Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Směsný obsah

Jak avisováno, čtyři obžalované mladé ženy souzené ve Velkém čarodějnickém procesu se rozhodly podat ústavní stížnost. V ní se pozastavují nad otázkou, zda trestní stíhání, jež se pomalu přibližuje deseti letům od spáchání prvního ze žalovaných skutků, je vůbec schopné plnit svou společenskou funkci, anebo jde už jen o vyprázdněný monolog státu a důkaz fatálního selhání jeho orgánů.

K tomu lze obecně dodat, že ve státě s takto dysfunkční justicí se posouvá i samotný význam jednotlivých fasí a úkonů trestního řízení: rozhodnutí o trestu, které snad jednou v daleké budoucnosti padne – tedy pokud nebude skutek do té doby amnestován – je zde vnímáno jako bezvýznamné oproti rozhodnutí o vzetí do vazby, neboť ta v takovém systému trest efektivně nahrazuje. Kdo jde za určitý skutek, bez ohledu na to, zda se ho dopustil a zda se jedná o trestný čin, do vazby, ten v justiční loterií prohrál, kdo je stíhán na svobodě, je na dlouhou dobu, ne-li natrvalo, vysmátý.

Tomuto neblahému posunu přispívají i media, která obviněné a podezřelé s oblibou zachycují v nedůstojné roli válečných zajatců s pouty na rukou, případně i na nohou, aniž by v naprosté většině případů byl k použití donucovacích prostředků důvod, stejně jako neexistuje důvod k nasazování zásahových jednotek se samopaly a v kuklách tam, kde by stačilo zazvonit anebo dokonce jen poslat obsílku.

Jako by tím media zdůrazňovala fakt, že státní moc je v postkomunistickém světě jen jednou z větví organisovaného zločinu, která neslouží k ochraně, ale primárně k zastrašování občanů a k vyřizování si politických účtů.

Zvlášť kuriosní příchuť dostává tato praxe v případě verbálních, resp. politických trestných činů. Dvě malé děti Adama B. Bartoše, ve věku 2,5 a 5 let, jak si onen na sociálních sítích posteskl, teď řeší, jakou barvu měla pouta, která tatínkovi v jejich přítomnosti nasadili, jestli byla zlatá, stříbrná nebo šedá, a co to vlastně znamená, když je teď jejich otec zločinec. Podotkněmež, že pokud je nám známo, ani StB nezatýkala disidenty tímto ponižujícím způsobem a dveře nevyrážela beranidly; to je specifikum ideopolicie postkomunistické, jejímuž etablování napomohly jak levicové, tak pravicové vlády.

12 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 4974

Ačkoli usnesení Nejvyššího soudu nebylo zatím obhajobě doručeno, podle infoSoudu se zdá, že dovolání nejvyššího státního zástupce bylo vyhověno a dívky sdružené v někdejší organisaci Resistance Women Unity (RWU) budou moci být za své závadové politické názory z let 2007–8, jež se manifestovaly takovými ohavnostmi jako pořádáním mikulášských besídek pro děti, konečně spravedlivě potrestány. Bývalá soudkyně Daniela Reifová byla arci vyměněna za Máriu Petrovkovou, tedy vše začíná znovu, a můžeme přijímat sázky např. na to, zda tentokrát bude obviněným doručena obžaloba nebo zda soud vyslechne sexuálního predátora Ivo Svobodu, tváře se, že jeho trestná činnost nemá v kvalitě jeho znalecké činnosti ani nejmenší odraz (což si arci myslíme rovněž, leč v poněkud jiném smyslu).

Pokud jde o samotné zrušovací usnesení, to máme sice za rozporné s judikaturou Ústavního soudu (a obžalované budou proto zvažovat podání ústavní stížnosti), na druhou stranu je i pro obviněné lepší, když budou obžaloby zproštěny, než když se trestní stíhání zastaví takříkajíc pro celkové vysílení všech zúčastněných, bez jasného výroku o jejích nevině. Jen by to celé nemuselo trvat, počítáno od spáchání činu, devět nebo deset let.

Pokračuje i hlavní líčení s Lucií Šlégrovou: příští čtvrtek za projev (Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že soudružka soudkyně Bohumila Huňáčková není podjatá – raději nekomentujeme), v dubnu za držení praporu rozpuštěné Dělnické strany.

To by bylo, aby nakonec pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí!

Aktualisováno.
Lucie Šlégrová dnes podala námitku podjatosti; nemohu se zbavit pocitu, že její trestní stíhání pozvolna přechází do fase otevřené komedie.

7 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 4618

Ty dva rozsudky, resp. řízení, která jim předcházela, překonávají vše, co jsem z hlediska obludnosti v místní justici zažil. Mám na mysli odsuzující verdikt v kause Petra Kramného a zprošťující u Věry Marešové.

V prvém případě soud shledal v kause takovou masu nepřímých důkazů, že obžalovaného poslal bezmála na 30 let do vězení, ve druhém obžalovanou po mnoha měsících ve vazbě zprostil obžaloby.

Skandální je už samotný akt uvalení vazby. Kramný žádnou další manželku a dceru k zavraždění neměl, a stejně tak neměla přístup k dalším pacientům Marešová, eventualita ovlivňování svědků je tu ryze hypothetická a možnosti, že někdo z obviněných uteče na Seychely, snad nevěřili ani státní zástupci, kteří návrhy podávali. Vazba byla v obou případech neomluvitelným excesem a alibismem pramenícím z obav před medii, a tedy selháním soudu.

Neméně arci šokuje průběh trestního stíhání, resp. dokazování. V případě Kramného OČTŘ hodily pod stůl vše, co vyšetřily k tomu příslušné egyptské úřady, které na rozdíl od těch českých měly bezprostřední přístup ke všem důkazům, a dovodily motiv vraždy, psychologicky naprosto nepravděpodobný, a její mechanismus, který se vymyká logice i fysice. S jistotou víme jediné, totiž že pokud Petr Kramný manželku a dceru zavraždil – a o tom mám poměrně silné pochybnosti – stalo se to jinak, a patrně velmi jinak, než jak nalezl ostravský krajský soud.

U Věry Marešové je zase neuvěřitelné, jak nedbale policie přistupovala k dokazování znaleckým posudkem. Ač to trestní řád výslovně nestanoví, v případě šestinásobné vraždy by mělo být samozřejmostí, že klíčová a potenciálně kontroversní znalecká zjištění musí učinit nezávisle na sobě nejméně dva znalci, tak aby se hlavní líčení nestalo arenou, v níž budou rohovat znalci obžaloby proti znalcům obhajoby a obžalovaný odejde podle výsledku klání buď na svobodu nebo na doživotí do vězení.

Nejen v sociálních vědách platí, že znalec nesmí být potulný šarlatán à la Ivo Svoboda ani flagrantní šejdíř a podvodník jako Michal Mazel, ale odborník, za jehož závěry stojí roky praxe a který cokoli z toho, co do posudku napíše, dokáže obhájit, protože to bude dokonale transparentní a přezkoumatelné.

Mezi případem Kramného a Marešové spatřuji souvislost, již se závěrem pokusím stručně nastínit:

Jedním z nejdůležitějších znaků, jimiž se liší orientální a okcidentální společnost, je přesvědčení o ceně lidského života. Pro východní společnosti není život jednotlivce zvlášť významnou hodnotou, vždyť lidí je mnoho a umírají tak jako tak z nejrůznějších příčin. Na Západě je fungování společnosti založeno na humanistické víře a respektu ke každé lidské bytosti v její jedinečnosti. V západní zemi si – stejně jako na Východě – můžete koupit nájemnou vraždu, ale nemůžete si koupit beztrestnost, protože spravedlnost, v onom ideálním smyslu, je zde imanentně vyšší hodnotou než bohatství. Pravidla jsou pro všechny stejná a lidé jsou jim bezpodmínečně podřízeni. Říká se tomu rule of law, neboli primát práva, právní stát.

To, co nám česká justice ve zmíněných dvou kausách předvedla, je dokonalou antithesí právního státu a je to, obávám se, silný argument pro ty, kteří v možnost poevropštění české společnosti pragmaticky nevěří a jen trpělivě vyčkávají, až anomálie posledních 25 let pomine a Češi se opět vrátí tam, kam patří a kde se cítí lépe než v Evropě, neboť jejich hodnoty jsou jiné než ony evropské; jiné právě v tom smyslu, v jakém nyní oni sami masově odsuzují imigranty, aniž by naznali, že rozdíl mezi Čechem a Západoevropanem je dosud v průměru větší než rozdíl mezi Čechem a příchozím muslimem.

Aktualisováno.

30 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 4230

Začít nelze ničím jiným než kausou Coco, což je, jak se jistě všichni shodneme, přes sporé rozměry klienta případ právně vskutku monumentální. Starosta městské části rozhodl o nepodjatosti, my jsme se odvolali a spis putuje na magistrát, přičemž námitku jsme rozšířili o nové poznatky ze spisu. Tuhý odpor klade úřad ve věci naší žádosti o nahlédnutí do druhého, Petráskova spisu. Vyzval nás k doložení právního zájmu (že máme postavení poškozeného, mu nestačí) a druhou výzvou nás přinutil podat na Petráska žalobu. Vyhověli jsme (vždyť co by loyalní občan neudělal pro svého úředníka!) a dokument, pro jeho bizarnost a nepopiratelnou historickou hodnotu, vystavujeme. Správní úřad rovněž trvá na tom, že nahlédnout do spisu nám umožní, pouze bude-li s tím Petrásek výslovně souhlasit, takže rozhodnutí bude zřejmě opět v rukou magistrátu, případně soudu. Co se stalo s trestním oznámením, nám není zatím známo. Papírová válka tedy pokračuje, převzali jsme iniciativu a nemíníme ustoupit, resp. budeme postupovat tak ofensivně, že budou z Petráska i Sedláčkové létat chlupy.

K dalšímu mezníku dospěl i případ registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Protože Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti žalovaného v prodloužené lhůtě, do konce září, patrně ani nerozhodne, natož aby tak učinil pravomocně (a tím seznámil strany s důvody rozhodnutí), vzniká situace, že ministerstvo se dostane do prodlení i podle vlastního svérázného chápání lhůt. Může si dát ministrem lhůtu znovu prodloužit, přičemž takové opatření na ochranu proti nečinnosti bude už manifestně směšné, anebo může vydat čtvrté odmítavé rozhodnutí. Na to bychom arci reagovali trestním oznámením, neboť to by znamenalo, že ministerstvu jde pouze o obstrukce a odmítlo respektovat závazný právní názor soudu. Anebo může kapitulovat a Sdružení zaregistrovat. V takovém případě bychom vzali zpět odvolání v paralelním rejstříkovém řízení a do rejstříku poslali návrh na změnu názvu a stanov podle nového ObčZ. Kursy na jednotlivé varianty prý vypsala sázková kancelář Fortuna.

19 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 3246

Stalo se pěknou tradicí tohoto blogu, že s počátkem podzimní saisony politických procesů publikujeme souhrnnou pozvánku, kam zajít a co na vlastní oči, resp. uši, vidět a slyšet.

Hned příští pondělí, 8. září, se můžeme vypravit do Brna na hlavní líčení s vydavateli projevů Adolfa Hitlera aka se zločineckou skupinou Kamas a spol. Obveselovat nás svými vstupy bude státní zástupce Jan Petrásek, hlavním tahákem však bude výslech protiextremistického znalce Jana B. Uhlíře.

O dva dny později, ve středu 10. září, doporučujeme návštěvu mosteckého okresního soudu, kde proběhne obnovené hlavní líčení v případu severočeského zločinného spolčení v čele s Lucií Šlégrovou; to v r. 2010 závadově mávalo praporem rozpuštěné Dělnické strany.

Další týden zpět do Brna: ve čtvrtek 18. září má na pořadu další kolo hlavní líčení s prvomájovým řečníkem Robinem S. Po blamáži s posudkem Ivo Svobody byl nasazen nový znalec, Josef Zouhar, a jeho čerstvě vypracovaný znalecký posudek dává tušit, že znalcův výslech může mít značně surreální průběh, zejména bude-li chtít Zouhar obhájit thesi, že občané Československa německé národnosti nebyli po r. 1945 vyhnáni, ale pouze humánně a spořádaně vysídleni, potažmo odsunuti. V podrobnostech bych arci nerad předjímal a prozrazoval taktiku obhajoby.

V úterý 23. září se v Praze na Ovocném trhu koná velký vlajkový proces, hlavní líčení s Jakubem Svobodou.

A zpět do Brna, kde se od 29. září rozbíhá další kolo procesu s organisátory koncertů závadové hudby Power. Hlavní líčení je naplánováno až do konce října.

A konečně 6. října pokračuje v Praze nálepkový proces s lepičskou skupinou Vondrák, Dupová & spolulepící.

Z takové nabídky si, myslím, vybere každý, a bude to napínavé. Kdo zvítězí, svoboda projevu nebo bojující demokracie?

Příjemné závadové zážitky, přátelé!

36 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 4328