Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Národní database DNA

Vzpomínáte si ještě na náš informační spor s policejním presidiem o počet záznamu v Národní databasi DNA aka Prozradím za pět korun? Já vím, je to dávno, ale až nyní se kausa dostává k soudu (správní žaloba).

Právně je to případ celkem zajímavý a judikaturou doposud nevyřešený, kdy povinný subjekt nežádá o náklady, které by vynaložil, kdyby informaci poskytl, nýbrž o ty, které již vynaložil na získání informace, na kterou poté nalepil cenovku a míní je vydat pouze po zaplacení příslušné částky. Tvrdíme, že je to nezákonné, a vysvětlujeme, proč, s nedočkavostí očekávajíce procesní reakci policejního presidia.

Pozor, následuje závazná nabídka: Daruji tři sta gramů čerstvě vyuzeného mamutího masa každému, kdo bude schopen převést do jazyka právní argumentace rozhodnutí ministerstva vnitra, jimž se potvrzuje předchozí rozhodnutí policejního presidia ve věci utajovaného pokynu policejního presidenta k archivaci profilů DNA a dalších citlivých údajů sprosté veřejnosti. Nabídka je pro mne zcela bezpečná: ono odůvodnění je totiž čistoskvoucí blábol.

Upřímně, milé ministerstvo, udělalo jsi mi radost, protože takhle můžeme u každého soudu, který ohledně DNA vedeme, mávat až do rozsudku tímto rozhodnutím a říkat: Vidíte? Oni tají pokyn, jak se tyto osobní údaje zpracovávají. A přitom ESLP výslovně judikoval, že… atd. atp.

Naše správní žaloba.

K prvnímu dílčímu rozuzlení spěje náš spor o neoprávněnou evidenci DNA tričkonosiče Lukáše R. v policejní databasi DNA. Ministerstvo vnitra se vyjádřilo, a učinilo tak chytře, citujíc snad desetkrát, aniž by naznačilo, že opakuje stále to samé, námi v loni červnu kritisovaný rozsudek tria Nygrínová-Palla-Roztočil. My se bráníme, ale reálně se zdá být téměř jisté, že rozhodnutí nepadne dřív než u Nejvyššího správního soudu, možná u jeho rozšířeného senátu.

V případech obrany před neoprávněnou evidencí genetických informací jeví se nám poněkud kuriosním, že civilní soudy, přes svou tradičně špatnou pověst, pokud jde o ústavněprávní materii, poskytují žalobcům více ochrany než NSS, u něhož by se, s ohledem na úzké sepětí správního a ústavního práva, očekávala větší citlivost v těchto otázkách. Na druhou stranu je fakt, že ti tři mají potíže s orientací i v látce právně podstatně jednodušší, takže buďme rádi, že neadjudikovali ještě větší nehoráznost; dostane-li kasační stížnost senát Nygrínové, může stěžovatel rovnou sepisovat ústavní stížnost.

Stalo se tak tímto přípisem, a překvapivě bezplatně. Protože evidovány jsou tyto informace pouze od 1. ledna 2014, můžeme si udělat představu, jakým tempem database roste a kdo všechno se do ní dostává. Překvapivé je pouze to, že z cca 32 tisíc osob, jimž je ročně DNA odebírána, se tomuto postupu brání jen několik lidí; přitom, jak se ukázalo v jednom našem mosteckém případě, v praxi stačí, jestliže obviněný řekne, že vzorek DNA dobrovolně neodevzdá, a policie nenaléhá, toliko (vesměs planě) vyhrožuje.

Policejní striptease ohledně DNA pokračuje dalším kolem. Z utajovaného pokynu byla odhalena další část, přičemž zbytek je utajován s odůvodněním natolik komickým, že nemůžeme jinak než reagovat dalším odvoláním.

Vedlejším produktem bylo nalezení článku z Babišovy fronty Dnes, ve kterém se hovoří o přesném počtu profilů v databasi DNA. Loni v říjnu věděli, v lednu zapomněli a museli ku zjištění zjednat programátora? Tak jak to tedy je, ptáme se policejního presidia.