Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jsou výjimečné situace, kdy prestižní cenu tohoto blogu Osel měsíce neudělím z úcty k oslům: to jsou skromná a užitečná zvířata, na rozdíl od mnohých velikánů místní justice, kteří sice spotřebovávají z veřejných rozpočtů nemalé prostředky, ale výsledky jejich práce nestojí za nic.

Soudkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Lobotková (bývalá členka KSČ, přirozeně!) se takto vyznamenala rozsudkem, jímž zamítla tři roky starou žalobu Davida Kundli a Lucie Šlégrové týkající se toho, že jim policie v souvislosti s obviněním z držení praporu se symbolem Dělnické strany odebrala DNA a sejmula otisky prstů.

Žaloba byla poměrně obsáhlá, rozsudek se tradičně omezil na hypertrofovanou rekapitulaci a poté na závěr, který nenechává nikoho na pochybách, jak vážně bere soudružka soudkyně ochranu porušených ústavních práv sprostých žalobců:

Pokud se žalobci cítí poškozeni, je to pouze jejich subjektivní pocit. V zájmu celospolečenské ochrany proti trestné činnosti je nutno, aby subjektivní zájmy či názory jedince byly korigovány obecně závaznými předpisy. Pokud se jedinec pohybuje v rámci vymezeném obecně závaznými předpisy, nedostane se do střetu s nimi, pokud se v nich nepohybuje, vědomě je porušuje, musí si být vědom následků.

Psát proti takové perle právního myšlení odvolání je nevděčné a demotivující, a člověk si říká, že české soudy jsou institucionální demonstrací druhého thermodynamického zákona: ať jim dodáte cokoli, díky personálnímu substrátu, na němž jsou vypěstovány, vyprodukují stejně jen odpad, karikaturu na spravedlnost.

Potvrzuje se závěr, k němuž jsem dospěl již před mnoha lety: má-li se kvalita soudnictví zvýšit, musí být soudci podobných kvalit jako J. Lobotková zbaveni taláru, i za cenu, že tím bude krátkodobě ohrožena nezávislost justice.

15 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Národní database DNA
Počet zobrazení: 6520

Je určitým paradoxem, že populista Tomio Okamura, aniž by sám byl chtěl, svým výrokem o cikánském koncentráku v Letech u Písku otevřel debatu, již se oficiální místa snaží roky tlumit nebo aspoň mocensky ovládat. V Letech nejde jen o jeden předávací internační tábor a jeho, řekněme, poněkud nestandardního velitele, ale o státní regulaci historie v rozsahu nebývale širokém, srovnatelném snad jsem se lhaním o poválečném násilí na sudetských Němcích.

Číst dál... 26 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 5793

Wikipedie praví: A recurring character is a fictional character, usually in a prime time TV series, who often and frequently appears from time to time during the series' run. Recurring characters often play major roles in more than one episode, sometimes being the main focus. The character's return is often based on popularity and liking from fans.

Ačkoli jen těžko posoudit, jakou oblibu příznivců si získala opakovaně se vracející postava mých blogů David Navara, neměl bych smlčet, že mi onen, objeviv se na posledním hlavním líčení v kause Hitlerových projevů, zaslal výzvu a co jsem mu na ni odepsal.
22 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: David Navara
Počet zobrazení: 5069

Těsně před svým zánikem pokusila se druhdy Unie svobody oslovit mladé voliče, což učinila tak, že přebarvila své materiály do psychedelického odstínu fialové a v podobném duchu překomponovala i ostatní prvky své marketingové komunikace. Agonie byla – naštěstí pro nás všechny – jen krátká.

Podobný trend nabírá konec politika, jemuž říkejme, vázáni soudním rozhodnutím, Chytromio Okamura. Průvodní okolnosti tohoto procesu jsou arci kromobyčejně zajímavé.

Číst dál... 132 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 10764

Stává se pěknou tradicí, že blíží-li se volby, zapojují se do kampaní jednotlivých kandidujících subjektů i soudy. Příkladmo ten mostecký nařídil předběžné opatření, jímž jednomu z nich zakázal kandidovat (což krajský soud obratem zrušil, a na tomto blogu jsme affairu posoudili jako tak banální, že nám nestála za zmínku). Obvodní soud pro Prahu 1 zase trestním příkazem odsoudil bývalého poslance ABL Otto Chaloupku k podmínce za domněle rasistické výroky na Facebooku. Vynikající propagace jeho strany Republika, o níž jsem, zahanben přiznávám, doposud vůbec neslyšel, a pokud snad ano, zmínku jsem vyhodnotil za tak okrajovou, že jsem ji ani neudržel v paměti.

O jaké výroky šlo, zjistíme nejsnáz z červnového usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo připuštěno trestní stíhání za výroky učiněné podle tvrzení obviněného na sněmovní půdě a tedy chráněné hmotněprávní imunitou (ne zcela přesně nazývanou indemnita). Obvinění je směšné, usnesení o nevynětí z pravomoci OČTŘ velmi sporné a jdoucí proti prejudikatuře – je-li vyňato poskytnutí/přijetí úplatku formou výhodné půjčky (Bárta & Škárka) nebo výměna resignace za trafiku (Tluchoř, Fuksa & Šnajdr), tím spíš to musí dopadat na politické výroky reflektující aktuální události: co by mohlo být víc výkonem poslaneckého mandátu než takový otevřený dopis a následný komentář k němu!
Nechme tedy trestní řízení doběhnout ke zprošťující koncovce a povšimněme si jiného detailu: rozsahu anonymisace, která zahrnuje vedle jmen akterů i označení cikánského ethnika. Zatímco obecným trendem je od nadměrné anonymisace ustupovat, Nejvyšší soud přitvrdil a rozhodl se před veřejností utajit, o jakouže ethnickou minoritu v D. šlo. Zřejmě o Cejlonce.
38 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 9093