Předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivana Janů, bez pokusu o argumentaci, potvrdila padesátitisícovou pokutu za Právnické výpočty. Přesně v duchu zásady, že každý dobrý úmysl musí být po zásluze potrestán.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Pokuta 50 000 Kč za legal.pecina.cz pravomocná
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Právnické výpočty
- Počet zobrazení: 9427
Komentáře
Dle SŘ, § 68 (3): „V odůvodnění se uvedou důvody ... rozhodnutí, podklady pro jeho vydání ...“ Návrh rozkladové komise je podkladem, který by v odůvodnění rozhodnutí určitě chybět neměl.
„Z § 152 odst. 3 správního řádu plyne, že ministr (vedoucí jiného ústředního správního úřadu) má činit rozhodnutí na základě návrhu rozkladové komise. Na jedné straně tímto návrhem není vázán a může rozhodnout i jinak, případně vrátit věc rozkladové komisi, aby se jí znovu zabývala, ale současně nemůže vydat rozhodnutí bez takového návrhu. Pokud by tak učinil, nebylo by jeho rozhodnutí sice nicotné, ale nepochybně by se jednalo o porušení ustanovení o řízení a jako takové by mohlo být napadeno žalobou podle § 65 soudního řádu správního.“ pravniradce.ihned.cz/c1-21660640-rizeni-o-rozkladu
„... jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ..., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto ...“
www.uohs.cz/.../detail-8538.html
www.uohs.cz/.../detail-7161.html
A podobně další, např:
www.hlidacstatu.cz/.../12358
eru.cz/.../7f86dcb4-c9b9-44d8-ae2f-318ed775653f
mkcr.cz/.../...
mdcr.cz/.../...
ekonomickydenik.cz/.../
nechcemeuloziste.cz/.../...
jihlava.cz/.../...
www.prerov.eu/.../file.php?file=15630
www.vranovice.eu/.../HANTALY-UOHS.pdf
Nicmene to, ze to tam neni napsane, podle me neni takova chyba, aby to zpusobovalo nezakonnost rozhodnuti, pokud to doopravdy proslo pres rozkladovou komisi.
Navrh musi existovat, ale ministr/ministryne/vedouci uradu se jim nemusi ridit, tak si uplne nemyslim, ze to je zas tak podstatne.
Nicmene to urcite zkusim v dalsi zalobe.
K Vaší otázce, protokol o hlasování je v neveřejné části spisu, a návrh je mnohokrát ten papír, který je potom podepsán jako rozhodnutí, proto ve spisu většinou toho moc není. Vyjádřit se k tomu podkladu z praktických důvodů není možné, protože to předchází vydání samotného rozhodnutí.
Jak "E. P." napsal, nema to specifickou procesni upravu, tak to asi bude vsude jinak.
Dejte potom vedet.
www.mediafire.com/file/cv41zuy5dnhgv9h/file
www.mediafire.com/file/3xq3122qt7cl20n/file
www.mediafire.com/file/xh4j0wpqkpbgyvl/file
Bez razítka i podpisu. Jako důkaz existence návrhu je to, podle mne, u soudu nepoužitelné. ÚOOÚ návrh nejspíš nemá a proto mlží. Být na místě TP, tak tu žalobu zkusím.
Autorita nevzniká tak, že nějací papaláši někam dosadí dalšího hodnostářa, jakkoli by samozřejmě všichni zúčastnění rádi, aby tomu tak bylo.
Pokud by rozkladová komise vůbec nebyla, pak v příčině frapantního porušení zákonem praesumovaného pořadu práva je zmatečné řízení samotné, per se, a ze zmatečného řízení nemůže povstat právo; je to podobná vada, jako když rozhoduje jediný soudce, namísto senátu tříčlenného, senát tříčlenný namísto plena, soud okresní namísto soudu krajského etc.
Pokud rozkladová komise byla, alespoň v základních povinnostech splnila zákonem praesumovanou povinnost, pak zákonem praesumovaná materie pořadu procesního práva správního dodržena byla, ovšem pokud, v tzv. narativní části, důvodů rozhodnutí se o tom nepíše, pak jde o vadu rozhodnutí, pro kterou by rozhodnutí mělo býti zrušeno.
Pokud rozkladová komise byla, alespoň v základních povinnosteh splnila zákonem praesumovanou povinnost, avšak ve spisu o tom není žádný protokol, zápis, nic, tak je to, prakticky, téměř totožná situace, jako by rozkladová komise vůbec nebyla, podle zásady quod non est in actis, non est in mundo. Rozkladová komise sice byla, rokovala, alespoň formálně, jak zákon káže, ovšem anžto o tom není ve spisu nic, rozkladová komise nebyla a nerokovala, alespoň formálně, jak zákon káže, poněvadž o tom není ouřadem v ouředním análu zaznamenáno, a co není ouřadem v ouředním análu ouředně zaznamenáno, neexistuje.
Pokud by komise byla, rokovala alespoň v základu, formálně, jak právo praesumuje, ve spisu o tom byl dokument, avšak účastník řízení o tom nebyl spraven, nebyl spraven o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, v přiměřené lhůtě, jde o vadu procesní, která vždy vede ku kasaci rozhodnutí, jež z takto vadného řízení povstalo.
A jestli je pan Pecina uctivý ku starostenské noze, paní starostové, nebo jej starosta nenávidí, anžto má v hlavě blud, že spáchal skutek na jeho dceři, či jej soudce nenávidí, miluje, závidí mu, či k němu necítí vůbec nic, na to nemá vliv. To jsou tak frapantní vady řízení, že nelze (zne/vy)užít diskrekční pravomoci senátu soudního.
Buď je ouřadem v ouředním spisu zaznamenáno, že komise byla, a je rovněž ouřadem v ouředním spisu zaznamenáno, jaké doporučení komise doporučila. Pak musí být rozhodnutí zrušeno, anžto pan Pecina, jako účastník řízení, nedostal možnost vyjádřit se k tomuto podkladu před vydáním rozhodnutí.
Nebo ouřadem v ouředním spisu není zaznamenáno, že by komise byla, no a pak, v souladu se zásadou quod non est in actis, non est in mundo, komise nebyla, jde o zásadní nedostatek právem praesumovaného pořadu práva, pro který je nutno rozhodnutí opět zrušit.
Tam není přiliš co dokazovat, dokazuje spis.
Pokud by komise nebyla vůbec, nebo rozklad neprojednala, nebo o tom vůbec nebyl záznam, zřejmě by šlo o dostatečně vážnou vadu odůvodňující kasaci. To se ale zjevně nestalo. Ve výše zveřejněném zápisu návrh je.
Umím si představit 3 okruhy námitek. 1) Formality - jak má návrh vypadat, v jakém spisu má být založen, jestli a kým má být podepsaný atp. 2) Jak má být návrh komise podrobný a odůvodněný, zda by náhodou neměl mít vlastnosti blížící se rozhodnutí, na které by vedoucí úřadu jen dal razítko. 3) Jestli ten návrh je či není podkladem, ke kterému má účastník ve smyslu § 36 správního řádu právo vyjádření.
Ad 1) je vše ve vláknu uvedené jasně jalové. Forma není předepsaná, i návrh v podobě zápisu z jednání komise materiálně návrhem je. Je asi i představitelné, že se návrh neobjeví ve spisu, ale ministr (resp. ten, kdo to fakticky píše) si materiály od komise formálně vedené odděleně jen připojí, ale i kdyby to mělo být jinak, nepůjde o vadu takové intenzity, která by odůvodňovala zrušení rozhodnutí.
Ad 2) Tohle je možná zajímavé, ale je to evidentně neprozkoumané území, v praxi zjevně návrhy na zamítnutí rozkladu bez odůvodnění (nebo jen s floskulí, že napadené rozhodnutí je správné a námitky nedůvodné) jedou jako na běžícím páse a nezdá se, že by se o to někdo soudil. Ale vzhledem k tomu, že jde jen o doporučení, komise nemá povahu správního orgánu, a zákon explicitně nic o vlastnostech návrhu nestanoví, je téměř vyloučené, že by do toho nějaký soud byl ochoten hodit vidle.
Ad 3) Částečně souvisí s 2) - neobsahuje-li návrh žádné odůvodnění, není k čemu se vyjadřovat. A je otázka, zda je doporučení komise vůbec podkladem ve smyslu § 50 správního řádu. Tohle je z výše uvedeného asi nejsilnější, ale i tak v případě uplatnění takové námitky očekávám od soudu spíš sofistiku, proč to podklad není a není třeba se k němu vyjadřovat.
Městský soud v Praze zastává názor, že pokud o rozkladu rozhodne ministerstvo místo ministra/yně, pak to není dostatečný důvod k nicotnosti, že to je pouze "malá" chyba způsobující nezákonnost. Tímto se dá odvodit, že i neexistence rozhodnutí rozkladové komise není chyba způsobující nicotnost.
Co mám z doslechu z několika ministerstev, tak to chodí zhruba tak, že komise relativně volnou formou navrhne skutečně jen jak rozhodnout - návrh neobsahuje ani precizovaný výrok, a odůvodnění není buď žádné, nebo s odkazem na zavedenou praxi, jiné již rozhodnuté věci atp., je-li tam výjimečně nějaká inovativní myšlenka, je zmíněna též jen velmi stručně.
Fakticky pak koncept rozhodnutí na základě tohoto návrhu píše nějaký ministerský podržtaška - může a nemusí jít zároveň o člena rozkladové komise, ale i pokud jím je, tato činnost už není činností komise. Když si neví rady, často pak s členy komise konzultuje neformálně, což opět těžko podřazovat pod postup dle § 152.
O nicotnosti snad nikdo ani v tomto mimo realitu visícím vlákně neuvažoval, "pouhá" nezákonnost bohatě stačí.
Zdravím právní nadšence a experty, odvolací soud mě odsoudil na základě zásilky, která mi nedošla (byla poslaná na dobírku), což v rozsudku zapomněl se s tím vypořádat, ale mi napsal klasiku:
(...) projev vůle dojde adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Není přitom nezbytné, aby se adresát seznámil s obsahem právního jednání, dostačuje, že měl objektivní možnost seznat jeho obsah (...)
Tak co si myslíte, judikoval už někdo projev vůle na dobírku? Nebo s tím mám jít k NS pro nesprávné hodnocení důkazů? Doporučíte mi advokáta pro NS?
Děkuji za pomoc!
RSS kanál komentářů k tomuto článku