Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Může dát případ Lukáše Nečesaného české justici nějaké positivní podněty? Může, ale jde o to, budou-li povolaní ochotni je slyšet.

Za prvé, je neudržitelný systém, ve kterém si smí nadřízený soud vynucovat povolnost soudu podřízeného výměnou soudce nebo senátu. Povinnou dvojinstančnost trestního procesu, zakotvenou i v Úmluvě, není možné obcházet tím, že bude dovoleno takto svévolně zasahovat do práva na zákonného soudce. Podle našeho názoru by vůbec nemělo být možné, aby vyšší soud do obsazení nižšího zasahoval: představme si, v jakou frašku by se změnilo porotní soudnictví, jež je – snad sporně – považováno za nejspravedlivější model trestního procesu, kdyby odvolací soud mohl řádně ustavenou porotu vyměnit jen proto, že nesouhlasí s jejím rozhodnutím.

Za druhé, stížnost pro porušení zákona je nesystémový, z komunistické éry zděděný opravný prostředek, který by měl být zrušen, a rozsah dovolacích důvodů by měl být rozšířen tak, aby Nejvyšší soud byl nadán pravomocí rušit rozhodnutí nižších soudů i v případech závažných vad dokazování. Pomiňme, že se zadními vrátky do trestního práva vrátila stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného (případ Rathových odposlechů), a podívejme se na věc optikou rovnosti mezi obviněnými: jeden si vytáhl bílou kuličku – je možné, že v náležitě finančně vyfutrovaném losování – druhý černou, jeden nesprávný rozsudek zůstane nezměněn, druhý bude v důsledku stížnosti pro porušení zákona zproštěn, protože do procesu zasáhl někdo, kdo není ani soudem, ani stranou řízení.

Za třetí, je nutné podrobit revisi zásadu instanční vázanosti soudu právním názorem nadřízeného soudu, a to tak, aby mohla být vykládána toliko restriktivně, nikoli extensivně, tak jako dosud, kdy si jí vyšší soudy vynucují odlišné hodnocení důkazů. Optimální by bylo tuto zásadu zcela zrušit a mít instanční systém obdobný tomu, jaký platí v kanonickém procesu a který kasaci rozhodnutí vůbec nezná. V souzení se pokračuje tak dlouho, dokud se strany odvolávají a dva po sobě následující soudy se neshodnou na rozsudku.

Za čtvrté, bude nezbytné konečně něco udělat s délkou trestního řízení. Šestileté stíhání je trestem samo o sobě, není přípustné, abychom nad podobnými excesy mávli rukou s tím, že zproštěný obviněný – nyní sprostý nevinný – může být rád, že dopadl tak, jak dopadl. Nutností jsou pevné lhůty, např. obligatorní přezkum délky hlavního líčení po prvním roce a pak po každých dalších třech měsících, s tím, že dlouhá trestní řízení musejí mít v kalendáři soudu absolutní přednost před krátkými: není důvodu, proč by se nemohlo jednat v jedné a téže věci pětkrát za sebou v jednom týdnu.

České soudnictví patří na absolutní dno v Evropě, a nesnese srovnání ani s řadou zemí, které jsou jinak, co do průměrné životní úrovně obyvatelstva, zcela jinde: příkladmo s Brasilií. Opravdu to tak musí být?

Komentáře   

+2 # Dan 2019-04-06 17:47
Nemáte pravdu, SPZ má v trestním řádu své místo, je to jediný možný opravný prostředek v případě, že obviněný např. promešká odvolací/dovolací lhůtu resp. promešká-li jí imbecilní advokát, lze jí napadat i rozhodnutí proti kterým se nelze dovolat např. o vazbě nebo obnově řízení. Argument, že SPZ je nespravedlivá, protože jí ministr podává jen ve "VIP" případech není správný, ideálně by měl ministr stížnost podat v každém nespravedlivém případě, že se tak neděje neznamená, že jde o institut špatný, stejně jako není možné tvrdit, že dovolání je potřeba zrušit, protože NS je stejně plný komunistických hovad a většinu oprávněných dovolání shodí ze stolu.
+1 # Tomáš Pecina 2019-04-06 19:51
Proč by měl někdo chránit obviněného, který zmeškal lhůtu? A proč by měl opravný prostředek v trestním řízení podávat za obviněného někdo jiný?

Argument, že SPZ je nespravedlivá, protože jí ministr podává jen ve "VIP" případech není správný

Tak hlavně nikdo nic takového netvrdí.
0 # Dan 2019-04-06 20:23
Protože každý není genius s titulem z vysoké školy, naopak, většinu trestně postižených tvoří osoby s dvouciferným IQ, říci, že má někdo sedět neprávem třeba 20 let, protože je idiot a promeškal jakousi šibeniční úřednickou lhůtu je nesmysl.
Ostatně "někdo jiný" podává i dovolání- to nemůže podat obviněný sám ale pouze prostřednictvím advokáta a když je advokát kretén a proměšká lhůtu, je tu možnost SPZ. Espézetka je v českém právu výjimečným dobrodiním, která obviněnému nikdy nemůže uškodit, jen naopak.
-1 # Tomáš Pecina 2019-04-07 04:37
Asi zapomínáte, že právo podat opravný prostředek ve prospěch obviněného má i státní zástupce. Proč by to měl suplovat ministr?
+1 # Dan 2019-04-07 19:42
No a proč ne? Jaderná elektrárna taky mívá víc než jednu pojistku, rušit jeden z mála institutů, který slouží výhradně ku prospěchu obyčejného smrtelníka proti mašinérii OČTŘ je hloupý nápad (jakkoli se jedná o nesystémovou a výběrovou záležitost).
0 # Tomáš Pecina 2019-04-07 20:24
Už proto zrušit, že prohraná SPZka v neprospěch má negativní následky, i když třeba ne ve formě tak drastické jako u Ratha. Např. ztrácíte právo na náhradu újmy, včetně nákladů obhajoby.
0 # Vena 2019-04-06 21:29
Koncepce SPZ je špatná. Jedná se božskou pravomoc sui generis, kdy k podání opravného prostředku je nadán dosazený politický představitel. Přitom je pouze na jeho libovůli, zda vyhoví návrhům zpracovaným např. státními zástupci, odborem ministerstva apod. V konečném důsledku pak dochází k naznačenému protěžování vlivných případně ke zneužití pro politické účely. Osobně bych byl minimálně pro změnu koncepce v tom směru, aby pravomocí podat SPZ bylo nadáno ministerstvo(odbor) v případech pravomocně rozsouzených a NSZ bylo obdařeno možností rušit rozhodnutí OČTŘ v průběhu přípravného řízení.
-6 # Mirek Vorlický 2019-04-08 09:15
potěšen jsem četl. A ano. Nejsem právník a nikomu nic nedlužím, tedy:

povolnost soudu nejen z logiky věci, ale i protiústavní je zasahování soudců do práce jiných soudců

stížnost na porušení zákona
nejen nesystémové, ale prostě blbost. Soudce nemůže porušit zákon, může jej jen špatně vyložit - vše za předpokladu, že je při smyslech

instanční vázanost je třeba přísná soudní hierarchie, kde následný soud ruší nebo stvrzuje předchozí rozsudek a jeden nejvyšší soud, kde vše končí

délka trestního řízení při správně nastaveném se zkrátí sama

dno čeho? římského práva?
0 # Libor 2019-04-08 09:59
TP:
řekl bych, že pokud ten případ něco (opět) ukázal, pak to, že problém není v systému, ale především v lidech.

ad 1) v principu to přece není špatně. Zaměňujete věci podstatné a věci jevové. Hlavní funkcí systému trestního řízení je trestat pachatele trestné činnosti. Pokud se pak stane, že obžalovaný je zcela zřetelně vinen, nicméně prvostupňový soudce to odmítá reflektovat, měl by mít odvolací soud možnost nařídit, aby věc znovu projednal soudce jiný. Na tom není nic principiálně špatného. Ostatně: v trestním řízení mají nějaká práva i poškození.

Mimochodem ještě podstatnější je tato možnost v "civilu", kdy se k ní často sahá v situaci, kdy projednávaná věc "přesahuje schopnosti" příslušného prvostupňového senátu.

Co samozřejmě špatně je je to, pokud odvolací soudy užívají tohoto postupu k tomu, aby si vynucovaly odsuzování nevinných. To ale není vada toho institutu, to je vada soudců odvolacího soudu. Jinak řečeno je to problém daný faktem, že v odvolací senátu VS sedí takový zločinec, jako je Lněnička. Jeho charakterové vlastnosti jsou zřetelně patrné např. již z toho, že na straně jedné si čacky vynucuje poslušnost soudu I. stupně, ale má-li se sám řídit názorem NS, nemůže to přenést přes svůj napoleonský komplex.

ad 2) je pravda, že SPZ je historickým reliktem. Na stranu druhou má v systému své místo. Mj. - jak bylo výše vzpomínáno - jako opravný prostředek proti rozhodnutím, kde jiného není.

Pokud jde o argument "proč někoho chránit v případě, pokud jeho advokát zmešká lhůtu", je třeba věc poměřovat s důsledky. To, že dotyčný obhájce dostal pokutu od ČAKu, ev. jste na něm vymohl náhradu škody, je jistě pocit hřejivý. Na straně druhé to jaksi neruší odsuzující rozsudek a tedy vám to moc nepomůže, kdy jako nevinný sedíte na kavalci někde v Rapoticích.

Problém se SPZ je opět v lidech. Ministr je podává velmi selektivně a nejraději ve věcech, kde je nějaký "zájem". Nejkřiklavějším případem je pak několik Pelikánových vysloveně politických SPZ, mezi nimiž opět vyniká ta proti Rathovi. Pokud podáte žádost ve věci úplně normálního drbana (např. proto, že to odvolačka už potřetí vrací zpět s pokynem "je třeba odsoudit" a vy žádnou jinou procesní možnost, jak ten kolotoč zarazit, nemáte), MSp vám ani neodpoví.

Pokud má systém SPZ nějakou vadu systémového rázu pak to, že (pokud je mi známo) MSp ten podnět vždycky předá k posouzení a zpracování příslušnému KSZ, tj. fakticky druhé straně trestního řízení. Symptomatické je pak to, že v případě Nečesaného se to tak neudělalo (a ještě symptomatičtější je veřejné prohlášení soustavy SZ v tom smyslu, že si ministr dovolil podat tu SPZ bez konzultace se SZ).

Pokud jde o názor že "SZ má přece taky povinnost podat odvolání ve prospěch" má tento sice oporu v zákoně, ale z praktického pohledu je komicky naivní. Jsou to stejné povinnosti, jako že je SZ třeba povinen vyhledávat i důkazy ve prospěch obviněného nebo hlídat zákonnost přípravného řízení. Pokud se některý SZ pokouší tyto povinnosti plnit alespoň náznakem, je to hotová bílá vrána.

Jinak je to samozřejmě opět v lidech. SZ tyto povinnosti neplní, neboť 1) se jim nechce a 2) jejich plnění nikdo nevymáhá a 3) jejich porušení není sankcionováno.

Míra (ne) plnění těchto povinností SZ je přitom např. něco, co by se mělo analyzovat při rekodifikaci TŘ a zákona o SZ a na podkladě toho by se logicky měla redefinovat procesní úloha SZ. Nevidím, že by se o to někdo alespoň pokusil.

PV
+1 # Tomáš Pecina 2019-04-08 11:08
Zásadou je, že na závěru o vině se musejí shodnou nalézací a odvolací soud. Ne, že stačí, domnívá-li se tak soud odvolací, který navíc ani neprovedl všechny důkazy a čerpá ze svých dojmů, které mohou být zkresleny např. protokolací. Co je na tom špatně?

SPZ by měla (omezený) smysl, pokud by byla možná pouze ve prospěch obviněného, ale nutná by ani tak nebyla. Ve většině systémů trestního práva její obdoba neexistuje.

Pokud je o působení veřejné žaloby a obecně státního zástupce jako garanta zákonnosti přípravného řízení, v tomto aspektu s vámi plně souhlasím.
0 # Libor 2019-04-08 16:35
TP:
takové principy je potřeba vidět v kontextu toho, jak v ČR vypadá průměrný soudce nalézacího soudu. Jak chcete řešit např. situaci, kdy jde o nějakou složitější skutkovou podstatu a dotyčná soudce má na věc nesprávný právní názor, na jehož podkladě dospívá k závěru, že žalovaný skutek není trestným činem?

Pokud jde o SPZ, upřímně řečeno si nemyslím, že by její podání v neprospěch nějak zásadně narušovalo práva obviněného. Pokud je např. zprošťující rozsudek nesprávný, není IMHO zásadní rozdíl v tom, je-li zrušen na pokladě dovolání NSZ, nebo na základě SPZ. Pokud tedy ponechám stranou lhůty podobné nuance. Názor ÚS v tomto směru beru jako poněkud přepjatý a na stranu druhou i silně nekonzistentní s jinou jeho rozhodovací praxí. Pokud by měli takovýto rigorozní pohled na zásadu rovností zbraní kontinuálně, museli by už zrušit celý TŘ...

PV
+3 # Tomáš Pecina 2019-04-08 21:02
Nemám v úmyslu hodnotit principy v kontextu kvality zdejších soudců, protože tak by se daly popřít v podstatě všechny. Kromě toho je kvalita odvolacích soudců spíš horší než těch prvoinstančních, už kvůli jejich minulosti.

SPZ v neprospěch má oproti dovolání v neprospěch širší záběr důvodů, a v tom je ten problém: ministr zasahuje proti obviněnému, protože se mu nelíbí, jak rozhodl soud, přesně v intencích stalinského "lidového" soudnictví, a má k disposici silnější opravný prostředek, než obviněný v dovolání.
-6 # Mirek Vorlický 2019-04-09 07:23
k Libor, 8.4.2019, 16:35, předpokládám, že Libor má ukončené právnické vzdělání; dotaz jen k prvnímu odstavci:

dotyčná soudce má na věc nesprávný právní názor
tento odstavec vyvolává potřebu několika otázek na český právní řád, ale já mám jen jednu:

Kdo je prosím ta autorita, kterou má Libor na mysli a jejíž názor by oprávněně ,vytvořil dojem´ (?), že ,. . . má nesprávný právní názor´?
0 # Dr.Proton 2019-04-09 08:49
Nemůže. Česká justice je v takovém rozvalu, že pozitivním impulsem by mohlo být jedině této skutečnosti poznání a přiznání. V tom je třeba souhlasit - absolutní dno.
Dá se taky souhlasit, že prostředkem, kterým bylo v tomto případě zabezpečen osvobozující rozsudek, bylo koupené odnětí zákonného soudce. Samozřejmě koupená SPZ. A postupem času byl za notného mazání vytvořen takový chaos, ve kterém pro příčetný vrchní soud nebylo možné jinak, než ničemu a potenciálního vraha osvobodit. "Spravedlnost" jen pro mocné a bohaté s konexemi.
V tomto konkrétním případě je pak celková doba řízení jen důsledkem těch "mimořádných", koupených, opravných prostředků. Délka původního procesu byl imho celkem ok.

Konečně mám za to, že povinná dvojinstančnost trestního procesu zakotvena v Úmluvě není. Tuším i proto v Británii osvobodili vraha jednoho "našince".
-5 # Mirek Vorlický 2019-04-09 09:22
Jednoznačně ano. Rozval hlavně proto, že se navázalo na zločinného režimu servilní právní řád. Jak upozorňoval Vladimír Čermák, ústavní soudce již v roce 1998.
Poznat, přiznat a vyvodit důsledky.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)