Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů, bez pokusu o argumentaci, potvrdila padesátitisícovou pokutu za Právnické výpočty. Přesně v duchu zásady, že každý dobrý úmysl musí být po zásluze potrestán.

Komentáře   

+9 # Jméno 2020-07-29 09:38
Zbývá dodat, že podle stejného evropského práva většinu svých rozsudků v celé neanonymizované podobě zveřejňuje Malta a evropské právní orgány proti tomu nic nenamítají. A také, že se ve věci utajování informací o soudních jednáních výrazně angažovala Marie Benešová. Není také žádným tajemstvím, že ÚOOÚ soustavně vykládá ochranu osobních informací tak extenzivně, že to vypadá spíš jako záměrné bránění veřejnosti v kontrole soudů a státní správy. Výsledek se dal očekávat a pokutě jste se mohl při troše prozíravosti snadno vyhnout.
+3 # b.o.y 2020-07-29 10:53
Výsledek se dal očekávat, ale nemyslím, že by pan Pecina byl "neprozíravý" nějakým omylem.
+4 # b.o.y 2020-07-29 10:52
Budete se bránit?
+9 # Josef Porta 2020-07-29 11:25
Je nějaký účet, na který lze zaslat příspěvek na Vaší činnost?
+12 # Libor Petříček 2020-07-29 14:44
Ano, to je dobrý nápad, rád přispěju na náhradu nákladů s bojem s touto zhůvěřilostí...
+3 # Pepek Vyskoč 2020-08-04 00:33
přidám se. Tisícikorunu oželím. Stačí dalších 49 lidí.
+1 # ... 2020-08-20 08:50
Je sice chvályhodné, že chcete panu Pecinovi pomoci, ale účelem není platit zbytečnému ouřadu nějaké pokuty, účelem je ouřad vyučit a uspět se správní žalobou nebo v horším případě kasační či pak ústavní stížností. A to si myslím, že pan Pecina zvládne vlastními silami sám a o to sladší pro něj pak bude jeho vítězství :-)
+6 # Jméno 2020-08-18 20:01
Rozhodnutí č.j. UOOU-05226/19-22, alias „rozklad,“ trpí nejspíše vážnou právní vadou, pro kterou byste mohl být úspěšný jak se stížností dle správního řádu, tak i obranou u správního soudu. Dle SŘ, § 152 (2) sice o rozkladu rozhoduje vedoucí jiného ústředního správního úřadu, ale podle (3) „Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová komise. Rozkladová komise má nejméně 5 členů. Předsedu a ostatní členy rozkladové komise jmenuje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Většinu členů rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do ústředního správního úřadu.“ V rozhodnutí není o komisi a jejím návrhu ani slovo, což znamená, že předsedkyně ÚOOÚ postupovala v rozporu se zákonem. Nakonec Vám místo pokuty ÚOOÚ možná bude ještě muset zaplatit náklady soudního řízení. :-)
+2 # Jméno 2020-08-19 15:26
Stejnou vadu mají už i předcházející „rozhodnutí o rozkladu“ č.j. UOOU-09728/18-36 ze 13. května 2019 a č.j. UOOU-09728/18-23 ze 4. února 2019. A desítkami dalších se ÚOOÚ chlubí na www.uoou.cz/rozhodnuti-predsedkyne-uradu/ds-3815

Dle SŘ, § 68 (3): „V odůvodnění se uvedou důvody ... rozhodnutí, podklady pro jeho vydání ...“ Návrh rozkladové komise je podkladem, který by v odůvodnění rozhodnutí určitě chybět neměl.

„Z § 152 odst. 3 správního řádu plyne, že ministr (vedoucí jiného ústředního správního úřadu) má činit rozhodnutí na základě návrhu rozkladové komise. Na jedné straně tímto návrhem není vázán a může rozhodnout i jinak, případně vrátit věc rozkladové komisi, aby se jí znovu zabývala, ale současně nemůže vydat rozhodnutí bez takového návrhu. Pokud by tak učinil, nebylo by jeho rozhodnutí sice nicotné, ale nepochybně by se jednalo o porušení ustanovení o řízení a jako takové by mohlo být napadeno žalobou podle § 65 soudního řádu správního.“ pravniradce.ihned.cz/c1-21660640-rizeni-o-rozkladu
+1 # PJC 2020-08-19 17:01
Rozkladova komise to asi probrala a doporucila. Standardne se to do rozhodnuti nepise.
0 # Jméno 2020-08-19 18:18
0 # PJC 2020-08-20 21:32
Kdyz se podivate na nektere, tak je to tam jen velice neformalne napsane (a jeste ve vyrokove casti a ne v oduvodneni). Ja mam par rozhodnuti ministerstev (dokonce jedno ministra kultury z pozdejsi doby) a tam to nikde neni.
Nicmene to, ze to tam neni napsane, podle me neni takova chyba, aby to zpusobovalo nezakonnost rozhodnuti, pokud to doopravdy proslo pres rozkladovou komisi.
Navrh musi existovat, ale ministr/ministryne/vedouci uradu se jim nemusi ridit, tak si uplne nemyslim, ze to je zas tak podstatne.
Nicmene to urcite zkusim v dalsi zalobe.
+2 # E. P. 2020-08-20 22:47
Pokud je to součástí řízení, mělo by to být ve spisu jako podklad, se kterým se účastník může seznámit a vyjádřit se k němu, ostatně jako jakýkoliv jiný podklad. Nezdá se, že by to mělo vlastní procesní úpravu anebo že bychom měli část spisu, která má zůstat účastníkovi neznámá, aby se nedozvěděl, podle čeho se orgán rozhodl.
0 # PJC 2020-08-21 06:26
Ale pan/í "Jméno" říká něco jiného, on/a říká, že to musí být vypsáno přímo v odůvodnění a pokud není, pak je to bez jiného důvod ke zrušení správního rozhodnutí.
K Vaší otázce, protokol o hlasování je v neveřejné části spisu, a návrh je mnohokrát ten papír, který je potom podepsán jako rozhodnutí, proto ve spisu většinou toho moc není. Vyjádřit se k tomu podkladu z praktických důvodů není možné, protože to předchází vydání samotného rozhodnutí.
+1 # Jméno 2020-08-21 08:07
O návrh rozkladové komise jsem požádal podle InfZ. Pak ho sem dám, jestli existuje. Měl by vypadat podobně jako indoc.cz/.../...
0 # PJC 2020-08-21 14:29
Ja jsem o navrh rozkladove komise take zadal podle InfZ u jednoho ministerstva a dostal jsem tu odpoved, kterou jsem napsal. Soud v tom nevidel problem, i kdyz videl problem v jinych vecech a docela je zjebal, takze bych veril, ze u toho daneho ministerstva je takova praxe.
Jak "E. P." napsal, nema to specifickou procesni upravu, tak to asi bude vsude jinak.
Dejte potom vedet.
+4 # Jméno 2020-08-28 17:16
Místo návrhu rozkladové komise poslali jen „výpis z jednání RK.“
www.mediafire.com/file/cv41zuy5dnhgv9h/file
www.mediafire.com/file/3xq3122qt7cl20n/file
www.mediafire.com/file/xh4j0wpqkpbgyvl/file
Bez razítka i podpisu. Jako důkaz existence návrhu je to, podle mne, u soudu nepoužitelné. ÚOOÚ návrh nejspíš nemá a proto mlží. Být na místě TP, tak tu žalobu zkusím.
0 # Vena 2020-08-28 19:42
Dobře vy :-) ! Myslím, že nemá ani malou šanci na úspěch, a to zejména pro jeho (obecně známou) neúctu k soudním autoritám. Určitě však pan Pecina zaznamenal, že výpisy trpí faktickými i formálními nepřesnostmi.. Ten účet pro příspěvky se asi nedozvíme?
-2 # Behemot 2020-08-29 00:41
Soudímu čemu?

Autorita nevzniká tak, že nějací papaláši někam dosadí dalšího hodnostářa, jakkoli by samozřejmě všichni zúčastnění rádi, aby tomu tak bylo.
0 # Filip_ 2020-08-30 04:16
Jsou dvě vady řízení (rozhodnutí), jedna je hmotná, druhá procesní.

Pokud by rozkladová komise vůbec nebyla, pak v příčině frapantního porušení zákonem praesumovaného pořadu práva je zmatečné řízení samotné, per se, a ze zmatečného řízení nemůže povstat právo; je to podobná vada, jako když rozhoduje jediný soudce, namísto senátu tříčlenného, senát tříčlenný namísto plena, soud okresní namísto soudu krajského etc.

Pokud rozkladová komise byla, alespoň v základních povinnostech splnila zákonem praesumovanou povinnost, pak zákonem praesumovaná materie pořadu procesního práva správního dodržena byla, ovšem pokud, v tzv. narativní části, důvodů rozhodnutí se o tom nepíše, pak jde o vadu rozhodnutí, pro kterou by rozhodnutí mělo býti zrušeno.

Pokud rozkladová komise byla, alespoň v základních povinnosteh splnila zákonem praesumovanou povinnost, avšak ve spisu o tom není žádný protokol, zápis, nic, tak je to, prakticky, téměř totožná situace, jako by rozkladová komise vůbec nebyla, podle zásady quod non est in actis, non est in mundo. Rozkladová komise sice byla, rokovala, alespoň formálně, jak zákon káže, ovšem anžto o tom není ve spisu nic, rozkladová komise nebyla a nerokovala, alespoň formálně, jak zákon káže, poněvadž o tom není ouřadem v ouředním análu zaznamenáno, a co není ouřadem v ouředním análu ouředně zaznamenáno, neexistuje.

Pokud by komise byla, rokovala alespoň v základu, formálně, jak právo praesumuje, ve spisu o tom byl dokument, avšak účastník řízení o tom nebyl spraven, nebyl spraven o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, v přiměřené lhůtě, jde o vadu procesní, která vždy vede ku kasaci rozhodnutí, jež z takto vadného řízení povstalo.

A jestli je pan Pecina uctivý ku starostenské noze, paní starostové, nebo jej starosta nenávidí, anžto má v hlavě blud, že spáchal skutek na jeho dceři, či jej soudce nenávidí, miluje, závidí mu, či k němu necítí vůbec nic, na to nemá vliv. To jsou tak frapantní vady řízení, že nelze (zne/vy)užít diskrekční pravomoci senátu soudního.
0 # Vena 2020-09-02 17:56
Zde však žádná vada, jež by mohla způsobit nicotnost rozhodnutí, z dokumentů jednoznačně nevyplývá, a pokud by bylo tvrzena neexistence doporučení komise, pak by pan Pecina soud musel o tomto přesvědčit, což je však nepravděpodobné..
0 # Filip_ 2020-09-03 12:57
Proč by musel u soudu dokazovat "neexistenci doporučení komise"?

Buď je ouřadem v ouředním spisu zaznamenáno, že komise byla, a je rovněž ouřadem v ouředním spisu zaznamenáno, jaké doporučení komise doporučila. Pak musí být rozhodnutí zrušeno, anžto pan Pecina, jako účastník řízení, nedostal možnost vyjádřit se k tomuto podkladu před vydáním rozhodnutí.

Nebo ouřadem v ouředním spisu není zaznamenáno, že by komise byla, no a pak, v souladu se zásadou quod non est in actis, non est in mundo, komise nebyla, jde o zásadní nedostatek právem praesumovaného pořadu práva, pro který je nutno rozhodnutí opět zrušit.

Tam není přiliš co dokazovat, dokazuje spis.
0 # hh 2020-09-03 18:22
Obávám se, že se celou dobu honíte za přeludem. K charakteru rozkladové komise a jejího návrhu se soudy už několikrát vyjádřily, zkuste třeba MS v Praze 6 A 146/2012-103.

Pokud by komise nebyla vůbec, nebo rozklad neprojednala, nebo o tom vůbec nebyl záznam, zřejmě by šlo o dostatečně vážnou vadu odůvodňující kasaci. To se ale zjevně nestalo. Ve výše zveřejněném zápisu návrh je.

Umím si představit 3 okruhy námitek. 1) Formality - jak má návrh vypadat, v jakém spisu má být založen, jestli a kým má být podepsaný atp. 2) Jak má být návrh komise podrobný a odůvodněný, zda by náhodou neměl mít vlastnosti blížící se rozhodnutí, na které by vedoucí úřadu jen dal razítko. 3) Jestli ten návrh je či není podkladem, ke kterému má účastník ve smyslu § 36 správního řádu právo vyjádření.

Ad 1) je vše ve vláknu uvedené jasně jalové. Forma není předepsaná, i návrh v podobě zápisu z jednání komise materiálně návrhem je. Je asi i představitelné, že se návrh neobjeví ve spisu, ale ministr (resp. ten, kdo to fakticky píše) si materiály od komise formálně vedené odděleně jen připojí, ale i kdyby to mělo být jinak, nepůjde o vadu takové intenzity, která by odůvodňovala zrušení rozhodnutí.

Ad 2) Tohle je možná zajímavé, ale je to evidentně neprozkoumané území, v praxi zjevně návrhy na zamítnutí rozkladu bez odůvodnění (nebo jen s floskulí, že napadené rozhodnutí je správné a námitky nedůvodné) jedou jako na běžícím páse a nezdá se, že by se o to někdo soudil. Ale vzhledem k tomu, že jde jen o doporučení, komise nemá povahu správního orgánu, a zákon explicitně nic o vlastnostech návrhu nestanoví, je téměř vyloučené, že by do toho nějaký soud byl ochoten hodit vidle.

Ad 3) Částečně souvisí s 2) - neobsahuje-li návrh žádné odůvodnění, není k čemu se vyjadřovat. A je otázka, zda je doporučení komise vůbec podkladem ve smyslu § 50 správního řádu. Tohle je z výše uvedeného asi nejsilnější, ale i tak v případě uplatnění takové námitky očekávám od soudu spíš sofistiku, proč to podklad není a není třeba se k němu vyjadřovat.
0 # PJC 2020-09-04 05:33
K 3) a i 2) většinou, z praktických důvodů, je návrh komise ten papír, který ministr/yně podškrábne (razítko se na to nedává, protože je to děláno fyzickou osobou). A dovoluji si tipnout, že soudy nebudou tento podklad brát jako podklad podle § 50 SpŘ, protože není závazný.

Městský soud v Praze zastává názor, že pokud o rozkladu rozhodne ministerstvo místo ministra/yně, pak to není dostatečný důvod k nicotnosti, že to je pouze "malá" chyba způsobující nezákonnost. Tímto se dá odvodit, že i neexistence rozhodnutí rozkladové komise není chyba způsobující nicotnost.
0 # hh 2020-09-04 09:30
Pochybuju, že by obvyklá praxe vypadala tak, že rozkladová komise kromě návrhu, jak rozhodnout, vygeneruje i koncept rozhodnutí, na který stačí dát podpis ministra. Je možné, že někde to tak dělají, ale jistě nejde o univerzální postup.

Co mám z doslechu z několika ministerstev, tak to chodí zhruba tak, že komise relativně volnou formou navrhne skutečně jen jak rozhodnout - návrh neobsahuje ani precizovaný výrok, a odůvodnění není buď žádné, nebo s odkazem na zavedenou praxi, jiné již rozhodnuté věci atp., je-li tam výjimečně nějaká inovativní myšlenka, je zmíněna též jen velmi stručně.

Fakticky pak koncept rozhodnutí na základě tohoto návrhu píše nějaký ministerský podržtaška - může a nemusí jít zároveň o člena rozkladové komise, ale i pokud jím je, tato činnost už není činností komise. Když si neví rady, často pak s členy komise konzultuje neformálně, což opět těžko podřazovat pod postup dle § 152.

O nicotnosti snad nikdo ani v tomto mimo realitu visícím vlákně neuvažoval, "pouhá" nezákonnost bohatě stačí.
0 # PJC 2020-09-04 15:10
Tak jsem to myslel. Sekretariat rozkladove komise, ci ministersky podrztaska, jak rikate, prijde se svym navrhem na rozkladovou komisi, a bud se shodnou nebo se neco bude muset predelat. Vzhledem k tomu, ze na asi trech uradech, kde to znam, se rozkladova komise schazi dopoledne a ministr podepisuje ten den odpoledne, tak to ani jinak nejde.
0 # Jméno 2020-09-16 10:03
ÚOOÚ jsem poslal ještě stížnost, že „výpisy z jednání rozkladové komise neobsahují žádný podpis ani razítko, že nejde o požadované kopie originálů návrhů rozkladové komise, a že listiny bez razítka a podpisu nejsou relevantními právními dokumenty.“ Úřad stížnost vyřídil, ale s uvedenými námitkami se vypořádat jaksi zapomněl. Vysvětlovat, proč dokumenty nejsou podepsané, se mu zjevně nechce. JUDr. Ivana Janů, vystudovavší komunistické právo, později dokonce soudkyně ÚS, nejspíš rozhodovala všechno bez řádných (= podepsaných) návrhů rozkladové komise, tedy postupem v rozporu se zákonem. www.mediafire.com/file/yr8o8vpzhtdgg75/file
0 # Jméno 2020-09-19 09:33
A ve finále mi Mgr. Kaucký píše, že originály návrhů má úřad jen v elektronické podobě, opatřené elektronickým podpisem. Ten prý v poskytnuté kopii museli odstranit, protože obsahuje osobní údaj = jméno podepisujícího. Takže údajně podepsanému už nenapíši a informace si neověřím, což je zřejmě jediným smyslem utajování. Povedený spolek, tenhle ÚOOÚ.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)