Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Citát There's no such thing as bad publicty je připisován P. T. Barnumovi, ale ve skutečnosti je jeho původce neznámý; osobně arci preferuji rozšířenou versi, kterou pronesl irský literát Brendan Behan a jež zní There's no bad publicity except an obituary.

A je tomu vskutku tak. I naše Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zapsaný spolek, se o tom právě přesvědčuje. Zprávu o rozsudku NSS převzala pouze ČTK a dva další zdroje a na valnou hromadu se dostavili jen dva novináři. Nejvíc práce na naší popularisaci odvedla proto komunistická poslankyně Marta Semelová, která nás dokonce hodlá zahrnout do jedné ze svých interpelací: velká to čest!

Paní poslankyni jsme za to pěkně poděkovali a nabídli jí další materiály.

9 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 3292

Malý krok pro člověka, ale obří skok pro svobodu a demokracii v této zemi: Dnes ve 14 hodin se v Praze uskutečnila ustavující valná hromada Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanského sdružení.

Live stream nemáme, nicméně pro ty z mých milých čtenářů, kteří se převratné události nemohou účastnit osobně, zveřejňuji aspoň slavnostní projevy (Pecina, Šinágl) a nové stanovy, odpovídající platné úpravě spolčovacího práva.
Zleva Felix Vogt Gruber (Witikobund), Tomáš Pecina,
Wolfgang Habermann, Jan Šinágl (foto: L. Beer)

Aktualisováno.
Zvukový záznam projevů (Pecina, Šinágl).

Atmosféra valné hromady byla sváteční a velmi neformální, překvapivě se nedostavili žádní odpůrci našeho spolku, zato řada hostů; obavy ministerstva vnitra z toho, jak svou činností rozložíme ústavní řád této země, nelze tudíž než označit za mírně řečeno liché.

Překvapivě umírněná reportage Haló novin. První přihlášku do spolku, o níž se článek zmiňuje, podala pražská advokátka Klára A. Samková.

Jan Šinágl razítkuje historicky první členskou
přihlášku. V pozadí přihlíží dopisovatel Die Welt
Hans-Jörg Schmidt (foto: L. Beer)
Aktualisováno.
Zápis.

Aktualisováno.
Tisková zpráva.
67 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 7300

Píšeť nám rejstříkový soud, že náš spolek nezapíše, protože mu ministerstvo stále nepředalo spis. A kdy mu spis předá? To dal Henychův team jasně najevo: až naprší a uschne a vyrostou hrábě (případně vidle: to by byl v dané chvíli zřejmě nejúčinnější prostředek k odstranění průtahů).

Pravdu místopředseda soudu arci nemá: vzniklo-li občanské sdružení sdružení/spolek na základě soudního rozsudku, je třeba zapsat tuto skutečnost bez zbytečných průtahů i do spolkového rejstříku, protože právní existence onoho se neodvíjí od zápisu, ale právě od právní moci rozsudku, a stav rejstříkový tak neodpovídá stavu faktickému.

Podrobnosti v návrhu na určení lhůty.

Aktualisováno.
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 1854

Pozor, následuje závazná nabídka: Daruji tři sta gramů čerstvě vyuzeného mamutího masa každému, kdo bude schopen převést do jazyka právní argumentace rozhodnutí ministerstva vnitra, jimž se potvrzuje předchozí rozhodnutí policejního presidia ve věci utajovaného pokynu policejního presidenta k archivaci profilů DNA a dalších citlivých údajů sprosté veřejnosti. Nabídka je pro mne zcela bezpečná: ono odůvodnění je totiž čistoskvoucí blábol.

Upřímně, milé ministerstvo, udělalo jsi mi radost, protože takhle můžeme u každého soudu, který ohledně DNA vedeme, mávat až do rozsudku tímto rozhodnutím a říkat: Vidíte? Oni tají pokyn, jak se tyto osobní údaje zpracovávají. A přitom ESLP výslovně judikoval, že… atd. atp.

Naše správní žaloba.

6 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Národní database DNA
Počet zobrazení: 3697

Dorazila odpověď ombudsmanky a s ní dvě přílohy. Z nich vyplývá, že ombudsmanovi lidé, ještě ve Varvařovského éře, dobře si vědomi, že určité věci jako státní orgán nesmějí (což v textu bez ostychu přiznávají), najali si na tuto špinavou práci neziskovku, s níž zároveň uzavřeli tuto kuriosní smlouvu o provokování.

Jsouce konservativní, myslíme si, že když něco nesmím sám, nemohu tím ani nikoho pověřit. Ale v dnešní době pokročilé antidiskrimace jsme nejspíše jen špatně informováni.

81 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 7960