Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Aleš Rozehnal napsal na Hlídacího psa právní rozbor odbojové činnosti skupiny bratří Mašínů. Domnívám se, že nemůže být na větším omylu.

Předesílám, že před nějakými patnácti lety jsem měl na věc podobný názor jako on. To se změnilo poté, co jsem měl příležitost, a mohu říct, tu čest, seznámit se, počátkem r. 2005, s Milanem Paumerem (stručně se o tom zmiňuji v nekrologu). Šlo o přestupkové řízení, ve kterém nejprve dostal M. Paumer pravomocně napomenutí za to, že neuposlechl výzvy policie a justiční stráže při jednom z hlavních líčení s Vladimírem Hučínem (video). Protože jsme předtím v Přerově u několika dalších obviněných prokázali, že výzva byla nezákonná, bylo celkem snadné dosáhnout obnovy a poté zastavení řízení i u Paumera.

Banální případ, nicméně pro mne významný v tom, že jsem změnil svůj pohled na činnost Mašínů, a porozuměl jejich uvažování.

Klíčovou právní – a ovšem i ethickou – otázkou, kterou A. Rozehnal hodnotí chybně, je použitelnost válečného práva a konkrétně ženevské konvence o ochraně obětí války. Předpokladem její aplikace je existence válečného stavu. V tom se arci Československo ve vztahu k odbojové skupině vedené bratry Mašínovými nenacházelo ani formálně, ani materiálně. Co v zemi probíhalo, se nedá popsat ani jako občanská válka; komunisté prostřednictvím ozbrojených sil, které spolu s celým státním aparátem ovládli, terorisovali civilní obyvatelstvo, jež nemělo prostředky, jak se bránit. Právní řád se 50. letech rozložil, náležitosti materiálního právního státu byly suspendovány, vládl otevřený teror, což komunisté sami přiznávali, hovoříce o třídním boji, přičemž ovšem za své nepřátele nepokládali v souladu se svou ideologií určité, vykořisťovatelské společenské třídy, ale každého, kdo se odmítl jejich svévoli dobrovolně podrobit.

Za těchto okolností byl legitimním cílem odbojové činnosti každý, kdo se na výkonu tohoto bezpráví podílel: proti Mašínům nestála armáda, nýbrž organisovaná zločinecká skupina, a každý, kdo se na její činnosti participoval, tak musel počítat s risikem, že se stane obětí odbojové činnosti, nikoli jako kombatant nebo válečný zajatec, ale jako zločinec, jehož zneškodnění bylo souladné s právem jako nutná obrana.

Nemám informace, že by Mašínové z mezí nutné obrany vybočili, ani v případě strážmistra Honzátka, ani u pokladníka Rošického, ani v dalších případech, kdy se uchýlili k použití násilí.

65 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 13702

O muži v hnědé bundě se pochybovat nebude! Když policie řekne, že k ní nepatří, tak je to pravda, a stejně tak je pravda, že je to vynikající kriminalista, který zabránil potenciálnímu krveprolití v Thunovské, jak byla verse následně změněna. Pravda se v čase mění a občan je povinen věřit vždy té aktuální; pochybnosti a spekulace jsou trestné, jak právě poznává bývalý předseda Unie bezpečnostních složek Jiří Vítek, který je za své pochybování popotahován trestněprávně; nikoli, že by již byl trestně stíhán pro pomluvu, jak novinář naznačuje, nýbrž zatím byl vyslechnut a o jeho dalším osudu ve smyslu ustanovení § 158 et seq. TrŘ se teprve bude rozhodovat.

K čemuž nám není než dodat, že událost v Thunovské, jak ji zachytilo video, doplněná o informaci, že slávističtí chuligáni vycházeli z budovy ve správě ministerstva vnitra, budí právě ty pochybnosti, které J. Vítek artikuloval, a vyvolává dojem akce účelově zinscenované ad usum sluníčkářských medií, která právě takový děj nutně potřebovala pro dehonestaci kritiků imigrace.

To, že je trestní oznámení na Jiřího Vítka skutečně prověřováno, je dokladem, že současná společnost je již nikoli jen na úrovni té předlistopadové, ale zašla o stupeň dál: neumím si představit, aby byl někdo stíhán za to, že – příkladmo – rozšiřoval pravdivé informace o událostech během Palachova týdne. Přičemž předností oné doby bylo, že pravomocný rozsudek v trestní věci jste dostali obvykle ani ne do roka, nikoli za 5 až 8 let, jak je běžné dnes.

7 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 5223

Z nálezů, které by měl Ústavní soud vyhlásit během června, nás zaujaly dva:

Už v pondělí 6. června bude vyhlášen plenární nález sp. zn. Pl. ÚS 13/15 ve věci návrhu na zrušení fikce uznání nároku v občanském soudním řádu. S návrhem souhlasíme; ačkoli příslušné ustanovení (§ 114b odst. 5 OSŘ) v právním řádu ještě nedosáhlo deseti let věku, neosvědčilo se, neboť soudům umožňuje z důvodu pasivity žalovaných, často arci sociálně slabých, již nemají prostředky na zastoupení advokátem, případně si dosah své pasivity ani nejsou s to uvědomit, přiznávat nedůvodné nároky a přispívá tak k hladkému chodu exekučního průmyslu, jenž je v současné podobě v této zemi kvintesencí nespravedlnosti.
Ke zvýšení rychlosti občanských soudních řízení a snížení zátěže soudů by vedly jiné kroky, zejména zkvalitnění soudního rozhodování, tak aby jít k soudu nebylo podnikem méně jistým než zúčastnit se sázkové hry a aby se nevyplácelo prostě to zkusit. To by arci vyžadovalo systémovou reformu soudů, která, jak jsme na tomto blogu opakovaně upozorňovali, už patrně není možná jinak než v rámci destrukce celého politického systému, jenž se usadil v poloze, kde dysfunkční justice náramně vyhovuje, ba pro mnohé aktery v politice a businessu, případně politické podnikatele a podnikavé politiky, jest sine qua non.
Vrcholem bude ovšem 22. červen a vyhlášení nálezu sp. zn. II. ÚS 2430/15. Ústavní stížností bylo napadeno arbitrární obsazování senátů přísedícímí u Krajského soudu v Brně. Nejvyšší soud senátem soudruha Karla Hasche benevolentně pravil, že se lze domnívat, že Krajský soud v Brně měl v dané době vnitřní systém přidělování přísedících, ač ten nebyl v rozvrhu práce vyjádřen, podle kterého byli konkrétní přísedící určeni, formuluje tak novou ústavněprávní zásadu, že existují-li pochybnosti o tom, že proces byl spravedlivý, uplatní se domněnka, že spravedlivý byl.
Zamyslíme-li se nad tím, musíme uznat, že to není nic nového, protože právě tak jsou dlouhodobě hodnoceny případy účelového přidělování nápadu na podatelnách, jež představuje mazací hmotu justiční korupce. Masivní odpor proti snaze ministerstva přidělovat nápad centrálně ukazuje, že korupce je u soudů rozšířenější, než jsme si mysleli.

Aktualisováno.
Ústavní soud první shora zmíněný návrh zamítl.
24 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 3942

Vzpomínáte si ještě na náš informační spor s policejním presidiem o počet záznamu v Národní databasi DNA aka Prozradím za pět korun? Já vím, je to dávno, ale až nyní se kausa dostává k soudu (správní žaloba).

Právně je to případ celkem zajímavý a judikaturou doposud nevyřešený, kdy povinný subjekt nežádá o náklady, které by vynaložil, kdyby informaci poskytl, nýbrž o ty, které již vynaložil na získání informace, na kterou poté nalepil cenovku a míní je vydat pouze po zaplacení příslušné částky. Tvrdíme, že je to nezákonné, a vysvětlujeme, proč, s nedočkavostí očekávajíce procesní reakci policejního presidia.

5 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Národní database DNA
Počet zobrazení: 4574

Toto ocenění přišlo hned na začátku měsíce, ale když si prostudujete laureátův výkon, uznáte, že jsme prostě nemohli jinak.

Jak referováno, obviněné ve Velkém čarodějnickém procesu (aka RWU) podaly ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem byla nyní tato stížnost odmítnuta jako předčasná. Kdo nám vysvětlí souvislost mezi obsahem ústavní stížnosti a tímto závěrem, získá nárok na bezplatnou exkursi do redakce našeho blogu.
Do Brna blahopřejeme, oslí uši jsou již druhými, které od nás tento velikán českého práva obdržel; bude si je moci nasazovat v tandemu.
35 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Čarodějnický proces
Počet zobrazení: 9784