už asi šest takových, vesměs později zrušených). Žadatel o nahlížení se tak může dostat do složité situace, kdy tím, že nemá přístup do správních spisů, nemůže řádně hájit svá práva, a soudy jej odkazují až na opravný prostředek proti meritornímu rozhodnutí – správní žalobu, přičemž mu ovšem nemusí být zřejmé, zda by taková žaloba obstála a není pouhým plýtváním časem a prostředky, a správní rozhodnutí je mezitím pravomocné, což nezřídka může znamenat např. i likvidaci jeho podnikání. Vedle toho mohou vzniknout situace, že spis se týká řízení, jež v žalovatelné rozhodnutí ani nevyústí, a pak účastníku zbudou opravdu jen oči pro pláč.
Výsledkem je začarovaný kruh, který může – a nemusí – v pondělí rozetnout Ústavní soud.
Aktualisováno.
Protože Ústavní soud tuto ústavní stížnost zamítl, a to s odůvodněním, které judikaturu nikam neposouvá, ba svědčí o nevelké míře porozumění, o co vlastně stěžovatelce šlo, na straně třetího senátu ÚS, začarovaný kruh zůstává pro tuto chvíli nerozetnut.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2539
Jako smutný vtip působí zpráva ČTK, podle níž české ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo barmskou vládu, aby po disidentce Do Aun Schan Su Ťij propustila i ostatní politické vězně a respektovala jejich práva. Česko také vyzvalo barmské úřady, aby respektovaly svobody sdružování a shromažďování a umožnily činnost politickým stranám, které se minulý týden nezúčastnily parlamentních voleb.
Ve světle procesů Dupová-Vondrák, Franek a spol., Vandas, Kotáb a další, stejně jako letošního rozpuštění Dělnické strany, si lze těžko představit pro takovou výzvu méně patřičného původce.
Že nemůžu srovnávat nesrovnatelné? Že zatímco barmská junta držela v detenci nevinné disidenty, tady jsou ve vazbě skuteční zločinci? Jasně: vždyť lepili nálepky, pořádali koncerty a chtěli uskutečnit pochod!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3592
51 / 71