Absurdnější rozsudek si lze těžko představit: jak informovalo epravo.cz, podle čerstvé judikatury Nejvyššího soudu přechází nárok na náhradu imateriální újmy za průtahy v řízení na procesního nástupce, bez ohledu na to, že jemu samotnému žádná újma vzniknout nemusela (přestože i k tomu lze podle NS přihlédnout).

Popsaný veletoč je reflexí neudržitelnosti stávající doktriny, podle níž jsou satisfakční nároky ryze osobní povahy a zdědit je nelze, a navíc i nárok na relutární satisfakci je svou povahou nemajetkový (o tom jsme obsáhleji psali vloni).

Argumentace judikátu je dosti nepřesvědčivá, ve skutečnosti není žádného zásadního rozdílu mezi nárokem na náhradu za průtahy a jinými nároky vyplývajícími z porušení osobnostního práva; k tomu, aby Nejvyšší soud zvrátil letitou judikaturu a dovodil dědičnost reparačních a satistfakčních nároků z porušení osobnostních práv, které jsou majetkové povahy, však zatím nenazrál čas; snad s účinností (Eli)ObčZ.

Aktualisováno.
Napadá mne vtip: Zemřel chudý. Jeho děti po něm zdědily jen nábytek, trochu obnošeného šatstva a troje průtahy.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)