Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Sudetoněmecké krajanské sdružení

Tisková zpráva / Mnichov, 19. března 2015

Sudetoněmecké krajanské sdružení zakazuje používání svého názvu

Mnichov: Sudetoněmecké krajanské sdružení jako oficiální zastoupení sudetoněmecké národnostní skupiny od roku 1949 zakazuje české organizaci Sudetoněmecké občanské sdružení v Čechách, na Moravě a Slezsku, občanské sdružení opětovně zneužívané použití jejího jména Sudetoněmecké krajanské sdružení nebo použití svého znaku a vrací se zpět ke své výpovědi z března/dubna 2011.

Sudetoněmecké krajanské sdružení nemá žádné spojení se Sudetoněmeckým občanským sdružením v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

S právoplatným zastoupením Sudetoněmeckého krajanského sdružení v České republice je od roku 2003 pověřena výhradně Sudetoněmecká kancelář (SKS – Informační středisko Praha s.r.o.) v Praze.

Německou menšinu v České republice zastupují výhradně Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku o.s. a Spolek Němců a přátel německé kultury/Kulturverband, kteří jsou oba respektovány a uznávány Sudetoněmeckým krajanským sdružením coby partnerské organizace.

S přátelským pozdravem

A předem díky za redakční použití

Hildegard Schuster
Tisková mluvčí


Rádi redakčně používáme, s pobavením kvitujíce, že soukromá právnická osoba si nárokuje právo být oficiálním zastoupením sudetoněmecké ethnické skupiny, případně že jakési občanské sdružení zastupuje německou menšinu v České republice výhradně. Možná by nezaškodilo, kdyby pánové a dámy nahlédli do příslušných zákonů. Za vynikající propagaci a, s ohledem na nedávnou změnu stanov německého spolku, která není části členské základny právě po vůli (a, jak případně poznamenal kolega Wolfgang Habermann, mění SdL na folklorní sdružení), i za hodnotnou náborovou akci, do Mnichova arci srdečně děkujeme!

Aktualisováno.
Reagujeme tiskovou zprávou.

Aktualisováno.
Samozřejmě i německy.
22 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 6079

Opravdu svižným tempem, za necelého půl roku, rozhodla předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová o námitce podjatosti znalce Jana B. Uhlíře v nálepkovém procesu. Uhlíř pochopitelně podjatý není, neboť složil znalecký slib a v tu chvíli jde veškerá jeho celoživotní nenávist k nacionálnímu socialismu stranou. Svůj znalecký posudek sepíše sine ira et studio a jistě jen za pakatel, vždyť přece složil ten slib, že…

Na jeho posudky se velmi těšíme, vidět nezávislého znalce v akci je vždy požitek, a zejména od té doby, co nízký chtíč uvrhl Ivo Svobodu do státní nemilosti a do vyhnanství, nám znalecká korida u hlavních líčení chybí. V Brně Uhlíř bohužel neukázal všechno, co v něm je, a neprokázal, že by mohl být Nadsamci Ivošovi zdatnou a adekvátní náhradou; jeho ne právě přesvědčivé blekotání o potěšených hordách extremistů reflektovaly jak soudy obou stupňů, tak i odvolatel-státní zástupce zarytým mlčením (skutečně: jako by žádný znalec nikdy před soudem nevystoupil a žádná odborná vyjádření nebyl sesmolil, zmizel z rozsudku i z odvolání!), což je nutno chápat jako tacitní přiznání znalcovy nepoužitelnosti.

Chybami se arci člověk učí, a Uhlíř do popisu závadovosti nálepky s nápisem Odpor na schránce určené pro psí exkrementy vloží jistě celý svůj talent renomovaného historika! Což mu přejeme.
1 komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Samolepkový proces
Počet zobrazení: 3655

Přesněji ombudsmanka provocateuse, po vzoru agente provocateuse. Právě tak se etablovala Anna Šabatová, podle jejíhož názoru není nic nevhodného na tom, jestliže veřejný ochránce práv s využitím soukromé osoby vyprovokuje protiprávní – diskriminační – jednání, přičemž osoba takto použitá by měla mít nadto právo na relutární satisfakci za újmu vyprovokovanou diskriminací způsobenou.

Že bude působení aktivistky Šabatové v tomto úřadě jednou velkou pohromou, jsem arci předvídal, a mým favorisovaným kandidátem na tuto funkci byl Stanislav Křeček, s jehož názory na regulaci cen nájemního bydlení jsem se sice ostře neshodoval, ba uváděly mne místy do varu, ale jehož schopnosti přesvědčivé a právně relevantní argumentace jsem si vždy vážil.

Prosím, pište si: státní orgán není za žádných okolností oprávněn vyvolat protiprávní jednání tím, že k němu navádí, toto vyprovokuje, schvaluje neb je usnadní. Tak jako dopravní policista, který může například měřit překročení nejvyšší povolené rychlosti, ale nemůže, vydávaje se za stopaře, hecovat řidiče k riskantní jízdě a poté mu všechny přestupky sečíst.

Provokace není, opakuji: není, legitimním nástrojem státní kontroly a státní orgán si nesmí, za žádných okolností, počínat jako provokater.

Kromě toho máme za dosti pochybné, že se inveterátní nedůvěru majority k Romům podaří tímto způsobem ovlivnit jiným než nežádoucím směrem: kdo nechce byt určité skupině osob pronajmout a nemá smůlu, že by byl pronajimatelem velkého počtu bytů, si svou prostě prosadí a jediným důsledkem celé ombudsmansko-neziskovkové provokační akce bude, že se nenávist k Romům dále zvýší a pocit, že je jim pomáháno unfair prostředky, poroste. Ke škodě nás všech, právem a i mezi nerasistickou menšinou.

24 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 4345

Jsou obce, resp. městské části, které vyvolávají lehké mrazení v zádech již svým názvem: příkladmo v Praze Ďáblice, Hrdlořezy nebo Hostivař (věru, zavítat na ona místa jinak než za světla a dobře ozbrojen je na pováženou a Pražanům z civilisovanějších částí metropole se to obecně nedoporučuje). Pak existují jiné, které mají název docela přívětivý, leč obyvatelstvo v nich dlící vyznačuje se povážlivě sníženým intelektem, mnohdy za hranicí klinické debility.

Brno-Jundrov, původně Jungdorf, nejspíše založil jakýsi Jung, případně jej osídlili mladí lidé; název má vcelku milý, leč, jak zjišťujeme, půjde evidentně o druhý případ.

Jak víme, tamní přestupkové komisi, jíž byla obec vedle dvojtřídky a myslivny nejnověji vybavena, připadl úkol odsoudit ratlíka Coco za to, že vloni v létě zaštěkal na státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně Jana Petráska. Zvíře je to statné, v kohoutku má celých 16 cm (řeč je o psu, kolik má v kohoutku Petrásek, nezjišťováno), tedy je pochopitelné, že jeho čin nemohl ujít pozornosti příslušných státních orgánů.

První pokus o odsouzení, přestupkovou komisí Bystrce, selhal, protože předsedkyně oné Šárka Sedláčková byla pravomocně vyloučena z důvodu podjatosti. Neboť nikoho jiného, gramotného, už tam neměli, bylo následně rozhodnuto o delegaci věci do Jundrova.

Odtamtud nám napsali, že se máme seznámit s podklady rozhodnutí. Odpověděli jsme, prozatím zdvořile, zmínky o shora zmiňované hranici klinické debility ponechávajíce povýtce implicitními, že tak by to podle zákona nešlo, avšak oni na svém názoru trvají, pročež nezbylo než replikovat poněkud ostřeji.

Na jednu stranu jsem rád, že Coco do Jundrova nemusí, mohl by být odsouzen k trestu smrti zastřelením, kterýž by byl po vyloučení odkladného účinku odvolání na palouku za myslivnou ihned vykonán, a to bych skutečně nerad, pejska si velmi oblíbiv, na straně druhé mi, nikoli poprvé, nezbývá než obrátit oči v sloup a zvolat s velkým Immanuelem, že dvě věci naplňují mou mysl úžasem: hvězdné nebe nade mnou a blbost českého úřednictva všude kolem mne.
16 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 5010

Po neskutečných 5 letech, 7 měsících a 5 dnech, po něž byl veden spor s ministerstvem vnitra, došlo dnes k registraci Sudetoněmeckého občanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanského sdružení.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu, jehož právní mocí se tak stalo (soudce zpravodaj Jan Passer David Hipšr), vyjímáme (§§ 27 a 29):

[…] Pokud zakládané sdružení deklaruje, že odsuzuje vyhnání a etnické čistky, ke kterým došlo po druhé světové válce ve střední Evropě, považuje za válečné zločince ty, kteří se jich dopouštěli, a některé z tzv. Benešových dekretů považuje za projev bezpráví, pak zcela pochopitelně budou tato východiska předmětem kritiky, nesouhlasu, zdrojem názorové opozice. Zpravidla však nebude možné rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti mezi národy spatřovat pouze v tom, že budou k diskusi předkládána témata, na kterých není názorová shoda, byť by jejich vnímání bylo pro mnohé oprávněně citlivé. Takový přístup by totiž naopak potvrzoval, že je ona nenávist či národnostní nesnášenlivost latentně přítomna a diskusi či vyjadřování nepohodlných myšlenek je třeba zapovědět proto, aby se nestala zjevnou. Ve svobodné společnosti je tabuizování citlivých témat – tím spíše témat, kořenících ve vzdálenější minulosti, kterou naprostá většina populace již neprožila, ale s jejími důsledky stále žije – zásadně nežádoucí. Potlačovatelská schémata, cílící proti myšlenkám a názorům, typická pro státní mechanismus autoritativních států, jsou v právním státě nepoužitelná a nepřijatelná […]

Dodat lze i to, že diskuse, mající svůj původ v komplikovaných vztazích národů v minulosti, a hodnotící vztah historické příčiny a následku, nejsou pouze historickou záležitostí, jakkoli ji lze mapovat již stovky let do minulosti, ale dosud závažným politickým tématem s důsledky navýsost praktickými. Soudu nepřísluší do této diskuse vstupovat jako obránce těch či oněch názorů a vyslovovat úsudky o správnosti nebo nesprávnosti názorů deklarovaných v cílech občanského sdružení. Úkolem soudu v nyní posuzované věci není ani autoritativně vyslovovat historické pravdy. Otázka správnosti či nesprávnosti názoru, pravdivosti nebo nepravdivosti historického náhledu není otázkou pro soud, který nalézá o právu a bezpráví. Soudu v tomto sporu náleží zodpovědět, zda zjištěné skutečnosti odůvodňují již nyní apriorní zásah do ústavně zaručeného práva sdružovat se a odůvodňují omezení názorové plurality, která je základním znakem demokratické společnosti.

Chválíme.

Aktualisováno.
Tiskovou zprávu vydal prozatím Nejvyšší správní soud, my s ní vyčkáváme, až jak se vyjádří ministerstvo, zda porážku sportovně uzná anebo se pustí do nového kola obstrukcí.

Aktualisováno.
Jan Passer nás upozornil, že soudcem zpravodajem nebyl on, nýbrž David Hipšr. Za tento omyl se omlouváme.

16 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 5290