Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

O facebookovém zločinci nepředloženě olajkovavším závadové stránky jsme na tomto blogu již psali; nyní jeho stížnost přezkoumala státní zástupkyně OSZ pro Prahu 10 Ita Klabíková a obdařila nás tímto hodnotným usnesením. Pasáž vysvětlující, jak je Facebook nebezpečný a proto vyžaduje obzvláštní ostražitost orgánů ideového dozoru, by, myslím, mohli beze změny převzít čínští a severokorejští soudruzi.

Prostě Alen Jacta est, a nebude-li se zločinec obhajovat dostatečně účinně, zasloužený trest od naší křehké bojující demokracie jej nemine.

6 komentářů
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 4304

Okresní soud v Mostě včera zastavil trestní stíhání Lucie Šlégrové pro zvlášť závažný zločin závadového řečnění, jehož se pachatelka měla dopustit v listopadu 2010 v Litvínově svým dnes již zlidovělým projevem o národních socialistech, co nejsou žádné ovce a nedají se zastrašit. Protože obžaloba byla podána v květnu 2011 a obžalovaná nebyla od té doby ani nepravomocně uznána vinnou, její trestní odpovědnost uplynutím pětileté promlčecí doby zanikla (obžalována byla pro projev sympathií podle § 404, což je přečin s nejvýš tříletou sazbou). Blahopřejeme, po soudružce soudkyni Huňáčkové se nám bude opravdu stýskat!

Naopak druhé trestní stíhání, jež se týká závadového mávání praporem Dělnické strany, dosud promlčeno není, protože v tomto případě činí promlčecí doba deset let; arci nepochybujeme, že pravomocně rozhodnuto nebude ani v r. 2021, takže i v tomto případě čeká obžalovanou extremistku, nyní, mimochodem, již druhým rokem matku extremistického dítěte, šťastný konec.

A šťasten může být i daňový poplatník: na nákladech obhajoby zaplatí několik desítek tisíc a cca. 100 tisíc korun by měl L. Šlégrové stát vyplatit za průtahy v řízení. Judikatura, jež se týká jiných forem satisfakce, tu použitelná není, promlčení trestní odpovědnosti nelze v těchto případech přičítat obviněnému.
6 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 5369

Lhůtu pro vyřízení naší žádosti o informace si ministerstvo prodloužilo o 10 dnů, využili jsme proto příležitost a zaslali mu drobný list poučný: jakožto loyalní občan bychom neměli vynechat jedinou příležitost, jak své definitivou obdařené úřednictvo vzdělat.

9 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 4338

Jan Harangozzo byl svědomitý student. Školu, tedy právnickou fakultu v Plzni, navštěvoval celé dva měsíce a dva dny, což bylo odůvodněno jeho předchozím studiem práv v Bratislavě, kam arci nechodil ani ty dva měsíce. Děkan Milan Kindl souhlasil s tím, že slovenské zkoušky doloží student dodatečně, jenže pak se na to nějak zapomnělo. Ze studentovy diplomové práce se dochovalo zhruba tolik co z Pompejí (tedy nic, vyjma domnělého názvu), a podpisy na protokolu o složení závěrečné zkoušky jsou prý většinou padělané. Jak říkám, vzorný, svědomitý student, jakých bylo v Plzni svého času neúrekom.

V normálním právním státě bychom nyní řešili, jak naložit se žádostí děkana Kindla a jeho studenta Harangozza o podmíněné propuštění z výkonu trestu. V České republice Nejvyšší správní soud řeší, jaká je právní povaha vysokoškolského diplomu a jaké podmínky musejí být splněny, aby se dala vyslovit jeho neplatnost. Ve vězení nikdo v souvislosti s rychlostudiem nebyl, a není příliš pravděpodobné, že by se tam kdy dostal.

Chyba není v tom, že JUDr-ovi jeho titul neodebrali, to podle našeho názoru zákon ani nepřipouští, ale že podvody, z nichž měly mimo jiných prospěch i některé nejmenované špičky některých nejmenovaných politických stran, byly po trestněprávní stránce dokonale pokryty. Harangozzo podniká, Kindl vykonává advokacii, a oba jsou zjevně za vodou, ve vatě a v pohodě.

A prostý právnický lid by se měl bavit učenými výklady soudců NSS, co je vlastně diplom: hrej si, tu máš kohouta!

3 komentáře
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Plzeňská práva
Počet zobrazení: 4176

Píše nám ústavní soudce Vojtěch Šimíček; že prý lžu a manipuluji. Což je mi podobné.

Ve sporu o to, zda dovolání nejvyššího státního zástupce ve věci Hitlerových projevů může projednávat senát složený ze tří bývalých komunistů, byl soudcem zpravodajem určen Tomáš Lichovník. Proti čemuž stěžovatelka, společnost guidemedia, brojila námitkou podjatosti, ve které uvedla, že tento soudce opakovaně vystupoval na thema úzce související s projednávanou materií a vyslovoval názor, že komunistická minulost soudců nemá na jejich současné rozhodování vliv a informace o ní by neměly být veřejnosti dostupné. Což je lež jako věž, neboli, slovy jeho ctihodnosti Šimíčka, významná a do značné míry účelová desinterpretace. T. Lichovník nikdy nic takového neřekl, a kdokoli tvrdí opak, se mýlí.

Mýlí se arci leckdo. Kupř. E15, kde napsali:

Prezident Soudcovské unie a šéf soudu ve Žďáru Tomáš Lichovník (nebyl členem KSČ) již koncem prosince pro deník MF DNES zmínil, že publikování seznamů nepodporuje, Řešit to, kdo byl a nebyl před rokem 1989 ve straně, je už dost vyčpělé téma. Na začátku 90. let se v justici dělaly prověrky. Po nich zůstali soudci, kteří splnili zákonné podmínky. Tím to já považuji za vyřízené. Stranická minulost, myslím, není podstatná,

Prostě, všichni jsou lháři, jen Lichovník mluví pravdu, vždyť je to přece ústavní soudce. Uvedenou skutečnost koneckonců potvrdil i on sám ve svém vyjádření k nyní projednávané námitce podjatosti, v němž nadto uvedl, že se subjektivně být podjatý necítí. O tom, že takové subjektivní přesvědčení má relevanci, nemůže být u ústavního soudce, na něhož jsou kladeny vysoké požadavky z hlediska morální integrity, pochyb, vysvětluje Šimíček.

Tak určitě.

Pokud se týká výtky, že jsem trestní oznámení ve věci soudcovské malé domů podal zjevně účelově, to pravda není. Podal jsem ho, jsa pevně přesvědčen, že jednání daných soudních funkcionářů je trestným činem, a je toliko nahodilou shodou okolností, že se tak stalo v době, kdy byl jeden z podezřelých ustanoven soudcem zpravodajem v související věci.

Teď už jen zbývá, aby nestranný soudce Lichovník navrhl ústavní stížnost odmítnout: vždyť přece členství soudce v KSČ není vůbec podstatné.

Napadá mne cosi velmi, velmi nezdvořilého o počmáraných šašcích, ale to si nechám pro sebe.

7 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 4415