Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Nepříliš zdravé justičně-policejní prostředí v této zemi vede ke dvěma komplementárním jevům: k neschopnosti postihovat skutečnou kriminalitu, včetně nejzávažnější, a zároveň ke stále se rozšiřující kriminalisaci bagatelních deliktů, jež zasahuje další a další sfery života a vytváří svébytnou kulturu trestního stíhání. Nemáme teď na mysli poslance KDU-ČSL Jana Bartoška a jeho poněkud jurodivé legislativní představy o tom, že by mělo být trestné držení závadové literatury, jež manifestoval včera v pořadu Máte slovo, nýbrž pravomocný rozsudek nad řeporyjským starostou a předním politickým bavičem Pavlem Novotným (ODS) pro přečin nebezpečného vyhrožování.

Onen měl poslat policii e-mail následujícího znění:

Dobrý den, jsem novinář a připravuji úkladnou vraždu člověka, o kterém píši a který je, tedy byl vámi vyšetřován, protože se jedná o skutečně zrůdu a vy na to se*ete, rozhodl jsem se jej zabít. To bych ale možná měl ohlásit coby trestný čin vraždy ve stádiu příprav. Prosím o radu, jak to ohlásit tak, abych vám co nejvíce pomohl, tedy u vás na lince 158 či na nejbližší služebně. Mluvím naprosto vážně, prosím, nebrat na lehkou váhu. Jsem duševně zdráv a rozhodl jsem se pana Marka Víta zavraždit.

Pokud jde o hvězdičku, nejsme si jisti, zda byla do textu vpravena útlocitným redaktorem iDnes, anebo ji tam umístil samotný odesilatel (což je možnost, jejíž pravděpodobnost u znalosti osobnosti řečeného hodnotíme jako spíše nižší), a pramenného materiálu nemajíce, musíme na tomto místě ponechat prostor čtenářským hypothesám.

Věc samotná zaráží tím, že orgány činné v trestním řízení nebyly schopny rozpoznat absenci úmyslu vyvolat v druhém důvodnou obavu z usmrcení: P. Novotný dokáže v druhém vyvolat leccos, od záchvatu hysterického smíchu po nával nevolnosti, avšak důvodnou obavu, že bude zavražděn, věru nikoli.

Obecně je otázkou, zda by neměly být všechny nebo téměř všechny bagatelní přečiny se sazbou do jednoho roku dekriminalisovány a dané skutky stíhány jako přestupky, což by i v souvislosti s tím, že v adhesním řízení lze u přestupků přiznat náhradu nemajetkové újmy v penězích, mohlo být vzhledem k jejich závažnosti dostačující. Jako trestný čin nechť je posuzováno takové jednání, pouze pokud by k němu docházelo opakovaně, nebo šlo-li by o případ jiné kvalifikované skutkové podstaty, což je v případě nebezpečného vyhrožování, např. stalo-li se tak se zbraní, na dítěti nebo těhotné ženě.

Komentáře   

0 # František 2020-03-10 02:06
V přestupkovém řízení lze uplatnit (a případně následně přiznat) jen škodu na majetku, a to škodu přímo způsobenou přestupkem. Nikoliv nemajetkovou újmu.
Senátním pozměňovacím návrhem k návrhu zákona (později přijatého jako z. č. 250/2016 Sb.) bylo vše k nemajetkové újmě vypuštěno.
0 # Tomáš Pecina 2020-03-10 13:00
No jo, máte pravdu. Děkuji za upozornění!
0 # František 2020-03-27 23:50
Důvodem bylo mj. to, že nikdo nebyl schopen ouřadům vysvětlit, co si pod tím mají představit. Takže to raději požadovali úplně vyhodit. Ačkoliv když se mluví lidštinou, nebylo by to zase tak složité na vysvětlení.
Výsledek je tedy ten, že kdo dostal přes hubu, nebo bylo ostudně pomluven, je nadále leda svědkem, který má "právo" tu rozbitou hubu nanejvýš oznámit, a pak může už jen doufat, že ve 2 z 10 případů obviněný dostane nějakou pokutu; výsledek řízení (pokud bylo vůbec zahájeno) se ale nedozví.
A pro ouřady je to samozřejmě pohodlnější - poškozený je "neobtěžuje", na nic nemá právo, neklade otázky ani neuplatňuje žádné návrhy, a nevidí, že se s tím třeba nic neudělalo.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)