Autorem blogu je 
Tři měsíce Bobříka mlčení o snaze Úřadu pro ochranu osobních údajů zakázat Právnické výpočty uplynuly jako voda, a my proto můžeme publikovat prosincové rozhodnutí Úřadu a náš rozklad.
Osoba, která rozhodnutí vydala, jistá Božena Čajková, se proslavila již za svého působení na OSPODu v Kroměříži, odkud musela s ostudou odejít, a tak nás úroveň její argumentace víceméně nepřekvapila. Každým dnem očekáváme rozhodnutí předsedkyně Úřadu Ivany Janů. Jako ústavní soudkyni jsme ji respektovali, uvidíme, jak se k otázce veřejného zájmu na publicitě informací o justici postaví ve své nové roli.
Komentáře
Plyne z ní, že hlasování o zpřísnění pravidel pro lobisty (rozumějme - těm co si přejí schválit zákon či úpravu k obrazu svému) proběhlo tajně. Volení poslanci evropského parlamentu tedy vzkazují svým voličům, že jim do toho, jak hlasovali, vůbec nic není.
Tedy si umím lehce představit, že za nějakou dobu, spíše kratší, se to stane novým pravidlem obecným - obdobně bude hlasováno v našem parlamentu, soudní a správní řízení bude utajováno a kniha Hlava XXII bude spálena, jako závadná.
To by tak, hrálo, aby byl poslanec pod tlakem, či dokonce kontrolou, voličů, to by tak hrálo, aby vůbec byla veřejná kontrola veřejných věcí.
Veřejná kontrola soudní moci je definována v čl. 2 ústavy: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
„Z žádného právního předpisu však již nevyplývá povinnost trestně stíhaných osob strpět časově neomezené zpracování osobních údajů a s tím spojený zásah do práva na ochranu soukromého a osobního života. Tím spíše takové rozhodnutí nepřísluší účastníku řízení, čistě na základě jeho subjektivního hodnocení konkrétního jednání. ...Současně připomněl, že jedním z úkolů médií je účast na vytváření demokratického názoru tím, že veřejnosti zpřístupní i staré zprávy, které jsou uchovávány v archivech.“
Média tedy stejným jednáním „vytvářejí demokratický názor veřejnosti,“ zatímco jiné médium jen „zasahuje do práva na ochranu soukromého a osobního života (zobrazovaných osob).“
„Stránky ... (legal.pecina.cz) se nevěnují rozboru a popisu společensky významných soudních případů (za současného přiměřeného využití osobních údajů), ale dále zpřístupňují veškeré shromážděné osobní údaje bez rozdílu...“
Podle ÚOOÚ média provádí „rozbor a popis ... soudních případů“ a „vytváří demokratický názor veřejnosti (na ně).“ Jak jinak si můžu ověřit vyváženost a objektivitu „rozboru a popisu,“ a tedy i správnost názoru, než za pomoci původního zdroje? Kontrola soudní moci nenáleží (jen) (určitým) médiím, a státní správa a soudy nejsou oprávněny omezovat „moc lidu“ kontrolovat je, protože tato moc je v mezích demokratických principů „veškerá“ = neomezená.
//Nezdá se mi možné, že by někde na světě nějaký srovnatelný informační systém neexistoval. Proč TP neargumentuje precedentem?
RSS kanál komentářů k tomuto článku