Přijde den, kdy se dozvíme, zda rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje týkající se střetu zájmů Andreje Babiše dodalo právní oddělení Agrofertu celé, anebo zda bylo pod ním podepsanému úředníku Petru Fraňkovi dovoleno koncept dotvořit do náležité formy ve vlastní režii a svými slovy. Tento den arci nenastane brzy, protože moc Agrofertu nad touto zemí, nebo, jak často říkáme, jeho metastasy do mocenských struktur státu, jsou dosud příliš silné a ještě nějakou dobu bude platit zákon mlčení.

Není třeba číst rozhodnutí, jímž byl odsuzující černošický verdikt týkající se porušení zákona o střetu zájmů zakazujícího politikům vlastnit media zrušen, celé, postačí soustředit se na právní názor, jímž byl tento úřad zavázán a který musí nutně vést k rozhodnutí o Babišově nevině. Je obsažen na str. 10–11 a říká, že hovoří-li zákon o střetu zájmů o ovládané osobě, je nutno vyjít z definice obsažené v zákoně o obchodních korporacích – nu a protože svěřenský fond obchodní korporací není, nemůže být ani ovládanou osobou a jeho prostřednictvím tak nemůže být ovládána ani žádná osoba jiná, notabilně ne Agrofert. Pokud prvostupňový úřad použil definici ovládající a ovládané osoby ze zákona o legalisaci výnosů z trestné činnosti, pochybil, protože tato definice je výslovně omezena formulací pro účely tohoto zákona.

Toutéž otázkou se zabývá i auditní zpráva na str. 19, uvádějíc:

…In this context, the term controlled person in Article 4(c) of the Act should rather be understood more generally as an entity or a mechanism through which the control is exercised, not confined to the category of commercial corporations within the meaning of Commercial Corporations Act. Such an approach is also supported by the explanatory memorandum of the Act. Otherwise, it would be possible to by-pass the application of that provision simply by establishing a trust, while maintaining actual control over the concerned shares.

Jsou zde tedy dva přístupy, jeden teleologický, který nedává prostor pro obcházení zákona formou vytvoření svěřenského fondu, a druhý literalistický, podle něhož je to přípustné, a to dokonce bez ohledu na to, jaké pravomoci má obmyšlený vůči orgánům fondu.

Není pochyb o tom, že pro Andreje Babiše a zaměstnance jeho koncernu na posicích státních úředníků je nesmírně důležité presentovat onen opačný výklad když ne jako jediný možný, tak aspoň jako udržitelnou, hájitelnou alternativu, které se sice v Bruselu vysmějí, ale v kontextu maňáskového divadla, které Babišovi image makeři vytvářejí, bude vypadat věrohodně, přestože co do věrohodnosti skutečné je na tom podobně jako Rathův příběh o záhadném původu oběživa v jeho krabici od vína.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)