DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 28. 6. 2016 částky 47 379 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

neděle 15. dubna 2012

Kausa Škárka aneb Nad soudním zákazem výkonu mandátu

O Šottově rozsudku ve věci poslanců Bárty a Škárky jsem původně vůbec nechtěl psát; můj názor na Věci veřejné a trestněprávní aspekty jejich působení v politice je jasný a dlouhodobě neměnný: soudím, že obviněni by měli být všichni, kdo tento politický útvar kdy volili, a obligatorní součástí trestu by mělo být nařízení ústavní léčby, neboť voliči této strany jsou pro svou naivitu reálným nebezpečím pro demokratický vývoj této země.

Výrok o zákazu výkonu činnosti poslance mne však přesto ke krátké reakci svádí, zejména pokud se našli právníci, kteří v něm nespatřují problém.

Volební právo, aktivní i pasivní, je právem ústavním, jedním z nejvýznamnějších politických práv, a jako takovému mu svědčí zvláštní ochrana zakotvená v čl. 22 Listiny základních práv a svobod. S tím je spjata i zvláštní procedurální ochrana tohoto práva, provedená zčásti přímo na úrovni ústavních norem, a na tuto úpravu je třeba pohlížet jako na úpravu komplexní. Není proto možné např. domoci se s úspěchem určení, že určitá osoba není poslancem, jinak než návrhem projednávaným ve volebním soudnictví, podobně jako nelze politickou stranu rozpustit podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, ale jedině na základě vládního návrhu předloženého Nejvyššímu správnímu soudu (na tento zdánlivý rozpor upozornil nedávno na Jiném právu Pavel Uhl).

Výrok o zákazu činnosti uloženém poslanci Škárkovi je proto ultra vires, soud jím omezil ústavní právo, o němž rozhodovat mu nepřísluší, a jako takový nemůže obstát. Mám dokonce za to, že v rozsahu tohoto výroku je rozsudek nicotný; bylo-li by tomu opačně, Škárkův mandát by právní mocí rozsudku musel zaniknout, jak M. Antoš správně argumentuje.

Jinou, a složitější, otázkou je výkon poslaneckého mandátu z vězení. Precedens existuje z r. 1998, kdy byl uvězněn republikánský poslanec Miroslav Sládek, jenž se tak nemohl zúčastnit hlasování při presidentské volbě.

Vězněné osobě je upírána možnost vykonávat celou řadu subjektivních práv, překvapivě však nikoli aktivní právo volební. Úvahou a minori ad maius dospíváme k otázce, zda by jí nemělo být tím spíš umožněno vykonávat daleko důležitější volební právo pasivní, resp. práva a povinnosti plynoucí z poslaneckého nebo senátorského mandátu. Zvlášť výrazně vystupuje tento nesoulad v případě vazebního stíhání, kdy by poslanec nebo senátor mohl být zbaven práva hlasovat – a tím by mohla být potenciálně nevratně ovlivněna činnost zákonodárné moci v zemi – jestliže dosud nebyl ani odsouzen a může se ukázat, že jeho vazba byla nedůvodná a tedy a limine nezákonná.

I zde jsou precedenty, kdy byli ve 30. letech minulého století rutinně vězněni komunističtí poslanci.

V tomto kontextu je tedy nepodmíněný trest pro poslance Škárku dobrou zprávou, protože stihne-li Škárka nastoupit do vězení přes zánikem svého mandátu, bude dán prostor Ústavnímu soudu, aby na tyto otázky, v 90. letech s ohledem na nepopularitu M. Sládka v justičních kruzích judikatorně pojednané jen povrchně, zevrubně a autoriativně odpověděl.

Osobně se kloním k názoru, že vězni-poslanci nebo senátorovi musí být zajištěno právo vykonávat přiměřeným způsobem svůj mandát, přičemž klíčem je právě možnost vězňů vykonávat aktivní volební právo. Je nutné ptát se, proč je jim právě toto právo zachováno, pozbývá-li vězeň tolika jiných práv, včetně práv politických. Jednoduchá, resp. simplistická odpověď zní, že důvodem je snadnost, se kterou lze výkon hlasovacího práva zachovat; dovézt do věznice volební urnu je snadné a levné, vozit poslance do sněmovny složité a nákladné. Složitější zní, že důvod je dvojí: za prvé důležitost tohoto práva, jež nesmí být suspendováno, není-li to naprosto nezbytné, a za druhé risiko, že exekutiva může uvězněním velkého počtu osob ovlivnit výsledek voleb. To není ilusorní hrozba, něco podobného se skutečně stalo před volbami v r. 1946, kdy bylo zbaveno volebního práva více než dvě stě tisíc osob obviněných z kolaborace: před procesem, nevratně a rozhodnutím (komunisty ovládaného) bezpečnostního aparátu.

V případě věznění zákonodárců je to ještě snazší: jediným usnesením o vzetí do vazby se efektivně odnímá právo na zastoupení padesáti tisícům občanů, které poslanec representuje, a zejména ve stavu volebních patů je skutečně a reálně možné, aby justice tímto způsobem zasahovala do zákonodárného procesu. Soud možná zjistil, že poslanec je ničema, ale to ještě neznamená, že jsou ničemy i všichni jeho voliči, a není možné tímto způsobem je trestat.

Proto je můj závěr jasný: v demokratické společnosti není přípustné, aby bylo členu zákonodárného sboru upřeno právo účastnit se hlasování proto, že je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

Aktualisováno.

19 komentářů:

  1. Ano je to tak, rozhodnutí je vadné a "uložení trestu zákazu činnosti vykonávat funkci poslance" je tu toliko vadou nejkřiklavější. Objevují se zde ale jiné potíže: u pana Škárky byla změněna právní kvalifikace z úplatkářství na t.č. /dnes zločinu podvodu/ údajně při zachování totožnosti skutku - nevím, nevím. Podle mého názoru měla být podána nová obžaloba, ovšemže po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny s vydáním k tr. stíhání. Dále: pokud pan Bárta dával svým ovečkám půjčky a dary, dle názoru soudu proto, aby náhodou nezvlčely a nechtěly zvýšit svůj plat ev. náhrady - jedná se o natolik společensky škodlivý čin, spáchaný v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zajmu, aby byl hodný pozornosti orgánů činných v trestním řízení? Jsem přesvědčen, že rozsudek při přezkoumání odvolacím soudem neobstojí. Před soudem se objevily zajímavé skutečnosti o vnitřním životě této strany, ovšem nevím, jestli na tom jiné (parlamentní) partaje budou lépe. A.Novák

    OdpovědětVymazat
  2. Přijde mi, že soudní výrok o zákazu výkonu funkce poslance je prakticky stejně závazný, jako kdyby soud vyslovil trest smrti :D

    OdpovědětVymazat
  3. Soud možná zjistil, že poslanec je ničema, ale to ještě neznamená, že jsou ničemy i všichni jeho voliči, a není možné tímto způsobem je trestat.

    Ehm... tedy pardon, ale já bych se jako volič cítil trestán tím, že mne "zastupuje" kriminálník. To opravdu myslíte vážně, že by dotyčného měla vězeňská služba ve funkci služebního řidiče vozit na hlasování do parlamentu a zpět? No to snad ne. :-(((

    JM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kriminálníka jste si zvolil vy sám, tak si ho ve funkci užijte; máte na to právo :-)

      Vymazat
    2. A jestli vám tento argument nestačí, zkuste si představit, že se DSSS dostane do sněmovny a pak všechny její poslance zavřou za politické projevy podobné těm, za které byli odsouzeni teď. Jako volič DSSS byste se jistě cítil poškozen.

      Vymazat
    3. Ad 1/ Ehm... Vy máte pocit, že do PSP lze volit konkrétní poslance? Já ho tedy nemám.

      Ad 2/ Vydávání poslanců ke stíhání za verbální TČ považuji zásadně za nepřípustné. Pokud by snad tato situace nastala, bylo by zjevně nutné ji řešit podle čl. 23 LZSP, čili podobná debata je zcela akademická.

      P.S. Potřeba rozebírat vůbec - i jen teoreticky - možnost výkonu poslaneckého mandátu z vězení jinak leccos vypovídá o politické "kultuře" našeho Banánistánu.

      JM

      Vymazat
    4. Ad 1: Zajisté, přesnější by bylo napsat, že byli postiženi všichni voliči dané strany v rozsahu m/n, kde n je celkový počet jejích poslanců a m počet poslanců ve vazbě nebo ve výkonu.

      Ad 2: A za co jiného byl vydán Sládek? Jde ovšem i o situaci, že poslanec bude uvězněn za odsouzení předcházející zisku mandátu, eventuálně že mu bude předchozí podmínka přeměněna (k tomu není dokonce ani potřeba souhlasu sněmovny, pokud vím).

      Ad P.S.: Bezesporu.

      Vymazat
    5. V případě PSP je podle mně hovořit o postižení či poškození voličů nesmyslné. O něčem podobném by bylo možno uvažovat jedině v případě Senátu. Do PSP prostě volíme strany a pokud mandát jednoho z poslanců zanikne, nastoupí náhradník z kandidátky téže strany. (Pokud by se snad počet možných náhradníků vyčerpal, zůstane IIRC mandát do konce volebního období neobsazen.)

      JM

      Vymazat
    6. V případě uvěznění poslance náhradník nenastupuje. O co opíráte opačné tvrzení?

      Vymazat
    7. Uhm, psal jsem "pokud mandát jednoho z poslanců zanikne". To, že nástupem k výkonu trestu odnětí svobody mandát nezanikne, je problém, který je třeba (bohužel, vzhledem k trestní politické kultuře dotyčných) de lege ferenda řešit. Nikoliv to, jak bude svůj mandát z vězení vykonávat. Nezlobte se na mně, ale ta představa je naprosto absurdní v každé civilizované zemi.

      A pokud bych snad měl nějakým způsobem kritizovat rozsudek, pak v tom, že se zákaz vztahuje pouze na výkon funkce poslance, nikoliv na výkon volených funkcí ve veřejné správě obecně (viz ohlášená kandidatura Bárty do krajského zastupitelstva).

      JM

      Vymazat
    8. Nezlobte se na mně, ale ta představa je naprosto absurdní v každé civilizované zemi.

      Chtělo by to komparaci se zahraničními úpravami, ale obecně mi to až tak exotické nepřijde.

      Vaše řešení, tzn. zánik mandátu trestním odsouzením, je pro demokracii poměrně velkým nebezpečím, protože v "jiných než civilisovaných" zemích by to vládu svádělo nechat oposiční zastupitele zavírat.

      Příkře protiústavní je ostatně samotné vyloučení nástupnictví náhradníků z kandidátky v případě, že strana byla po volbách rozpuštěna (o tom jsem psal v souvislosti s rozpuštěním DS).

      Vymazat
    9. Příkře protiústavní je ostatně samotné vyloučení nástupnictví náhradníků z kandidátky v případě, že strana byla po volbách rozpuštěna

      No vidíte, a já to přitom vidím jako naprosto logický důsledek toho, že do poslanecké sněmovny volíme strany a ne jednotlivé poslance. Když strana zanikne bez právního nástupce (rozpuštěním NSS na návrh vlády), tak tam těžko může vyslat náhradníka. :)

      JM

      Vymazat
    10. Podle stejné logiky byste mohl tvrdit, že v tu chvíli mají zaniknout i mandáty poslanců, kteří byli na její kandidátce zvoleni.

      Vymazat
    11. Obecně jsem zastáncem toho, aby zanikl mandát každého poslance, který přestane být členem strany/hnutí/koalice, za kterou byl zvolen. Takovéto obecné pravidlo by vámi zmíněný případ nepochybně postihlo také, byť by to rozhodně nebylo jeho primárním účelem.

      JM

      Vymazat
    12. Vázané mandáty existovaly za 1. republiky a výrazně se neosvědčily.

      Vymazat
    13. Zatímco nákupy poslanců igelitkovou metodou se osvědčily? :-)

      JM

      Vymazat
  4. "Soud možná zjistil, že poslanec je ničema, ale to ještě neznamená, že jsou ničemy i všichni jeho voliči, a není možné tímto způsobem je trestat."

    "soudím, že obviněni by měli být všichni, kdo tento politický útvar kdy volili, a obligatorní součástí trestu by mělo být nařízení ústavní léčby, neboť voliči této strany jsou pro svou naivitu reálným nebezpečím pro demokratický vývoj této země."

    Neměl byste být trochu konsistentnější? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mí inteligentní čtenáři naštěstí rozeznali nadsázku :-)

      Vymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>