Před pár dny se mi zdál sen – sen právní, pracovní, tedy takový, jemuž se člověk občas neubrání. Zdálo se mi, že jsem přišel o řidičské oprávnění, z důvodu, že jsem v jakési zákonné lhůtě neohlásil příslušnému úřadu změnu adresy. Hrůzou (a rozčilením) jsem se vzbudil. Taková sankce je doposud mimo možnosti platného práva, leč co není, může vbrzku být: vzpomeňme na pětitisícové pokuty, které ukládají finanční úřady daňovým poplatníkům za to, že nepodali přiznání k dani z příjmu datovou schránkou, ač ji mají zřízenu: společenská škodlivost zanedbatelná, sankce pohříchu nikoli.
Připadá mi, a to dlouhodobě, jako by občanstvo přímo volalo po utužování represe, jako by lidé sami chtěli být trestanější a reprimovanější; pohleďme kupř. na problematiku tzv. silničních pirátů: takovým pirátem
je kdokoli, kdo překročí povolenou rychlost o více než 40 km.h–1, přičemž, dle mediální reflexe, by takový jedinec měl být, ne-li na místě dopadení pro výstrahu druhým ukamenován, pak minimálně doživotně degradován na chodce. A v případě, že se někdo za volantem zachová skutečně nebezpečně, je uvržen do vazby a dostane u soudu výjimečný trest, stejný, jako za dokonanou vícenásobnou vraždu. Media plesají, jejich příjemci si spokojeně pobrukují: dobře jim tak, autozločincům!
Na druhé straně je přitom známo, že efektivita přestupkového řízení je takového stupně, že se dodnes ekonomicky vyplatí poskytovat tzv. pojištění proti pokutám: obstrukce a aplikace několika jednoduchých triků, typu řízení osobou blízkou, vzdálenou nebo mrtvou, vede spolehlivě k preklusi.
Výsledkem popsaného stavu, který je arci charakteristický pro mnoho dalších oblastí života, je cosi, co by se dalo nazvat státním fatalismem: zásahy státu a jeho orgánů, notabilně exekutorů, do života lidí jsou chápány zhruba stejně jako novozákonní Abaddonova armáda kobylek, která dopadá na své oběti svévolně a nahodile, bez zjevného důvodu a bez seznatelné viny na straně postižených.
To máme za velmi nebezpečné, protože stát, jak je moderní demokracií chápan, musí být primárně ochráncem občana, tím, kdo garantuje a vynucuje právo, nikoli mstitelem na neoblíbených: bezohledných řidičích, zbohatlících
, domněle nepoctivých hostinských (přece všetci kradnú!), podnikatelích a živnostnících. Stát musí být tím, kdo zajišťuje ochranu, protože jinak se o ni lidé obrátí jinam: na lokální úrovni k územně příslušnému mafiánovi, celostátně k populistovi, který slibuje celý ten Augiášův chlév, arciže i s demokracií, která se – podobně jako např. v Rusku – přežila a neosvědčila, vymést a nahradit něčím dokonalejším.
Právě proto je percepce státu jako svého druhu přírodní pohromy nesmírně nebezpečná, a tak jako jsme již nejméně před deseti lety varovali, že korupční prostředí přivede k moci populisty (nebyli jsme ovšem takovými pesimisty, abychom si mysleli, že prvním z nich bude bývalý karierní komunista a agent StB!), nyní máme pocit, že tato dysfunkce a pokračující erose státu v jeho vitálních funkcích může dát vzniknout strukturám, které stát nahradí: tedy mafii. Ta plní své sliby a jak víme, trestá rychle a efektivně.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Sen
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 10041
Komentáře
Represe tohoto typu, o kterých Tomáš Pecina píše v článku jsou západněji od Čech daleko tužší. Mohli bychom mluvit o výjimečném stavu ve Francii. O zákazu nošení šroubováků či nožů delších než rybička v řadě západních zemí (např. v Německu). Mohli bychom mluvit o "vládě jedné strany" ve Švédsku, které se nemlich podobá 50. létům v Československu. Atd.
Mohli bychom také mluvit, kdo je zvyklý žít na úkor druhých. Např. bychom mohli zmapovat posledních pár století, a vyznačit např. na mapě světa, který stát/národ koho okupoval. To bychom se nasmáli. Taková mapa Afriky s vyznačením států, které to které místo kolonizovali by byla velice úsměvná a poučná.
Češi na rozdíl od jiných národů nijak neprováděli genocidy národů, ani nevylávali světové války.
Vy máte, pane Krystlíku s prominutím už nějakou vadu kognitivních schopností a poznávání reality - jinak si vaše komentáře neumím vysvětlit. Pochopil bych, kdybyste mluvil konkrétně s nějakými podklady - nedávno vás kdesi označovali za historika, který snad má nějaké historické znalosti a věci historicky podložené.
Škoda, že já vás takto nikdy nepoznal, a nemohu toto o vás potvrdit - zřejmě je to jen pomluva vaší osoby. Kdykoli jsem vás četl, tak to byla jen nenávist bez jakýchkoli faktických argumentů. Dokonce jste se v minulosti snížil k nadávce na mě, protože jsem Čech a ne Němec.
Nějak to tu Yossovatí.
Miloslav Ponkrác
Ehm, ve Švédku se popravuje za politické činy? Ne? Tak si strčte srovnání za čepici!
Že Vy netušíte, že historicky doložených ozbrojených tažení bylo vedeno z Království českého více ven než dovnitř! Genocidu mají Češi v moderní době již jednu za sebou: genocidu na československých Němcích po WW II.
Kdybyste si dal práci, zjistil byste z odborné literatury, že bylo všechno tak, jak líčím. Ovšem, s licencí drobných mých nepřesností výkladu způsobených nedokonalou pamětí.
A protože si nemůžu všechno pamatovat, tak něco mohlo být jinak.
Chjo...
Nepřesnost mého výkladu nepostihuje pravdivost předkládaných fakt - omezuje se na nepřesné vročení události v minulých stoletích o rok dva, občas zaměním přídavné jméno český za československý a podobně.
Typickou vlastností cs-režimu 50. let byl teror, zavírání a popravy. Dělá to Švédsko? Ne? Tak kde je podobnost?
Že cz-obyvatelstvo svým myšlením zcela vybočuje ze západoevropského, je známo. Je vystrašené ruskou propagandou, bojí se muslimského teroru, aniž proběhl v ČR nějaký atentát.
Stát jakožto monopol na násilí je barbarský přežitek, který bude v rámci vývoje humanismu odmítnut. Avšek nenahradí jej mafie, jak se obává pan Pecina, jeho funkce budou nahrazeny kooperací svobodných lidí na volném trhu.
Nepřítel státu
Žádná kooperace svobodných lidí nebude nikde existovat, pokud nebudou mocné státy. Vytvoří se buď diktatura korporací, nebo oligarchů - nic jiného.
Kde není žádná moc ani mocenská jednotka se vždy někdo najde, kdo tu moc vezme a uplatní. Svobodný trh nebo svobodná anarchie je maximálně pohádka pro malé děti, která v reále může existovat jen, pokud ji zastřeší nějaká jiná moc - sama o sobě je nesmysl.
Lidí a spolků, kteří si rádi moc zvednou, pokud o ni nikdo nebude stát (= pokud budou naivisté chtít zavést neoliberalismus) a začnou ji uplatňovat je nadbytek - poptávka po moci přesahuje asi miliónkrát nabídku. A začne zákon džungle a právo silnějšího, nikoli svobodný trh.
Miloslav Ponkrác
Nepřítel státu
antickym irskom myslite gaelske irsko? nastudujte si trochu historiu, hodi sa vam to, k bezstatnej bezstatnej idilke to malo daleko: gaelske irsko.
jako by občanstvo přímo volalo po utužování represe, jako by lidé sami chtěli být trestanější a reprimovanější
... dobre rano stara mama...
Anonymní 5. července 2017 19:39
Stát je nefunkční utopií
a co by ste si ako namiesto statu predstavoval? zatial pragmaticky a realne nemame nic lepsie ako funkcny stat (prikladov funkcnych statov je celkom dost) zato existuje velke mnozstvo geopolitickych oblasti kde stat neexistuje a vyzera to tam ako, no, "celkom v prdeli"... iste, bude tu kopec utopistov prezentujucich svoje nazory o tom ako je stat prezity ale realnu a funkcnu alternativu neponuknu pretoze nevedia ani co vsetko a hlavne ako by ta alternativa mala robit.
Miloslav Ponkrác
Miloslav Ponkrác
Miloslav Ponkrác
Jistě, silniční zákon má pár nedostatků, např. v rozporu s ustanovením čl.17 odst.2 věty druhé Úmluvy o silničním provozu Vídeň 1968 není národním zákonodárstvím zakotven spůsob, jakým mají řidiči vozidel, která nejsou vybavena brzdovými svítilnami, schválenými podle předpisu č. 7, nebo jsou-li tyto, při nouzovém dojetí, nefunkční, , signalizovat snížení rychlosti jízdy nebo zastavení vozidla.
Národní zákonodárství nebere dostatečný (dalo by se říci, že žádný) zřetel na povinnost zakotvenou v ustanovení čl.7 odst.3 Úmluvy Vídeň 1968, tj. na povinnost chovat se zvláště opatrně vůči zranitelným účastníkům silničního provozu, zejména chodcům a cyklistům. Problémem je vysoká nejvyšší povolená rychlost v obytné a pěší zóně (20 kmph) i v případech, že je tam značný pohyb chodců, nedostatečná úprava přednosti na přechodech pro chodce a - zejména - na přejezdech pro cyklisty.
V rozporu s ustanovením čl.10 odst.3 Úmluvy Vídeň 1968 vyžaduje silniční zákon, aby řidiči jízdních kol jeli (ad absurdum za všech okolností) při pravém okraji vozovky, tedy v rozporu se zásadou secundum et intra legem, protože mezinárodní právo dopravní nedává smluvní straně právo moderace spůsobů jízdy vozidel ve smyslu ustanovení čl.10 Úmluvy Vídeň 1968 národním zákonodárstvím.
Tím to snad ale končí. Zbytek je o lidech, a zejména, o disfunkční výchově řidičů.
Pokud se budeme bavit o zadních svítilnách se světlem do mlhy, české právo nedefinuje "light-up period", "light-up time", neboli dobu, po případě přesně okolnosti, za kterých je povinen řidič vozidla užít světel pro jízdu za snížené viditelnosti.
Definuje ji v podstatě jako dobu, kdy nelze bezpečně rozeznávat ostatní účastníky silničního provozu, přičemž je uveden demonstrativní výčet situací, za kterých tato skutečnost může nastat. Není zakotvena vzdálenost, na kterou klesne-li rozhled, jsou řidiči povinni užít světel pro jízdu za snížené viditelnosti s tím, že za mlhy, sněžení nebo hustého deště jsou řidiči povinni, je-li jimi vozidlo vybaveno, užít také zadní svítilny do mlhy.
Užívání zařízení pro osvětlování a světelnou signalisaci vozidla se tak řídí, řidič od řidiče, tím, co ho naučili v autoškole, co mu poradili v hospodě, nebo co si paličatě vymyslel. Zatímco v Praze je často vidět vozidlo autoškoly, které při nepatrném dešti jede se zadní svítilnou do mlhy, u nás nikoli.
Zejména u řidičů z povolání jsou fatální nedostatky v obsahu školení profesní způsobilosti řidičů akreditovaným školícím střediskem.
Např. pro profesní způsobilost pro skupinu C musí nový řidič absolvovat vstupní školení v rozsahu 140 hodin, z toho 10 hodin jízd, je-li starší 21 let, a v rozsahu 280 hodin, z toho 20 hodin jízd, je-li starší 18 let.
Ministeriálním nařízením je dán pouze okruh znalostí, o kterých má být školen, učební osnova, plán, nikoli! Při dvojnásobném školení to probíhá zpravidla tak, že frekventant jde 2x na to samé. Časté je spojení školení s frekventanty pravidelného opakovacího školení - tam se ale sejde řidič fekálního vozu Praga V3S, řidič ADR kamionu v mezinárodní dopravě, řidič autobusu MHD a řidič dodávky od pošty.
Řidiče Pragy V3S a autobusu MHD nebudou zajímat tachografy, žádný mezinárodní prvek, který nebude zajímat ani řidiče dodávky. Řidiče ADR kamionu zase nebude zajímat bezpečné zajíždění a vyjíždění ze zastávky MHD. Končí to většinou tak, že se pustí film "bourá jen blb", a po dvou hodinách je nezanedbatelná většina stejně tak ožralá, že je raději pustí domů.
Ono totiž je sice zakotveno, že akreditované školící středisko má povinnost nahlásit úřadu obce s rozšířenou působností nejméně 24 hodin předem, kdo se bude školit, a že tento úřad je oprávněn frekventanty zkontrolovat, ale za cca 8 let, co tato povinnost platí, žádná kontrola nebyla. Ani jedna, teda alespoň u nás. Takže tak.
U nepřesně definovaných podmínek použití zadních světel do mlhy jde o oslňování vzadu jedoucích. Já na to nejsem citlivý, naprostá většina řidičů však ano. Jinak by neexistovala zpětná zrcátka omezující reflexi pro případ vzadu za tmy jedoucího a svítícího vozu.
Když tedy vyjmenováváte počet hodin za volantem autoškoly. Za zásadní chybu považuji, že v tom nejsou hodiny jízdy po dálnici. V D pro skupinu B musí každý absolvovat čtyři hodiny na dálnici, z tho hodinu při rychlosti vyšší než 130 km/h. Součástí cz-zkušebních testů jsou i zbytné nesmysly, které nikdo nikdy potřebovat nebude, součástí německých jsou dotazy třeba po průměrné brzdné dráze v metrech osobního vozu z určité dané rychlosti s průměrnou reakční dobou na suchu, mokru, na sněhu. To v ČR nevědí ani policajti ani učitelé autoškol. Zkoušky v D jsou přísné: z cca 7 řidičů propadne u zkoušky 5.
U našich frekventantů nastane občas i ta skutečnost, že si celou autoškolu odjezdí v obci!
Pokud někdo dělá autoškolu ve větším městě a - řekněme - je slabý, často ho instruktor nevezme ani z města ven, protože jet rychlostí mezi 30-40 kmph v městě je menší problém, než mimo město.
Prakticky by v tom byl problém, protože máme spoustu okresů, kde žádná dálnice není.
Zatímco okolní vyspělé státy Evropy budovaly dálniční síť zejména po druhé světové válce, u nás se výstavba dálnic zastavila prostě tím, že se dostavba první dálnice nezahrnula do pětiletého plánu. Potom už nebyla dálniční síť v souladu s plánem hospodářského rozvoje KSČ, který upřednostňoval těžký průmysl a investoval peníze zejména do železniční dopravy. Silniční dopravu vnímal pouze jako doplňkovou, osobní automobily pak zcela na chvostu.
Znám spoustu řidičů, co v životě neřídili po dálnici, ani po rychlostní komunikaci. Oni by po ni i občas (možná) projeli, ale kupujte si dálniční známku kvůli tomu. Dálnice a rychlostní komunikace rozhodně nepatří mezi něco, co bych vnímal jako normální standard - tím je silnice z prvé polovice 19. století, alias silnice III. třídy.
Že je to v ČR tak tristní, jsem netušil. Němci donedávna (minus asi deset dvanáct let) vydávali amatérské řidičské průkazy (německá skupina III) automaticky i s oprávněním k řízení vozidel do 7,5 tuny s přívěsem do 3,5 t. Pak na tlak EU byly zavedeny běžné třídy známé i v ČR, v tomto případě B, C 1, C 1E. Německo však odolalo tlaku EU a nezavedlo zdravotní prohlídky pro řidiče-seniory. Ministerstvo dopravy si nechalo vytáhnout od všech pojišťoven v D nehodovost seniorů i s výšší úhrad za nehody, z čehož vyplynulo, že škody jimi zůsobené jsou mnohem menší než u řidičů v produktivním věku. D-stát je rád, že důchodci jsou tímto mobilnější a nevyžadují od organizací tolik výpomocných služeb. Srovnejte s represivním cz-státem! Další věc. V D nikoho nenapadne postihovat případ ze snu pana Peciny s nenahlášenou změnou bydliště v registru řidičských průkazů - najdou si dotyčného v registru obyvatelstva, kde panuje přihlašovací povinnost do 10 dnů. Musí se však měnit bydliště v technickém průkazu. V únoru 2032 skončí i další d-specialita: platnost předválečných řidičských průkazů nebo řidičských oprávnění z Wehrmachtu a jakýchkoli dalších vlivem zavedení omezené platnosti průkazů na 15 let.
Problém je v tom, že za minulého régime byly autoškoly státní, osnovy i obsah výuky přesně dané ministeriálním nařízením a zkoušky prováděl příslušník dopravního inspektorátu veřejné bezpečnosti.
Podle slov věrohodných pamětníků byly zkoušky hodně přísné, příslušník neodpustil nic, zejména při jízdě.
Další nezanedbatelnou okolností bylo, že nejlevnější auto stálo poměrově šest set tisíc a čekalo se na něj docela dlouho (Trabant).
Dneska je situace taková, že autoškoly, i akreditovaná školící střediska, jsou rýže soukromý business a je mezi nimi vražedná konkurence. Cenou moc bojovat nejde, ta už je tak nízko. Takže kdo by dělal "vlny" a po frekventantech toho chtěl moc, roznese se to a nepřežije.
Výsledek výcviku řidiče je tak odvislý od kvality toho konkrétního odboru dopravy městského úřadu obce s rozšířenou působností a jeho komisaře / komisařů.
Získání řidičského oprávnění pro skupinu D, nebo pro skupiny C a CE, z řidičáku sk.B, stojí cca 3-4 průměrné hrubé mzdy, podle lokality.
Takže to skoro nikdo z vlastní kapsy nedělá, řekněme, že 99.9% jsou rekvalifikace úřadu práce, 0.09% na základě úvazku placené budoucím zaměstnavatelem a 0.01% z vlastní kapsy.
Rekvalifikace se liší podle toho, jde-li o rekvalifikaci zvolenou, nebo určenou.
Zvolenou rekvalifikaci si volí uchazeč o zaměstnání sám, sám si ji hradí, a až na základě úspěšného vykonání poslední zkoušky (zde professní způsobilosti) mu jí úřad práce proplatí. Proplatí ovšem jen holý kurs, ne správní poplatky za zkoušky, jízdné atp.
U určené rekvalifikace hradí veškeré náklady spojené s rekvalifikací úřad práce tomu, kdo rekvalifikaci provádí. Uchazeči o zaměstnání náleží podpora v rekvalifikaci, i když i jinak na podporu nárok nemá, a potom náhrada všech účelně vynaložených nákladů - lékařských prohlídek, jízdného atp.
Ale obojí až po úspěšném absolvování poslední zkoušky; kdyby se stalo, že frekventant rekvalifikaci nedokončí, autoškola / akreditované školící středisko nedostane nic a má si peníze vymáhat po ucházející zaměstnání.
Takže to frekventant udělat prostě musí. A nastoupit do zaměstnání taky. Jinak by autoškola neviděla peníze.
Takže řídí různá vybraná společnost. Řídí: do doby, než udělají první průser...
Psychotesty jsou zjevně k ničemu, dá se je naučit, prostě je dvakrát neudělá a potřetí ano. I zjevný narkoman...
Znám celou řadu řidičů z ČR (ČSFR), kteří před přepsáním papírů museli v D složit zkoušku z předpisů a jízdy a hanebně propadlo navzdory tomu, že testy měli v češtině a tlumočníka v autě s dopravním inspektorem.
Za bolševika byly testy pro skupinu B přísné s mnoha nesmyslnými dotazy, zkoušející policajti z řízení na silnici byli spíše benevolentní. Papíry jsem měl za týden od podání přihlášky. Bez protekce, bez korupce. Jediné minus: nedovedl jsem poté příliš zaparkovávat, protože se to necvičilo. Testovací drahou byl výjezd ze Smíchova k strahovskému stadionu. Prý jsem jel jak taxikář.
Já jen zírám, jak v Česku jezdí profesionálové. Z odbočovacího pruhu jen doprava bez výjimky vyrazí autobus Dopravního podniku hl. města Prahy rovně. Prostě všichni nedovedou jezdit.
Nic nemám proti tomu. když všichni nedodržují předpisy. Ale musejí všichni, ne jen část z nich. Dobře se mi jezdilo po dva týdny na Sicilii. Na dálnici se nic neděje, ale v městech. Přednost jízdy neexistuje, pán Bůh dá, nebo nedá. Dovolil jsem si zastavit hned první den na stopce a v tu ránu začalo troubení a vozy mě objížděly zleva i z prava po chodníku. Od té doby jsem jezdil se všemi i na červenou podle známé zásady: "Když jedeš na červenou, musíš počítat s tím, že zprava a zleva jede víc vozů než na zelenou."
Zvyšování tarifů, placení řidičských a profesních průkazů z veřejných peněz (dotací), nic neřeší - pokud není uchazeč "řidičem od pánaboha", prakticky nemá šanci se cokoli naučit, i kdyby chtěl.
Většina zaměstnavatelů v nákladní dopravě jsou darebáci - slušných je pomálu a bez praxe, zpravidla, neberou. Čerstvý absolvent autoškoly + školícího střediska C, CE tak musí brát často práce, kde dodržování čehokoli - bezpečnostních přestávek, doby řízení, doby odpočinku - nepřichází v úvahu. Pošle-li jej někdo do zahraničí, krátí mu diety - platí mu je pouze za dobu jízdy, tj. za 9 hodin denně. Atd. atd.
Práce profesionálního řidiče, již tak namáhavá, zodpovědná a nebezpečná, tak skoro nikoho neláká - stejné, nebo podobné, peníze jde vydělat jinde, klidně i měněním kusů ve fabrice.
Láká však ty, kteří potřebují peníze "na ruku". Diety jsou nezabavitelné, exekutor na ně nemůže. Takže tak.
I když jednotlivá obvodní oddělení fasují jízdní kola a policisté cyklistické oděvy, reálně je v provozu vidět není.
Cyklostezka, cyklotrasa - hotové peklo. Před dvěma týdny jsme s kamarádem jeli, po "značené" cyklotrase, z Holešova do Kroměříže. Podle navigace 16 km, doba čisté jízdy 2 hodiny. Proč? Protože na většině křižovatek jsem poznal, že jsem správně, až jsem se po padesáti metrech otočil, a na sloupu veřejného osvětlení uviděl takovou tu malou cedulku s číslem cyklotrasy. Cyklostezky jsou klidně co 20 metrů přerušeny značkou "konec stezky pro chodce a cyklisty", aby za další tři metry byla značka "začátek stezky pro chodce a cyklisty", a to jenom proto, že je tam vjezd do firmy, do baráku - cokoli.
Policie cyklisty neřeší. Ano - občas je nárazová bezpečnostní akce na cyklisty. To potom stojí všude, dávají dýchat, a v noci řeší osvětlení. Řeší: aby to mělo něco bílého vepředu a něco červeného vzadu, oni tomu sami houby rozumí.
To, že by cyklostezky projížděly cyklohlídky, uvidíte maximálně v městě, kde tak činí místní městská policie. Cyklistům, nestane-li se nehoda, se dýchat nedává, světla se řeší minimálně.
Za jakýkoli přestupek, nebo i trestný čin, který spácháte jako řidič nemotorového vozidla, vám nemůže soud / správní orgán uložit zákaz činnosti. Podle judikátu Nejvyššího soudu, totiž, na řízení nemotorových vozidel není potřeba povolení, proto nelze odebrat řidičský průkaz, neboť chybí příčinná souvislost.
Stejně tak nedostanete body.
Pokuty jsou však stejné - za řízení na kole pod vlivem tak můžete klidně dostat 25-50 000 korun. Trošku problém je s ohrožením pod vlivem návykové látky - zatímco při řízení motorového vozidla ho máte automaticky nad 0,1%, u kola se to posuzuje individuálně. Že by někdo někdy dal dýchnout vozkovi, který jede v noci bez světel domů tak, že kůň zná cestu, a on, ožralý, jako prase, chrápe na povoze, nevím.
Ještě jeden podstatný rozdíl od cz-předpisů: větší množství alhoholu za volantem (bez způsobené nehody), ujetí z místa nehody, jízda bez řidičáku jsou v D trestné činy, které automaticky řeší soud. Pokuty se vyměřují v násobcích čistého měsíčního příjmu. V ČR jsou to jen přestupky.
Proste basa, se vsim vsudy-oranzovy mundurek/nebo pruhovany, ci white, zalezi na Statu, prohlidka, otisky, cigara do kose.
Dobra zprava je, ze v tom Jail nestravite vetsinou vice nez 2 noci-nezlikviduje Vas to, ale mate cas si uvedomit, ze tam uz mezi cernochy a mekose fakt znovu nechcete.
A dalsi dobra zprava je, ze vam sice seberou DL, ale nechate si vystavit po dobu odebrani specialni DL, ktery funguje pouze na cestu do prace a z prace.
Jste-li ridic kamionu-dal pracujete a neprijdete o job, stejne jako posledni servirka uprostred niceho, ktera jezdit do prace musi a nema jinou moznost.
Jinymi slovy-je to pohlavek, radny pohlavek, ale nezlikviduje Vas to lidsky, jako kdyz jste v CR ridic kamionu, mate hypoteku, musite platit alimenty atd.atd.
Povazuji to za super reseni.
Neocon
I. Přístup k právu řídit (motorové) vozidlo ve Spojených státech a v Evropě je diametrálně odlišný.
V USA vnímají právo na řízení jako součást práva na svobodu pohybu, čemuž je všechno přizpůsobeno: zpravidla si v 16 napíšete testy a můžete řídit pod dozorem, a až se cítíte, dostavíte se s vlastním vozem (!) před komisaře a uděláte jízdy - nikdo neřeší, jak je to auto staré, jestli má fofrklacek, nebo je to automat, nic. Není to tak dlouho, co šlo takhle získat řidičák i na tahač s návěsem, možná tomu tak ještě někde (v některých státech) je.
Cena aut, náhradních dílů, bensinu - všechno je někde úplně jinde. Ale úplně jinde je také dostupnost veřejného dopravního systému - USA má AMTRAK, který provozuje výhradně jen dálkové vlaky, u některých měst systém příměstských vlaků, dálkové autobusy "pro barevné" (nebo: vnímané jako podstandard) a školní autobusy. Mimo metro systém měst prakticky veřejná doprava neexistuje.
Evropa, i když to není nikde výslovně kodifikováno na úrovní zákona, a už vůbec ne na úrovni konstituční, vnímá řízení (motorového) dopravního prostředku jako výsadu, privilegium, pro ty, kteří jsou k němu způsobilí zdravotně i mentálně, a kteří jsou způsobilí i mravně, tj. jsou ochotni se dobrovolně podrobit určité kázni. Nejsou-li, z jakýchkoli příčin, o privilegium přicházejí.
Velmi pertinentně je to vyloženo v Drivers Handbook and Examination manual for Germany, from Military Police, property of the U. S. Government (www.eur.army.mil/rmv/Documents_PDF/aep190-34.pdf):
"Driving is a Privilege, not a right
The authorization to drive a POV in Germany is a privilege, not a right. This privilege may be withdrawn if a driver fails to show responsibility or care for his or her own safety or for the safety of others while operating a POV.
Driving privileges may be withdrawn based on a POV driver’s acceptance of nonjudicial punishment by a military or civilian court, traffic-point assessment, other administrative action, or misconduct. These withdrawals may range from temporary suspensions to indefinite revocations.
Driving privileges may be withdrawn for offenses committed while driving either a POV or a Government vehicle."
Ve většině států Evropy lze zakázat, bez výjimek, nejen řízení všech motorových vozidel, ale například i řízení jízdního kola, jízdu na zvířeti, řízení potahového vozidla. Zákaz řízení jízdního kola v Polsku je obligatorním trestem, pokud při řízení jízdního kola v Polsku překročíte povolenou hladinu alkoholu v krvi, například. Půl roku bývá minimum.
Tomu je přizpůsoben systém: motorové dopravní prostředky, bensin, motorová nafta - to vše je zatíženo spotřební daní. K řízení motorového vozidla je zapotřebí podrobit se lékařskému vyšetření, alternativně včetně psychologického vyšetření (podle té které jurisdikce a / nebo skupiny / podskupiny řidičského oprávnění), absolvovat kurs a složit úřední zkoušky nejméně z praktické jízdy a z pravidel silničního provozu.
Na druhou stranu, ve většině států Evropy, jede autobus a / nebo vlak do každé, i nejmenší, vesnice několikrát denně a veřejná doprava je hojně dotována z veřejných prostředků.
Kdyby byly, nemohl by být lump rozstřílen policií na maděru, jakmile sáhne po noži, například, protože takový zásah by byl rozporný s ustanovením čl.2 odst.2 lit.a) Úmluvy, neboť by nešlo o užití smrtelné síly, "které není víc než zcela nezbytné".
Stejné je to s jakýmkoli omezením osobní svobody:
Ustanovení čl.5 odst.1 Úmluvy taxativně kodifikuje, kdo, za jakých okolností, a jakými spůsobami, smí být obmezen na osobní svobodě; na věc dopadá ustanovení lit.c) téhož, podle kterého platí, že vazba je možná jen a pouze, jsou-li odůvodněné obavy, že zadrženému je nutné zabránit v útěku, nebo ve spáchání trestného činu.
Pokud je činci zabráněno v další jízdě a není na tom tak špatně, že by musel být dopraven na záchytnou stanici (aplikace ustanovení čl.5 odst.1 lit.e) Úmluvy), může odejít po svých, nebo se nechat odvézt - není žádný zákonný důvod mu v tom bránit; u přestupků se útěková vazba nahrazuje kaucí a / nebo zadržením vozidla.
Vazba nenahrazuje trest, není to její účel. To, že americký model punitivního státu nefunguje, dokazuje, že i přes extrémní množství vězňů a často drakonické tresty, trestná činnost neklesá, ba naopak.
Jen jsem napsal, ze v US, prijdete-li o DL, tak nejste ekonomicky zlikvidovan, protoze muzete za ucelem vydelku/businessu/prace jezdit i nadale, jen mate zvlastni ridicak, ale fungujete dal.
V tom vidim rozdil s CR, nic vice.
Neocon
Neocon
Předete hranice, zastaví vás český policajt, fouknete do jejich přístroje, který na to není ani kalibrovaný, nadýcháte tři desetiny a začne peklo. Buď si necháte vzít řidičák dobrovolně, nebo vás odvezou do nemocnice na krevní test. Když dopadne negativně, nechají vás tam.
Jak to tak přijde, že se z občana při přejezdu hranic stane lovná zvěř a opilec?
Jestli budeme tleskat a vyžadovat co nejtvrdší tresty za banality, špatně dopadneme. Už jen tím, že se vytratí smysl pro proporce. Diktatura totiž není založena na denním tvrdém teroru, ona funguje tak, že svůj život nemůžete žít, aniž byste neporušoval nějaké gumové zákony. A je jen na NICH, kdy se rozhodnou vás zašít.
Za tři desetiletí v Německu jsem byl zastaven jen třikrát: dvakrát v souvislosti s vraždami RAF - silniční uzávěry - a jednou hlídkou ve voze, protože jsem jel autem s dva roky propadlou technickou kontrolou.
V Německu kromě zátahů proti opilcům za volantem - do hospod se v D jezdí autem - mezi 23:30 a 01:00 (těsně po zavírací hodině hospod) nenapadne d-policajty vás nechat dýchat. A to ani po nehodě. Musíte projevovat známky opilosti. Cz-policie vás nechá dýchat vždy. To je obrovská šikana.
Taky mají docela zálibu v pokutování řidičů za nedostatečný odstup. Ono se to blbě dokazuje, ale Němec platí. A až pak u piva fňuká, že za to vlastně nemohl, že ten odstup neměl od auta, které se předtím zařadilo.
Nedostatečný odstup se prokazuje excelentně. Před mosty přes dálnice jsou namalované dva příčné pruhy cca 50 m od sebe. Pak stačí na most dát radar vybavený kamerou a stopkami, který vám změří rychlost a stopkami zjistí, zda jste dododržel povinný minimální odstup. Pokuty jsou odstupňovány podle míry nedostatečnosti odstupu. Pokutuje se teprve od rychlosti 80 km/h nahoru. Fňukání přátelům u piva, že se před něj právě někdo zařadil, jsou kecy, protože policie zachytí vaše auto a nahraje je na video již dostatečně daleko před měřicími čárami. Pokuty jsou mastné, nedodržování odstupu je statisticky vyhodnoceno jako velmi nebezpečné. Podobně i couvání na dálnici, což je v ČR docela běžným jevem.
Pepřový spray je v D povolen, se slzným plynem ne. Nůž nesmí mít delší čepel než X cm (údaj jsem zapomněl) a nesmí mít čepel vyskakující na pero. První neplatí pro kuchyňské nože, ale když ho máte za pasem, tak je to již zbraň. Ještě něco: v D neplatí ani mezinárodní Waffenschein. Jedině v kombinaci s notářsky ověřeným pozváním na střeleckou soutěž.
V opodstatněných případech i formou preventivních kontrol. Jenže u nás se tato metoda užívá pro legalizované loupežnictví.
K tomu konkrétnímu připadu - buzerovat za 0.2 promile a vydírat řidiče hrozbou odvozu 30km daleko, považuji za hnus.
Na druhé straně, zaznamenat očividně nebezpečnou jízdu a řidiče potrestat, považuji za plnění povinností.
Kam spadá ten německý příklad s nedodržováním odstupu, si netroufnu říct. Spíš to vidím na buzeraci německého typu - řeklo se 50m, tak to bude 50. A reakce platících mě v tom spíš utvrzují.
Nedostatečné odstupy jsou docela problém. Je to nebezpečná věc a příčina řetězových havárií, na druhé straně je to přece jen trochu individuálně záležitost. Rychlost, rychlost reakce, účinek brzd. A to nejen vlastního vozu, ale zejména toho před a za vámi.
Však oni to bolševici vyřeší s příchodem Galilea. Počítám, že z Brusele přijde nařízení o povinné instalaci logerů s datovým připojením do všech aut (dnes to maskují za volač sanitky) a bude se kasírovat automaticky. Překročení rychlostí, při troše programátorské práce snad i ty odstupy. Pokuty se budou strhávat z účtu automaticky a nedivil bych se, kdyby to vzešlo z bývalého Německa. A po úspěchu se přidají další čidla - bude se foukat před jízdou, bude to sledovat reakce jak v lokomotivě.
V d-autoškolách jsou adepti řidičského umění a v klubových motoristických časopisech jsou i hotoví řidiči cepováni dotazem po průměrné brzdné dráze s průměrným osobním vozem a s průměrným reakčním časem řidiče z určité rychlosti. Všichni to znají nazpamět, v ČR nikdo - ani policajti, ani učitelé autoškol: polovina údaje rychlosti vozu z tacha v kilometrech a to v metrech. tedy ze 100 km/h je to 50 m. (Za mokra cca 1,5 násobek, na sněhu dvojnásobek). Kdyby to řidiči zapomněli, tak to připomínají tabule podél dálnic o minimálním odstupu rovném polovičce údaje tachometru. K tomu jsou adepti i řidiči cepováni dotazy po odstupech patníků (dálnice a silnice pro motorová vozidla 50 m, jinak 25 m), což jim umožňuje odhad odstupu od vpředu jedoucího vozu. Takže debilní řidiče jedoucí za mnou tak blíko, že mu nevidím na poznávací značku, v D snad nepotkáte, jen v Česku.
Ještě taková maličkost: V Německu se policie a učitelé autoškol v autech poutají.
Já jsem těch lepičů potkal v Německu docela dost. Ono záleží kdy a kam jedete. Když je špička a kapacita nestačí, tak se to zhušťuje a pak jsou taky lidi, co jezdí natěsno úmyslně a nutno říct, že ne vždy nebezpečně.
Brzdnou dráhu odhadnete celkem těžko, navíc při jízdě po dálnici je rozhodující reakční doba a rozdíl v deceleraci mezi nejbližšími vozidly. Musel byste proto znát parametry ostatních vozů a vozovky.
Hloupé je, že když si (hlavně mimo dálnici) necháte dostatečnou rezervu, abyste nemusel kopírovat nepohodlný jízdní styl vozidla před sebou, poměrně často se najde někdo, kdo se musí za každou cenu vecpat mezi vás.
Ona ta penalizace odstupu může padnout právě často na nevinného, kterému do mezery někdo vjel. Taky proto pořád víc lidí jezdí se záznamem na kameru a kdekdo si taky natáčí jednání s policajty. Ti už na to reagují mnohdy naprosto debilně - vyzývají k uschování předmětu, neboť jej vyhodnocují jako zbraň. Lidi si pak ten telefon se zapnutým záznamem strčí do kapsičky se šňůrkou kolem krku, aby pan v uniformě neměl strach, že drží v ruce zbraň, co by mu mohla ublížit.
V Německu nevím, jak by policajt reagoval na natáčení své činnosti. A jestli by např. bral zřetel na kamerový záznam jízdy, ze kterého by plynulo, že za zkrácení odstupu může právě ten, co tam vjel.
Německá policie, alespoň na jihu se chová korektně. Jednou jsem si to hasil obligatorních 180-190 km/h na dálnici před
A 9 před Mnichovem, kde bývá velmi často regulována rychlost na 120 km/h a méně podle hustoty provozu (světelnými návěštími na dálničních bránách), omezení rychlosti bylo na předchozí bráně již zrušeno a najednou bác - oslnivé červené světlo a byl jsem změřen. Do smíchu mi nebylo, řidičák by se ocitl v čístírně na několik měsíců plus mastná pokuta. Jenže od d-policajtů mi nikdy nic nepřišlo, zahodili to jako technickou chybu.
Když jsme nakousli reakční časy. K čemu jsou lékařské prohlídky amatérských řidičů nad 60 let, když se nezkouší jejich reakční doba? Je to prostě jen státní šikana. Příklad. Já u zebry v Praze, přijíždí důchodce rychlostí asi 35-40 km/h a je tak 40 m před zebrou. Vkročuji na zebru, ale stahuji se zpět, protože on nereaguje. Zastavil až 20 m za zebrou.
Je až neuvěřitelné, jakou obsesí vůči Čechům trpíte.
Žádná obsese - chladné pozorování umu řidičů a jejich ochoty respektovat předpisy. Aby bylo jasno: jsem pro, aby všichni jezdili na červenou, nerespektovali přednost v jízdě. Ale všichni do jednoho! Víte, jak se mi krásně po dvou dnech jezdilo na Sicilii? Naprosto uvolněně, nikdo nikoho neproklínal, všichni se usmívali. V Catanii mi najel do kufru místní s Tipem a nehoda byla pro něj společenská událost - seznámil se se mnou a bylo mu jedno, že nemluvím italsky a on nemecky nebo anglicky. Přitom i v Itálii platí neúprosný malus-bonus systém, tedy mu značně vzroste pojistka na takových cca 7 let.
Po umění cz-řidičů se zeptejte kohokoliv za západní hranicí, potvrdí to. Češi na silnici jsou nevyježděná hovada.
Každý cz-řidič by ba měl jezdit alespoň dva týdny v Miláně, Římě, v Neapoli a v celé Itálii pod Neapolí.
Ano, jezdím na d-dálnicích rychle, protože mi nehrozí spánek za volantem jako při 143 km/h nastavených na tempomatu v ČR (10% tolerance na dálnicích je v zákoně), protože člověk se přece jen musí soustředit a hlídat, zda před ním něco neprovede umělec z Čech nebo z DDR.
Jediná „tolerance“ spočívá v přesnosti (spolehlivosti) měřičů, která obecně závisí od typu a jeho metrologického schválení, ale momentálně u většiny provozovaných (možná u všech, ale to nevím jistě) je stanovena na 3 km/h do 100 km/h a 3 % nad 100 km/h, tedy pro dálniční limit 130 km/h lze jet 134 km/h a za předpokladu, že přesnost použitého měřiče je ve skutečnosti výrazně lepší než ta deklarovaná a bude tato rychlost i změřena, musí se pro účely případné trestněsprávní represe ony 4 km/h odečíst.
Je fakt, že v praxi mají PČR provozující výběr rychlostní daně nastavený nějaký limit, např. těch cca 10 %, ale to je víceméně na jejich libovůli, resp. na nějakém interním opatření (rozkazu, metodice ...) v rámci PČR, které se může lišit mezi kraji, může se libovolně měnit a především jeho porušení se těžko může stíhaný řidič dovolávat, i kdyby snad unesl důkazní břemeno. V žádném případě to není stanoveno zákonem, jak se nám pak rozumbrada snaží namluvit.
Děkuji za upozornění - z novelizace zákona v roce 2016 vypadla tolerance rychlosti na dálnici.
Chcete-li tvrdit opak, tak prosím laskavě odkažte na to konkrétní znění, které to údajně obsahovalo, či konkrétní novelu, která to zrušila, jinak nejste nic než pokračovatel barona von Münchhausen.
Jediné, co vzdáleně lze označit za toleranci, je jedna z mnoha revizí bodového systému, která za překročení do 5 km/h v obci a 10 km/h mimo obec zrušila body (původně byly body za libovolné překročení). Ale stále je i jízda 131 km/h po dálnici přestupkem, za který formálně hrozí pokuta až 2500 Kč (v případě řešení příkazem na místě do 1000 Kč).
Jakákoliv tolerance, kterou aplikují policajti či je nakonfigurována v automatických radarech, je jen projevem pragmatismu, není to nic, na co by byl zákonný nárok či co by fungovalo univerzálně. Případy, kdy je někdo reálně pokutován za 52 km/h v obci, nejsou bohužel výjimečné.
autoforum.cz/.../...
Miloslav Ponkrác
Myt si ruce a mit rad svuj stat se uci kazde male dite, ale pritom od statu mu dneska hrozi vetsi nebezpeci nez od spinavych rukou.
Samozrejme k tomu aby stat fungoval potrebuje znacnou miru spoluprace, proto se tvari jako pritel, ne jako unosce. Asi jako kdyz pedophil holcicce pred skolkou nejdriv nabidne lizatko, nez ji odtahne, zneuzije a pohodi ve krovi.
Ovsem to neni vubec problem pouze postkommunistickych satellitu Euroreichu, s podobnou neduverou k statu dnes zapasi cely vyspely demokraticky svet.
forum24.cz/.../
ještě rok dva a budou zastavovat i paraglidisty v letu
RSS kanál komentářů k tomuto článku