Na celé věci je asi "nepřevratnější" to, že Ústavní soud poprvé vážně připustil možnost, že zruší ústavní zákon nikoli pro formální vady jeho přijetí (tzn. zruší něco, co materiálně ústavním zákonem není), ale na základě věcných námitek proti jeho obsahu.
Takový krok je ovšem krajně nebezpečný, neboť ÚS pomíjí ustanovení čl. 88 odst. 2 Ústavy a možná se tedy schyluje k hluboké ústavní krisi, při níž bude raněný parlament Ústavní soud ústavními zákony rozpouštět a ten v odvetu bude tyto zákony obratem pera rušit. Ale co, aspoň bude veselo…
Aktualisováno.
Zajímavě o problému píše na Jiném právu Zdeněk Kühn (a nudně o tomtéž plká Pavel Molek – říkám si, že nepopiratelnou výhodou středověku bylo, že pitomci zůstávali vesměs negramotní…).
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí o vypsání voleb
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Volby
- Počet zobrazení: 2041
Komentáře
Možnosti, aby ÚS derogoval ústavní zákony, není právnická veřejnost obecně příliš nakloněna (ani já ji nepřipouštím).
1) Zda existuje něco jako materiální ohnisko ústavy a zda s ním teoreticky může býti ústavní zákon v rozporu.
2) Zda má ÚS v případech Ad 1 pravomoc něco rušit.
Argumentace se zpravidla odehrává tak, že řečník obhajuje thesi 2, leč argumentuje ad 1. To je ovšem non sequitur. To, že 1 může být pravda (nějak bych s tím dokázal žít), neříká naprosto totálně absolutně nic o 2.
Myslím, že tento problém se poněkud pomíjí, když se nesprávně předpokládá, že je-li pravda 1, platí 2 automaticky.
RSS kanál komentářů k tomuto článku