mačetovýchútočníků, měl jsem to za svévolný pokus ústeckého státního zastupitelství (tehdy representovaného Lenkou Bradáčovou) zbavit obviněné kompetentní obhajoby a snáz tak dosáhnout mediálního úspěchu. Uvítal jsem proto, když bylo toto rozhodnutí stížnostním soudem zrušeno.
Nyní poslal jeden z vazebně stíhaných obviněných, Antonín Sinu, dopis svému bratrovi do jiné věznice, a v něm vylíčil skutek jinak, než bylo dosud obhajobou presentováno. Domnívám se, že K. Samková by měla být z tohoto důvodu vyloučena nejen z jeho další obhajoby – to se už stalo, resp. advokátka se obhajoby sama vzdala – ale rovněž z obhajoby všech dalších obviněných.
Důvodem je, že v době, kdy Samková Sinu obhajovala, existoval mezi nimi zvláštní fiduciární vztah a informace, které obhájkyně od obviněného dostávala, požívaly ochrany jako tzv. privilegované informace, ke kterým neměl nikdo jiný přístup. Skončením obhajoby tento vztah zanikl, a i když povinnosti z něj přetrvávají, minimálně na papíře, Samková není schopna
zapomenoutvše, co ví, a přistupovat k obhajobě ostatních klientů tak, jako by nikdy obhájkyní Sinu nebyla.
Uvedu hypothetický příklad: Předpokládejme, že by Sinu Samkové řekl, kde se nachází předmět důležitý pro trestní řízení, jímž by mohl být jako pachatel usvědčen, a že na tomto předmětu jsou jeho biologické stopy. Jako jeho obhájkyně nemohla tuto informaci předat policii (ano, vím, Karel Čermák by to asi udělal, ale hovořím o skutečné advokátské ethice), neboť by tím uškodila svému klientovi. Nemůže to udělat ani nyní, kdy by to představovalo porušení jejích povinností vůči klientovi, které obhajobu přetrvávají, ale snadno by v řízení mohla vzniknout situace, že by tato předchozí znalost měla přímý vliv na volbu prostředků obhajoby zbývajících obviněných. Je možné chtít za takových okolností po obhájci, aby se choval tak, jako že určité informace nemá, a musel tak řešit sám, ve své hlavě, zákonem vyloučený střet zájmů mezi klienty?
Komentáře
Obviněný/obžalovaný, který takto změní svoji výpověď, nebo začne vypovídat, v převážné většině případů vypovídá způsobem, který "škodí" druhému obviněnému, nebo je s jeho výpovědí v rozporu. Takovýto obhájce má za úkol výpověď svého bývalého klienta znevěrohodnit tak, aby jí soud nepřiznal při svém rozhodování sluchu. Což v zásadě nejde, jelikož mu mohou být známy skutečnosti, které mu dříve jeho nyní bývalý klient sdělil sdělil v době, kdy ještě spolu kamarádili. Vyřešením tohoto dilematu jedním nebo druhým způsobem vždy někomu uškodí.
Dan
Proto jsem se dost divila, ze se vam to vylouceni Samkove nelibilo.
Lze podle ústavy zadržet odsouzeného poslance, poku nenastoupí do vězení? Nebo ho bude třeba zadržet, až při páchání činu maření výkonu...?
Není právo poslance vykonávat osobně svůj mandát ve prospěch svých voličů nadřazeno nad právem "systému" potrestat odsouzeného poslance odnětím svobody? Což by, dle mého názoru, mělo vyplývat z ústavy, jakožto zákona nejvyšší právní síly. Tedy, zda by třeba výkon trestu u poslance Pekárka neměl být odložen na dobu po skončení výkonu mandátu?
Nebo podobně, ještě komplikovanější případ, u vazby MUDr. Ratha? Není to protiústavní?
"Úmyslu zákonodárce" by mohlo napovídat i to, že poslanec ve vazbě i ve výkonu trestu odnětím svobody zjevně pobírají za poslancování plat.
Ten důvod bych viděl tady:
"Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou při tom vázáni žádnými příkazy".
Jak by mohli nebýt vázáni žádnými příkazy, kdyby jim bachař vyhlásil večerku?
RSS kanál komentářů k tomuto článku