Autorem blogu je 
Co se týče [práva Davida Ratha] účastnit se a hlasovat na jiných jednáních sněmovny, soud je přesvědčen, že v tomto případě – přinejmenším po dobu trvání důvodů vazby koluzní – převažuje veřejný zájem na tom, aby nebyl zmařen účel trestního řízení, nad právem tohoto poslance fakticky vykonávat svůj mandát.
To mi přijde šílené: odkdy smí soudce trestního soudu, nota bene soudu nejnižšího stupně, efektivně rozhodovat o ústavních právech zákonodárců? Podle kterého ustanovení trestního řádu nebo Ústavy? Soudce Tichý Davida Ratha poslaneckým mandátem nevybavil, to učinili voliči v parlamentních volbách, a nikdo jiný než voliči tudíž není oprávněn tento mandát zrušit nebo jeho výkon omezit.
Zdá se, že se nám Rath-gate pozvolna přetavuje v docela slušnou ústavní krisi… Opravdu nerad bych se dožil doby, kdy se bude problém se
stoprvnímposlancem řešit jeho vzetím do vazby!
Za tento pozoruhodný výkon udělujeme samozvanému ústavnímu soudci Janu Tichému cenu Osel měsíce. Zaslouží si ji.
Aktualisováno.
Na Jiném právu se k Rathově kause krátce vyjadřuje Zdeněk Kühn. Souhlasím s ním vyjma otázky přípustnosti Rathova zadržení: tam nemám dostatek informací k tomu, abych formuloval tak kategorický závěr jako Z. Kühn.
Ústavní podmínka bezprostřednosti mohla, avšak nemusela být splněna, to záleží např. na tom, co zjistila policie z prostorových odposlechů v době, kdy obviněný poslanec
Råthlupřebíral, a zda s ní byl zadržen těsně po převzetí, nebo až po nějakém čase. Nebezpečí zneužívání institutu zadržení poslance v politickém boji je příliš velké a odůvodňuje spíše restriktivní výklad čl. 27 odst. 5 Ústavy.
Komentáře
Co se týká hlasování vazebně stíhaného úplatného ex-hejtmana a poslance, tak sněmovna má právo na následující schůzi sněmovny vyslovit nesouhlas se stíháním poslance Ratha a tím znemožnit jeho vazebné zadržení i přes jeho páchání hospodářské kriminality.
Pokud ano, blahopřeji, právě jste zrušil parlamentní demokracii a o oslí uši se s tím ústeckým trumberou v taláru můžete podělit!
Poslanci se mohou vzdát mandátu ve prospěch náhradníků, ale neomezená beztrestnost poslanců opravdu není něco co vyžaduje parlamentní demokracie.
Osel jste vy, ne soudce. Může se stát, že poslaneckou sněmovnou vydaní poslanci, soudem odsouzení a ve vězení trestaní poslanci se šprajcnou, nerezignují a budou si držet mandát i při výkonu trestu odnětí svobody, kdy ho nebudou moci plnohodnotně vykonávat. Ale parlamentní demokracie na škodě neutrpěla.
Rozdíl mezi faktickou a právní překážkou výkonu mandátu je poměrně značný, první se řeší, byť nedokonale ústavní zvyklostí párování, druhý může být, zvlášť v případě většího počtu uvězněných, neřešitelný.
Nicméně soudce nedostal Osla za samotný závěr, ale za hrůzyplné odůvodnění. Po přečtení toho jeho "testu proporcionality" bych se, mít jen o trochu delší vlasy, musel jít učesat.
Ústava ČR:
Čl. 25
Mandát poslance nebo senátora zaniká
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.
Čl. 26
Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
Odkdy má stanovisko, nějakého soudce, nebo kohokoliv jiného vyšší platnost, než Ústava ČR? Vidíte v tom článku 26 nějakou vazbu, obvinění, atd., jako překážku pro výkon jeho mandátu? Jeho poslanecký mandát mu nedala ani paní Němcová, ani nějaký soudce, ani ostatní poslanci, takže žádná sněmovna ho nemůže jeho mandátu zbavit.
Navíc jak je v ústavě psáno ztrátou volitelnosti zaniká volební mandát a ztráta volitelnosti, tedy například při ztrátě občanství a není ústavně problém toto změnit i na ztrátu volitelnosti u osob ve výkonu trestu. To nemění, že mandát bez hlasovací možnosti může nyní mít poslanec ve vězení.
Stanovisko soudu je zcela v souladu s Ústavou. Odvolávat se na narušení proporcionality parlamentu, poslanecký slib a nutnost osobního vykonávání mandátu je sice hezké, ale správně by v takovém případě měly být předčasné volby respektive nahrazení poslance odpovídajícím náhradníkem. V Ústavě je také zakotvena rovnoprávnost občanů před zákonem a nemožnost trestat poslance tuto rovnoprávnost narušuje.
De lege ferenda jsou vámi naznačené úpravy Ústavy možné, snad i žádoucí, ale v současné době nelze vězněného poslance jeho práva vykonávat mandát zbavit.
Ale čekal bych jedním dechem vyjádření, že apejuje na očtř aby maximálně urychlily výslechy, aby maximálně ctily práva poslance a voličů.
Vazba přece není trest, platí presumpce neviny.
Svou přítomností na jednání sněmovny přece nemůže pokračovat v trestné činnosti ani ovlivňovat svědky. A útěku lze zabránit vhodnými opatřeními. (Když mohou být v jednacím sále přítomni televizní kameramani nebo v případě potřeby lékař první pomoci, tak proč ne justiční stráž? Nebo tedy bude eskorta hlídat vchody do sálu [a také východy ze sálu].)
Vazba přece není trest, platí presumpce neviny.
Tohle je typický nešvar moderního práva. Ve středověku existovaly v zásadě dva druhy trestního stíhání. První se vedlo klasicky u soudu, neboť pachatel nebyl usvědčen a soud musel rozhodnout. Zcela jiný případ však nastával, byl-li pachatel lapen při činu. Ve většině případů byl hned na místě potrestán (obvykle fatálně). Nevolám samozřejmě po znovuzavedení "instatní" spravedlnosti, ale je-li někdo chycen při činu (s pistolí v ruce v klenotnioctví, s krabicí plnou úplatků), je předpoklad neviny směšný a zní v zásadě jako výmluva. Ano, jistě, i tak nemusí soud dopadnout v neprospěch pachatele, ale to už ve hře musí být nějaká intrika (např. policí zinscenovaná) nebo procesní pochybení. To, že někdo dosud není odsouzen, nebo dokonce vůbec není odsouzen, neznamená, že není vinen. To, že na někoho hledí zákon jako na nevinného (netrestaného) ještě neznamená, že takový skutečně je a že tak na něj budou hledět lidé v morální rovině.
Hrůza předsedkyně zcela zjevně plyne právě z tohoto morálního hlediska; na cause Rath není v podstatě nic nejasného. Umím si představit, že by mohlo dojít k osvobození, ale věc je (pokud se neodhalí nějaká skutečná konspirace proti Rathově osobě, což příliš nepředpokládám) v zásadě skutkově jasná.
Ano, je možné, že období "před volbami" přinese druhé straně nějakou výhodu. A že se nedozná? Divíte se?
Nepříliš lichotivé označení si zaslouží spíš ten, kdo za osla označí mluvčího jakékoliv instituce. Je jasné, že mluvčí prezentuje názory instituce, ne svoje. Ono samo o sobě označování za "osla" kohokoliv jen proto, že má jiný názor, nevypovídá příliš o kvalitách autora takového označení.
Pánové zde se vyjadřující si asi myslí, že jsou ti "nej" odborníci v tomto státě. Ústecký soud řekl svůj názor na téma, které není upravené právem (tak se vyjádřila bývalá ústavní soudkyně Wagnerová), a jako soud, který o vazbě D. Ratha rozhodl, k tomu jistě svůj názor říct může, když se ho novináři ptají. Vadil by mi spíš opak, tedy trapné mlčení. To vyjádření je naopak na netu často interpretováno tak, že se soud Ratha zastal.
Přeji hezký den, M.N.
A navíc, ten názor je správný. Akademici se s ním shodují (nejen včera v Událostech, ale i na netu je takových názorů dost - třeba zpravy.ihned.cz/.../... ). Nesouhlasné názory, které jsem četl (Pavlíček, Svoboda) jsou evidentně mimo.
D. Rath je stíhán v souladu s Ústavou a zákony. Sněmovna rozhodne s konečnou platností. Když ho vydá, není co řešit, když ho nevydá, bude propuštěn a stíhání se zastaví.
Za druhé, proti stíhání Ratha námitky nemám a s názorem Pavlíčka a Svobody o post níž polemisuji, ale nemyslím si, že vazebně stíhaný poslanec nebo senátor pozbývá práva vykonávat mandát.
Za třetí, Wagnerová tvrdí, že žádným právním předpisem není upraveno, kdo by měl o právech vězněného poslance na výkon mandátu rozhodovat, což je samozřejmě pravda, nikoli že není upraveno, zda ho i ve vazbě vykonávat může. To se IMHO podává přímo z čl. 25 a 26 Ústavy, (v prvném případě a contr.).
K názorům v článku:
Kysela se velkolepě mýlí, jako obvykle (jak ho vůbec někdo může považovat za odborníka?). Podmínka vyčerpání opravných prostředků není absolutní, a zde přicházejí v úvahu hned dvě exempce: § 75 odst. 2 písm. a) ZÚS, tzn. přesah vlastních zájmů stěžovatele, i neúčelnost opravných prostředků; pokud ty by nebyly způsobilé zajistit nápravu, např. z časových důvodů, Ústavní soud na jejich vyčerpání netrvá.
Ad Kudrna: Ano, souhlasím, ale neočekávám tak jednoznačné rozhodnutí ÚS, myslím, že se spíš bude držet jedinečných okolností případu a může rozhodnout diferencovaně. V ÚS jsou dnes v nemalé míře politici a ti si uvědomují, co by jejich rozhodnutí, kdyby bylo kategorické, mohlo znamenat.
Ad Antoš: § 10 odst. 2 TrŘ se IMHO neuplatní, protože ten řeší pouze otázku samotné pravomoci OČTŘ, a o tom spor není: ten je o možnost vykonávat ve vazbě mandát. Rath v tuto chvíli chráněn imunitou není, což na druhé straně ještě neznamená, že by nesměl např. hlasovat o návrzích zákonů.
Tak ať si ho každý řekne sám za sebe. Soud jako úřad rozhodně není povolán vydávat nějaké officiální stanovisko.
1) SAMOPAL
Nemám po ruce příslušné znění závazného pokynu policejního prezidenta, nicméně hádám, že zajištěné nebezpečné předměty se musejí zvlášť označit. Rozdíl samopal vz. 58/kulovnice může být docela dobře způsoben tím, že některý policista to označil jako "dlouhou kulovou zbraň", což vzdělaný novinář překřtil na kulovnici. Vezměte si, jak často se bévépéčko na fotografii v novinách vydává v popisu za tank!
2) PŘÍKAZ K ODPOSLECHŮM
Buďte frajer a doveďte svou argumetnaci do konce: jakýkoli úkon v rámci prověřování počítá s možným zahájením trestního stíhání. Tedy podle Vás by prověřování trestné činnosti poslanců nemělo být vůbec možné.
Chápu, že jste na českou justici nabroušený, ale neútočte na ni blbými argumenty vycucanými z prstu. Pravdivých důvodů k její kritice je dost.
3) ROLE BRADÁČOVÉ
Zde dosud uniká obecné pozornosti jeden zajímavý problém. Co vlastně dělá Bradáčová na státním zastupitelství? Má specializaci obecná kriminalita, drogy, mládež nebo snad korupce? Očividně má specializaci jedinou; vyzobává si mediálně vděčné případy pro sebe! Nejsem si jistý, zda takovému státnímu zástupci důvěřovat.
Vzpomínám si na posledního státního zástupce, který jednal jako ona a snažil se udělat se díky PR. Nakonec musel justici opustit po průseru, a jak už to tak u jisté sorty lidí chodí, v průserech pokračoval i poté.
tn.nova.cz/.../...
Podle velikosti pytle to hádám opravdu na samopal vz.58, a nikoli loveckou kulovnici. Ale se stoprocentní jistotou si to říci netroufnu.
Ad 2) Za svým závěrem si stojím. Nemají-li OČTŘ právo stíhat, nemají právo ani na ty úkony, u kterých u obyčejných smrtelníků postačí souhlas soudu. Je to výklad e ratione, ze smyslu imunity.
2.)Orgány trestního řízení stíhaly korupci okolo Ratha. Řekněte to rovnou, že imunita má zabránit prověřování trestné činnosti a zadržení poslance byla podle Vás nehorázná drzost a poslance měli taktně skrze poslaneckou sněmovnu upozornit, že je vyšetřován a ať ukryje peníze, schová stopy a případně prchne.
Navíc mám poslanec Rath není trestně stíhaný. Je lapen ve vazbě a stíhání začne po vydání sněmovnou.
Větu "Vzít do vazby lze toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání.":
a) jsem si právě vymyslel,
b) jde o první větu § 68 odst. 2 trestního řádu?
Nejmenujete se náhodou Mlha?
Podle Vás se i ty mají míchat s jinými zajištěnými důkazy? Pokud se správně pamatuji na dotyčný policejní pokyn (četl jsem ho, ale v počítači jsem ho u sebe nenašel), platí to pro zbraně i nenabité a také pro výbušniny bez rozbušky.
Tomáši, někdy moc kroutíte argumenty, jen abyste mohl kritizovat státní orgány. To je hloupé a zbytečné. Pravdivých důvodů ke kritice je opravdu i tak dost.
Váš anonymní sympatizant
Ta formulace dle mého připouští i výklad, že trestní stíhání poslance je zahájeno, je vzat do vazby a když sněmovna odmítne vydání, tak se to prostě stornuje a hledí se na to jako by stíhán nebyl. Nevidím v tom žádný praktický problém.
Je možné použít proti jiné osobě v trestním řízené použít odposlechy schálené soudem vůči jinému? Telefonní i prostorové?
Pokud ne, tak nemohla zadržet policie D. Ratha při činu. Protože "nesměla vědět" vůči němu, že jsou to peníze z úplatku.
Celkově předpokládám, že poslance odposlouchávat v důsledku řetězu vydání>stíhání>odposlech nelze.To neznamená, že nelze prokázat korupci, stále jsou zde výpovědi spoluviníků apod.
Zvlášť v trestních věcech bychom měli mít silnou úctu k proceduře. Protože právě ta je často posledním stéblem pro nevinného.
Karel V.
Ano (§ 88 odst. 6 a § 158d odst. 10 TrŘ).
novinky.cz/.../...
Tedy případ dozoruje někdo úplně jiný, ale Bradáčová chodí ráda do telky. A ten dozor případu se stejně jen taková administrativní záležitost! Předpokládám, že podobně to bylo i v jiných medializovaných případech, které si před novináři přivlastnila Bradáčová.
Bylo by jistě krajně zlomyslné ptát se, co by se stalo, kdyby se v případu později ukázal nějaký malér - stále by dozor nad případem byl jen taková administrativní maličkost a Bradáčová by se k případu hlásila před kamerami?
Nechme raději tuto otázku nezodpovězenou a popřejme paní doktorce Bradáčové hvězdnou kariéru. Očividně pochytila ty správné grify!
Z tohoto ohledu je mi Bradáčová dokonce sympatická! Ale všeho s mírou - jak jsem psal výše, Bradáčová se prezentuje v kauzách, které ani nedozoruje a její snaha o budování kultu už překračuje hranici, kterou bych pokládal za přiměřenou (nemluvě o pochybnostech o její odbornosti - člověk buď rozumí mordům nebo ekonomické kriminalitě, ne obojímu). Tato sorta lidí má tendenci jednou končit špatně, viz opět mnou zmiňovaný případ jejího kolegy, který nakonec skončil spíš pro smích.
Je zajímavé, jak se autor zpočátku ohrazuje proti nazvání "oslem" a přitom tak jiné sám bez okolků, navíc ne zrovna příhodně, nazývá.
Hlava mi nebere ani to, jak kdosi - dle profilu bez právnického vzdělání - bez okolků kritizuje a haní odborníky včetně akademiků (viz Kysela).
Prostě a jednoduše, tady někdo snědl všechnu moudrost světa a nebejbože aby někdo měl jiný názor...
RSS kanál komentářů k tomuto článku