Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Z nálezů, které by měl Ústavní soud vyhlásit během června, nás zaujaly dva:

 
Už v pondělí 6. června bude vyhlášen plenární nález sp. zn. Pl. ÚS 13/15 ve věci návrhu na zrušení fikce uznání nároku v občanském soudním řádu. S návrhem souhlasíme; ačkoli příslušné ustanovení (§ 114b odst. 5 OSŘ) v právním řádu ještě nedosáhlo deseti let věku, neosvědčilo se, neboť soudům umožňuje z důvodu pasivity žalovaných, často arci sociálně slabých, již nemají prostředky na zastoupení advokátem, případně si dosah své pasivity ani nejsou s to uvědomit, přiznávat nedůvodné nároky a přispívá tak k hladkému chodu exekučního průmyslu, jenž je v současné podobě v této zemi kvintesencí nespravedlnosti.
 
Ke zvýšení rychlosti občanských soudních řízení a snížení zátěže soudů by vedly jiné kroky, zejména zkvalitnění soudního rozhodování, tak aby jít k soudu nebylo podnikem méně jistým než zúčastnit se sázkové hry a aby se nevyplácelo prostě to zkusit. To by arci vyžadovalo systémovou reformu soudů, která, jak jsme na tomto blogu opakovaně upozorňovali, už patrně není možná jinak než v rámci destrukce celého politického systému, jenž se usadil v poloze, kde dysfunkční justice náramně vyhovuje, ba pro mnohé aktery v politice a businessu, případně politické podnikatele a podnikavé politiky, jest sine qua non.
 
Vrcholem bude ovšem 22. červen a vyhlášení nálezu sp. zn. II. ÚS 2430/15. Ústavní stížností bylo napadeno arbitrární obsazování senátů přísedícímí u Krajského soudu v Brně. Nejvyšší soud senátem soudruha Karla Hasche benevolentně pravil, že se lze domnívat, že Krajský soud v Brně měl v dané době vnitřní systém přidělování přísedících, ač ten nebyl v rozvrhu práce vyjádřen, podle kterého byli konkrétní přísedící určeni, formuluje tak novou ústavněprávní zásadu, že existují-li pochybnosti o tom, že proces byl spravedlivý, uplatní se domněnka, že spravedlivý byl.
 
Zamyslíme-li se nad tím, musíme uznat, že to není nic nového, protože právě tak jsou dlouhodobě hodnoceny případy účelového přidělování nápadu na podatelnách, jež představuje mazací hmotu justiční korupce. Masivní odpor proti snaze ministerstva přidělovat nápad centrálně ukazuje, že korupce je u soudů rozšířenější, než jsme si mysleli.

Aktualisováno.
Ústavní soud první shora zmíněný návrh zamítl.
Komentáře   
0 # Anonymní 2016-06-03 14:51
Obávám se, že případné zrušení fikce uznání nároku nic nevyřeší pokud jde o vámi zmíněné občany.....Snad jedině zavedení řízení se slabší stranou sporu jako budou mít za měsíc Slováci. Jenže to, pokud vím, nikdo neplánuje.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-06-03 15:04
V zásadě s vámi souhlasím, bohužel, je to tak.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-03 18:33
Každej přitom ví, že u určitého druhu lidí nejde ani tak o zaplacení dluhů jako o to, co oni nikdy nedlužili a dlužit nemohli. A platit vlastně osobně stejně ani nebudou, když nic nemají a nakonec se jim to srazí z dávek a tak... Privatizace sociálního, zdravotního a důchodového zabezpečení. Je to demoralizující.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-03 22:46
Nejak nechapu co mate proti ust. § 114b o.s.r. ? Nebylo by lepsi nez ochranovat hlupaky, delat jejich edukaci? Ano, chapu, jsou tu treba stari lide, nebo ruzne postizeni, nejake smysluplne vyjimky asi jsou. Ale kdyz budeme postupne zvyhodnovat spolecensky nepriznive jevy (a nebraneni svych prav pred soudem je dle meho nazoru minimalne v dusledku spolecensky nepriznive), tak kam lidstvo dospeje?

Na druhou stranu, mel jsem dokonce protistranu, ktera projela soud prave na takovouto vyzvu. Chlapik vyhrozoval tim jak vse bude protahovat, jak zabrani exekucim, atd., ze mame odpustit 50% pohledavky a zaplati ihned. A nakonec to dopadlo tak, ze v exekuci do roka skoncil, nakonec zaplatil jistinu celou i cast smluvni pokuty a nejake uroky z prodleni.

MH
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-06-03 23:01
Naprosto běžně se setkávám s lidmi, pro které je nepředstavitelné, že by se protivili tomu, co jim napíší úřady, a tím spíš soud. Jestliže dostanou trestní příkaz, znamená to, že dostali "rozsudek", nezvratné rozhodnutí, totéž, když jim přijde platební rozkaz.

Představa, že člověk musí soudu odpovědět, tedy mu vlastně "odporovat", je pro tuto skupinu lidí mimo horizont představitelného.

Ani relativně vzdělaní lidé nedokážou číst soudní písemnosti správně, a nerozlišují např. rekapitulaci od vlastního odůvodnění, a podobně nevědí, že význam má pouze výrok.

Justice je institucionalisované hledání spravedlnosti, a ustanovení § 114b odst. 5 OSŘ tomuto cíli protiřečí.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-04 00:08
Ani relativně vzdělaní lidé nedokážou číst soudní písemnosti správně

Tak. A ještě jsem osobně nepotkal neprávníka, který by dokázal pochopit obsah písemnosti od exekutora.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-04 12:35
"Justice je institucionalisované hledání spravedlnosti, a ustanovení § 114b odst. 5 OSŘ tomuto cíli protiřečí."

Prosil bych o vysvetleni.


Jadrem meho sdeleni bylo, jestli by nebylo lepsi neresit dusledky, ale zamerit se priciny. Co treba novy odst. § 114b (153a) odst. 6) Soud musí poučit účastníka bez právního vzdělání též formou komixu dle přílohy Q a listinu označit červeným nadpisem velikosti min. X "Usnesení - toto není konečné rozhodnutí soudu, budete-li se bránit, nemusíte prohrát. Do boje! Braňte se! Neumíte-li to, volejte linku 800 666 666" ? ;-).

Koneckoncu, nestalo by za to treba delat ukony soudu tak, aby jim i laik rozumel? Stacilo by se vyhnout urcitemu typu formulaci a latine a hned by bylo vse srozumitelnejsi pro kazdeho.

MH
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-06-04 12:47
Z tou bezplatnou linkou je to dobrý nápad :-)
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-04 15:13
Omlouvam se, p. Pecina, ale mam to chapat tak, ze US zrusi ceskou specialitu-"fikcy doruceni"?
Dekuji, Neocon
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-06-04 15:16
Ne, ta zůstává fundamentem českého procesního práva. Zrušena bude jen jedna z doprovodných fikcí.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-04 20:22
Proc nejsem prekvapeny..., diky
Neocon
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-05 10:04
Oblíbeným trikem soudu je napsat lhůtu namísto 30 jen „do 3 dnů.“ Přijde vám to v pátek a v době dovolených, nebo je v pondělí svátek. Nemáte-li u sebe internet, nemůžete nic. V úterý máte za to, že lhůta uplynula. Když na to náhodou přijdete, soud vám suše oznámí, že 3 místo 30 je „chyba v psaní a počtech,“ která je přece každému zřejmá.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-05 10:22
Můžete citovat nějaké rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně pro uznání vydaný na základě 3denní lhůty? :D
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-05 13:17
Když soudu tři dny uvěříte, neodvoláte se, nepodáte odpor, ani správnou lhůtu nebudete zjišťovat. Ověřujete si Vy sám každé písmeno na dokumentech podepsaných zkušenými právníky a opatřených úředními razítky? Znáte správné lhůty a víte, jak se počítají? Kolik % lidí, dle Vašeho odhadu, tohle dělá a umí?
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-05 14:09
Omlouvám se, já jsem Váš příspěvek pochopil tak, že říkáte, že se může stát, že soud zašle kvalifikovanou výzvu s třídenní lhůtou, já nepodám vyjádření, za dva měsíce mi přijde rozsudek pro uznání, já podám odvolání a odvolací soud mi řekne, že ty tři dny byl překlep a lhůta byla v pořádku.

Pokud říkáte, že se může stát, že mnohý člověk uvěří tomu, že tři dny jsou v pořádku, nestihne se vyjádřit, a pak už se neodváží ozvat proti rozsudku pro uznání, jistě se to může stát.

Tady by pomohla určitě emancipace advokátního stavu, lidé by měli vědět, že advokát jim může pomoci i v případě, že už u úřadu nebo soudu neuspěli, a neměli by právní záležitosti řešit sami.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-05 17:32
Když věřím, že jsem lhůtu zmeškal, potom věřím také tomu, že mi advokát řekne totéž.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-07 17:40
Chudák Česká republika, na základě tohoto odosobněného a neústavního institutu fikce uznání přišla o 250 000 000. :(
archiv.ihned.cz/.../
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Sekal 2016-06-10 15:07
Ve věci toho arbitrárního obsazování senátů přísedícími bych nebyl tak přísný. Chápu sice, kam tím směrujete, ale mám zato, že blíže pravdě je formulace "není-li indicií o tom, že proces nebyl spravedlivý, potom spravedlivý byl".
Jde o dvě zcela odlišné situace - pokud by byli přísedící účelově vybráni s úmyslem ovlivnit proces, jistě by to nebylo v pořádku, ale pokud jen byli jmenováni bez nějakého seznamu, potom na tom není nic divného ani špatného. Seznam a postup je beztak zcela k ničemu, neboť soud nemá možnost přísedícímu účast přikázat a může se jej pouze zeptat, zda na ten den přijde. Pokud odmítne, postoupí k dalšímu. Zejména v době dovolených může být seznam dostupných přísedících zúžen na dva, kteří pak dělají všechno. Nebo i na méně a půjčují se od jiných senátů.

Soud má pravdu v tom, že námitka je formalistická a na výsledek sporu nemá žádný dopad; je to je "právní klička". Pokud by existoval byť jen náznak, že přísedící byli vybráni záměrně, aby ovlivnili rozsudek, potom by to byla jiná.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-06-10 15:12
Rozumím, ale taková argumentace je v právním státě nepřijatelná: zatěžovat obviněného důkazním břemenem účelovosti určitého kroku, které zjevně nemůže unést, znamená resignovat na povinnost státu aktivně vytvářet procesní garance, že řízení bude spravedlivé. Proto platí, že v pochybnostech se řízení pokládá za nespravedlivé, pouhý dojem, že "to přece nikdo neudělal schválně" nebo "co by z toho měl", nepostačí.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Sekal 2016-06-10 17:14
Však také o důkazním břemenu nehovořím, je zjevné, že ho obžalovaný nemůže unést (až na nějaké výjimky). Proto píši "existuje-li byť jen indicie". Ale v daném případě ani taková indicie neexistuje, resp. obžalovaný sám toto ani nenamítá. Namítá pouze formální námitku, že soud nepostupoval podle nějakého předem stanoveného rozvrhu (přičemž, jak uvádím, ani stanovení tohoto rozvrhu nezaručuje, že u věci zasedne některý přísedící - na rozdíl od soudců). Kdyby namítal, že toto konkrétní obsazení senátu mohlo ovlivnit výsledek sporu, protože přísedící X.Y. je známý státního zástupce/jeho osobní nepřítel/vrah jeho babičky atd., byla by to jiná. A to neřeším námitku podjatosti.

Jinými slovy, jediné, co by z toho obžalovaný měl, kdyby byla jeho námitka uznána je, že by se celý proces musel opakovat. Avšak bez změny v důkazní situaci těžko docílí jiného výsledku, takže jediné co získá, je že bude zatěžovat justici dalším procesem.
Jinými slovy, arbitrární jmenování přísedících samo o sobě nemůže založit - materiálně - nespravedlnost řízení.

A popravdě neznáme důvody, proč byli tito přísedící arbitrárně jmenováni - třeba v příslušnou dobu jiní prostě nebyli ochotni přijít. Potom by jakýkoli systém byl stejně nanic.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-06-11 11:19
Jinými slovy, arbitrární jmenování přísedících samo o sobě nemůže založit - materiálně - nespravedlnost řízení.

Ale to prima facie nemůže ani arbitrární určení předsedy senátu! Přesto ÚS od obecných soudů vyžaduje přezkoumatelný postup při určení soudce.

Vzpomínám si na jednu ze svých dávných ústavních stížností (sp. zn. III. ÚS 441/04), kdy ÚS judikoval: "Podle názoru Ústavního soudu je vzhledem k objektivnímu testu nestrannosti soudu třeba toto pravidlo [tj. pravidlo týkající se vyloučení soudce] vztáhnout i na případ, kdy je poškozeným přísedící, neboť má při rozhodování v senátu stejné postavení a stejná oprávnění jako soudce [srov. § 34 odst. 2, § 35 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, § 127 trestního řádu]."

Pokud se ÚS této premisy přidrží, musí nutně arbitrární přidělování přísedících označit za porušení práva na zákonnéh soudce.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-06-11 10:39
Tak ohledně podivuhodného obsazování senátů u KS v Brně nakonec nařízeno veřejné ústní jednání; to jsou teda věci.
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Anonymní 2016-08-11 12:01
S přísedícími se v Brně nemanipulovalo, řekl Ústavní soud. Rozsudky platí
brno.idnes.cz/.../...
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
0 # Tomáš Pecina 2016-08-11 12:02
Už to píšu. Bude se to jmenovat "Kvadratura kruhu" :-)
Odpovědět | Odpovědět s citací | Citovat
Přidat komentář