Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Humor

Po videu s Petráskem tu máme další pěkný kousek, zachycující společensky nesmírně škodlivé jednání nepřátelského cizozemce-výstředníka v centru Prahy. Naštěstí byl řečený strážníky Městské policie Praha rychle dopaden a zpokutován. Za všechny vděčné Pražany: Děkuji, naši hrdinové!

S hlubokým zármutkem v srdci oznamuji svým čtenářům, že tento blog byl zařazen do seznamu zajímavých zdrojů odkazovaných extremistickým serverem Svobodný odpor, přímým pokračovatelem legendárního Odporu.org. Kdy přesně ke smutné události došlo, nevím, an tento portál čítávám než nepravidelně a zřídka.

Jistě je vám známo, jaké důsledky to představuje: samolepkovým zločincům je v dosud neskončeném procesu, inter alia, vytýkáno, že na jimi organisovaný pochod v Jihlavě zveřejnil pozvánku právě Odpor, a korunou obžaloby je tvrzení o výlepu materiálů s tímto společensky škodlivým odkazem. Παραγραφος se tak oficiálně stává blogem extremistickým, nedemokratickým, rasistickým, antisemitským, anticiganistickým, popíračským, homofobním, xenofobním, lidská práva popírajícím a vůbec nenávistným. Není patrně daleko den, kdy si název mého blogu, případně mou podobiznu, začnou na tělo tetovat nejmilitantnější pravicoví extremisté.

Jsem ze sebe hluboce disgustován a myslím, že se přestanu číst.

Ne, tahle země opravdu není Uganda, Pobřeží slonoviny ani Burkina Fasso – ač je často nesnadné tomu uvěřit. Příkladmo nad zprávou o kárné žalobě, jíž byla státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Šárka Pokorná viněna z toho, že prozradila informace o policejní akci – policii. V dalším stupni by mohl být někdo obviněn z toho, že prozradil informace o trestním řízení soudu…

K poučení a ku potěše svých čtenářů dovoluji si publikovat méně známou právně zaměřenou povídku Jaroslava Haška z r. 1911; její podobnost se současností není, obávám se, pouze náhodná, rozdíl je toliko v tom, že tehdy ještě nevynalezli znalce.

Vyčítáno mi porůznu na sociálních sítích, že jsem poslední dobou ve svých postech cynický. Rád bych to napravil, a proto jsem se rozhodl napsat dnes něco opravdu positivního a prýštivě, nelomeně a hlubinně optimistického.

Bude to námět na seriál ze současnosti, dietlovského půdorysu. Jmenovat by se mohl Úřad.