DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

sobota 14. dubna 2012

Další povážlivý útok na svobodnou volbu obhájce

Po lednovém případu Kočí v. Mazel je zde další situace, kdy stát svými orgány zasahuje do práva na obhajobu, v daném případě na svobodnou volbu obhájce. Okresní soud v Liberci zatím nepravomocně vyloučil advokátku Kláru Samkovou z obhajoby pětice obviněných v kause tzv. mačetového útoku, protože dovodil existenci kolise zájmů mezi obviněnými.

Ustanovení § 37a odst. 2 TrŘ, jež dává soudu pravomoc za takové situace vyloučit zvoleného obhájce z obhajoby, nebylo zatím předmětem příliš intensivního judikatorního zájmu, ba dá se říct, že státní orgány kolem něj doposud chodily tak trochu jako kolem horké kaše.

Důvod je nasnadě: Úmluva totiž v čl. 6 odst. 3 písm. c) výslovně zakotvuje právo obviněného obhajovat se osobně nebo za pomocí obhájce podle vlastního výběru, a to bezvýjimečně, ale Listina v čl. 40 odst. 3 tento dodatek neobsahuje, hovoříc pouze o obhájci (bez přívlastku).

Sama o sobě jsou tedy ustanovení § 37a TrŘ umožňující soudu právo na svobodnou volbu obhájce zkrátit v rovině ústavnosti přinejmenším sporná, a záruky vyplývající z ustanovení § 37a odst. 3 TrŘ jsou alibistické a spíše ilusorní, jestliže soudu dovolují jednoznačně projevenou vůli obviněných ignorovat, jak se to stalo v Liberci.

Určitá obtíž je i v tom, že nelze dost přesně definovat kolisi zájmů mezi spoluobviněnými, protože ta v té nebo oné podobě existuje prakticky vždy; mělo by být ponecháno rozhodnutí obviněných, zda ji akceptují anebo si zvolí jiného obhájce, přičemž úkolem státu může být nejvýš zajistit, že to bude volba informovaná a nikoli zjevně nerozumná [takto pravidelně judikuje i ESLP, který porušení práva na obhajobu ve smyslu čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy ve svých rozsudcích často řeší].

Jak judikoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1855/08, pokud si […] obviněný obhájce sám zvolí, může stát do jeho svobodného výběru zasáhnout pouze za splnění zákonem stanovených podmínek, které je nutno vždy vykládat restriktivně se zřetelem na jeho ústavně zaručená práva. To se v daném případě nestalo, za snahou dostat K. Samkovou mimo hru jistě není starost o práva obviněných, soud by naopak chtěl ustanovit na její místo některého z obhájců, který soudci nebude dělat potíže a na odsouzení svých klientů bude aktivně participovat; tedy nebude soud svádět na scestí, jak tuto představu konformní obhajoby ve slabé chvíli (a osobně soudím, že i pod vlivem alkoholu) pregnantně popsal Karel Čermák.

Faktem totiž je, že české OČTŘ s efektivní obhajobou nepočítají a neumějí jí čelit. Archetypální obhájce je pro ně ten sympathický chlapík v ošoupaném sáčku, který přijde, řekne za svého klienta pár slov, na závěr navrhne, dle situace, mírný trest nebo zproštění, a za to, že soudcům a státním zástupcům nikdy nedělá potíže, bývá odměněn snadnými a výnosnými státními zakázkami ve formě obhajob ex offo a/nebo – nověji – opatrovnictví účastníkům, jejichž pobyt se soud neobtěžoval vypátrat.

Držím Kláře Samkové palce, aby se jí podařilo uspět a když to nepůjde jinak, aby judikaturu ESLP, která tuto konkrétní situaci na úrovni rozsudku dosud neřešila, obohatila o nový, cenný judikát.

32 komentářů:

  1. Mate pravdu, ze ESLP zatim tento problem neresil, ale podobna ustanoveni jsou v mnoha Evropskych zemich a nevypada to, ze by delaly problemy. V jinych zemich staci, kdyz obvineny rozumi co se deje (jak navrhujete). Nicmene to je otazka pro zakonodarce a ne pro soud.

    Vzdy je to konflikt dvou prav, right to counsel of one's own choosing a interest of justice. ICTY ten problem resil, nicmene ne tak bezmyslenkovite jak cesky soud, a dosel ke stejnemu zaveru jako cesky. Slabe to take podporuje Croissant decision, i kdyz to je pripad sam o sobe.

    Nedovolim si odhadovat, jak to u ECHR dopadne, ale doufam, ze se to tam dostane.


    Relevantni rozsudky:
    ICTY: Prosecutor v. Ante Gotovina, Case No. IT-06-90-AR73.1, Decision on Miroslav Šeparović’s Interlocutory Appeal Against Trial Chamber’s Decision on Conflict of Interest and Finding of Misconduct.

    ECHR (ne uplne stejne, ale take resi konflikt tech dvou prav): Croissant v. Germany 62/1991/314/385.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Prosecutor v. Ante Gotovina jsem stáhl (je zde) a prostuduji.

      Judikatura ESLP k Art. 6-3-c řeší buď nedostatek zastoupení absolutní (neměl obhájce a měl mít) nebo relativní (obhájce měl, ale byl nedbalý, ať ex offo nebo – v několika případech – zvolený), nikoli situaci kolise.

      IMHO, interest of justice nelze poměřovat s fair trial (v podobě svobodné volby obhájce), protože to první je zájem společnosti, to druhé subjektivní právo obviněného. O zájmu spravedlnost se v Úmluvě hovoří toliko v souvislosti s obhajobou ustanoveným obhájcem, nikoli zvoleným.

      Vymazat
    2. Asi jsem se vyjádřil nepřesně, tak doplňuji, než mne opravíte: poměřovat tyto dva zájmy zajisté lze, ale nikoli jednoduše. Zájem na odsouzení pachatele nemůže nikdy popřít nebo omezit jeho právo na spravedlivý proces, protože to by ve svém důsledku mj. znamenalo, že tam, kde je zájem spravedlnosti intensivnější (souzení vraha), lze fairový proces omezit víc, než kde je méně intensivní (kapesní krádež). Naopak, fair trial může omezit interest of justice, a zhusta se tak děje, když od soudu odejde zproštěn viník např. z důvodu procesních chyb při opatřování důkazů (O. J. Simpson). Takže vztah je tam výrazně asymetrický, test proporcionality nelze aplikovat.

      Vymazat
    3. Asi jsem se vyjadril nepresne. Mel jsem na mysli interest of justice ve stejnem smyslu jak se o nem hovori v Croissant v. Germany. Pravni veta toho rozsudku podle me nevystihuje cely rozsudek a jeho aplikovatelnost v teto veci. V tom pripade ESLP rika, ze interest of justice je m.j. fair trial pro obzalovaneho, tedy ten ma pravo na kompetentni obhajobu. Proto schvalil PRIDANI obhajce. Nemecko si nedovolilo samo o sobe odvolat obhajce!

      Mel jsem napsat "pravo na volbu obhajce" v. "pravo na kompetentni obhajobu."

      Vymazat
    4. Právě proto jsem Croissanta nepovažoval za relevantního, protože tomu ke zvoleným obhájcům vnutili dalšího ex offo. To obecně ESLP schvaluje, a toleroval to i v několika dalších případech.

      Jestliže se na fair trial díváte jako na součást interest of justice, nemám námitek, ale pak nelze dost dobře tyto dva zájmy porovnávat v testu proporcionality, jak naznačujete, protože spor je veden o to, zda zvolený obhájce z hlediska spravedlivosti procesu obstojí, ergo konflikt je mezi respektováním vůle obviněného a zájmem na fairovosti procesu.

      Nicméně uvědomil jsem si dodatečně, že vy takto neargumentujete, naopak s tímto argumentem (mimo blog) přišel R. Cholenský a já jsem proti tomu vehementně protestoval.

      Vymazat
  2. výnosné státní zakázky ve formě obhajob ex offo... tak to jsem se dobře zasmál. :-) švéda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. smát se můžete, asi jste z "renomované" advokátní kanceláře. Ale zajsité víte, že se advokáti dělí na advokáty "polní" a "městské". Přičemž i v městech se nachází spousta advokátů "polních", kteří jsou rádi za několik desítek tisíc, které za ex offo obhajobu přistanou...

      Vymazat
    2. to i soudu mluvíte takhle těžce mimo téma? já jsem přece nenaznačoval, že by si advokát neměl vážit peněz z těchto případů. "výnosná státní zakázka" má ale své ustálené užití, které je obecně známo, řekněme, že začíná na šestimístných cifrách, a tedy použít ten pojem v souvislosti s přidě+lováním případů ex offo je prostě směšné. p. švéda

      Vymazat
    3. Ne, u soudu místo toho navrhne vyloučení všech soudců v kraji, protože celý soud je spiknutí. To vůbec není mimoňství ... :-DDD

      Vymazat
    4. Doufam, ze Samkove vyhovi a cely soud presunou nekam do okoli Breclavi. Tam to bude urcite lepsi.

      Vymazat
  3. A kde jste, prosím pěkně, přišel na to, že OČTŘ šikanují nebohé obhájce a nechtějí dopřát obviněným řádnou obhajobu, pak zde opakovaně tvrdíte? Za sebe i za celé své okolí, jež jsem měl možnost pozorovat, mohu říci, že to není pravda, a cítím se poněkud uškozen Vašimi generalizacemi. Není to všeobecná pravda, tak to prosím jako všeobecnou pravdu nepodávejte.
    Pokud jde o shora uvedený případ, § 37a/2 TŘ není žádnou novinkou a judikoval se již dříve opakovaně. Jeho užití v dané věci není tedy nijak překvapivé a dosud ani (alespoň pokud je mi známo) jeho ústavnost nikdo nesporoval. Samozřejmě nikdo netvrdí, že se to nemůže změnit, ale těžko můžete standardní postup soudu vydávat za důkaz jakéhosi strašlivého spiknutí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to všeobecná pravda, tak to prosím jako všeobecnou pravdu nepodávejte.

      V komentovaném případě je zde pět obviněných, kterým je upíráno právo na svobodnou volbu obhájce. Nebo to snad nevidíte?

      Jeho užití v dané věci není tedy nijak překvapivé a dosud ani (alespoň pokud je mi známo) jeho ústavnost nikdo nesporoval.

      Nevím o tom, že by existoval precedens. Standardní postup to tedy opravdu není, to ani náhodou.

      Vymazat
    2. Není to standardní v tom smyslu, že by to bylo časté. Většina obhájců má totiž dost zdravého rozumu, aby se takové situaci vyhnula. ;-)
      Ale podobná situace už několikrát před českými soudy nastala a potom byla vyřešena bez velkých okolků právě takto.
      A pokud jde o generalizace, jde o jeden případ (a navíc vyřešen zcela v souladu se zákonem). Kdežto Vy pořád osočujete soudce a státní zástupce ze zaujatosti paušálně. Váš web sleduji a všiml jsem si, že jste byl už požádán, abyste taky občas pochválil, co jen dobře. Vy jen kritizujete a kritiku paušalizujete.
      Palec dolů :-/

      Vymazat
    3. (a navíc vyřešen zcela v souladu se zákonem)

      Zato zcela v rozporu s ústavou…

      Vymazat
    4. Zato zcela v rozporu s ústavou…

      Jak říkám, třeba se změní výklad (já bych na to nesázel, ale třeba ano), nikdo přece neříká, že jednou ustálený výklad je vytesaný do kamene a nezměnitelný. Pokud však z toho někdo začne dělat strašlivé spiknutí a hned podá námitku podjatosti proti všem soudcům v kraji, tak akorát zavdá k pochybám o svém duševním zdraví a přiřadí se k bohaté plejádě komických postaviček vystupujících pravidelně před českými soudy s nejnemožnějšími podáními. Jmenovat nemusím, že ne?

      Vymazat
    5. Vaše logika je vadná. Do vaší kategorie nejnemožnějších podání zcela jistě spadá žádost o informace, kteří soudci byli v KSČ. To chtít vědět byla přece jasná provokace, justice o sobě nikdy nic takového neprozradí, a zkoušet to může jen "komická postavička", nebo ne? A vida, ono se to nakonec podařilo. Kdybych to nevyzkoušel, ten seznam bych neměl (zato bych možná požíval vaší úcty).

      Vymazat
    6. Jste příliš vztahovačný. Vás jsem nemyslel, myslel jsem opravdové cvoky.

      Vymazat
    7. ale ruku na srdce: změnilo se něco s tím seznamem kom. soudců? ona to nebyla ani ta provokace, protože dnes je ideologie, nadto nějaká minulá, každému ukradená. a navíc, seznam neseznam, mnozí právě z těch soudců budou to lepší, co naše justice má. p. švéda

      Vymazat
    8. Proto ale musíme ten seznam mít, abychom toto mohli posoudit. Zatímní zkoumání korelace špatných rozsudků a členství v KSČ vaší hypothese nenasvědčuje.

      Vymazat
    9. Vás jsem nemyslel, myslel jsem opravdové cvoky.

      Děkuji, jsem vážně polichocen!

      Vymazat
  4. Je to tedy z druhe strany zemekoule, ale - v ramci dedictvi po stryckovi od protinozcu nebyla splnena uplne jakasi podminka pro hlavniho dedice v zaveti a vykonavatele se obratili na soud, aby jim podal nejaky navod, ci vysvetleni, jak se s tim vysporadat.
    V ramci pripravy k tomuto rizeni jsme vsichni ostatni dedici byli rozsortyrovani podle potencialnich zajmovych skupin a nesmeli jsme byt zastoupeni jednou kancelari, i kdyz jsme chteli - pry by se nase zajmy, ac dosud neskrizene, mohly v prubehu rizeni skrizit. Takze ve svetle teto zkusenosti mi vylouceni Slamove nepripada nijak mimo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je ale civilní řízení, na které se čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy nevztahuje. I když i tam by mohlo k podobné situaci dojít, třeba kdybyste všichni chtěli být zastoupeni jediným advokátem v dané zemi, který mívá v podobných sporech úspěch, a soud vám to účelově odepřel.

      Vymazat
    2. Proti tomu by protestovala i sama advokátní komora! Všeobecný názor na střet zájmů při právním zastoupení je zcela jasný a Vy s Klárou Samkovou jste asi jediní, kdo najednou protestuje.

      Vymazat
    3. Ja jsem ten anonym z prvniho prispevku a taky protestuju. Postup soudu v tomto pripade byl uplne necitlivy a podle meho nazoru se protivi zajmum spravedlnosti. Muze to byt chyba ceskeho prava a ne soudce, v tom souhlasim, ale stale si myslim, ze to spravedlnosti nepomuze.

      Vseobecny nazor na stret zajmu neni vubec jasny, jen mali cesti pravnici si to mysli, ze co je v ceskem pravnim radu je posvatne a nejlepsi na svete.

      Pro doplneni, v asi polovine Evropskych zemi to funguje podobne jako v CR ("levicovy pohled"), v druhe polovine staci, aby obvineny vedel, ze je tu potencial stretu zajmu a sam se rozhodne, zda je pro nej lepsi zustavat v tom zastupeni nebo vymenit obhajce ("pravicovy pohled").

      Pro OP a T.Pecinu, i v civilnim rizeni plati pravo na volbu vlastniho obhajce (ne Art.6, ale Art.7), ale protoze to neni tak citlive jako trestni rizeni, soudy se tim tak moc nezabyvaji. Viz Pakelli v. Germany.

      Vymazat
    4. "...kdybyste všichni chtěli být zastoupeni jediným advokátem v dané zemi, který mívá v podobných sporech úspěch..."
      Abych to upresnila - nas jako celek nechteli zastupovat ti advokati sami od sebe s tim, ze by se to soudu nemuselo libit a vec by se protahla.
      K soudu ta vec samozrejme vubec neprisla, ale to je jina vec...

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že předmětná situace není judikatorně až tak opominuta.
    Doporučuji třeba toto usnesení ÚS: IV.ÚS 382/02

    Ústavní soud se s podobným případem vypořádal poměrně pěkně, mačetový případ nevykazuje žádné zásadní odlišnosti.

    Co se týče Úmluvy a zaručení vlastního výběru obhájce, je zřejmé, že účelem tohoto ustanovení je zabránění omezování výběru obhájce, jež by mohlo obviněného poškodit, účelem nemůže být omezení, které má obviněnému pomoci, tj. i v případě, že se obhájce dostane do střetu zájmu. Účelem práva na spravedlivý proces není umožnit obviněnému sebemrskačský postup, kdy obviněný např. trvá na obhájci, který mu očividně škodí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Váš příspvěk jsem až nyní vylovil ze spamového koše. Logika jejich filtru mi fakt uniká…

      Vaše these zní sice prima facie rozumně, ale nemohu s ní souhlasit. OČTŘ mají dost prostředků, aby případně nevhodnou volbu obhájce kompensovaly vlastní procesní aktivitou: zejména SZ může činit všechny úkony ve prospěch obviněného, které by jinak mohl a měl učinit obhájce.

      Vymazat
  7. Tak já su asi ten advokát polní. Protože si pamatuju, že asi tak v půlce devadesátých let (vlastně teď jsem si vzpomněl ještě na jednu věc těsně ke konci), kdy jsem dostal ex offem spolupachatele, což jsem od počátku považoval za nesprávné, a když už byla po pár výsleších jasné, že kolize opravdu je, žádal jsem o zproštění. Opakovaně mi bylo vnucováno, abych si nechal aspoň jednoho. To jsem nechtěl, protože jsem samozřejmě i o těch ostatních věděl víc, než ze spisu. Přes deset let se trestem nezabývám, tak nevím jaká je situace dnes, ale tehdy mi vůbec nepřišlo, že by někomu ležel na srdci zájem obviněných...
    Poprosil bych Anonymního autora textu ...přiřadí se k bohaté plejádě komických postaviček vystupujících pravidelně před českými soudy s nejnemožnějšími podáními. Jmenovat nemusím, že ne?... aby přece jenom jmenoval, rád bych věděl, jak si aktuálně stojím v žebříčku veřejnývh nepřátel české justice.

    OdpovědětVymazat
  8. No, ale podle mnohých je to racionální rozhodnutí - jeden advokát může obtížně hájit skupinu lidí, kteří hážou vinu jeden na druhého.
    viz zde: http://janasimonova.blog.idnes.cz/c/257066/Kdo-zastavi-pani-Samkovou-v-jeji-sebedestrukci.html
    a zde: http://polanecky.blog.idnes.cz/c/256387/Klara-Samkova-zurici-hrozici.html

    OdpovědětVymazat
  9. Myslite si, ze Dr. Tomas Sokol bude taky vyhozen z pripadu, kdyz obhajuje Pancovou a Kotta dohromady?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě ne. Ten to má u establishmentu dobrý.

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>