Ústavní soud zveřejnil nález sp. zn. III. ÚS 1250/12, jímž ve výroku o trestu zrušil rozsudek nad nejdeckou fridexovou travičkou. O ní jsme tu psali dvakrát, poprvé jsme se podivovali nad uložením výjimečného trestu za pouhý pokus trestného činu, podruhé jsme konstatovali, že i podle relativně přísných sazeb stanovených v TrZ/1852 by byl pachatelce uložen trest mírnější než 25 let vězení, který obviněná dostala u Krajského soudu v Plzni.

Odůvodnění soudce zpravodaje Jana Musila je přesvědčivé a kvalitní. Mám k němu toliko dvé doplňujících poznámek:

1. Mám stále větší pochybnosti o tom, zda je ustanovení § 21 odst. 2 TrZ, podle kterého se pro pokus trestného činu použije stejná sazba jako pro trestný čin dokonaný, ústavní konformní. Další ustanovení TrZ jistě umožňují, případně i nařizují, trestat pokus mírněji, avšak pokus je jednáním od dokonaného trestného činu odlišným, z hlediska následků, o něž by v trestním právu mělo jít primárně, podstatně méně závažným, a jako takové by mělo být, podle mého soudu, při jeho posuzování užito i odlišného referenčního rámce. Je to podobné, jako kdybychom zrušili skutkové podstaty lehkého a těžkého ublížení na zdraví a vraždy a stanovili za všechny tyto skutky jedinou, širokou sazbu, z níž by si soudy mohly vybrat. To by byl prostor pro svévoli a omezení právní jistoty, stejně jako to, že neexistuje obligatorně nižší trestní sazba v případě pokusu.
2. K přísnému trestu v daném případě přispělo nejen obecné přesvědčení o vhodnosti a účelnosti ukládání dlouholetých trestů vězení, zmiňované Ústavním soudem obiter dictum, ale v nemenší míře i mediální pozornost věnovaná trestnímu řízení po celou jeho dobu. Tato pozornost může být pro justici signálem o negativní společenské percepci a reprobaci daného trestného činu, avšak zvláště v případě, že pozornost přichází ze strany medií bulvárních a bulváru se blížících (Mladá fronta DNES), jde o signál s velmi omezenou vypovídací hodnotou. Není to problém pouze nesebevědomé postkomunistické justice, jak víme z historie (o níž často a zajímavě psává v příloze Lidových novin Václav Drchal), mediálně ovlivněné rozsudky nebyly výjimkou ani před obdobím poúnorového úpadku českého soudnictví.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)