Je obecnou lidskou vlastností, že konfrontováni s absurdní situací nejprve nevěříme, poté si namlouváme, že to přeci není možný, tohleto a někdo tu blbost musí zastavit, a když se ukáže, že je to možné a nenajde se nikdo, kdo by dokázal učinit valícímu se nesmyslu přítrž, jen nevěřícně kroutíme hlavou a snažíme se pochopit, jak k tomu došlo, což ovšem obvykle nelze, neboť definující vlastností iracionality je právě to, že ji nepodkládá žádný rozumem seznatelný racionální řetěz příčin a následků. Baže, jednou bude pro historiky těžkým oříškem vysvětlit, jak se mohlo stát, že tehdy, v roce 2013, byl v posledním týdnu svého funkčního období obžalován dosluhující president Klaus z velezrady.

A může být i hůř, protože arogantní vystupování, řeči o třetích komorách a soudcokracii a neustálé peskování mohou způsobit, že bohyně Νεμεσις vezme vrch i u Ústavního soudu a odplata, byť jen ve formě odebrání luxusní pense, bude nakonec na Joštově sladká. Shora zmíněným historiografům poté nezbude, než krčit rameny a událost v dějepravných spisech popsat vzletnými, leč nejasnými slovy, k nimž jsou právě oni profesně výtečně vybaveni, jako kolektivní přechodnou ztrátu soudnosti a smyslu pro míru věcí.

Nicméně toto je právnický blog a věnujme se události po právní stránce:

Nemá pravdu Pavel Hasenkopf, že hlasování o ústavní obžalobě bylo neplatné pro formální vadu spočívající v tom, že mu nemohla být přítomna veřejnost. Veřejnost hlasování ve smyslu ustanovení § 139 jednacího řádu Senátu je třeba vykládat a contrario, tedy jako opak hlasování tajného, nikoli tak, že by hlasování nemohlo proběhnout za zavřenými dveřmi, nota bene je-li celá schůze neveřejná. Podobně je tomu při zasedání výborů, která, jsou-li neveřejná, se také kvůli každému netajnému hlasování neotevírají a po něm není jednací místnost znovu na několik minut, do dalšího hlasování, vyklizena. Na druhou stranu mi není proti mysli představa, že by Ústavní soud prohlásil právě z tohoto důvodu obžalobu za neplatně přijatou a tudíž věcně neprojednatelnou. V zemi ovládnuté emocemi šílenců stačí člověku k vděčnosti věru málo!

Půvabná je subsidiarita použití trestního řádu. Z té mimo jiné vyplývá, že hned v pátek o půlnoci může být Václav Klaus, pronese-li další ze svých obvyklých průpovídek o emigraci, vzat Ústavním soudem do vazby, neboť je zjevné, že ústavně obžalovaný má jak možnost, tak úmysl vyhýbat se trestnímu stíhání, a stačí už jen málo k tomu, aby se naplnila jedna z exempčních podmínek § 68 odst. 3 TrŘ a Václav Klaus vyměnil Hradčany za Ruzyň, porušiv tím tradici a stávaje se tak po Háchovi druhým českým presidentem, který byl uvězněn nikoli před zvolením, ale až po skončení mandátu. Ústava nic ohledně nemožnosti uplatnit tento zajišťovací prostředek nepraví, a mezi ústavními soudci by se jistě našel nejeden, jemuž by tato modalita řízení byla libou.

Dále je tu potenciální milost, kterou si zřejmě nemůže Václav Klaus udělit sám (taková možnost by byla popřením smyslu stíhání pro velezradu), ale mohl by mu ji udělit jeho nástupce, právě na základě subsidiarity použití trestního řádu. Že má na velezrádnou affairu podobný názor jako my, Miloš Zeman už ostatně avisoval.

Další otázkou je časová působnost Ústavy ve znění před a po novele. Z hlediska hmotného práva je jasné, že aplikováno musí být znění stávající, avšak kterou použít procesní úpravu, není zdaleka tak jednoznačné. Nejvýrazněji by tento problém vystoupil na povrch, kdyby Klaus abdikoval, a nebylo by tak už vůbec možné vycházet z these Jana Kudrny o tom, co se z hlediska intertemporálních účinků uděje o půlnoci ze čtvrtka na pátek (jeho argumentaci mám arci i tak za spornou, o čemž podrobněji níže). Nevím, za možnost zachránit si výsluhu možná presidentovi, který např. neměl zábrany říkat si za soukromé přednášky v zahraničí o honorář, takové gesto stojí.

Je-li primárním účelem stíhání pro velezradu zbavit zemi neloyalního presidenta – a nikoli zbavit neloyalního presidenta jeho doživotních prebend – jeví se málo smysluplným stíhat presidenta funkce zbaveného, a když už to ústavodárce přesto dovolil, musí nastoupit uplatnění pravidla, že žádná změna trestněprávní legislativy nesmí působit retroaktivně ke zhoršení postavení obviněného, a rozšíření možnosti vést trestní stíhání i po skončení funkčního období takovým zhoršením určitě je. Domnívám se proto, že, ač je to teleologicky prima facie nepatřičné a dává to presidentovi v posledních dnech mandátu volnost k velezrádným rejdům, Václava Klause skutečně nelze počínaje pátkem stíhat a Ústavní soud by měl řízení o obžalobě zastavit.

Komentáře   

0 # David Schmidt 2013-03-05 11:36

Použití tr.ř. má být přiměřené a vztahující se toliko na řízení ÚS, pokud chybí právní úprava. Hmotněprávně to s trestní odpovědností spíše nesouvisí, viz post na mém blogu Ale stejně to dobře upekly W:"je to jen takové kárné řízení" :)

0 # Anonymní 2013-03-05 11:37

Jako laik se domnívám, že Klause v žádném případě nejde brát v pátek po půlnoci do vazby za nic z toho, co se dělo během výkonu funkce. Brání tomu, dle mého názoru, paragraf 65 Ústavy, odstavec (3).
Taktéž mám pochybnosti, zda by Klaus mohl být zbaven "výsluhy" (což by mohl být jediný pozitivní důsledek nynější žaloby). Jakou by to mělo oporu v zákoně? Ústava mluví jen o ztrátě prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. Domnívám se, že prezidentská "výsluha" je spíš nárokem vzniklým z předchozího výkonu funkce a její případné odebrání by vysoudil zpět.

0 # Anonymní 2013-03-05 11:51

No, autor "alternativní amnestie" se opět vyznamenal. Pobavilo. Horší je, že Pavlíčkova senilita již postoupila natolik, že s tou pitomostí evidentně souhlasí.

JM

0 # David Schmidt 2013-03-05 11:55

K trvání řízení stačí hledisko zákonnosti: pro ÚS není dán zákonem důvod zastavit řízení, naopak je výslovně zdůrazněno, že může probíhat i s již neprezidentem u abdikace, což dává smysl, pokud má být rozhodnuto o způsobilosti úřad znovu nabýt. Jinak zánik penze je podle argumentu a fortiori.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 12:02

Myslím, že jste mou úvahu správně nepochopil.

Abdikace nevylučuje stíhání, ale vylučuje aplikaci nového znění Ústavy, protože v okamžiku, kdy nabude účinnosti, už Klaus presidentem nebude. Takže Klaus bude stíhatelný pouze do čtvrteční půlnoci, kdežto když neabdikuje, může být theoreticky stíhatelný dále.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 12:06

Ještě doplním, aby to bylo jasnější: kdyby byl naživu Havel, také by se novelou nestal znovu stíhatelným.

0 # Anonymní 2013-03-05 13:24

A fortiori...
To nevím, že by stačilo. Žiju v domnění, že je potřeba jednat podle zákona. Co vím je, že odsouzenému poslanci bručícímu ve vězení běží plat i náhrady.
Ale už jsem si to našel. Přišel by o nároky podle paragrafu 4 zákona o zabezpečení Havla po skončení funkce.

0 # David Schmidt 2013-03-05 17:30

TP: Ale kdepak. :) Neexistuje a ani v nové úpravě nebude existovat zákonný důvod zastavení řízení "zánik držení úřadu". Vaše finální teze je tudíž nepodložená.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 19:23

Kdybych byl jízlivý (přirozeně nejsem!), napsal bych, že neexistují různé verse mých thesí, pouze vašeho nepochopení.

Svými analytickými úvahami vás tedy provedu ještě podrobněji.

Podle ustanovení § 98 odst. 3 ZÚS platí, že okolnost, že se president republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.

Toto ustanovení je v částečném rozporu s ustanovením čl. 65 odst. 2 Ústavy, protože to by literalisticky vykládáno vylučovalo stíhat pro velezradu kohokoli, kdo už presidentem není, bez ohledu na důvod zániku mandátu.

Nyní vzniká otázka, zda ustanovení § 98 odst. 3 ZÚS znamená, že by bylo možno stíhat expresidenta, jehož funkční období uplynulo. Takový extensivní výklad nemá oporu v účelu tohoto ustanovení, jímž je zabránit presidentu vyhnout se abdikací nepříznivým důsledkům (sankci, resp. kvasisankci) za velezradu, nikoli umožnit stíhání expresidentů obecně: tomu brání výslovná dikce Ústavy.

Další krokem úvahy je porovnat situaci expresidenta, který abdikoval a jehož funkční období mezitím skončilo, a toho, který neabdikoval. Měl-li by na tom být hůř ten, který abdikoval, bylo by to, jistě uznáte, absurdní. Jediný logický závěr je, že uplynutím funkčního období zaniká možnost stíhání pro velezradu u obou dvou.

Z toho vyplývá, že abdikuje-li Klaus, jeho stíhání bude vyloučeno, kdežto neabdikuje-li, lze spolu s J. Kudrnou dovozovat, že se pro jeho stíhání použije právní úprava po novele a stíhán být může.

0 # David Schmidt 2013-03-05 21:37

Bez ohledu na zpřesňující novelu zákona kompetence ÚS je vymezena čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy nikoli personálně, ale věcně jako rozhodování o návrhu podle čl. 65 odst. 2 Ústavy. Důvod pro odmítnutí tudíž není dán, VK je prezidentem republiky, současně zákonný důvod pro zastavení řízení nebyl stanoven. Není rozhodující, že k zániku funkce dochází v řádu dní, nikoli týdnů, měsíců či delší doby během projednávání věci ÚS, vždy už musí být řízení zastaveno ze zákonného důvodu. Zánik funkce prezidenta u žalovaného během projednávání, např. než se soud odebere k závěrečné poradě, ZÚS nezná, ani jej nelze vyložit z účelu řízení, jímž je i omezení pasivního volebního práva.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 21:43

Trestní řízení musí být zastaveno podle § 11 TrŘ per analogiam, neboť Ústava ani ZÚS nedovoluje stíhat pro velezradu nikoho jiného než presidenta-inkumbenta nebo presidenta, který abdikoval.

0 # David Schmidt 2013-03-05 23:35

To by ovšem jak stávající úprava ZÚS (že abdikace není důvodem zastavení řízení, dle Vás výluka proti analogii k §11), tím spíše nová úprava (též není důvodem uplynutí doby prezidentské funkce), dle mě jen zpřesňující, byly protiústavní. Vzhledem k čl. 88 Ústavy má ÚS velmi omezenou kompetenci nacházet ZÚS (tu jeho část upravující řízení před ÚS) jako protiústavní. Lze ji připustit jen ve zřejmých, excesivních případech, o kterýžto se nyní nejedná, a i tak ne každý ústavní soudce s interpretací lex superior bez derogace uzná. Spíše menšina.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 00:10

Pro ÚS je ZÚS postaven na roveň ústavním zákonům, takže tudy cesta nepovede. Vaše these, že už nyní může řízení o velezradě pokračovat i po skončení funkčního období, je poněkud na vodě a vzniká otázka, proč tedy nebyl ZÚS a limine formulován obecněji, tj. že zánik mandátu není překážkou pokračování ve stíhání.

0 # David Schmidt 2013-03-06 01:22

Výklad na vodě? Ten Váš. Právě proto, že ÚS nemůže vycházet z toho, že ZÚS je protiústavní, nelze tvrdit, že neprezidenta již nelze stíhat. Dosavadní úprava bránila, aby byl §11 analogicky vyložen tak, že se lze vzdát úřadu a tím se vyhnout tomuto specifickému stíhání. Zákonodárce tudíž předvídal jisté očekávatelné chování a stanovil výslovně, co nelze z §11 t.ř vyvodit. Nic neindikuje, že by tím chtěl stanovit exkluzivní výjimku, to by rovnou bylo stanoveno, že zánik funkce je důvodem zastavení řízení vyjma abdikace.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 08:55

Vaším problémem je, že neumíte vysvětlit, proč je ustanovení o abdikaci v ZÚS potřebné. Kdyby byla jediným možným důvodem zastavení smrt ústavně obžalovaného, nebylo by vůbec nutné takové ustanovení tam vkládat a lišit tak abdikaci od jiných způsobů zániku mandátu.

0 # David Schmidt 2013-03-06 10:06

Předně ustanovení zákona nemusí být potřebné, postačuje, pokud má v kontextu zákona rozumný smysl. Tuto podmínku stará úprava splňuje.

Podobně by se dalo zeptat, proč tedy zákonodárce rovnou nenapsal, že zánik funkce je důvodem pro zastavení řízení, vyjma oné abdikace, proč nepokračoval třetím důvodem zastavení řízení a najednou z pozitivního vyjádření přešel v negativní.

Zákon stanovil dva zákonné důvody pro zastavení řízení a v kontextu toho bylo zdůrazněno, co takovým důvodem není a že má být rozhodují stav v době podání návrhu.


§ 98

Zastavení řízení

(1) Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve než se odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní žalobu odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.

(2) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho zahájení zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.

(3) Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.

To, že zákon nově říká, že důvodem zastavení řízení též není, že funkce zanikla uplynutím doby, na kterou byl zvolen je jen více srozumitelnější, nicméně není změněneno, co platí dosud:

1. Žalobu nelze odmítnout, neboť čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy vymezuje pravomoc Ústavního soudu věcně (Ústavní soud rozhoduje... o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiku podle čl. 65 odst. 2), ne i personálně (např. Ústavní soud rozhoduje ... o stíhání prezidenta republiky podle čl. 65 odst. 2).
2. Není stanoven zákonný důvod pro zastavení řízení.
3. Řízení pro velezradu lze dokončit i proti osobě, která již není prezidentem právě proto, že je Ústava vykládána tak, že pro stíhání je za rozhodující pokládán stav v době podání návrhu. Jinak by bylo dosavadní i nové znění ZÚS protiústavní.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 11:39

Točíte se v argumentačním bludném kruhu. Ustanovení § 98/3 je podle vás nadbytečné, ba přímo nesmyslné, resp. konfusní a zavádějící, a přitom odmítáte moje průzračně prosté vysvětlení, že zákonodárce, vědom si omezené stíhatelnosti velezrady po opuštění úřadu, tímto vědomě zabránil presidentovi vyhnout se odpovědnosti abdikací.

Ptám se vás: Je podle vašeho názoru možné obžalovat (žijícího) presidenta v libovolné době po zániku jeho mandátu, tedy např. i 10 let poté, a je tím tedy vyloučeno promlčení velezrady? Odpovíte-li kladně, pak jste se usvědčil z neschopnosti vyložit smysl přítomnosti ustanovení § 98/3 v ZÚS. V případě záporné odpovědi je nutno mj. vyřešit, zda postačí v době mandátu obžalovat, nebo musí být řízení rovněž pravomocně skončeno.

0 # David Schmidt 2013-03-06 12:19

Pane Pecina, netvrdím, že stávající § 98/3 je nesmyslný (i) či nadbatečný (ii), neboť (i) obsahuje právní regulaci pro očekávatelnou snahu, jak se vyhnout řízení a (ii) aprobuje z hlediska Ústavy výklad, že pro stíhání není rozhodující okamžik rozhodnutí o trestu, ale podání návrhu.

Naopak Váš pohled, tj. zákonodárce stanovil třetí důvod pro zastavení řízení, ale rozhodl se jej nesdělit, a vyjádřit se rovnou výjimkou, je nekoncepční či výstřední.

Pokud byste, Tomáši, četl pozorně, odpověď na Vaši otázku je zřejmé: ÚS je kompetenřní rozhodnout pouze o návrhu, který byxl podán vůči prezidentovi, nikoli exprezidentovi.

0 # David Schmidt 2013-03-06 15:51

trochu jsem věc promyslel, přeskládal a děkuji za protidebatu. Výsledek. :)

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 17:00

To mi přijde hodně zmatené, není jasné, k jakému závěru jste se přiklonil.

0 # David Schmidt 2013-03-06 17:23

Čtěte pozorně.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 17:34

Pište srozumitelně

Vaše úvahy obsahují příliš mnoho "volných švů", např. není zřejmé, proč z výslovného uvedení abdikace v § 98/3 ZÚS dovozujete analogický závěr i v případě prostého uplynutí volebního období. Kdyby to tam zákonodárce mínil, neměl by přece vůbec důvod o abdikaci se zmiňovat.

Procesně se rovněž mýlíte, protože nemožnost vést řízení ("presidenta lze stíhat" a contr.) nemůže být důvodem pro zproštění, ale jedině pro zastavení. To jsou základy procesního práva, ovšem chápu, že jako právní theoretik jste je nepochytil...

0 # David Schmidt 2013-03-06 18:36

V tom případě je to jednoduché. Zákon nezná důvod pro zastavení řízení "zánik funkce během řízení". Tečka. Odvolávat se na 65 odst. 2, že lze stíhat jen prezidenta, je Vám houby platné, protože § 98/3 ZÚS takovýto úzký výklad vylučuje. V této věci za mě causa finita.

Procesně samozřejmě nemáte pravdu. Zánik trestnosti je obecně důvodem pro zproštění obžaloby, 226 písm. e) tr. ř., jen výslovně i pro zastavení kupř. u promlčení.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 19:03

Ach jo… Cf. § 172 odst. 1 písm. f) TrŘ. Podotýkám, že jste vedle víc, než tušíte, protože zde nejde o zánik trestnosti skutku, ale zánik pravomoci stíhat, a tedy § 11 TrŘ p. a.

0 # David Schmidt 2013-03-06 19:29

Ani jedno písm. §11 nesedí a už vůbec nelze po podání žaloby hledat analogii se státním zástupcem a přípravným řízením. Jinak já s tím výkladem samozřejmě nesouhlasím, viz výše, v každém případě zastavení řízení by bylo chybným řešením, zproštění pro zánik trestnosti z důvodu zániku pravomoci již méně.

0 # Anonymní 2013-03-05 12:16

Troufnu si nesouhlasit se závěrem, že je třeba přijmout výklad, který by prezidentovi v závěru jeho mandátu umožňoval "velezrádné rejdy". Takový výklad považuji dokonce za zjevně pro právní stát nebezpečný, zvážíme-li úroveň "nespoutanosti" současného prezidenta. Vrchnost nesmí mít navrch nad právem ani v poslední dny jejího mandátu.

Richard

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 12:29

Ano, ale problém je přece už v samotném principu trestně neodpovědného presidenta, ne v tom, kdy smí nebo nesmí být stíhán za kvasidelikt velezrady. O tom píšu ve svém minulém postu k velezradě.

0 # Anonymní 2013-03-05 12:36

Zákony včetně Ústavy vždy byly a budou nedokonalé v tom smyslu, že neupraví veškeré možné eventuality, natožpak zcela nepředstavitelné kroky, jaké předvedl prezident Klaus. Je vždy jen otázkou, zda jde o pouhou nedokonalost, či o úmysl zákonodárců. Nejsem si úplně jist do jaké kategorie nedokonalosti zařadit zakotvení neodpovědného presidenta. A v takovém prostředí je jedinou nadějí právě interpretace nedokonalých zákonů ze strany soudců, která by neměla umožňovat útěk před principy demokratického právního státu, a v tomto ohledu jsem rád za Vaše "ANO" na začátku Vaší odpovědi.

0 # Anonymní 2013-03-05 15:35

Je smutné, když se právu rozumí více muzikolog Hollan, než poradce prezidenta, ono to něco vypovídá hlavně o tom prezidentovi, kým (čím) se to obklopuje: blog.aktualne.centrum.cz/.../...

0 # Anonymní 2013-03-05 15:54

Jaký prezident, takový právník. No, tady asi není co dodat.

JM

0 # Leon Kreutzfeld 2013-03-05 18:53

Ja si myslim, ze za timto cinem zastupitelskeho sboru neni treba hledat hloupost nebo nejake hluboke pravni uvahy, nybrz hlavne PR a politiku.

Politicke dedictvi odchazejiciho presidenta je vice nez pochybne, lid si zada, aby architekti soucasneho marasmu byli povolani k zodpovednosti a tak toto lacine gesto levicaku a pravdolaskaru ve stylu "my bysme mu ukazali, kdybysme mohli" se u elektoratu setka imho s vetsinove positivni odezvou.

Vetsi problem by z hlediska stability politickeho systemu asi byl, kdyby mu kapri z Ustavniho soudu skutecne nejak vypustili rybnik, ale to se myslim nestane. Z hlediska vyssiho principu ceskeho rybnika jsou stale vsichni kapri ve stejne louzi.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 19:27

To je právě ten druh právního myšlení (resp. nemyšlení), vp. Kreutzfeld, kterým je charakterisován neprávní stát: právo je v něm instrumentalisováno do té míry, že není podstatné, co stanoví zákon, ale že bude možné Klause za jeho nepopulární amnestii jakkoli "potrestat".

Na základě stejné logiky byl z presidentské volby vyřazen Okamura: je jedno, že zákon byl na jeho straně, prostě rozkaz zněl jasně, nesmí projít, a všichni se radují, jak s ním u NSS i ÚS "vydrbali".

0 # Leon Kreutzfeld 2013-03-05 20:12

Vp. Pecina, pravni argumentaci, proc je zakon na Klausove strane, nerozumim natolik, abych to dokazal posoudit.

Pokud tomu tak je, a ten zakon neni "gumovy" jako o clanek vyse, tak bude jiste pro pravni stat a obcany lepsi, kdyz Ustavni soud tu obzalobu odmitne.

Pak by me ovsem zajimalo, nakolik je pravni stat mozny s gumovymi zakony a gumovymi soudy. Asi neni, gumova revoluce bude zrat sve deti a je spravne proti tomu protestovat.

Na druhou stranu ale obzalobou protestuji i zastupitele toho statu proti jednomu z jeho architektu. To je ten politicky rozmer.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 21:01

Vp. Kreutzfeld, v tom je právě ten klíčový a zásadní rozdíl mezi tradiční a kocourkovskou demokracií: v té tradiční, pokud už k něčemu podobnému jako Klausova "amina" dojde, se situace řeší striktně v souladu s právem, kdežto v té kocourkovské se chovají obě strany tak, že místo aby důvěru ve stát a v právo posilovaly, dál ji naleptávají a posílají "neprivilegovaným" zprávu, že právo vždy musí ustoupit politice, tj. že zákony jsou jen k udržování jejich poslušnosti, pro "elity" neplatí.

Vezměte Clintona a jeho poměr se stážistkou Monicou. Impeachován nakonec nebyl, protože veřejnost neakcepovala účelový výklad mravnosti, proponovaný těmi, kteří nebyli o nic lepší než Clinton. Ale umíte si představit, že by v případě absence příslušného "impeachovacího" ústavního důvodu, jen aby se vyhovělo politickému zájmu, Clintonovi "přišili" něco tak nepatřičného, jako je Klausova velezrada?

0 # Leon Kreutzfeld 2013-03-05 22:06

Vp. Pecina, to si dovedu predstavit, dokonce si myslim, ze je to neco podobneho. S tim Clintonem a Klausem.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 22:23

Pokud se pamatuji, vp. Kreutzfeld, tak impeachment charges byly za perjury a obstruction of justice, a ke zproštění došlo s tím, že se sice Clinton obojího dopustil, ale v jeho situaci to byla akceptovatelné chování (resp. že morálka republikánů, kteří ho odsuzovali, je pokrytecká).

Celá procedura byla nicméně přísně v souladu se zákonem, Clinton nebyl obviněn např. z toho, že tím, co s Lewinski dělali, ohrozil národní bezpečnost USA. Impeachment Klause v souladu s právem není, od samotného počátku, protože ústavní obžaloba je prima facie účelová.

0 # Leon Kreutzfeld 2013-03-05 22:38

Impeachement Clinton ja povazuji za ucelovy.

Muzete potvrdit vp. Pecina ze se bavim prave s Vami?

0 # Tomáš Pecina 2013-03-05 23:09

Impeachement Clinton ja povazuji za ucelovy.

Já rovněž, ale řízení proběhlo přesně podle zákonné procedury, obžaloba nebyla frivolní a celé to padlo víceméně jen z důvodu posunů v chápání morálky. Ještě o 15 let dřív by Clintona impeachovali.

Nikdo jiný nemůže své příspěvky podepisovat mým jménem s odkazem na profil (je to vázáno na Google účet), takže diskutujete se mnou, potvrzuji.

0 # Leon Kreutzfeld 2013-03-05 23:36

Vp. Pecina, zpusob jakym diskutujete s oponenty jsem asi pochopil a za nwj dekuji.

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 00:05

Myslím, že spor mezi námi není, je to klidná diskuse na thema, zda je nebo není analogie mezi Klausovým a Clintonových impeachmentem (oba byly účelové, ale já vidím rozdílů řadu a zásadních).

0 # Anonymní 2013-03-06 09:22

Pane Pecino, Clinton byl impeachován. Stejně tak byl impeachován Klaus. Rozdíl mezi USA a ČR je ten, že proces u nás vede ÚS a v USA Senát. Leclerc

0 # Tomáš Pecina 2013-03-06 09:43

Máte pravdu, impeachment je už samotná obžaloba.

0 # Leon Kreutzfeld 2013-03-06 09:32

Ano, zadny spor mezi nami neni vp. Pecina. Ja vidim hlavni rozdil v tom, ze Klaus je jednim z architektu toho systemu, zatimco Clinton nebyl. Proto pocituji jistou nevolnickou skodolibost, ze Klause ten system pozira.

0 # Anonymní 2013-03-13 20:58

Jako naprostého právního laika mě při četbě úvah o "nepopulární Klausově amnestii", za kterou je vyžadován údajně zákonu odporující trest pro ex prezidenta...vždy napadne, že základní "právní poučky" praví, že právu jsou nadřazeny dobré mravy a zneužití výkonu práva je nepřípustné.

Potom mi všechny ty učené a na české zákony se odvolávající úvahy a názory připadají poněkud neadekvátní: Klausovo jednání již dávno bylo v rozporu s dobrými mravy a jeho na poslední chvíli vyhlášená amnestie je nezpochybnitelně velmi nemravný čin zejména v části zastavení stíhání nejtěžších zločinů, jaké demokratický stát zná, je to i učebnicová ukázka zneužití výkonu práva... A to ani nepíši o hned několika zázračných návratech zločinců na útěku, jenom pár dnů před vyhlášením té amnestie...

Při vší velké úctě k panu Pecinovi i dalším zdejším diskutérům, člověku, který se někdy "potkal" s českou justicí, připadá poněkud úsměvné analyzovat české zákony: ty zákony jsou nezřídka paskvil a justice svoloč. I kdyby ty zákony nebyly vůbec, Pan Soudce by dokázal soudit spravedlivě. I dokonalé zákony by mnozí dnešní soudci znásilnili do rozsudků - paskvilů...

Proto jsem přesvědčen, že nejenom že není nutno respektovat špatný zákon, ale je naopak žádoucí, špatnému zákonu a vadné justici se postavit na odpor. Není to žádná výzva k revoluci, naopak, je to volání po dobrých mravech a občanské odpovědnosti...

Když už píši, dovolím si jednu otázku na pana Pecinu:

Ve Vašem textu z 5. března 2013 19:27 v závěru píšete, "všichni se radují...". Koho tím myslíte: momentálně mocné, justici nebo skutečně všechny občany?

Děkuji za odpověď,

toska

0 # Tomáš Pecina 2013-03-13 23:38

To je velmi zjednodušená představa. Psané právo je velká civilisační vymoženost, protože morální normy máme každý poněkud jiné a mohli bychom být nepříjemně překvapeni, co pokládá za nemorální náš soudce.

Koho tím myslíte: momentálně mocné, justici nebo skutečně všechny občany?

Myslím, že to ponechám bez vysvětlení, zdá se mi to jasné.

0 # FORTUNA 2013-03-14 07:46

ad Anonymní, 13.3.2013, 20:58, toska

Ano, přesně můj pohled na věc. Tomáš Pecina, 13.3.2013, 23:38 pak, asi nevědomky, stáčí příspěvek tosky na slepou kolej, když ve své odpovědi zdůrazňuje PSANÉ PRÁVO. Nejde přece o to, zda je psané, či nikoliv, ale zda je spravedlivé a správné. Ani toska v tom smyslu nepíše. Nechápu, jak samu skutečnost, že PRÁVO je psané, lze považovat za velkou civilizační vymoženost. U nás to vypadá spíše opačně.

VŠICHNI SE RADUJÍ: zde jsem pochopil, že pan Pecina má na mysli MOMENTÁLNĚ MOCNÉ.

Mirek Vorlický

0 # Tomáš Pecina 2013-03-14 10:04

Ale nestáčím… Právě psané právo vytváří základ pro právní jistotu; nejkrvavější jsou takové režimy, kde moc vynucuje morální, nikoli právní normy (typicky obě totality 20. století).

0 # FORTUNA 2013-03-14 11:18

Dobrý den, slibuji, že nebudu rozvíjet debatu. Klaus, Nečas a jeho podpis u amnestie. Jednou kocour razil ústavní názor, že končící ministr musí být OKAMŽITĚ nahrazen ministrem novým. Teď, když Nečas podepisuje za vládu co chce a ve stejnou dobu je i ministrem obrany (možná i proto!), mám na kocoura skromný dotaz:
"Kolik ministrů smí Nečas nahrazovat, ze zákona, z Ústavy, atd., a mohl by, kdyby chtěl, nahradit všechny ministry?"
Mirek Vorlický

0 # Anonymní 2013-03-17 12:24

Asi jsem se vyjádřil nedostatečně přesně, ale já nezpochybňoval psané právo, ale upozorňuji na nadřazenost Dobrých mravů nad právo, jedno, zda-li psané nebo zvykové, či jak je pojmenovat.

A pojem, tedy i institut Dobré mravy je součástí i psaného práva, ba i toho českého (například § 96, odstavec 2, zákona o rodině; práva dědického...). A stejně na dobré mravy česká justice ani v tomto psaném případě (masově v § 96, například) zhusta nehledí. A dále je rovněž psáno, že soud při každém rozhodování má dbát, aby jeho koání, rozhodnutí bylo s dobrými mravy v souladu...

A nejedná se o nějaké nóvum, ale cca 2000 let starý a justicemi uznávaný axiom...Jenom jaksi dnešní českou justicí masově přehlížený, výjimkám budiž čest a chvála, například viz nález NS 7 Tdo 108/2009 ze dne 11.2.2009, když už jsem u toho § 96...(na který ale základní soudy stejně nehledí, protože máme psané, nikoli precedenční právo...)

Obsah pojmu Dobré mravy sice vnímá asi každý, zejména v těch nejmenších detailech, poněkud odlišně, ale hlavní proud je po věky stabilní... A od toho je tu pak nejvyšší právní autorita, aby stanovovala, co je a co není v souladu s dobrými mravy, pokud by nastala nejasnost v těch okrajových detailech...

toska

0 # Anonymní 2013-03-29 14:50

Vážený pane tosko. Přesně rozumím tomu o čem mluvíte a ve značné části toho, co jste napsal, s vámi plně souhlasím. Bohužel(!) částečnou pravdu má i pan Pecina, když tvrdí, že morálka je věc nestálá, často nepsaná a každý jednotlivec (i soudce) má tu svoji vlastní morálku (či její úplnou absenci). A proto by se mohlo také stát, že i rozhodování podle morálky a nikoli podle nedokonalého práva bude zneužito tak, že odkazem na morálku se ve skutečnosti bude odůvodňovat zjevně nemorální rozhodnutí, které by nakonec mohlo být horší, než rozhodnutí striktně podle práva. Každé rozhodnutí bude tak kvalitní (i po morální stránce) jak kvalitní je morálka toho, kdo rozhoduje. Soustředit se je tedy třeba nikoli na samotné principy rozhodování, tedy zda pozitivisticky lpět na psaném právu (které ovšem výslovně umožňuje zohlednit i morální rozměr každé situace), nebo spoléhat na morální kvality soudců a umožnit jejich větší prosazení. Důležité jsou morální kvality každého soudce, které se odráží v každém jeho rozsudku. Zde je podle mne zakopaný pes, v individuálních osobách soudců. Tady je něco hodně špatně. Historicky i principiálně v ohledu, jakým způsobem a za jakých podmínek se může člověk stát (nebo se již stal) soudcem.

Richard

Aktualisovat komentáře
RSS kanál komentářů k tomuto článku

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)