Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

V pondělí 15. 11. 2010 vyhlásí III. senát Ústavního soudu nález ve věci, u níž lze vzhledem k jeho prejudikatuře pokládat za překvapivé, že se vůbec do fase meritorního projednání dostala. Jde o to, že likvidátorce písecké společnosti KMB nábytek s. r. o. v likvidaci neumožnil finanční úřad nahlížet do daňového spisu, což zažalovala, a Nejvyšší správní soud (druhý senát za předsednictví Vojtěcha Šimíčka) rozhodl, že v takovém případě bylo povinností účastníka řízení podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, nelze užít žalobu proti faktickému zásahu.

Vtip je ovšem v tom, že právo nahlížet do spisu je toliko procesní a jako takové je soudy mají ve zvyku ze samostatného přezkumu s použitím ustanovení § 70 písm. c) SŘS vylučovat (usnesení o kompetenční výluce se pro svou snadnost těší u českých soudů mimořádné oblibě: sám mám v archivu už asi šest takových, vesměs později zrušených). Žadatel o nahlížení se tak může dostat do složité situace, kdy tím, že nemá přístup do správních spisů, nemůže řádně hájit svá práva, a soudy jej odkazují až na opravný prostředek proti meritornímu rozhodnutí – správní žalobu, přičemž mu ovšem nemusí být zřejmé, zda by taková žaloba obstála a není pouhým plýtváním časem a prostředky, a správní rozhodnutí je mezitím pravomocné, což nezřídka může znamenat např. i likvidaci jeho podnikání. Vedle toho mohou vzniknout situace, že spis se týká řízení, jež v žalovatelné rozhodnutí ani nevyústí, a pak účastníku zbudou opravdu jen oči pro pláč.

Výsledkem je začarovaný kruh, který může – a nemusí – v pondělí rozetnout Ústavní soud.

Aktualisováno.
Protože Ústavní soud tuto ústavní stížnost zamítl, a to s odůvodněním, které judikaturu nikam neposouvá, ba svědčí o nevelké míře porozumění, o co vlastně stěžovatelce šlo, na straně třetího senátu ÚS, začarovaný kruh zůstává pro tuto chvíli nerozetnut.

Komentáře   

0 # Jakub Moc 2010-11-19 18:25
Hmmm... Zatímco rozsudek NSS srozumitelně vysvětluje, oč se v kauze jedná, z nálezu ÚS čtenář nepochopí zhola nic v důsledku příšerných šroubovaných souvětí, při jejichž formulaci má autor evidentně problém udržet myšlenku.

Rozhodnutí NSS považuji za správné. K nálezu ÚS se nelze blíže vyjádřit bez znalosti textu ústavní stížnosti, protože ani při nejlepší vůli nelze dovodit, v čem vlastně mělo ono odepření soudní ochrany podle stěžovatelky spočívat. Není totiž vůbec zřejmé, jestli nesrozumitelným projevem krom ÚS netrpí také stěžovatelka, resp. její advokát.

K posunu judikatury ohledně práva nahlížet do spisu (resp. jeho soudního přezkumu) by snad mohlo dojít, pokud by bylo postupováno stěžovatelkou podle "návodu" NSS, do té doby z toho nic nebude.
0 # Tomáš Pecina 2010-11-19 22:21
Daňový řád hovoří jasně, proto mě překvapilo, že to ÚS vůbec přijal k projednání, a čekal jsem přinejmenším nějaké převratné obíčko.
0 # Anonymní 2011-02-23 20:31
K problematice nahlížení do spisu je třeba rozlišovat, zda žadatel požaduje nahlížet do správního spisu jako "účastník správního řízení" nebo "osoba prokazující právní zájem".
V prvním případě bude případná žaloba opravdu soudem odmítnuta z důvodu "vedené řízení".
V případě, že žadatel žádá o nahlédnutí do správní spisu jako osoba prokazující právní zájem či jiný právní důvod, je situace jiná.

Odkazuji v této souvislosti na rozsudek NSS vydaný na základě mého dovolání 5 As 75/2009
Tomáš Moláček

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)