Autorem blogu je 
V souvislosti s případem trestního stíhání Jana Šinágla pro zpochybňování nacistického genocidia neuškodí stručně si vysvětlit, jak tento termín vznikl a co ve skutečnosti znamená.
Genocidium (alternativně též genocida) je novotvar, prvně použitý v r. 1943 polským židovským právníkem Raphaelem Lemkinem (1900–1959). Závazně definován byl tento pojem v čl. 2 Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z 9. 12. 1948:
V této Úmluvě se genocidiem rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, ethnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:
- usmrcení příslušníků takové skupiny;
- způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny;
- úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fysické zničení;
- opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí;
- násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné.
Z této definice, která je uznávána a užívána dodnes, vyplývá, že zločin genocidia má dvě složky, subjektivní a objektivní, které musejí být splněny kumulativně: 1. musí být dán úmysl danou skupinu zničit (a to případně jen částečně); a 2. dosažení tohoto cíle musí být sledováno některým z vyjmenovaných způsobů.
Není proto nezbytné, jak se laici často domnívají, aby byl útok veden na všechny příslušníky této skupiny, a není třeba, aby k eliminaci docházelo přímým usmrcením, ale postačí např. i to, jsou-li tyto osoby uvedeny do nesnesitelných životních podmínek např. ve věznicích nebo v internačních táborech.
V průběhu 2. světové války proběhla na území Protektorátu dvě genocidia, a to holokaust (šoa) a vyhlazení českých Cikánů. Po válce bylo uskutečněno genocidium třetí, jehož obětí se stali občané německé národnosti.
Není pravda, že by se nacisté dopustili genocidia na Češích. Některé jejich plány bezesporu formu genocidia měly (viz např. Heydrichův projev ze 2. 10. 1941), avšak ty nebyly nikdy realisovány.
Teror, který se rozpoutal v době tzv. heydrichiády, by mohl definici genocidia naplnit, nicméně celkový počet jeho obětí, který činil, i kdybychom vyšli z nejvyšších a patrně několikanásobně nadsazených odhadů, max. cca 15 tisíc osob, představuje pouze 2 promile Čechů žijících v Protektorátu, a to pro genocidium nestačí, kromě toho účelem bylo zastrašit a pomstít se, nikoli český národ zlikvidovat. Jde tedy o válečný zločin, brutální a naprosto neospravedlnitelnou represálii vůči civilnímu obyvatelstvu, ale ne o genocidium.
Jinak je tomu u poválečných událostí. Úmysl dosáhnout fysické eliminace německé menšiny vyplývá z četných projevů představitelů státní moci; stačí přípomenout Beneše a jeho vylikvidování, anebo projev generála Sergeje Ingra, člena exilové vlády: Až přijde náš den, tak celým národem zazní bojový pokřik husitů: bijte je, zabíjejte, nenechte nikoho naživu! Každý musí sáhnout po vhodné zbrani, aby zasáhl Němce.
Rovněž počet obětí vyhnání je neporovnatelně větší. I když nemusíme věřit sudetskými Němci proklamovanému číslu 270 tisíc obětí, odsun
za sebou v každém případě zanechal desetitisíce mrtvých. Někteří byli zastřeleni revolučními gardami, někteří zahynuli v internačních táborech, jako byl ten na pražském Hagiboru, další zemřeli při pochodech smrti.
Stalo se tak v době míru, na civilním obyvatelstvu a na základě presumpce kolektivní viny. Tato krev ulpívá dodnes na českých rukou.
Aktualisováno.
Komentáře
JM
JM
TP: Něco se už najde.
T. Moláček
Kdyby při odsunu zemřelo např. 30.000 Němců, tak ze cca 3mil Němců v ČR by to bylo jedno procento.
Takže, abyste mohl odsun označit za genocidu, je nutno zodpověděť na dvě otázky:
1) kolik bylo skutečně mrtvých při odsunu
2) jaká je min. hranice počtu mrtvých, aby čin byl označen za genocidu
T. Moláček
IMO vyhnání z domova je docela solidní rána pro psychiku a často vede k zániku 'národní, ethnické, rasové nebo náboženské skupiny jako takové'.
Škoda že v té definici není v návětí uvedena také "sociální skupina". Pak by byl de iure genocidou celý komunismus. Takto je jí jen de facto. Zřejmě si to Stalin ohlídal.
Správná poznámka: OSN byla od počátku ruská zájmová agentura, proto taková definice nepřicházela v úvahu.
(1) úmyslu - tam si rozumíme s autorem blogu
(2) prostředcích - tam si taky rozumíme
(3) v dotčené skupině
Počet obětí naopak IMHO opravdu není rozhodující. Pokud čtu doslovně Úmluvu, jak ji citujete, stačí 2 usmrcení. Pokud čtu doslovně český trestní zákoník, stačí dokonce 1. V obou zněních také stačí provést opatření, aby se zabránilo rození dětí. Ne "zabrání rození dětí", jen "provede opatření". Jinými slovy, pokud je genocidný úmysl jednou uveden v život, nemusí být úspěšný, aby se jednalo o genocidu. Zejm. u toho "provede opatření" jde o typický předčasně dokonaný trestný čin.
Naopak ani masové vraždění IMHO není genocidou, pokud likvidovaná skupina není definována národně, ethnicky, rasově ani nábožensky (český trestní zákoník přidává, nepochybně vlivem historické zkušenosti, k definici úmluvy navíc ještě skupinu třídní, a připouští i "jinou podobnou" skupinu).
O teroru v rámci Heydrichiády mnoho nevím, ale pokud byl vražděn souhrn lidí, kteří byli podezřelí z podílení se na atentátu nebo související činnosti odboje, nebo s takovými lidmi byli v nějaké souvislosti, ale nešlo o nějakou skupinu definovanou společnými znaky (mimochodem, opravdu v rámci teroru nebyli - vědomě, ne omylem - postiženi byť jednotlivci třeba německé národnosti? nevím, ptám se). Pak by tento teror bylo možné z mnoha důvodů považovat za zločinný, ale nikoli genocidní.
V případě sudetských Němců je IMHO třeba odpovědět na několik otázek:
(1) jde stále o národně či etnicky definovanou skupinu, pokud je z ní vyloučena velmi malá podskupina "aktivních odbojářů"? kloním se k tomu, že vyloučení této velmi malé podskupiny na genocidě nic nemění.
(2) směřoval úmysl opravdu ke zničení této skupiny, nebo "jen" k její deportaci?
(3) pokud deportace může objektivně vést ke zničení určité skupiny (aktuální osud skupiny sudetských němců, která v podstatě zanikla), zahrnoval úmysl osnovatelů odsunu i tento následek? tak, jak posuzujeme nepřímý úmysl v současné době, si myslím, že by ho tam bylo možné vidět.
Stěžejním bodem, ve kterém jsme patrně ve sporu, je, zda je trestné popírat i genocidium ve stadiu pokusu. Podle mne nikoli, protože předpisy trestního práva hmotného je nutno vykládat přísně restrictive, což plyne už ze zásady subsidiarity trestní represe.
Přijdou-li o život dvě promile "cílové" skupiny, mohlo by jít nejvýš o genocidium ve stadiu pokusu, a jeho popírání pak není trestným činem.
V případě vraždění Němců byla likvidovaná skupina definována ethnicky, a není podle mne významné, že neměli být "vylikvidováni" i jiní než sudetětští Němci.
Prosím, přečtěte si znova tu definici, ať už v TZ, nebo v Úmluvě. Pro pokus genocidia téměř není právně vzato prostor, protože genocidium se právně stává dokonaným trestným činem (a nikoli tedy právně pouhým pokusem) prakticky v okamžiku, kdy pachatel přejde od slov k činům: už tehdy, když pachatel podle Úmluvy v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní skupinu jako takovou způsobí těžká ublížení na zdraví [více] příslušníků takové skupiny ; v definici podle českého TZ například v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou náboženskou skupinu způsobí příslušníkovi takové skupiny těžkou újmu na zdraví . V případě opatření k zabránění rození dětí zjevně stačí přijmout taková opatření (např. právní předpis směřující k nuceným sterilizacím), není už nutné, aby k těm sterilizacím skutečně došlo. Trestnost ministra, který by takovou např. vyhlášku vydal nezaniká jen tím, že lékaři v rámci občanské neposlušnosti odmítnou tuto vyhlášku provádět až do doby, kdy by byla zrušena. Ani jedna z relevantních legálních definic zkrátka nenaznačuje, že by podmínkou dokonání genocidia bylo skutečně realizované masové vraždění apod.
Pokusem genocidia by tak bylo jednání pachatele, který by se o genocidium pokusil, ale nepodařilo se mu ani výše uvedené - v českém TZ by se mu tedy nepovedlo způsobit ani těžké ublížení na zdraví (natož smrt) ani jednomu příslušníkovi té skupiny. Nebo se mu nepovedlo ani prosadit tu sterilizační vyhlášku, byť by se o to v genocidním úmyslu snažil.
O trestnosti popírání pokusu genocidia v této úrovni nemá smysl ani uvažovat.
Ohledně toho, že absence úmyslu likvidovat jiné než sudetské Němce (mimochodem, je známo, že v praxi se oběťmi odsunu stávali i etničtí Židé) nemá na případné posouzení odsunu coby genocidy vliv, se plně shodujeme (srov. můj příspěvek v jiném threadu zde). Otázky vidím v mém předchozím postu zejm. očíslované 2 a 3.
Pro pokus genocidia téměř není právně vzato prostor
Čl. 3 písm. d) Úmluvy je jiného názoru.
Obě složky bychom měli vykládat ve vzájemné souvislosti; pouhý úmysl není dokonaným genocidiem, a není jím, aspoň podle mého názoru, ani realisace genocidního úmyslu v malé míře.
ad TP:
Proto také píši, že "téměř není právně prostor". Ten prostor je velmi malý, ale existuje - konec konců jsem ve svém postu popsal konkrétní případy, které by byly právně pokusem genocidia.
Mimochodem, podle Čl. 3 písm. b) Úmluvy je trestným činem i spolčení ke spáchání genocidia, které je pouhému úmyslu velmi blízko.
Sám pojem "malé míry realizace" genocidního úmyslu je pro mne jen těžko představitelný. Pokud by totiž byla hraniční míra počtu obětí absolutní, ale řádově větší, než jednotky osob, které v právu vidím já, bylo by možné provést úplné genocidium velmi malých etnik, aniž by tato hraniční míra byla dosažena. Pokud by naopak mělo jít o míru procentuální, pak by u zvláště velkých etnik i pouhé 1 promile, které podle Vás ještě genocidiem není, představovalo obrovský počet obětí - u etnika Chanů by toto 1 promile činilo něco přes 1,3 milionu lidí.
Připadá mi nepředstavitelné, že by úplné vyhlazení etnika či naopak vražda 1,3 milionů lidí nepředstavovaly genocidium, pokud byly provedeny s genocidním úmyslem.
Genocidium je v jistém smyslu "ultimate crime", který dle mého názoru prostě buď je nebo není. Nemůže být "takové malé ne tak úplně genocidium". Prosím, neberte to osobně, ale z té samotné představy se mi chce zvracet.
Naopak z toho, co vím o odsunu sudetských Němců, vnímám jako velmi pravděpodobné, že o genocidium spíše šlo, byť jednoznačně schopen demonstrovat to nejsem.
Ovšem § 405 TZ se neomezuje jen na genocidium, ale zahrnuje i jiné nacistické a komunistické zločiny. A za Heydrichiády došlo nesporně ze strany okupační moci k řadě zločinům, z nichž řadu lze podle mého názoru považovat za útoky proti lidskosti (dnes § 401 TZ).
A naopak, protože odsun sudetských Němců byl dokončen komunistickým režimem, domnívám se, minimálně jeho část spadá mezi "jiné komunistické zločiny proti lidskosti" s důsledky pro aplikaci § 405 TZ.
Genocidium je skutečně ultimátní, vůbec nejtěžší myslitelný zločin, a proto mi není zcela proti mysli představa, že i tak rozsáhlý masakr jako lidický nebude tímto způsobem kvalifikován, ale půjde o "prostý" válečný zločin.
Rozdíl mezi genocidiem a non-genocidiem není ostrý a nelze ho zcela přesně vymezit. Pokud vyjdeme z teleologického výkladu Úmluvy, jejím účelem bylo jistě v prvé řadě zabránit opakování holokaustu; z toho mi vychází, že důležitější kriterion je právě tento genocidní úmysl než stupeň jeho realisace, ale na druhou stranu, příliš široká subsumpce ve svém důsledku tento zvláštní charakter genocidia oslabuje.
Ovšem § 405 TZ se neomezuje jen na genocidium, ale zahrnuje i jiné nacistické a komunistické zločiny
Ale jistě, můj text nemá k obvinění JŠ přímý vztah.
Navíc název toho přečinu poněkud nešťastně zmiňuje pouze genocidu, čímž v případě, že skutkově jde o jiné nacistické/komunistické zločiny proti lidskosti, konfuze vzniká jaksi automaticky. Obdobně třeba trestný čin padělání a pozměnění peněz v sobě zahrnuje i skutkovou podstatu přechovávání padělaných nebo pozměněných peněz.
Na straně 1 je skutek popsán jako "hrubě zpochybňoval zločiny nacistů" (já tam tedy vidím když už spíš ospravedlňování než zpochybňování, ale klidně si to nechám vymluvit).
Na dalších stranách do toho ale zamotávají genocidu, což mi nedává smysl. Leda že orgán činný v trestním řízení chtěl prokázat svoji znalost mezinárodního práva, nebo opsal obdobnou snahu advokátů paní Vondráčkové a spol.
Nemyslím si, že by Němci měli ještě platit odškodnění židům.
Já na svých rukou žádnou krev nemám.
A Ty snad ano? O pár řádků výš stojí, že OSN byla ruská zájmová agentura!...
Kdyby tu bylo 100 Pecinů, je po falešném režimu.
Jsem zvědav, kdy budou demokraté stavět před soud za to, že někdo zpochybní jejich demokratické bombardování cizích zemí. Pojem "demokrat" je zcela zkompromitovaný.
Jan Karas
Dnes se tento pojem všelijak, převážně mediálně, kroutí, aby se ospravedlnily právně ošidné "humanitární" intervence geopoliticky potřebným směrem.
Třeba aby tak bylo možno označit pobití zajatců u Srebrenice, tvrdí se, že v muslimské rodině je hlavou muž a jeho likvidací tudíž genocidujete.
Heydrich s Hitlerem nás pochopitelně rádi neměli, ale pobít chtěli "pouze" odbojné jedince té "dobré" rasy, kteří by jim byli do budoucna nejnebezpečnější ...
Zakladem a bytostni snahou nacismu bylo obnoveni velke Treti Rise, tahnouci se daleko za Kavkaz. Das Dritte Reich, ne zadne male bavorske kralovstvi..Rise podmanuji a kolonisuji. V teto perfektni risi se planovalo rozdeleni na panujici Ubermensche a slouzici Untermensche..To je stezejni bod ideje Lebensraum. Radovy Cech byl v podstate Untermench a z jejich rad by se milostive vybralo, podle rasy a slouzive povahy, par Cechu..To je obdivuhodna velkodusnost, ze..:-).. Projevy Heydricha byly pro verejnost zmirnene. pro nezneklidnovani otroku.
Nekteri cechackove se ukaji bludem, ze prave oni by byli vyhlazeni usetreni, neb oni jsou prece te spravne arijske rasy a miluji Vudce. Ha ha. Kdyz nektere tak pozoruji, Uz podle tvaru lebky, s "zidovskym" nosem , nebo vypoulenymi ocima by dostatecne kvalifikovali na skupinu Untermensch...Jsem presvedcena, ze 99 procent techto nacistickych nadsencu by do naruce Herrenvolku prijati nebyli, jedine snad na dohlizitele jinych otroku, jako treba byli Kapo v koncentracnich taborech..
Naciste zacli s cistenim rasy sami u sebe, vrazdili arijske cistokrevne Nemce, protoze byli mentalne nemocni, slabomyslni, nebo telesne postizeni. U slovanskych narodu nacisticka ideologie predpokladala, ze jsou geneticky podradni..Nakonec byli Ubermenschove porazeni krizenci podradnych ras a Slovany, potupa to nad potupu.. Zbabela klika vrahu se pak sama odrovnala, k velke uleve nemeckeho obyvatelstva..
Nacistické plány nikdy nepopírá, jde o to, zda byly realisovány. Což se nestalo, takže genocidu nemáte a nikoho nemůžete vinit, že ji zpochybňuje.
Odpovidam disciplinovane pod prispevkem anonyma z 14:01, kde stoji : " Heydrich s Hitlerem nás pochopitelně rádi neměli, ale pobít chtěli "pouze" odbojné jedince té "dobré" rasy, kteří by jim byli do budoucna nejnebezpečnější ..."
Takze z meho pohledu strilim presne na terc a upresnuji, ze by mnozi dnesni nackove, podle tehdejsich meritek-Rassenhygiene, s pozadavkem byt Arijcem, zarucene neuspeli..
Az si udelam virtualni terc hlavicky pana Peciny, (s rudou ruzi v zubech, tak vas oslovim primo..:-)
Zkusim to trochu jinak, pane Pecino.
Naciste planovali plosnou, pomalejsi genocidu pro zidy a cikany, = pro ne nejpodradnejsi skupiny evropske rasy..Z Cechu planovali selektovat par "nejkvalitnejsich" pro naprostou asimilaci a tim by vyhynul cesky narod..Tolik pisi nacisticke texty. Toto zverstvo presne nekvalifikuje pro genocidu jak ji chapu ja a proto jsem k vasemu clanku neprotestovala. (Coz bych udelala, kdybych nesouhlasila.)
Pod genocidou si predstavuji casove urceny fysicky masakr za ucelem vyhubeni cele geneticke-rasove skupiny. Na ethnicke Cechy se toto oznaceni primo nevztahuje, jelikoz v dobe protektoratu naciste vrazdili Cechy a Moravany vyberove.. Smutne znama genocida je treba prime vrazdeni jednoho milionu Armencu osmanskymi Turky.
Masakry ceskych Nemcu po valce nepovazuji za genocidu, protoze se domnivam, ze toto byl schvalovany teror spolu s pomstou, akce, jak okrast a zbavit se porazenych Nemcu..
Nezahrnuje to cele germanske ethnikum...
e. násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné.
Tato činnost nesporně probíhala a v jejích cílích je relativně snadné spatřovat minimálně nepřímý úmysl k částečnému zničení českého národa. Pokud to bylo spojeno s úmyslem likvidace zbytku, tím jednoznačnější.
Otázka je, zda, při závažnosti myšlenkových pochodů, které ke genocidě vedou, si lze vůbec představit "genocidu v nepřímém úmyslu".
Skutečnost, že snaha o eliminaci sudetských Němců z českého území nesměřovala proti celému Německému etniku, nepovažuji za relevantní ze dvou důvodů:
(1) genocida může směřovat i k částečnému zničení určité etnické skupiny, a
(2) lze diskutovat o tom, zda sudetští Němci nebyli svébytnou etnickou skupinou; konec konců, občas narazíme na zmínky třeba o "sudetském dialektu"; terčem zjevně nebylo Německé etnikum obecně, ale "sudetští Němci" - jinak by nedošlo ke specifické situaci na Hlučínsku;
(3) navíc si myslím, že stačí, aby určitá skupina byla pachatelem jako svébytná vnímána, i když takovou objektivně není: tím, že definice genocidy v českém právu připouští i rasové kritérium, ačkoli rozlišování lidských ras se u nás pokládá za nesmyslné a nevědecké, je jednoznačně naznačeno, že způsob selekce skupiny, která je terčem genocidy, nemusí být objektivní.
RSS kanál komentářů k tomuto článku