Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Znevážení
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, nalézá se, hroužíc se do vonného křivoklátského smogu, jak už víme, druhdy výstavné a pyšné královské město Rakovník. Královský úřad byl zrušen, město Rakovník bohužel nikoli, a tak nezbylo než ono navštívit a zabývat se kausou znevážení úřední osoby, spáchaného na dvou poškozených zároveň.
Půjde o velký a složitý případ, který si vyžádá rozsáhlé dokazování, ba řekli bychom, že od onoho pohnutého večera, kdy v Brně nedaleko přehrady řečené Prýgl zaštěkal ratlík Coco na státního zástupce Petráska, neřešili jsme věc náročnější a spletitější.
Žel, nevyznamenali se ani mí čtenáři, mezi nimiž se našla černá ovce, a tato týž den, kdy jsme o znevážení prvně referovali, zaslala úřadu e-mailové sdělení. Podezření samozřejmě padlo na obviněného – vždyť kdo jiný by mohl spisovou značku případu znát! – a znevážená úřední osoba se následně z projednávání věci vyloučila [1], [2].
A já abych teď prokazoval, nejen že to nemusel být nutně obviněný, kdo zlovolně telefonicky oznámil podezření na podroušenost orgánů policejních, ale že i onen e-mail mohl úřadu poslat někdo jiný. Zda se pod tíhou důkazů naše obhajoba zhroutí čili nic, budou moji milí čtenáři (mezi něž, aby bylo jasno, autora onoho e-mailu obsahujícího skutkově nepodložené insinuace nadále počítat nemohu!) průběžně informováni.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 4999
Vy nás ale zásobujete, pane Karfík, aneb Kajínka jen po dvaadvacáté, prosím!
Zatímco jedni by chtěli mít jeho foto ve zlatém rámečku
, jiní, jako například ředitel společnosti Svět knihy Radovan Auer, jsou náhledu, že amnestant Jiří Kajínek by neměl přijít do styku s nezletilci, a proto si nepřeje, aby se na onou pořádaném veletrhu konala Kajínkova autogramiáda. Obchodně je to rozhodnutí evidentně chybné, protože, upřímně, koho dnes zajímají knihy a koho propuštěný vrah, to jsou naprosto nesouměřitelné cílové skupiny, avšak na straně druhé se pomalu přesouváme do oblasti, jež je pokryta zčásti antidiskriminačním zákonem, zčásti zákony jinými. A tak, je-li Naše vojsko, Kajínkův promotor v záležitostech literárních, omezováno s odůvodněním, že jde o osobu pro konsumaci nezletilými čtenáři nevhodnou, mohl by Svět knihy narazit a u soudu s Naším vojskem utrpět citelnou porážku.
Předně, Kajínek není pedofil a pokud jde o jeho sexuální orientaci, tu prokázal během útěku, kdy mu jedna žena poskytovala útulek, all inclusive, a jiná se pro jeho ochranu pokoušela přeříznout slaňujícímu členu zásahové jednotky kuchyňským nožem lano.
Dále, vydávání kajínkensií nepředstavuje jednání ani zákonem zapovězené, ani nemravné v takovém smyslu, že by příslušnou představu sdílela většina společnosti; dokonce v mírnějším testu, zda jde o počin nevkusný, bychom stěží dostali výsledek pořadateli veletrhu nakloněný.
A za třetí, ať se nám to líbí nebo ne, udělením milosti, byť podmíněné, se až do případného pravomocného rozhodnutí, že se beneficient neosvědčil, na tohoto hledí stejně jako na osobu, která byla z výkonu trestu propuštěna, avšak její odsouzení nebylo dosud zahlazeno. Což znamená, že není-li aktivní účast na veletrhu zapovězena všem, kteří nemohou předložit čistý výpis z trestního rejstříku, jen obtížně lze odůvodnit tuto diskriminaci.
Z těchto důvodů se domníváme, že Svět knihy promarnil nejen skvělou příležitost marketingovou, ale zachoval se způsobem, který nemusí být schopen obhájit u soudu.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 4950
Vlnka
Ovšemže jsme měli pravdu, a šlo o zčeření hladiny informačního práva než zcela povrchní a krátkodobé. Rada odpovědná za neoprávněné přidělení dotace na Čapí hnízdo naši žádost i napodruhé odmítla a poskytla nám jen to, co mají od Babiše jeho podřízení výslovně povoleno. A tak to má ve správné autokracii být, o všem rozhoduje Nejvyšší, který stojí i nad zákonem.
Odvoláváme se.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Jiné případy
- Kategorie: Čapí hnízdo
- Počet zobrazení: 3083
Libo-li snímeček?
V článku o tom, že čím víc proužků, tím víc Kajínek, jsme si povzdechli, že právně není na Kajínkově případu nic k řešení. To se snad nyní začíná měnit, neboť vlně popularity podmíněně omilostněného zločince podlehlo i tré policistů odkudsi z Ostravy-Poruby, aniž si bylo uvědomilo, že co dovoleno Bohu, nedovoleno volu, třeba by šlo o vola v uniformě. Adidas s Primou smějí, policisté, representujíce stát, nikoli.
Potíž tu arci vězí v tom, že Kajínek je zločincem-celebritou toliko podmíněně, s určitou pravděpodobností. Policisté, jakožto lidé od fochu
, dobře vědí, že pravomocný rozsudek neznamená ani zdaleka jistotu, že odsouzen byl skutečný pachatel. Nemyslíme si proto, že by se kdokoli z oněch mladých mužů byl ochoten fotografovat s takovým Albertem Žirovnickým, Ivanem Roubalem, Ludvíkem Černým nebo manžely Stodolovými, eventuálně s heparinovým
Zelenkou, a zřejmě ani s Ivanem Jonákem ne, leč právě u Kajínka je to něco jiného, tam se možnost justičního zločinu otevřeně připouští, a tato verse má, jak zřejmo, četné proponenty a sympathisanty i v řadách policie.
Marné volání ministra vnitra, že jest to skandál, protože pochybnosti o Kajínkově vině sdílejí netoliko zločincovy těsně pre- a postklimakterické fanynky, nýbrž jde o názor obecný a s ohledem na pověst české policie i justice nikoli prima facie nepodložený. I já bych se ostatně s Kajínkem vyfotografoval, měl-li by onen o to zájem, protože i já se domnívám, že může být stejně tak vinen jako nevinen, a i oblast společného fotografování pokrývá zásada, že in dubio pro reo.
Ergo, ona porubská fotografie nesymbolisuje ani tak ostudu policie, ale ostudu orgánů činných v trestním řízení, potažmo samotného státu, kde ve fairovost jeho trestních orgánů nevěří už ani sami jeho zaměstnanci – policisté.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 10227
Špatné zprávy
Bad things come in threes, říkají Angličani. Přesně tak je tomu teď v českém právu.
První špatnou zprávou byl pozměňovací návrh Pirátů prolamující advokátní mlčenlivost, který napoprvé u poslanců neprošel, avšak ti, kteří ho mladým hochům a dívkám podstrčili, to jistě budou zkoušet znovu. Následuje krátká pausa na nafackování, příhodný koncept uvedený do praxe D-FENSem.
Po ní můžeme přejít ke druhé zprávě, což je boj o GIBS
. V něm jde o to, zda Babišova vláda v demisi přinutí zmíněný orgán, aby dělal svou práci tak špatně, jak si přeje trestně stíhaný premier, a nikoli – jako dosud – tak špatně, jak si přejí jiní. Kdo vyhraje, není zatím jasné, kdo bude poražen, ano: my.
Za třetí bude zakrátko vyhlášen rozsudek nad Davidem Rathem. Odsouzení by znamenalo, že by soud frapantně porušil zásadu rovnosti zbraní, protože rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného by mělo jiný než akademický význam. Neméně devastující by byl arci i rozsudek zprošťující, z důvodů, jež patrně netřeba rozvádět. I v tomto případě tedy věru báječná volba…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Směsný obsah
- Počet zobrazení: 3419
65 / 504